Z článku „Omezení“ („Šamati č. 53“): Vytvoření malého stavu (Katnut) je základem ke zrození stupně a tento stav musí být věčný. Velký stav (Gadlut) přichází pouze jako doplněk. A usilovat je třeba pouze o základní stav, nikoli o doplňkový.
Hlavní je malý stav, odevzdávání pro odevzdávání, odhodlání být spokojen s minimem. A přitom nesmím mít pocit, že se omezuji a že mi něco chybí, ale naopak se musím cítit zcela spokojený. (Pokračování textu…)
Poznámka: Američtí psychologové provedli průzkum mezi 1,7 milionu lidí ze 164 zemí a zjistili, kolik peněz člověk potřebuje, aby se cítil šťastný. Ukázalo se, že existuje určitý příjmový práh, po jehož překročení pocit štěstí naopak klesá. (Pokračování textu…)
Otázka: Je známo, že nám smích v životě velmi pomáhá. Vědci se domnívají, že smích plní důležitou společenskou funkci a spojuje lidi. Opravdu můžeme říci, že smích lidi spojuje?
Odpověď: V našem světe je smích projevem spokojenosti. Může být sobecký, sarkastický, zlomyslný, naprosto zlý, nelaskavý, protože egoismus se projevuje v jednoduché, nezastřené podobě. (Pokračování textu…)
Otázka: Je humor dar, který nelze rozvinout, který je vlastní jen vyspělým lidem?
Odpověď: Samozřejmě. Například zvířata nemají smysl pro humor. Mají možná touhu si hrát nebo někoho napodobovat, ale ne smysl pro humor. (Pokračování textu…)
Poznámka: V jednom z klipů o ztrátě blízkého člověka jste řekl, že je třeba žít dál a přijmout to, a že i přes ztrátu blízkého existují v životě radosti.
Píše vám Táňa: „Jak mohu po ztrátě 25letého syna jako matka dál žít a radovat se ze života? (Pokračování textu…)
Radost je jednou z nejmocnějších a nejvíce naplňujících emocí, které člověk může prožít. Lidé ji nacházejí různými způsoby – v jednoduchých radostech, jako je chutné jídlo, v hlubokých přátelstvích, nebo ve velkých životních úspěších, jako je vítězství na olympiádě. Pro kabalistu však radost znamená něco zcela jiného. (Pokračování textu…)
Výzkum: Za šťastnější se považují lidé, kteří mají větší množství přátel a sociálních vazeb. Čím vyšší je však inteligence člověka, tím menší vliv má počet přátel a sociálních vazeb na úroveň štěstí. U inteligentního člověka navíc platí pravý opak – čím méně vzájemných vztahů s lidmi, tím je to pro něj lepší. (Pokračování textu…)
Poznámka: Aby se člověk stal bohatým a úspěšným, je potřeba talent, úsilí a také štěstí. Italští vědci z Univerzity v Katánii vytvořili počítačový model se 1000 lidmi, sledovali je po dobu 40 let a došli k závěru, že nejbohatší a nejúspěšnější se nestává ten nejchytřejší, ale ten, kdo má nejvíce štěstí.
Odpověď: Samozřejmě, to je osud. Pouze osud! A abychom mohli řídit svůj osud, musíme se stát kabalistou – to znamená povznést se nad osud, k síle, která ho řídí. (Pokračování textu…)

V dnešní době nám skutečně připadá, že své štěstí nacházíme tak, že ostatní činíme méně šťastnými. Taková je povaha našeho ega – touha užívat si na úkor druhých. Ego měří naše štěstí ve srovnání s ostatními.
Můžeme se podívat na někoho, kdo má méně než my, a cítit se nadřazeně, což nám může přinést pocit naplnění. Tento jev se projevuje i v celosvětovém měřítku – skrze války, tvrdou konkurenci a společenské rozdělení. (Pokračování textu…)