Roš ha-Šana, Slichot, Jom Kipur – to jsou fáze nápravy duše. Svátky, které na tomto světě slavíme, symbolizují vnitřní činy, které musíme vykonat, a tyto činy přísluší každému člověku na cestě nápravy.
Každý, kdo se touží napravit, aby se přiblížil Stvořiteli, spojil se a splynul s Ním, musí vyvinout úsilí k vykonání těchto činů. (Pokračování textu…)
Ba‘al HaSulam řekl („Šamati“), že svátek Sukot je časem radosti, radostného překonávání, což znamená návrat v lásce, kdy se všechna provinění člověka mění v jeho zásluhy. (Pokračování textu…)
Otázka: Nyní nastalo období židovských svátků – jaký je jejich kabalistický význam?
Odpověď: Podle programu stvoření je veškerý život procesem nápravy egoismu. Byl stvořen pouze proto, abychom ho používali pro odevzdávání v lásce k lidem a od nich ke Stvořiteli. Život nemá jiný cíl, smysl a naplnění. (Pokračování textu…)
Otázka: Proč je zvykem držet půst na Jom Kipur?
Odpověď: Během svátku Jom Kipur se dodržuje pět omezení, a ta se nevztahují pouze k jídlu. Všechna omezení se týkají přijímání potěšení, protože my si přejeme odevzdávat, a ne přijímat.
Jom Kipur symbolizuje naši ochotu naplnit cíl naší existence. S omezeními souhlasíme proto, abychom se mezi sebou sjednotili a spojili celý svět. (Pokračování textu…)
Na Nový rok si navzájem přejeme dobrý zápis do Knihy života. Podle tradice jsou všechny lidské činy zaznamenány na nebesích. A my chceme být zapsáni v dobré knize spravedlivých, ne v knize hříšníků. Proto si to navzájem přejeme a vzájemně si blahopřejeme k Novému roku. (Pokračování textu…)
Všechny národy světa slaví Nový rok jako obyčejný pozemský svátek a jen pro Židy má zvláštní význam: Židé slaví stvoření Adama. Je to velmi významné datum.
Pět dní před Novým rokem (Roš ha-Šana) došlo ke stvoření světa a na Nový rok, v pátek v pět hodin, byl stvořen Adam. (Pokračování textu…)
Otázka: Podle židovské tradice se 15. Av slaví jako den lásky. Kdysi, v dávných dobách si mladé dívky v tento den oblékaly bílé šaty a chodily tančit do vinic. A mládenci se dívali na dívky a vybírali si nevěsty.
Dnes již v Izraeli nikdo tančit do vinic nechodí, lidé však chodí do obchodů nakupovat květiny a dárky pro své blízké. Tento svátek zaujímá velmi důležité místo zejména mezi mladými lidmi. Proč slavíme tento den? (Pokračování textu…)
Potřebujeme se mezi sebou sjednotit, a jakmile odhalíme, že se opravdu chceme sjednotit, ale nejsme schopni to udělat, nastane stav „Zničeného Jeruzaléma“, rozbití Chrámu. Snažíme se sjednotit, jenže nevíme, jak to udělat, a proto pláčeme a prosíme Stvořitele, aby nás sjednotil. (Pokračování textu…)
V den 9. Avu není třeba sedět a bezmocně plakat, ale uvědomit si, že všechny židovské svátky symbolizují to, co bychom měli udělat, abychom se vrátili do Nejvyššího stavu, který je součástí plánu stvoření, to znamená postup ke konci nápravy. (Pokračování textu…)
Otázka: Existují svátky, které si každý pamatuje a oslavuje, jako je Roš ha-Šana a Pesach. Ve srovnání s nimi se svátek Šavu‘ot nezdá být tak působivý. Můžeme říci, že ve srovnání s ostatními, se jedná o méně významný svátek?
Odpověď: Naopak, je to nejdůležitější svátek. Vždyť nám byla dána metodika, pomocí které můžeme pozvednout svůj život na duchovní úroveň. Objevit pro sebe budoucí svět – tady a teď, jak je řečeno: „Svůj svět uvidíš během svého života.“ (Pokračování textu…)
RSS Kanál
Rav Laitman na Twitteru