Peníze ze vzduchu a život ve ztrátě
„Vidím, jak houstnou bouřková mračna. A dokud svítí slunce, je třeba opravit střechu,“ řekl kdysi David Lipton, tehdejší první náměstek ředitelky MMF. Tato slova jsou dnes stále aktuální. (Pokračování textu…)
„Vidím, jak houstnou bouřková mračna. A dokud svítí slunce, je třeba opravit střechu,“ řekl kdysi David Lipton, tehdejší první náměstek ředitelky MMF. Tato slova jsou dnes stále aktuální. (Pokračování textu…)

Žijeme v prudkej dobe, keď môžu byť mocné, ešte včera neotrasiteľné štáty a vlády, úplne zničené. Tieto údery dopadajú na celé ľudstvo – ovplyvňujú ceny, meny, investície a aj naše finančné úspory. Rastúca nestabilita vnáša do našich životov stres a neistotu, či budeme mať prácu, živobytie a dôchodok.
Keď sa ale na vývoj ľudstva pozrieme z väčšieho odstupu, uvidíme, že prechádzame do úplne nového stavu, ktorý nikdy predtým neexistoval. (Pokračování textu…)

Téma peněz a židovského myšlení vyvolává asociace jako životní moudrost, podnikání, obchod, příležitosti, intuice, vytváření kontaktů, zákulisní poradenství, strategie, plánování, mentální obratnost, rychlé chápání, vynálezy, sofistikovanost, manipulace a intriky. Existuje určité povědomí, že peníze a Židé jsou neoddělitelně propojeni. (Pokračování textu…)
Když potkáme někoho známého a položíme mu standardní otázku: „Jak se máš?“, obvykle dostaneme standardní odpověď: „Všechno je v pořádku.“
Ale ve skutečnosti nelze říct, že je u člověka všechno tak, jak má být. Z velké většiny si lidé na problémy tak zvykli, že je považují za normální a nesnaží se nic změnit. A pokud se snaží něco zlepšit, tak pouze v rámcích svých představ. (Pokračování textu…)
Otázka: Psychologové si kladou otázku: „Proč jsou pro člověka tak cenné věci, které mu osobně nejsou nijak potřebné – jako diamanty nebo zlato?“ A sami si odpovídají: „Právě exkluzivní šperky mohou v době všeobecné globalizace zachránit vaši individualitu.“ Řekněte, co to pro člověka znamená: „Mám něco, co jiní nemají“? (Pokračování textu…)

Když nám někdo ubližuje, velmi to bolí a – může se to stát kdykoli. Okamžitě vyvstává otázka: Kde je prostor pro odpuštění a co to vůbec je?

V nejnovějším prohlášení Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) stojí, že životní prostředí je téměř v bodě, odkud není návratu. Varuje, že pokud neutlumíme náš neukojitelný hlad po moci a bohatství, zničíme sami sebe. Podle mého názoru není problém v tom, že spotřebováváme životní prostředí, ale v tom, že se „pohlcujeme“ navzájem.

Zdá se, že vesmír je pro Elona Muska, nejbohatšího muže světa, příliš malý. Po uskutečnění soukromého cestování do vesmíru je jeho dalším cílem ovládnout planetu informací. Podnikatelský magnát nabídl, že koupí Twitter za 43 miliard dolarů, protože věří v jeho potenciál jako globální platformy pro „svobodu slova“. Bude díky tomu svět skutečně svobodnější a otevřenější?

Všeobecne známym pojmom, aspoň v akademickom prostredí, je „tragédia spoločného majetku“ („the tragedy of the commons“). Termín „commons“ označuje zdroj, ktorý môže každý využívať bezplatne, napríklad vzduch. Profesor práva na Harvarde Lawrence Lessig vysvetľuje, že tragédia spočíva v tom, že keď je obmedzené množstvo spoločného, súťaž oň spôsobuje jeho vyčerpanie, pretože ľudia pracujú vo vlastnom záujme, zatiaľ čo keby boli ohľaduplní, všetci by mali dostatok.

Při tolika krizích, které je třeba řešit, je jasné, že to, co dnes nejvíce potřebujeme, je kompetentní vedení. Stávající hlavy států se zabývají především svým vlastním posláním nebo vlastním přežitím, nikoliv přežitím svého národa, natož jeho prosperitou. Navíc v tak globalizovaném světě by vedoucí představitelé neměli myslet pouze na prospěch své vlastní země, jelikož každá země je závislá na všech ostatních zemích. Ačkoli to všichni vědí a chápou, zdá se, že se podle toho nikdo nechová, a možná nás čeká tvrdé probuzení.