Proč mají přátelství z „vojny“ tak zvláštní místo v našich srdcích? A jak se mění vnitřní nastavení člověka, když do běžného života náhle zasáhne povolání do zálohy? A který z principů vojenského života bychom měli přenést do života svého i celé společnosti? (Pokračování textu…)
„Ať s člověkem uděláte cokoliv, on se stejně dál plazí na hřbitov“, řekl známý satirik Michail Žvaněckij. Já bych to řekl jinak: „Ať člověk dělá cokoliv, štěstí neuteče, i kdyby si to přál“. (Pokračování textu…)
Když vidíme děti s mobilem v ruce, často si povzdechneme: „Kam ten svět spěje?“ Jenže ruku na srdce — nejsme na tom podobně? Rodiče sedí s rozsvíceným displejem doma na gauči, v parku, v kavárně, v letadle. Jsou fyzicky blízko svým dětem, ale často duchem někde úplně jinde. (Pokračování textu…)
Učení Abraháma lze nazvat náboženstvím od okamžiku, kdy se stalo sjednocující silou, tedy od okamžiku, kdy se proměnilo v praktickou metodu budování společnosti, která přijala myšlenku jednoty, ztotožnila se s ní a začala podle ní žít. Předtím to byl přírodní zákon, který objevil jediný člověk, ale od okamžiku, kdy ho Abraham předával tisícům svých žáků, se stal kolektivní cestou. (Pokračování textu…)
Otázka: Marina píše: „Jsme imigranti. Nedávno jsme opustili zemi. A všechno se zdá být v pořádku. Manžel pracuje, já studuji. Ale nemůžeme si nijak zvyknout na nový život. Stále sníme o našem starém životě, kde jsme vyrůstali, byli šťastní, seznámili se, vzali se, měli děti. (Pokračování textu…)
Otázka: Píší vám: „Řekněte, existuje satan? Já osobně si myslím, že ano, a že právě satan vládne tomuto světu. Moje otázka: „Dá se nad ním zvítězit, nebo nás tak jako tak přivede ke konci světa?“ (Pokračování textu…)
Víra ve velikost Stvořitele závisí na okolí. Pokud okolí neustále hovoří o velikosti Stvořitele a předává mi pocit, že existuje jen tato jedna síla, která určuje celou mou budoucnost, vládne světu i celé realitě, pak se k ní tak budu i vztahovat.Pokud mi však okolí takový pocit nepředá, nebudu schopen si Stvořitele cenit. (Pokračování textu…)
Kolik geniálních mozků se v průběhu dějin pokoušelo vytvořit systém vzdělávání, který by z člověka udělal Člověka! Platón, Aristoteles, Konfucius a Ušinskij, Makarenko a Maria Montessori… Ale jak vidíme, veškeré jejich snahy byly marné. Moderní člověk se svými morálními vlastnostmi příliš neliší od svých dávných předků. (Pokračování textu…)
Otázka: Filozof Diderot prožil téměř celý svůj život v chudobě, nestaral se o hmotné statky, ale jednou dostal darem červený župan. Červený, saténový, krásný župan.
Diderot ho obdivoval a najednou si všiml, že má starou slaměnou židli – a vyměnil ji za krásné kožené křeslo. A najednou si všimnul, že má starý psací stůl a vyměnil ho za velký krásný stůl. Diderot se kvůli tomu dostal do dluhů. „Byl jsem absolutním pánem svého starého županu, ale stal jsem se otrokem svého nového“, napsal Diderot ve své eseji.
„Je třeba prožít život ve starém županu“, abyste to pochopili? (Pokračování textu…)
Otázka: V článku „Zámek a klíč“ v Předmluvě ke Knize Zohar se mluví o klíči, který zámek jak otevírá, tak i zavírá, tedy o něčem skrytém. Jaká je to vlastnost v člověku, která v tomto kontextu otevírá a zavírá zámek? (Pokračování textu…)
Rav Laitman na Twitteru