Poznámka: Hovoříme o tom, že člověk pociťuje lásku k druhému.
Nyní již chápeme, že z hlediska vědy – je to prostě takový chemický proces, který probíhá v lidském organismu.
Odpověď: Ale nakonec – všechno jsou chemické procesy.
Otázka: A co je to láska z pohledu kabaly?
V jednoduchosti leží klíč ke štěstí. Změna, kterou nyní svět potřebuje, tedy není jen vrátit se k základům, ale zpět k jednoduchosti. Kdybychom se mohli podívat na naši planetu z vyšší perspektivy, jako když svůj pohled z vesmíru popisují astronauti, jasně bychom si uvědomili, jak ohromujícím a harmonickým, a přitom jednoduchým způsobem, bez jakéhokoliv rozdělení, Země objímá lidstvo.
Otázka: Ako sa môže žena pocitovo spojiť s napísaným Ba’al HaSulamom?
Odpověď: Rovnako tak, ako muž. Pred vami leží text, ktorý vás spája so Stvoriteľom, podľa ktorého ste všetci stvorení – stvorenia. Tak sa spájajte.
Otázka: Je možné považovat za lidskou slabost, když člověk přemýšlí o smrti nebo se jí bojí?
Odpověď: Ne, to je přirozený stav člověka.
Otázka: Jaký je váš postoj k sebevraždě?
Odpověď: Negativní, ale chápu lidi, kteří ji někdy spáchají. Pokračovat ve čtení
Vrchol „koronavirové povodně“ je za námi, hladina obav opadla, voda se vrátila mezi pevné břehy. Uvědomujeme si však, co se přes nás ve skutečnosti přehnalo? A jak se připravit na věci příští?
„Nikdy nepromarněte dobrou krizi.“ (Winston Churchill)
Pandemii koronaviru považuji za systémovou událost. Přesně odráží současný stav světa a jeho kriticky slabá místa. Zatímco diagnostikujeme pacienty, koronavirus diagnostikuje nás. Ale jeho poselství jsme zatím nepochopili, a proto zde s námi zůstane i nadále. Pokračovat ve čtení
Otázka: Může se Stvořitel odhalit mezi mužem a ženou – dvěma protikladnými vlastnostmi?
Odpověď: V kabale žádní muži a ženy nejsou. V kabale má každý z nás jak mužský, tak i ženský kořen. Pokračovat ve čtení
Otázka: Nyní prožíváme velmi zajímavý okamžik, kdy se téměř celý svět snaží vrátit ke starému životu. Lidé doufají, že všechno bude jako předtím a že se život nějak zlepší. Současně však Mezinárodní organizace práce předpovídá, že jeden a půl miliardy lidí i více zůstane zcela bez práce.
Doufáme, že jim stát poskytne nezbytnou sociální podporu. Otázkou však je, jak bude moci tak obrovské množství lidí existovat bez práce, na kterou jsou zvyklí? Co budou dělat? Jak člověk může realizovat své lidské kvality, když je bez práce, nic nepožaduje a není ničím uspokojován? Pokračovat ve čtení
Otázka: Jav, akým sú ľudské zoologické záhrady, bol známy už v 18. a 19. storočí, keď boli domorodci z Afriky a z vnútrozemských oblastí Ameriky privádzaní do Európy a Ameriky a „civilizovaná“ európska alebo americká spoločnosť prišla pozorovať týchto „divokých barbarov“.
Vo Francúzsku sa v podobnej ZOO za pár mesiacov zhromaždilo viac ako 20 miliónov ľudí, ktorí chceli túto vzácnosť pozorovať.
Vše, čemu nyní neporozumíme díky viru, se k nám vrátí jako bumerang. Jsme uvězněni ve čtyřech stěnách, ale konečně jsme osvobozeni od každodenního shonu. A to je jen začátek osvobození z otroctví
No nic, brzy krev z Nilu zmizí a my budeme žít zase jako předtím“ (zaslechnuto během ran v Egyptě).
Otázka: Do vědecko-technické revoluce v 19. století pracovali lidé šestnáct až osmnáct hodin denně, a to proto, aby se vůbec uživili. Byla by bez této revoluce reálná představa, že by mohli pracovat pouze dvě až tři hodiny a měli vše, co je třeba?
Odpověď: Neříkám, že jsem proti rozvoji technologií, moderních věd a techniky. Říkám, že to, co člověk vytvoří, se mění v to, co ho ovládá. Z pána se mění na otroka. Podívejte se, co teď dělají naše banky a finanční instituce. Zotročují člověka. On by nemusel tolik pracovat.
Rav Laitman na Twitteru