Zmenšení „Já“ a rozšíření „My“
Otázka: Pokud v systému fungují jasné a absolutní zákony, jak může člověk vyvést systém z rovnováhy? Pokud není mimo přírodu?
Odpověď: Celý systém je propojen a pracuje podle absolutních zákonů. Ale v rámci tohoto uceleného systému je unikátní vrstva, která začíná růst, a ta se nazývá „člověk.“
Tato vrstva má schopnost otřást systémem, vyvést ho z rovnováhy, a pokaždé obnovit rovnováhu, a znovu vyvést z rovnováhy ještě více, a obnovit ji do větší rovnováhy. Pro tuto vrstvu s názvem „člověk“ jsou stále takové možnosti. Koneckonců, je to způsob, jak tato vrstva získává pocit a inteligenci celého systému, tím, že ho vyvádí z rovnováhy a obnovuje ji, znovu a znovu.
Jistě to tato vrstva nedělá vlastními silami: Systém vyjde z rovnováhy prostřednictvím jedinečného programu pro tuto vrstvu s názvem „člověk“. K dispozici jsou jedinečné schopnosti a vzorce, které vyvádějí systém z rovnováhy s ohledem na člověka. Vyšší svět se nezměnil, jen jeho obraz ve vztahu k nám, ve vztahu k bublině, ve které se nacházíme, se mění.
To se provádí tak, že se seznámíme se systémem a budeme vyžadovat, aby se dostal zpět do rovnováhy. Prostřednictvím našeho vědomí nedostatku rovnováhy a vyžadováním návratu do stavu rovnováhy, získáme inteligenci a emoce, seznámíme se s obecným programem celého systému. A pak začneme zmenšovat a rozšiřovat, vdechovat a vydechovat, a tímto způsobem se seznamujeme se systémem.
Otázka: Takže má člověk svobodnou volbu, nebo ne?
Odpověď: Svobodná volba člověka je ve scházení se s lidmi jako je on sám v tomto systému, společně požadující rovnováhu a chtějí navrátit systém do rovnováhy. Toto je jedinečná svoboda člověka. Je to pouze prostřednictvím práce ve skupině s lidmi, jako je on sám. Může postupně rozšiřovat vrstvu a zahrnout celé lidstvo, spojit se s nimi a vyžadovat rovnováhu a harmonii. Tento požadavek se nazývá modlitba nebo pozvedání MAN.
Musíme usilovat o změnu. Do té míry, do které se vyrovnáte se systémem, to začnete cítit. Do té míry, do které můžete zmenšit své „já“, do té míry zvětšujete a rozšiřujete „my“, a v této oblasti budete cítit rovnováhu a harmonii všech sil, které pracují ve skutečné přírodě. Teprve pak budete moci pochopit, co se děje.
Není větší radosti, než řešení potíží. Přesně svým zahrnutím do stavu rovnováhy a harmonie, ve které je vše vyvážené, přichází světlo shora, a vyplní všechny Kelim, to vytváří opravdovou radost.
[130849]
Ze 2. části denní lekce kabaly 21/3/2014, spisy Baal HaSulama
Nejčastější chybou je vyčítat si své vlastní nedostatky. Může se to protahovat roky, pokud se toho nedokážeme zbavit pomocí vzájemné záruky. Proto je nutné působení skupiny, která ovlivní náš rozum a zbaví náš mozek starosti o sebe, různých obav, jako například: co jsem to udělal, způsobil jsem druhému újmu, byl jsem špatný, mýlil jsem se… Je to taková klipa, která bere člověka do zajetí a vysvobodit se z toho dá pouze díky vzájemné záruce. Skupina na nás musí zapůsobit tak, abychom přestali myslet na sebe, protože to nás donutí myslet na ostatní. My neprocházíme stejnými stavy současně, je v tom odstup, kterým musíme projít všichni. Pokud vidíme, že si přítel vyčítá své nedostatky, je nutné mu říct, že se nemusí starat o sebe, ale o skupinu, že ve skupině se nachází jeho duchovní nádoba, ne uvnitř jeho samotného. O všem minulém se obecně říká takto: „Není nikdo jiný kromě Něj“ a všechno se tak stalo díky rozhodnutí vyššího řízení. Do tohoto okamžiku jsem nedělal nic, ani se nerozhodoval. A od tohoto momentu a dále si můžeme pomoci jenom my sami. Ale samostatně člověk není schopen opustit tyto myšlenky. Klipa ho bude zatahovat stále do stejného bláta, do pokání a lítosti. Na vysokých úrovních je to ještě těžší. Pouze síla společnosti je schopna udržet člověka nad těmito myšlenkami, jinak spadne do klipy a bude dlouho a silně trpět.
RSS Kanál
Rav Laitman na Twitteru
