Amerika zažívá krizi sociální důvěry

Žijeme v době krize sociální důvěry a situace se bude zhoršovat natolik, až se naše vztahy posunou k bodu mrazu a my nebudeme schopni se na ničem dohodnout. A z tohoto stavu společnosti, jakoby zamrzlé v ledovci, uvidíme, že ze vzájemné nedůvěry nic prospěšného nezískáme, a začneme toužit po vřelosti a lásce.

Pokračovat ve čtení

Naplnění Vyšším světlem

Otázka: Lidé spolu většinou komunikují během jídla: buď sedí v kavárně, nebo pijí doma čaj apod. Proč se tento komunikační rituál odehrává právě během jídla?

Odpověď: Tak tomu bylo a je ve všech kulturách, všude a vždy, protože se člověk cítí nejpříjemněji, když je nasycen, naplněn. Pokračovat ve čtení

Vesmír je mozek!

Astronomie a astrologie jsou vědy, které odrážejí vnitřní síly přírody. Beru tyto vědy vážně, dokonce i astrologii, pokud je profesionální a ne amatérská. V minulosti ji praktikovali velmi chytří lidé. Tehdy byl člověk blíže k přírodě, spoléhal na ni. Pokračovat ve čtení

Podaří se nám naplnit svět láskou?

Všichni chceme žít ve světě naplněném láskou, ale zároveň si myslíme, že je to nemožné. Ale co kdybychom dostali šanci v takovém světě plném lásky žít? Žijeme ve světě, který je mnohem méně bezpečný a předvídatelný než v minulosti. Čím více mezi námi narůstají konflikty, soupeření a boj, tím více se stává náš život horší a horší. Pokračovat ve čtení

Pesach je začátkem duchovní cesty

Svátek Pesach je pro kabalisty největším svátkem, protože ztělesňuje výstup z našeho egoismu, z touhy přijímat potěšení jen pro sebe, ze stavu oddělení od Stvořitele a oddálení od přátel.

Pesach je začátkem duchovní cesty, kdy se vymaníme ze sevření egoismu, které nás dusí a brání nám dýchat. Pokračovat ve čtení

Je jídlo smyslem života?

Otázka: Člověk věnuje většinu života jídlu, vše se točí kolem stravy. Proč je systém postaven tak, že proces stravování prakticky vyplňuje celý náš život?

Odpověď: A co bys ještě dělal? Pokračovat ve čtení

Jak neuvíznout na duchovní cestě

Otázka: Jak neuvíznout na duchovní cestě a nestagnovat, aby se člověk mohl neustále posouvat vpřed?

Odpověď: Zde je nutná podpora skupiny. Člověk sám dělat nic nemůže, neustále bude zapomínat na svůj duchovní cíl. Jeho živočišná část ho vždycky bude táhnout do teplé stáje: tam je plný kout sena – aby si lehl a spal, tam je koryto plné otrub nebo plný pytel ovsa – aby se najedl. A nic jiného nepotřebuje, nemusí toto místo vůbec opouštět. Pokračovat ve čtení

Co dělat, aby se člověk stal člověkem

My lidé, jako lidské bytosti, se musíme začít rozvíjet nad svoji úroveň živočišné existence a to je možné pouze za podmínky, když se zapojíme do určitého druhu vzdělání.

Pokračovat ve čtení

Není třeba čekat, až nás rozdrtí

Poznámka: Existuje podobenství: Žába uvízla ve vyjeté koleji v blátě. Ze všech sil se z ní snažila dostat, ale nešlo to. Její přátelé jí pomáhali, ale ani jim se to nepodařilo, vše bylo marné. Večer vyčerpaní přátelé odešli domů, nechali ji svému osudu a byli si jisti, že až přijdou druhý den, ona už nebude. Pokračovat ve čtení

Dravá realita našeho století

Komentář: Starozákonní proroci nazývali modloslužebníky ty, kdo uctívali věci vytvořené vlastníma rukama. Jejich bohy byly předměty vyrobené ze dřeva nebo kamene.

Pod pojmem modlářství se rozumí, že člověk přenáší vše, co prožívá, sílu lásky, sílu myšlenky, na objekty mimo sebe. Moderní člověk je modloslužebník, vnímá sám sebe pouze prostřednictvím předmětů, prostřednictvím věcí, které vlastní. (Erich Fromm). Pokračovat ve čtení