Účel celé naší práce je odhalit Stvořitele. Postrádáme ho. Kromě Něj není v realitě nic jiného.

Stvořitel je všezahrnující síla, které jsme součástí, i když to nevnímáme. Naše egoistické touhy nerozeznávají Stvořitele. Nejsme vyladěni na stejnou vlnu, nemáme vlastnosti, které má On. Proto pracujeme výslovně na naší touze, kterou je zapotřebí změnit, přesměrovat z důvodu odhalení Stvořitele, aby odpovídala zákonu ekvivalence formy.

Právě teď vidíme, slyšíme, dotýkáme se a cítíme v našich smyslech. Pokud to změníme, rozšíříme rozsah vnímání. Ale to neznamená, že zvětšíme citlivost našich smyslů prostřednictvím přídavných nástrojů jako je radar, rádio, telescop nebo mikroskop. Nezvětšujeme citlivost egoistických přání. Spíše měníme jejich esenci, přepneme z vnitřního vnímání na externí a přidáme vlastnost odhalit věci, které jsou vnější namísto těch, které přicházejí dovnitř.

Pokud se touha změní tímto způsobem, expanduje z pěti fyzických (tělesných) smyslů (pocitů) vidění, slyšení, čichu, chuti a dotyku do pěti duchovních smyslů Sefir: Keter, Chochma, Bina, Seir Anpin a Malchut. Nyní to funguje opačným způsobem: Dávání namísto přijímání a my přijímáme vyšší realitu v nich skrze usilování o dávání.

Přestože s tímto ještě nejsme důvěrně obeznámeni, může se to změnit. To je to, co nám říkají lidé, kteří toto již dokázali a získali úplně nový život.

Právě teď žijeme v realitě pěti smyslů, v obraze světa namalovaného egoistickými touhami. Ale když jednou převrátíme záměr vnímání, vyjdeme z nás ven a začneme chápat novou vnější realitu ve vlastnosti dávání, kterou získáme jako dodatek k vlastnosti přijímání, kterou už nyní máme.

Tohle je nový svět, který se nám odhalí v nových pěti smyslech. Má své vlastní barvy a zvuky, mysl a pohyby duše, má všechno co máme my tady a mnohem víc než to, je mnohem jasnější (čistší) a dokonalejší. To jsou naše pozemské kořeny.

To je to, čeho potřebujeme dosáhnout, to, k čemu chceme dojít. Po všem, naše egoistická touha, která funguje odpovídajícně principu spotřeby, už vyčerpala sama sebe. Náš egoismus se stal více a více zoufalý a my jsme ztratili zájem o “film” který jsme viděli a hodnotili. Už se více nezajímáme o tento životní film a už nás více nenaplňuje.

Dochází k tomu celé lidstvo. Vnímání zaměřené dovnitř už nás více nenaplňuje. Vyčerpali jsme všechny jeho rezervy a teď začínáme usilovat skrze externí vnímání. Pokud pouze jednou změníme naši touhu a přepneme z vnitřního na vnější, uvidíme převrácený svět, svět dávání. Jak je psáno: ”Viděl jsem obrácený svět” (“Olam Afuch Raiti”).

Z denní lekce Kabaly 12/11/2010, Přijď k Faraonovi – 1

Otázka: Rozhodli jsme se, že o nadcházejícím kongresu půjdeme pro “všechno nebo nic“. Kde je ta „banka“ kterou uděláme, a co je důležitější, kde je klíč k jejímu odemknutí?

Odpověď: „Banka“ je v nebesích. Ale může být dosažena. Je to vlastnost Bina, odevzdání. A klíč k ní leží v jednotě mezi námi. V našem sjednocení, objevíme opravdový poklad, který není sejf, ale atribut s pomocí kterého je možné odemknout všechny poklady světa!

Odemkneme „banku“ pod jednou podmínkou: že budeme mezi sebou sjednoceni. V naší jednotě bude odhalena hned. To je zázrak spirituality: Světlo začne svítit jakmile se dostaneme na první stupeň ekvivalence.
[25898]
Z 4. Části denní lekce kabaly 2.11.2010, „Exil a vykoupení“

Před kongresem bychom se měli soustředit na následující tři věci:1. Jsme si jisti v tom, že žijeme v dobrém, silném a správném prostředí, že odhalujeme cestu ke vzájemné jednotě a vzájemnému odevzdání.

2. Zaměřujeme naši sílu myšlenky na vyhledávání spojení mezi námi.

3. Jsme spokojeni s naší výlučností, jsme rádi za tento zvláštní stav a postavení, kterého jsme dosáhli.

Takové kongresy se ještě neuskutečnily. Všichni to cítíme intenzitou, tlakem a příjemným rozechvěním, které prostupuje každého z nás. A to vše přichází shora. Je to velká pomoc shora, která nám ukazuje, že bychom se měli snažit k tomu něco přidat, co nám stále chybí, a to:

a. Radost a naplnění duchovního vzestupu,
b. Důvěru v dosažení cíle, a
c. Vnitřní úsilí.

Musím se spojit s přáteli do jedné sítě s cílem odhalit mezi námi vzájemnou sílu nazývanou „Stvořitel“. Celá naše práce, veškerá seriózní analýza se provádí uvnitř každého člověka, zatímco na vnější straně bychom měli vyzařovat radost, lehkost a jistotu. Navenek by měl být smích a hořící plamen hluboko uvnitř.
[25520]
Z diskuse na Arvut 29.10.2010

Otázka: Jaké je naše vzájemné spojení?

Odpověď: Spojení je když se na tebe podívám a ty začneš chápat o čem přemýšlím. Spojení je když stojíš 30 metrů za mnou a já cítím že jsi za mými zády.

Je mnoho druhů spojení mezi námi, mnoho polí ve kterých se ovlivňujeme. Elektrické, magnetické, biochemické pole, pole tužeb, myšlenek a záměrů. Všechna tato pole nás spojují.

Všechna živá těla kolem sebe vytvářejí pole a my se vzájemně spojujeme našimi poli. Někdy se spojíme, jindy nemůžeme. Vše záleží na objemu do jakého se naše pole shodují.

Jakkoli, existuje speciální, silné a povznesené pole: duchovní spojení mezi námi. Toto pole pojímá a zahrnuje všechno ostatní a to je proč se nazývá “Stvořitel.” Toto je to pole které potřebujeme odhalit, ale v podstatě všechna tato pole naleží k jednomu universálnímu poli které chtěl objevit také Einstein.

Spojuje naše myšlenky a touhy a skrze ně ovlivňujeme jeden druhého. Když se jednou koncentruji na tuto možnost, když toužím odhalit naše vzájemné spojení, objevím náš vzájemný vliv a budu ho chtít využít pro universální spojení.

[25505]
Z rozhovoru o Arvutu 29.10.2010

Rabash, „Co to znamená, Tóra je nazývána střední Linií v práci“: člověk vidí tváře lidí, ale měl by věřit, že Stvořitel stojí a koná za nimi.

Otázka: Takto bych měl jednat s lidmi, které potkávám během dne?

Odpověď: Ne, měli byste se chovat k lidem jako Vaše společnost, čas, a jak určuje generace tak, abyste nevypadali divně. Ve vašem vnějším chování, musíte být jako všichni ostatní a konat tak jak je to akceptováno ve společnosti.

Ale pokud se ptáte na internalitu, pokud chcete odhalit Stvořitele, pak za každou vnitřní nebo vnější činností, byste měli vidět, že všechno pochází od „není nikdo jiný než On.“ Nicméně, tato analýza je pro vaše interní zkoumání a ne pro vaši otevřenou reakci.

Existují dva rozměry našeho chování: materiální svět a vnitřní, duchovní svět. Pokud jde o vnitřní, duchovní rozměr, chci odkrýt vnitřní sílu přírody, „není nikdo jiný než On“, protože ta všechno řídí, včetně mě.

Uvidím tento obrázek tak jako teď, dokud nedokončím svou korekci, dokud opravdu neuvidím, že není nikdo, kromě Něho. A pak, bude tento svět stoupat a vstoupí na místo zvané Malchut Světa Nekonečna.
[23794]
Z kabaly pro začátečníky, „Není nikdo jiný než On“ 29.7.2010

Otázka: jaký je systém zákonu Arvutu (vzájemné záruky)?

Odpověď: zákon tohoto systému je absolutní vzájemnost. Jak je psáno : „Jako jeden muž s jedním srdcem“. To znamená, že jedna touha v celém systému, vzájemné dávání,  je realizováno v přimknutí se ke Stvořiteli. Zákon je definovaný slovem „jeden“,  jako v „jednotě“.

Mohlo by se říci že jednota „jednoho“ nemůže být zákon. Ale definice „jednoho“ obsahuje mnoho různých vlastností spojených spolu navzájem láskou a dáváním nad nenávistí a odmítáním. To je vnitřní vzorec systému: Kvality protikladné ve své povaze, jsou spojeny nad touto protikladností zákonem ekvivalence formy.

To je způsob jakým je vybudované naše tělo a jakýkoli integrovaný systém. Aby mohl takový systém existovat musí být vybudovaný z rozdílných forem a protikladných částí, přes které tam působí universální zákon: existence z důvodu jednoho sjednoceného záměru.

Z denní lekce Kabaly 15.10.2010 „The Arvut“

Otázka: jak mohu vědět, že se nemýlím když hodnotím své touhy? neměl bys věnovat pozornost svým touhám. Jaký je rozdíl v tom co se děje a jak zlé věci jsou? Co můžeš na konci dne pravděpodobně najít kromě sebelásky která tě ovládla a nenechala vzestoupit?

Odpověď:

Nejužitečnější věc kterou můžeš udělat, je cítit stupeň do kterého neakceptuješ názory a cíle skupiny, jednotu a vzájemnou záruku přátel. Pokud jsem s nimi ve spojení, poté vždy objevím že jsou v tomto lepší než já. Nicméně, pokud nemám roli v jejich jednotě, tak tento fakt už ukazuje, že jsou výše než já.

Nezáleží na tom v jakém stavu se nacházejí. Sjednocení je automaticky umístí nade mě, bez ohledu na to, jak vysoko vzestoupím já. Tak je to protože jednota je Kli, se kterým Světlo pracuje, zatímco jednotlivec není nic.

Z první části Denní lekce Kabaly 21.10.2010

V materiálním světě má každý své tělo s jeho naplněními. Jsme jeden od druhého odděleni biologickým tělem a psychologicky se každý z nás vnímá jako individuální osobnost.

Ve spiritualitě se vše stále mění přechodem z jednoho stavu do druhého; Světlo a nádoba jsou vždy jiné. „Oblékáme“ se do určitého stavu a podle toho se nazýváme, jako herci, kteří mění kostýmy v nových rolích. Je to jako bychom byli ve sci-fi filmu, kde hrajeme různé postavy.  

Taková představa jako “soukromá, trvalá duše” která existuje samostatně, šplhá po žebříku a zachovává si svou individualitu, není. Je těžké pochopit jak naše „já“ zmizí. Například, v článku “600,000 duší” je řečeno, že každý člověk, který napraví svou duši, poodhalí světu Malchut a bude nazván králem Davidem.

[21985]
Ze čtvrté části každodenní kabalistické lekce 26/09/10 „600.000 duší“

Svoboda začíná tam, kde dělám rozhodnutí o tom, zda jsem řízen shora, nebo ne, zda Stvořitel existuje nebo ne, a zda na Něm závisím ze 100 procent?

Pokud ne, pak co znamená svoboda? Neexistuje-li žádná svoboda a my nemůžeme nic změnit, pak zde není nic k přemýšlení. Nicméně pokud jsme schopni samostatného jednání, tak co to je?

Toto je bod, ve kterém začínám objasňovat, proč žiji, co je podstatou mého života, co se se mnou dále stane, a jaký je užitek mého života. Jinými slovy, chtěl bych vědět, jestli řídím svůj vlastní život, a zda v něm mohu něco změnit. Tyto otázky se v lidské bytosti objeví na „mluvící úrovni“.

Celé vyjasnění spočívá v tom, zda mohu jednat na vlastní pěst a zápasit se Stvořitelem (přírodou), která určuje vše, co existuje. Existuje „svobodné“ místo mimo mě, které nepatří přírodě?

Na obyčejné, živé úrovni tohoto materiálního života, nemůžeme nic změnit, a proto je to tak předvídatelné. Nicméně, žádný věštec neví, co se stane ve Vyšším životě, na „mluvící“ úrovni, v rámci našeho spojení se Stvořitelem, naší svobodě. Věštec může odhadnout jen to, co by se mohlo stát na úrovni tohoto světa, s naším fyzickým tělem.

Pod Machsomem (bariérou oddělující nás od duchovna), neexistuje svobodná vůle, ta existuje jen v duchovnu. Zvíře nemá vůbec žádnou svobodnou vůli, tak proč by naše fyzické tělo bylo jiné? Nicméně, duše existuje za touto úrovní a poslouchá různé síly, které jsou přítomné v jiném světě, jiné dimenzi. Můžeme mluvit o svobodě jen ve vztahu k duši.

Jaký druh svobody může existovat v tomto světě, pokud naše biologická těla jsou pevně řízena radostmi a trápením? Svoboda volby existuje pouze ve spiritualitě na „střední linii“. Neztrácejte energii pro materiální věci, které jsou mimo vaše prvotní nezbytnosti. Nezískáte nic hodnotného z tohoto tělesného života, a pokud stále požadujete víc, než opravdu potřebujete, děláte svůj život složitější.

Nicméně pokud použijete svůj elán k dosažení spirituality, vyhrajete. To je zákon přírody: Musíte zajistit normální materiální existenci, ale zbytek vaší energie a intelektu musí být věnován na dosažení spirituality. To je místo, kde najdete skutečné naplnění.

Ze 4. části denní lekce Kabaly 15.10.2010, „Svoboda“

Originální článek zde.

[23726]