Pokusy setrvávat ve víře nad rozumem jsou přípravou na Machsom. Člověk musí po takovém stavu toužit, i když toho ještě není schopen.
Občas můžeme pocítit, co znamená „víra nad rozumem“. Ale když se člověk blíží k Machsomu, už chce být ve víře nad rozumem, alespoň trochu se toho dotknout a nepadat stále jen do jednoho bodu – buď do nenávisti (egoismu) nebo do lásky (odevzdání). (Pokračování textu…)
Tajemství spočívá ve zvláštní kombinaci zvuků, které ovlivňují srdce. Zde je třeba myslet na to, aby nejprve reagovalo srdce, a pak to slyšelo ucho. To je nejdůležitější a nikdo to neví.
Otázka: Takže to jde od srdce k uchu a pak již ke všemu, ke všem. Ze srdce? (Pokračování textu…)
Nacházíme se ve světě Nekonečna, plném Světla, které vyplňuje celé stvoření. My však tento svět vnímáme jako prázdný, nedávající nám nic než malou jiskru života – jen tolik, abychom vůbec existovali. Proto si tohoto světa nevážíme. Jeho naplnění je skryté, ale na nás je, abychom ho odhalili. (Pokračování textu…)
Víra nad rozumem je téma, ke kterému se musíme neustále vracet. Z tohoto hlediska zažijeme vzestupy i pády – veškerá naše práce se právě soustředí kolem nich.Víra nad rozumem znamená, že odevzdávání se stává vyšším než přijímání, což znamená, že člověk vstupuje do stavu, ve kterém získává schopnost odevzdávat. (Pokračování textu…)
Ženě nelze upřít její schopnost vyjádřit své touhy i beze slov. A víte, proč má tuto schopnost? Protože žena mnohem citlivěji vnímá, co chybí jí i jejím blízkým v životě. A zároveň dokáže přimět muže, aby plnil její přání tak, jako by byla jeho vlastní. „Světem hýbe touha ženy“ – kabalisté to vyjádřili dokonale.
Samozřejmě, i muž má silné touhy a umí s nimi zacházet. Ale nakonec jsou všechny jeho snahy vedeny jedním cílem – zapůsobit na ženu. (Pokračování textu…)
Otázka: Jakou vyspělou hru bychom nyní měli hrát? Řekněte mi, prosím.
Odpověď: Hrát vážně – to znamená hrát si na Stvořitele.
Poznámka: Vysvětlete, co to znamená.
Odpověď: Udělat to tak, aby byl Stvořitel mezi námi ve všech našich myšlenkách a činech. Tomu se říká hrát vážně. (Pokračování textu…)
Správná práce na odevzdání, bez očekávání odměny, znamená myslet pouze na přátele a skrze ně na Stvořitele, s přáním pomoci jim v jejich duchovní práci. Je třeba se neustále držet takového záměru, tedy stále více se sjednocovat a snažit se společně nést toto břemeno pro Stvořitele.
A tehdy uvidíme, že se nám to daří čím dál lépe, přestože se břemeno stává těžším. (Pokračování textu…)
Otázka: Darwin dlouho vysvětloval svou teorii evoluce lordovi. Lord poslouchal, souhlasil s bezchybnou logikou vědce. Na závěr vědec Darwin řekl: „Teď už souhlasíte, že člověk pochází z opice?“ Lord odpověděl: „Vy možná ano, ale já ne.“
Píše vám spousta lidí: „Svět je opravdu egoistický. Egoističtí jsou lidé, sousedé, přátelé, dokonce i příbuzní. Ale já se takovým necítím. Já jsem dávající, já jsem milující.“
Proč člověk nemůže proniknout do sebe a říci: „Já jsem takový,“ – a skutečně to procítit? (Pokračování textu…)
Každá věda na světě zkoumá souvislosti mezi částmi reality – každá na své vlastní úrovni reality: fyziologické, psychologické, biologické, fyzikální – a tak vzniká psychologie, biologie, fyzika atd.
Ale věda kabala se nezabývá těmito úrovněmi, ale tou nejzákladnější úrovní, tedy přáním, které je obsaženo v každé části stvoření, jen v různých formách, na různých úrovních, v různé velikosti. (Pokračování textu…)
Poznámka: Jerzy Stanisław Lec píše: „Technika dosáhne takové dokonalosti, že se člověk bude moci obejít sám bez sebe“.Nemyslím si, že se toho dožijeme, a vůbec, že takový stav někdy nastane. Protože bez svého vnitřního, duchovního „já“ se neobejdeme. Kdo bychom jinak byli? Copak budeme pracovat jen pro fyzické tělo? (Pokračování textu…)
Rav Laitman na Twitteru