Pokud jsem se podpůrné skupině svěřil se svým problémem a společně o něm diskutujeme, pak pochopím, že ostatní jsou ochotni se mou náročnou situací zabývat, což mi poskytuje potřebnou sílu k snadnějšímu překonání stresu. Nejlepší způsob, jak překonat stres, je vypořádat se s ním ve skupině.
Přijímat kvůli odevzdávání je láska. Odevzdávat kvůli odevzdávání je milosrdenství. Rozdíl mezi jedním a druhým je ten, že láska je, když jsi připraven všechno odevzdat, a milosrdenství je, když druhému prokážeš jako by laskavost. (Pokračování textu…)
Otázka: Aby bylo možné vyřešit konflikt, je nutné provést následující akce: analýzu a vyhodnocení situace, shromažďování informací, výběr strategie řešení konfliktu, vypracování plánu, jak se z konfliktu dostat, a jeho realizaci. A poté posoudíme, nakolik jsme se řešením konfliktu skutečně navzájem sblížili.
Souhlasíte s tímto postupem pro řešení konfliktů?
Otázka: Říkáte, že rozhodnutí by měla být přijímána kolektivně, nejlépe ve skupině deseti. Hlavní je – nehádat se, ale především se anulovat. Ale pokud se každý anuluje, jak je možné se rozhodnout? Co to je metodika kolektivního rozhodování?
Odpověď: Celá metodika je v tom, abychom se neustále anulovali ve jménu kolektivního rozhodnutí.
Si vis pacem, para bellum (Chcete-li mír, připravte se na válku) řekl latinský autor Vegetius. Stejně tak, chcete-li lásku, připravte se na nenávist.
Poznámka: Říká se: „Snít není škodlivé.“ Řekněme, že v materiálním něco velmi silně chceš a po nějaké době se ti vše přesně splní.
Odpověď: Myšlenka má opravdu velmi velkou sílu. (Pokračování textu…)
Vše, čemu nyní neporozumíme díky viru, se k nám vrátí jako bumerang. Jsme uvězněni ve čtyřech stěnách, ale konečně jsme osvobozeni od každodenního shonu. A to je jen začátek osvobození z otroctví
No nic, brzy krev z Nilu zmizí a my budeme žít zase jako předtím“ (zaslechnuto během ran v Egyptě).
Otázka: Měl bych se nutit ke spojení se svými přáteli, pokud k tomu necítím touhu?
Odpověď: Samozřejmě je potřeba se nutit. Jak bychom mohli odhalit faraóna, pokud bychom neprojevili touhu se ho zbavit?
Jestliže na sebe nevyvíjím nátlak ke spojení se s ostatními, neprojevuji svou touhu vystoupit z egoismu. Ukazuje se, že mi je v Egyptě dobře – to znamená, že postupuji cestou utrpení (beito), a „neurychluji čas“ (achišena). (Pokračování textu…)
Otázka: Tajemství štěstí je vnitřní spojení srdcí v jeden celek, ale co je toto vnitřní spojení? Jak ho můžete popsat? Po čem bych měl toužit?
Odpověď: Vnitřní spojení je možné pouze skrze skupinu. Například při setkání přátel byste si měli představovat, že jste v napraveném duchovním stavu. Kvůli tomu se tato setkávání s přáteli uskutečňují, aby se tento stav uvnitř vás vytvořil, aby se zformoval a zůstal a aby v něm bylo možno setrvat celý týden do dalšího setkání.
Celá kabalistická metoda je směřována k opětovnému vytvoření náležité struktury člověka, což znamená, že každý by se měl propojit moudře, emocionálně, vědomě, konzistentně, metodou pokusu a omylu, s cílem podobat se Stvořiteli.
[194223] From the Kabbalah Lesson in Russian 6/19/16 Originální článek zde.
Otázka: V porovnání se svojí skupinou cítím, že zaostávám v pochopení nutnosti spojení mezi přáteli. Kvůli tomu zvažuji zanechat studia.
Odpověď: Každý dosáhne momentu spojení se skupinou. Někomu to trvá několik let, druhým 20 nebo více než 30 let, jak píše Baal HaSulam.
Ten okamžik se dostaví ke každému, když začíná cítit, že prostředky duchovního vývoje pochází ze spojení ve skupině. A začne v ní růst. Roky neplynou marně, především ti, kteří trpělivě kráčí tmou, jak Baal HaSulam píše, postupně dorostou do ohromných duchovních výšin.
[208121] Originální článek zde.
RSS Kanál
Rav Laitman na Twitteru