Otázka: Vidíme činy, ale nevidíme záměry. Je možné někdy uvidět, jak velký je záměr a jak velký je čin?
Odpověď: Člověk (kli) může pocítit, jak velký je záměr, na základě pravidla „z Tvých činů Tě poznáme“. Jak mohu docenit matku, která neustále dává a dává, pokud já jen přijímám a přijímám a nemám v sobě žádnou vlastnost odevzdávání? (Pokračování textu…)
Otázka: Když s přáteli rozebíráme lekce TES, ukazuje se, že existují dva přístupy. První přístup je ten, kdy se člověk opravdu snaží proniknout do každého pojmu a vztáhnout ho na sebe.
Druhý přístup říká, že vším tím se zabývají ti „chytřejší“, zatímco mým úkolem je vzít službu, myslet na přítele, plnit doporučení Rabaše – a všechno ostatní přijde samo. (Pokračování textu…)
Otázka: Co znamená „místo“ v duchovním světě?
Odpověď: Místo je míra mé touhy, která určuje, jakým potěšením ji mohu naplnit – co do množství i kvality – abych tím přinesl potěšení Stvořiteli.
Otázka: Pod touhou se rozumí vědomí? Nebo jde o odlišné věci? (Pokračování textu…)
Otázka: Co znamená, že záměr nesouvisí s naším tělem? Co je vlastně záměr?
Odpověď: Záměr je v podstatě vyjádřením mého vztahu ke Stvořiteli – k té jediné síle, která působí ve světě. Vnímám tuto sílu? Toužím ji spatřit, procítit? A nakonec – chci se k Ní vztahovat tak, jak se Ona vztahuje ke mně? (Pokračování textu…)
Otázka: Říkáme, že nejprve se obracíme k Stvořiteli, a teprve potom pracujeme s přáteli, abychom Ho odhalili. Zatímco v práci podle metodiky je to naopak: nejdříve dodržovat přikázání o vztahu k bližnímu, a až potom ke Stvořiteli.
Odpověď: Konečný čin je v počátečním záměru. Musíš neustále držet v mysli konečný cíl, a všechno, co děláš mezitím, jsou jen prostředky. Pokud tedy nemyslíš na konečný cíl, mohou být mezikroky nasměrovány opačně a přinést opačný výsledek. (Pokračování textu…)
Práce na záměru se nachází v samotném středu celého našeho studia, veškerého úsilí a všech činů.
Záměr je totiž naladěním srdce, nasměrováním touhy ke Stvořiteli. Stvořitel je jediná síla, která působí v celé realitě. Ale On nás, stvoření, stvořil oddělenými od Sebe, abychom o Něj mohli usilovat, toužit po Něm. (Pokračování textu…)
Který náš čin nejlépe přitahuje obklopující Světlo, které nás má napravit? Je to čin skupiny, která se snaží o sjednocení kvůli splynutí se Stvořitelem. Vzorec je velmi jednoduchý. Problém je však v tom, že když to začneme uskutečňovat, zapomínáme – kvůli čemu.
Nemáme dostatečně vyjasněný záměr v každém činu. Navíc, není u různých lidí stejný. Musíme na tom co nejvíce pracovat. (Pokračování textu…)
Otázka: V mé skupině se pojem „desítka“ nepociťuje, nemluví se o něm. Panuje jakási obecná shoda, že desítka a skupina jsou různé věci, že se desítka vztahuje spíše k šíření. Ale když diskutujeme o šíření, nikdo o desítkách nemluví. Proč je to tak?
Odpověď: V podstatě vlastně nevím, jaký je rozdíl mezi desítkou a skupinou.
Desítka je takové shromáždění lidí, kteří se mohou spojit a pak rozdělit. (Pokračování textu…)
Každá duše je spojena se světem Nekonečna řetězem, žebříkem duchovních stupňů s postupným slábnutím světel a kelim (nádob).
A v okamžiku, kdy navážu spojení s Nekonečnem, probouzím tento systém. Ve skutečnosti je ve mně, pouze se mi jeví jako vnější. (Pokračování textu…)
Otázka: Mezi kritikou, která je někdy užitečná, a pomlouváním, je velmi tenká hranice. Jak můžeme jasně rozpoznat, že se jedná o pomlouvání, a ne o kritiku?
Odpověď: Pomluva je, když chybí pravdivé argumenty o tom, o čem se hovoří. (Pokračování textu…)
Rav Laitman na Twitteru