Otázka: Jak máme rozumět myšlence, že jsme schopni vnímat a žít i mimo své tělo?
Odpověď: Existuje informace, její nosič i ten, kdo tuto informaci vnímá. To všechno se může proměňovat. Informace, tedy intelekt a podobně, může přebývat nejen na bílkovinném, křemíkovém či jiném nosiči, ale i bez hmotného nosiče, zcela mimo mozek. Pokračovat ve čtení
Reklama se stala pevnou součástí našeho života. Svět bez ní by nejspíš ovládl chaos: co si obléct? Co si koupit k jídlu? Reklama na nás působí nejen přímo, ale také prostřednictvím lidí kolem nás. Všichni se stáváme jejími nositeli už tím, čemu dáváme přednost. Projevuje se v našem oblékání, chování i životním stylu. Dá se říct, že reklamou je do určité míry sama společnost. Také náš život ovlivňují hodnoty, které uznává naše okolí. Pokračovat ve čtení
Otázka: Kde jste přišel k tomu, že člověk v lidech vidí jenom vlastní nedostatky? Myslíte tím i vrahy?
Odpověď:Ano. Ve všech a ve všem vidíme svůj vlastní odraz. Proč? Protože tak je uspořádáno naše vnímání. My nemůžeme vidět to, co v nás není. Obraz světa vzniká uvnitř nás a my ho vnímáme zrcadlem vlastního egoizmu. Pokračovat ve čtení
Otázka: Co je to duchovní společenství, pro které jsme dnes ještě „nezralým ovocem“? Na druhou stranu jste říkal, že úkolem každého z nás je dnes vytáhnout ze sebe své „já“ a rozpustit ho mezi členy skupiny. Pokračovat ve čtení
Otázka: Řekněte, lze agresi nasměrovat k mírovým účelům? Jak ji využít k nemírovým – tomu rozumí každý. Ale k mírovým účelům?
Odpověď: K mírovým – to znamená proti sobě samému. Pokračovat ve čtení
Když svůj život začínáme vnímat jako nekonečný běh v kruhu, toužíme po jediném – vymanit se z něj. Bývá však mnohdy nejasné, jak to uskutečnit, a tak raději necháváme všechno při starém. Dnešní stav je ovšem takový, že zkrátka už musíme začít něco dělat, jinak se mocní tohoto světa začnou rozhodovat, jak naložit s devadesáti procenty plebsu, který nikdo nepotřebuje. Pokračovat ve čtení
Dějiny lidstva ze zvyku dělíme na dobu kamennou, starověk, středověk, novověk a moderní dobu. Se zájmem čteme pestrobarevné popisy všeho, co se kdy odehrávalo. Je to ale jen povrch v našem vývoji. Pokračovat ve čtení
Otázka: O čem je třeba neustále přemýšlet a o co prosit?
Odpověď: Po všech úvahách člověk vidí, že jediný Chisaron, o který má smysl se starat, je touha uvědomit si velikost Stvořitele. Pouze pochopení Jeho důležitosti, pocítění Stvořitele, uvědomění si Jeho přítomnosti – ať už je jakákoli – a dojem z Něho mě dokáže změnit. Pokračovat ve čtení
Otázka: Je omezení to hlavní?
Odpověď: Ne, omezení není to hlavní. Jde o to, že člověk má strach z prázdného Kli. Proto je ochoten pracovat, vzdát se různých věcí, pokud má pocit, že jeho Kli zůstane nenaplněné. Pokračovat ve čtení
Když člověk zjistí, že nemá záměr odevzdávat, a proto se s ním Stvořitel nemůže spojit, začíná chápat, že se musí napravit. Sám sebe však napravit nedokáže, a proto se musí obrátit ke Stvořiteli. Postupně se mu odhaluje, že od samého počátku bylo všechno připraveno právě takto: tím, že se člověk obrací ke Stvořiteli, se s Ním už začíná spojovat. A právě toto spojení je cílem. Pokračovat ve čtení
Rav Laitman na Twitteru