Nejsem pro to, aby se trpělo. Existuje velmi mnoho podobných příkladů, kdy si lidé volí utrpení a věří, že se tím pozvedají. To je nesprávné.
Otázka: Pak je v takových případech, ale i v jiných, přirozená otázka: Jak to udělat, abychom netrpěli? (Pokračování textu…)
Otázka: Proč všichni kabalisté vysokého stupně poznání na konci života nesmírně trpěli?
Odpověď: Oni trpí za společnost, ne za sebe. (Pokračování textu…)
Rabaš, článek 5, „Co znamená v práci ‚Izrael ve vyhnanství – Šchina přebývá s nimi’“: „Utrpení Šchiny“ znamená, že Stvořitel trpí tím, že nemůže dávat dobro a potěšení. (Pokračování textu…)
Otázka: Co znamená pokora výše rozumu?
Odpověď: Jde o to, že když se Stvořitel odhaluje, člověk se cítí dobře. V tom čase ale musí pochopit, že tento pocit nezískal vlastním úsilím, není to jeho zásluhou. Teď se prostě Stvořiteli zalíbil, a proto si On člověka přibližuje a činí to pro Sebe. (Pokračování textu…)
Otázka: Vyplývá tedy z vašich slov, že lidé jsou stvořeni proto, aby řídili tento svět? Tato „nízká“ stvoření, jak říkáte?
Odpověď: Ano. Jsou stvořeni, aby byli korunou stvoření, aby řídili svět, aby uprosili Stvořitele působit na náš svět vlastností dobra, kterou ze strany člověka, ze strany lidí, lidstva budou podporovat všemi svými silami. (Pokračování textu…)
Ještě se přesvědčíme, že všechno negativní, co kdy ve všech dobách a u všech národů vůbec existovalo, byla pouze utrpení plynoucí z toho, že jsme se od sebe vzdalovali a nechápali, nakolik se naopak musíme sbližovat. (Pokračování textu…)
Otázka: Co může kabala odpovědět člověku, který ztratil touhu žít dál? Kvůli čemu má smysl pokračovat?
Odpověď: Neexistuje nic, co by člověka dokázalo naplnit stálým, věčným a dokonalým naplněním, kromě pocitu Zdroje veškeré existence – Stvořitele. (Pokračování textu…)
V současné době nejsou války pouhou konfrontací geopolitických zájmů různých zemí. Na velkém přelomu, na prahu nové éry, války již nesymbolizují rozdělení, ale jednotu.
Vidíme, jak se rozpadají prosperující země, jak se různé síly snaží hrát svou vlastní hru, ale za tím vším, uvnitř, se již začíná rýsovat společná síla, společná nezničitelná síť, do které se lidstvo transformuje. Zatímco jednotlivé části celku bojují o moc, celek si nárokuje svá práva a požaduje jednotu, jakou jsme nikdy nepoznali. (Pokračování textu…)
Právě tam, kde jsme bezmocní a nemáme žádnou naději, kde nejsme schopni změnit situaci – právě tam pociťujeme nutnost změnit sami sebe. (Viktor Frankl, rakouský psychiatr, psycholog a filozof, který přežil peklo nacistických koncentračních táborů).
Když člověk stojí před Absolutnem, před něčím, co nemůže změnit, pak pochopí nutnost změnit sám sebe jakožto jedinou možnost něco udělat. (Pokračování textu…)
Otázka: Chci se vás zeptat na slzy, ne na dětské, ale na slzy dospělých. Bezpochyby je v pláči dospělého člověka okamžitě cítit určitá hloubka bolesti, tragédie, urážky nebo štěstí.
Slzy dospělého člověka okamžitě upoutají tvou pozornost. Nebudou ti lhostejné. Dnes jsem šel po ulici, proti mně šla žena a tiše plakala. Dojalo mne to. Chtěl jsem se zeptat, co se stalo, ale neodvážil jsem se. A když vidíš plakat muže, je to něco úplně jiného. Co je v slzách tak zvláštního?
Rav Laitman na Twitteru