Otázka: Lze myšlenku nazvat Stvořitelem?
Odpověď: Stvořitel není myšlenka, ale pohyb duše. Existuje touha a vektor jejího směru: k sobě nebo od sebe. Pokud budujeme svůj svět nad touhou a je zaměřen mimo nás, Nazývá se duchovní svět. Pokračovat ve čtení
Otázka: Jak si mám ověřit, že mé úsilí není jen kvantitativní, ale i kvalitativní?
Odpověď: Co může být znamením, že jsem vynaložil správné, kvalitativní úsilí? Je řečeno: Výsledkem dobrých činů je radost. Pokud člověk dospěje k radosti poté, co vynaložil úsilí a doopravdy do toho dal všechno, pak radost, kterou pociťuje, pramení ze samotného úsilí. Pokračovat ve čtení
Čím začít nápravu společné duše, když neznáme celkovou funkci tohoto stroje, nevidíme jeho ozubená kolečka – tedy jednotlivé duše – a zatím ani nechápeme roli svého vlastního kolečka v celém tomto mechanismu? Pokračovat ve čtení
Otázka: Stále existují pevná manželství. Já jsem například ženatý už 38 let. Vy se pomalu blížíte k výročí zlaté svatbě.
Odpověď: Ano, to je pravda. Ale žiji mezi manželkou, dětmi a svou skupinou. Ani to není úplně normální život. Nemůžu být považován za vzor, zvláště s mými vrozenými vlastnostmi. Pokračovat ve čtení
Proč mají přátelství z „vojny“ tak zvláštní místo v našich srdcích? A jak se mění vnitřní nastavení člověka, když do běžného života náhle zasáhne povolání do zálohy? A který z principů vojenského života bychom měli přenést do života svého i celé společnosti? Pokračovat ve čtení
Otázka: Může se ve mně touha po Stvořiteli probudit pouze během studia?
Odpověď: V našem stavu to může být pouze během studia a při konání dobrých činů. To se nazývá Tóra a dobré skutky. Pokračovat ve čtení
V poslednom čase prechádza inštitút rodiny vážnou transformáciou. A nie je to len prirodzený sociálny proces, ale proces ideologický. „Páni sveta“ nepotrebujú rodiny, nepotrebujú pôrodnosť. Nechcú, aby populácia ďalej rástla, keďže nepotrebujú „zbytočné“ miliardy ľudí. Pokračovat ve čtení
Smrt je jedinou jistotou, která čeká každého z nás. Přesto o ní většina lidí nerada přemýšlí. Když přijde, mizí z našeho vnímání svět, který jsme znali, i vše, co jsme považovali za samozřejmé. Právě proto ji často vnímáme jako něco děsivého a tragického. Když přijde, našemu vnímání zmizí svět takový, jak ho známe a spolu s ním všechno, co s ním spojujeme. Smrt prožíváme jako něco tragického, děsivého přesto, že se na ni snažíme připravit a sami sebe přesvědčujeme, že není čeho se bát. Výsledek ale zůstává za očekáváním. Pokračovat ve čtení
Otázka: Jestliže je kabala součástí vědy, proč se nevyučuje v izraelských školách? A proč kabala stále nese pečeť alternativního poznání?
Odpověď: Kabala je zcela samostatná věda, proto není součástí výukových programů. Od běžných věd se kabala liší tím, že proniká do světa, který nás obklopuje, vstupuje do něj a zkoumá ho. Pokračovat ve čtení
„Ať s člověkem uděláte cokoliv, on se stejně dál plazí na hřbitov“, řekl známý satirik Michail Žvaněckij. Já bych to řekl jinak: „Ať člověk dělá cokoliv, štěstí neuteče, i kdyby si to přál“. Pokračovat ve čtení
Rav Laitman na Twitteru