Otázka: Dnešní děti nejsou ochotny naslouchat starším. Co byste dělal, kdyby Vaši studenti byli stejně vzpurní a nechtěli naslouchat Vám?
Odpověď: Nechoval jsem se stejně takto ke svým rodičům? Poslouchal jsem je někdy? Poslali mě na hudební školu, ale odešel jsem, a to s obrovským skandálem. Snažili se mě dostat na lékařskou fakultu, ale i odtud jsem utekl. (Pokračování textu…)
Otázka: Existuje klasické rčení, že člověk by měl v životě zasadit strom, postavit dům a zplodit syna. Řekněme, že postavil dům, vysázel zahradu atd. Jaký to má smysl? Kolem něj pobíhají vnoučata, která opovrhují svým dědečkem, děti, které čekají, až konečně naposledy vydechne. (Pokračování textu…)
„Ten, kdo ví, proč žít, překoná téměř každé jak.“ (Viktor Frankl – rakouský psycholog a filozof, který přežil peklo nacistických koncentračních táborů.). „Proč“ – to je cíl. A „jak“ – to je už dosažení toho cíle. (Pokračování textu…)
Otázka: Jak se naučit přijímat všechny zvraty osudu? Tady se říká: „Přijímej všechny změny osudu. Je to hravý obraz“ – a tak dále, a tak dále. Jak se to naučit? Dnes osud mění směr opravdu prudce.
Odpověď: Je potřeba vnímat to všechno s určitým zápalem, jako hru. Když protihráč například udělá tah na šachovnici nebo vyloží na stůl novou kartu, okamžitě se ti otevře pohled na tvůj další krok. (Pokračování textu…)
Když čteme Knihu Zohar, snažíme se vytvořit společný prostor, přejeme si v něm propojit všechny naše body v srdci – to znamená, že se „učíme Tóru“. Bez takového záměru neexistuje studium Tóry.
Bod v srdci je „Israel“, Isra-El, touha po Stvořiteli. S pomocí studia si přejeme dosáhnout Tóry – Světla, které nás napravuje. A pak ve spojení mezi námi odhalíme Stvořitele. (Pokračování textu…)
Otázka: Čím můžeme potěšit Stvořitele? Jak zjistit, co Mu přináší radost?
Odpověď: Stvořitel se těší z našeho potěšení. Proto se musíme starat o rozvoj svých přání.
Nestačí zůstat na stupni „odevzdání kvůli odevzdání“ (Biny), a tím spíše na nepatrném stupni tohoto světa – na neživé úrovni duchovnosti (domem de-Kduša). Tím se nelze spokojit. (Pokračování textu…)
„Bezvýchodnou nazýváme situaci, ze které se nám nelíbí východisko.“
(Citát Stanislawa Jerzy Lece) (Pokračování textu…)
Ne. Znám stovky lidí, kteří postupně stárnou, ale nejsou ochotni přijmout stáří jako období, kdy je třeba jen sedět s rukama v klíně a čekat na nadcházející konec. (Pokračování textu…)
Jeden z mých studentů se mě nedávno zeptal na to, co znamená žít v přítomnosti, a to na základě alegorie „O motýlovi a trvalce“.
Motýl, žijící pouze jediný den, přistál na trvalce a začal obdivovat vše, co viděl: „Slunce je tak laskavé a krásné! Ta rosa je úžasná! A jaká je to louka! A ta obloha! A ten vzduch!“ (Pokračování textu…)
Príroda nás stvorila tak, aby sme sa prebojovali cez tŕnie ku hviezdam preto, aby sme tieto priestory skutočne ovládli a vstrebali ich do seba.Práve preto v sebe potrebujeme spájať svetlo aj tiene – a kontrasty medzi nimi. Tým, že všetko dosiahneme sami, potom sa všetko, čo dosiahneme, stane naším. Nič z toho, čo nám je dané, necítime bez vlastného úsilia dosiahnuť to. (Pokračování textu…)
Rav Laitman na Twitteru