Názor: Globalizace představuje postupnou přeměnu světového prostoru do jediné zóny, kde se svobodně přemisťují lidé, kapitály, zboží, informace, vznikají a rozvíjejí se subjekty sociálního rozvoje, sociální instituce, formuje se a člověk si uvědomuje těsné vzájemné spojení v rámci systému „člověk- společnost- příroda“, což vede ke konečnému formování celosvětové jednoty.

Globalizace buduje kvalitně nový stav světa. Udržuje pozornost na člověku jako na základním subjektu procesu globalizace. Dá se říct, že globalizace je postupným procesem vzájemného poznávání se lidstva a prostředí, které jej obklopuje, ve výsledku čehož se objeví jednotná sociální struktura celosvětového významu. Globalizace je přirozeným, objektivně historickým procesem integrace všeho sociálního: států, národů, komunit, kultur, hodnot, sfér společenského života, které pomáhají formování světového společenství a jednotného celosvětového systému a  unifikace společného života na různých místech. Jelikož planeta má uzavřený prostor, lidstvo se spojuje do jediné sociálně kulturní celistvosti „Holistic world“- celistvý svět.

Člověk začíná rozumět jednotnosti světového systému, rozkrývá další aspekty této jednoty a své zapojení do tohoto systému. Tehdy se začíná měnit obraz myšlení, pohled na svět, hodnoty, stanoviska, priority, chování člověka.

Není to tak dávno, kdy člověku stačilo myslet pouze na sebe a na své blízké okolí. Ale globální tendence posledních desetiletí nutí člověka pocítit odpovědnost ne pouze za „své“ v obvyklém pochopení tohoto, ale také za společný osud lidstva, celé země, nutí ho rozšířit hranice z „moje“ na úroveň celosvětového globálního významu. Ve výsledku se lidé stávají obyvateli jednoho „velkého“ domu.

Probíhá změna priorit společenského rozvoje. Pozornost se postupně přenáší na sociální sféru života společnosti, jako na jednu z dominant současné globalizace, zatímco v minulosti byly důležitější geografické, ekonomické, politické a kulturní aspekty. Globalizace formuje kvalitně nový stav společnosti, transformuje sociální struktury a formy vzájemné komunikace ve společnosti, mění role a hodnoty člověka.

Replika: Ve výsledku vidíme civilizaci jako více a více globální, integrální a vzájemně propojenou. Národy se sbližují přirozeně, ale ne z vlastní vůle. Přestávají vidět hranice a vzdálenosti. Ale vlády stojí v cestě tomuto sbližování a všelijakými způsoby brání tomuto procesu pro svou osobní egoistickou odměnu.

Postupně se stává více jasné, že právě vlády jsou to přebytečné a škodlivé v nových integrálních vztazích světového společenství.

[132421]

Filed under: Jednota | Add Comment/Ask Question→

Člověk, který studuje a zabývá se moudrostí kabaly, metodou nápravy, musí pochopit, že se učí moudrost. Existuje zcela nový přístup k pochopení této moudrosti, protože se přijímá v nových Kelim, orgánech vnímání člověka.

Jsme v nějaké realitě, která je plná nekonečných barev, zvuků a vlivů, které nejsou omezeny vzdáleností a časem, zahrnuje v sobě miliardy forem odevzdání. Jsme vloženi do této reality, ale chápeme z ní pouze malou část podle našich omezených smyslů. Je tady a my ji necítíme.

To vše se změní uvnitř našich pocitů. Absorpční médium se změní a my budeme cítit sami sebe v nové realitě. Funguje to pouze tímto způsobem.

Lidé si myslí, že to, co čtou v článcích, a to, co slyší na lekcích, k nim musí přijít zvenčí. Nic nepřijde! Tato změna se musí stát ve mně a stane se jen do míry mého úsilí, pak ucítím, že jsem na novém místě. Vytvořím pro sebe a představím si nějakou novou formu celého Olam Ein Sof (svět nekonečna).

To znamená, že očekávám, že dojde ke změnám ve mně a nikoli mimo mě. Tento imaginární svět je neživý, protože v něm se věci zdánlivě mění kolem nás. V duchovním světě není nic takového okolo nás. Tam okamžitě cítím, že všechno záleží na mě, na mých vlastnostech a na tom, co se v nich děje.

To znamená, že cítím, jak se mé Kelim mění, a podle toho cítím porozumění v těchto Kelim. Zkoumám, testuji a učím se to i ono, a z toho se objeví moudrost kabaly.

Takže, je třeba očekávat vnitřní změny, ne že se něco stane z vnějšku. Není nic, co očekávat zvenčí, ale pouze uvnitř člověka. To je velmi důležité. Můžeme čekat na změnu stavu, na jeho nápravu, když ale nejsme zaměřeni na naše vnitřní změny, pak i nadále zůstáváme s tím, co tam je.

Člověk musí vždy sám sobě vysvětlit, že neexistují žádné jiné změny kromě vnitřních změn, že neexistuje žádný nový svět, jen nové porozumění v sobě v souladu s novými vlastnostmi, které získává.
[132270]
Ze 4. části denní lekce kabaly 8/4/14, Spisy Rabaš

Filed under: Duchovno | Add Comment/Ask Question→

Z 1. části denní lekce kabaly 2/4/14, spisy Baal HaSulam

Filed under: Duchovno | Add Comment/Ask Question→

Odpověď: Nazývá se to vidět svou budoucnost, všechny další kroky směrem k cíli, přijímání odměny; je to všechno o mém poznání, které je jen ve spojení s přáteli. A přátelé nejsou fyzické tváře.

Abych mohl být s nimi spojen, nestačí se obejmout a tančit společně s nimi; spíše, je nutné sjednotit se do jednoho srdce, do jednoho přání.

Tuto touhu je třeba nalézt mimo nás, jakoby srdce vyšlo z mého těla a spojilo se se všemi ostatními srdci. Pokud má člověk sklon jako je tento, pak přes něj může pochopit, co radí kabalisté abychom udělali.

Všechny změny ve směru ke spojení srdcí budou správné, budou nám přirozeně, správně a vhodně ukazovat směr spojení.
[131864]
Z 1. části denní lekce kabaly 6/4/14, spisy Rabaš

Filed under: Duchovno | Add Comment/Ask Question→

Odpověď: Exil je objevení tužeb přijímat, které musí být napraveny. Jsou objevovány postupně skrze Vyšší Světlo, vrstvu po vrstvě, do té míry, do které ho můžeme tolerovat.

Jeden se trápí, jak je to těžké, další říká, že spí na hodině, třetí odtud zcela prchá, ale přes to všechno, někdo zůstane a bude schopen odhalit své zlo.

To se nazývá 400 let exilu: vyjasnění a objevení, že nejsme připraveni na spojení, ale přes to všechno to moc chceme. Z tohoto důvodu se to děje postupně a nikoliv najednou.

400 let (rok – Shana) symbolizuje 400 změn. Každá změna je težkost srdce a nová temnota, která přichází jako odměna za mé úsilí, touhu spojit se s přáteli. A teď cítím ještě větší potíže, chápu že nic pomůže. Odmítám spojení, nechci ho, jsem úplně rozdrcen zevnitř a nemám energii.

Necítím žádnou chuť ve spojení; Nemám k němu žádný vztah ani zájem o něj, a vše je pro mě uvnitř kompletně přeměněno! Tehdy jsem byl v jednom ohni, protože jsem chápal důležitost spojení, zatímco teď jsem úplně uhašen.

Musíme vidět, jak na nás Stvořitel pracuje, jak je připraven nás v okamžiku rozložit, zcela nás vyprázdnit. Kdysi jsem o tomto přemýšlel a snil, z celého srdce jsem byl přitahován; Byl jsem připraven upálit se jen pro dosažení požadovaného cíle. A nyní jsem připraven mluvit o všech možných nesmyslech, ještě horších než ten nejprimitivnější člověk na ulici.

Ale když překonám tento sestup díky spojení s přáteli, vzájemnou zárukou, a tak dále, říká se tomu, že jsem prošel jednu fázi exilu. Kolik etap, jako je tato, musím projít, aby byly pro mě považovány za 400 let? Nevím.Vykoupení probíhá ve spěchu, náhle, jako zázrak exodu z Egypta.
[131757]
Z 3. části denní lekce kabaly 26/3/14, Talmud Eser Sefirot

Filed under: Duchovno | Add Comment/Ask Question→

Odpověď: Chceme dosáhnout vzájemného dávání a nemáme na to sílu; chceme Stvořiteli přinášet uspokojení, a to je možné jen prostřednictvím vzájemného dávání mezi námi. Naším cílem je vybudovat infrastrukturu nazývanou vzájemná záruka. Z neschopnosti to udělat se cítíme sami v exilu.

Vykoupení znamená, že naše touhy jsou organizovány, spojeny, zafixovány a propojeny tak, že získáme formu čistého dávání. To znamená, že na sebe berou podobu Stvořitele, odevzdávajícího a milujícího. Stavíme ze sebe model, příklad, formu podobnou Stvořiteli.

Existuje 125 úrovní podobnosti, 125 částí, v nichž můžeme zpodobnit vlastnost dávání, lásky, více a více a různými způsoby s těsnější a těsnější zárukou. To je práce Izraele a tato část se provádí v Egyptě, v poušti, dokud nedosáhneme vybudování prvního chrámu.

Musíme cítit všechny tyto stavy. Nemluvím o budování konstrukce z hlíny a cihel. Stavba je provedena z naší substance, z touhy, kterou napravujeme a bělíme, a pak z ní roste dům Keduša, Svatý chrám (Beit HaMikdash).
[131761]
Z 3. části denní lekce kabaly 26/3/14, Talmud Eser Sefirot

Filed under: Duchovno | Add Comment/Ask Question→

Odpověď: Úsilí by se mělo vztahovat pouze na spojení se skupinou, to je jediná věc, která nám chybí. Jsme výsledkem roztříštění, jsme jeho střepy, tedy všechny naše činnosti jsou zaměřeny pouze na spojení mezi námi.

Neexistuje nic v nikom z nás k nápravě! To je hořká chyba, neustále se nořit do sebe a obviňovat se. To je Klipa, která vysává z člověka všechny síly. Nemám v sobě nic k nápravě; pouze spojení mezi námi je třeba napravit.

To je těžká a fatální chyba, pokud bychom od ní upustili, dosáhli bychom korekce velmi rychle. Celý problém je, že nevěnujeme pozornost místu, kde opravdu musíme opravit nádobu, aby bylo dosaženo božství.

Pouze musíme napravit naše spojení. Nepotřebujeme hledět na sebe a ostatní: můžu být dobrý, můžu být špatný s hrůznými vlastnostmi, ale to není vůbec relevantní pro nápravu. Náprava je pouze pro spojení mezi námi.

Je to jako síť na volejbal, kde hlavní věcí jsou provazy a ne uzly. Všechny uzly jsou egoističtí a jednotliví lidé. Ty se objevily v našem světě, až do naší doby a jsou řídí silou. Ale dnes již nemohou ovládat, protože všechny naše síly přešly na struny. Započal zcela jiný přístup.

Takže v člověku samotném není nic k nápravě, jen jeho postoj ke skupině. Pouze zde je jeho svobodná volba a záruka realizována. Přesun důrazu z osobní nápravy na obecnou nápravu se nazývá přechodem z etiky, z morálky, k moudrosti spojení, k moudrosti kabaly.

Je velmi důležité pochopit tento přístup, protože stále ještě jednáme individualisticky a díváme se jen na sebe. Ale to nesouvisí s objevením zla nebo jeho nápravy. Proto se říká, že názor Tóry je opačný názoru mas, to znamená, i těm, kteří se chtějí napravit sami.

To určuje náš přístup ke všemu v životě: vzdělávání, kultuře a politice, což se radikálně liší od obvyklého. Je to zcela opačný postoj, protože nepřipisujeme žádnou důležitost tomu, čemu věnuje pozornost každý. Jaký smysl je v tom, zabývat se věcmi, pokud nepomáhají?

Celý svět je nyní v krizi, protože věnuje pozornost člověku, namísto věnování pozornosti nápravě spojení mezi lidmi. Proto všichni vládci ztrácejí svou sílu a schopnost ovládat, jak se svět stává více a více propojený.
[131020]
Z přípravy na denní lekci kabaly 27/3/14

Filed under: Duchovno | Add Comment/Ask Question→

Otázka: Jaká má být práce každého z přátel, aby stále držel všechny ve stavu modlitby?
Odpověď: Každý v sobě musí rozkrýt touhu týkající se skupiny a prezentovat ji ostatním, to znamená ukázat svoji lásku k přátelům. Navíc musíme probudit všechny k péči o nápravu světa, aby byl celý svět jako rodina.
Musíme si o tom povídat mezi sebou a taky toto šířit po celém světě. Dodat každému jistotu, že právě toto si přeje Stvořitel. K takové formě, kde je lidstvo jako jedna rodina, musíme směřovat a za to se modlit.
Především je nutná sláva a poděkování, mluvit o důležitosti poslání a všeho, co je s tím spojeno. A potom žádat o rozkrytí Stvořitele, aby každý pocítil důležitost dávání. Toto se nazývá rozkrytí Stvořitele stvořením.

[131982]
Z lekce článku Rabaše, 07.04.2014

Filed under: Cesta, Modlitba, Skupinová práce, Z ranní lekce | Add Comment/Ask Question→

Otázka: Co znamená, že se žák skrývá před učitelem?
Odpověď: Člověk se není schopen rozkrýt ani sám před sebou, natož pak před ostatními, včetně učitele. Ale žáci musejí vyjasňovat vztahy, které mezi nimi vznikají. Vždy se musíme zabývat vztahy mezi všemi, ne stavy každého zvlášť.
V duchovní práci existuje taková doba, kdy v žákovi vzniká více otázek, ale on se na ně neptá, drží to uvnitř sebe. I když ho to bolí, je z toho nervózní a naštvaný, není schopen ze sebe něco dostat a položit otázku. Stává se to každému, kdo chce vyjasnit otázky sám. Ale je nutné tyto otázky vyjasňovat mezi přáteli, ptát se jich. Pokud to nepřichází v osobní formě, ale obecně se rozkrývá v nádobě mezi námi, potom se to musí vyjasnit. To, co každý cítí uvnitř sebe, není důležité. To co cítíme mezi námi – to je nádoba pro rozkrytí světla a toto je důležité! Práce ve skupině je o tom, abychom přenesli akcent z toho, co cítíme uvnitř sebe, na to, co cítíme ve vztahu k ostatním, na to, co se odehrává mezi námi.
Jako bychom se dívali přes dalekohled. Musíme stále přepínat zaměření ze sebe na všechny dohromady, na celou skupinu, na to, co se odehrává mezi námi a ne uvnitř každého jednotlivě. A tehdy pochopíme, že náš špatný vztah k někomu osobně škodí všem vztahům ve skupině. A proto nemůže existovat to, že nemáme rádi někoho osobně a ostatní rádi máme. Nic takového není možné, protože tím škodíme všem vztahům, a proto to nelze tolerovat, je nutné to napravit.

[131746]
Z lekce dopisu Baal HaSulama 04.04.2014

Filed under: Cesta, Duchovno, Práce, Skupinová práce, Učitel, Vnitřní práce, Z ranní lekce | Add Comment/Ask Question→

Vězte, že v každém z vás je mnoho svatých jisker a pokud je nahromadíte do jednoho místa, v bratrské jednotě, v lásce a přátelství, zajisté dosáhnete vysoké duchovní úrovně. A záchrana od Stvořitele přichází za pouhý okamžik.
Ve skutečnosti je to úsilí, kterého nikdo z nás není schopen. A protože jsme líní, cítíme se zoufale. Ale zároveň je to nesmírně lehké! Vždyť je to přímo takto zařízeno.
Zkuste oživit nějaký orgán, odříznutý od těla. Nepodaří se to, ať se snažíte jakkoliv. Pokud ho připojíte k tělu, okamžitě obdrží všechno nezbytné – potravu, obnoví vzájemnou výměnu látek – a začne žít.
Nádoba (přání) se nenachází ani v jednom z nás, ale pouze ve vztazích mezi námi. Pokud posuneme záměr ze sebe samotných na vztah mezi námi, na místo, které je nutné naplnit láskou, potom se odhalí, že to nebylo prázdné místo ve světě a že právě takto se rozkrývá skryté.
Hlavní je vyjasnit si, na co si musíme dát pozor, kde vynaložit úsilí a odkud očekávat odměnu.

[131722]
Z lekce dopisu Baal HaSulama 04.04.2014

Filed under: Cesta, Duchovno, Jednota, Kabalistické zdroje, Skupinová práce, Spojení, Vnitřní práce, Z ranní lekce | Add Comment/Ask Question→