Otázka: Milióny lidí po celém světě si přejí duchovně růst. Co však ten zbytek?

Odpověď: Každý trpí; každý se cítí bídně. Podívejte se, jak se po světě šíří nepokoje. Není z toho zřejmé, že se nacházíme na pokraji neštěstí? Tento proces akceleruje s mimořádnou rychlostí. Nedávno jsem obdržel dopis ze Španělska, kde obyčejní lidé čelí vážným problémům. Nezaměstnanost letí do nebes. 

Tímto způsobem Stvořitel všechny popohání a obrací tak, aby mu čelili. Chtíc či nechtíc, lidé se začínají ptát:“ Co uděláme? Jak se dostat ven z potíží?“ Za prvé, předejít potížím je klíčem: Pokud člověk nemá co jíst a nemá peníze, aby zaplatil nájem, pokud postrádá základní potřeby, duchovní záležitosti ho sotva budou zajímat. Můžete jim však ukázat, jaké je řešení.

Přečtěte si, co píší analytici, hledejte kde chcete: Dnes nikdo nemá řešení na problémy, kterým svět čelí. To je při nejmenším více než jasné. Ti, kteří mají stále moc, stejně tak jako političní komentátoři, jsou si plně vědomí toho, že jsme došli do slepé uličky. Nikdo nemá tu kuráž zdvihnout svou ruku a nabídnout vlastní řešení. Je také zřejmé, jak nerealistické a nepraktické je cokoli, co mohou nabídnout. Za této situace, se můžeme ozvat a musíme spěchat tak učinit.  

[45281]
Ze 4. části denní lekce kabaly 25/05/2011,“Úvod do moudrosti kabaly”

V kabale, nemluvíme o osobních pocitech. Mluvíme o lásce přátel, ale jen obecně, bez zmínky o sobě nebo konkrétních jménech.

Je třeba mluvit o velikosti učitele, Stvořitele, skupiny a důležitosti cíle, protože bez toho aniž bychom inspirovali jeden druhého, nebudeme postupovat. To nám dává sílu k práci a to je důvod, proč potřebujeme skupinu. Ale nikdo nehovoří v první osobě, odhalujíc své vnitřní pocity a touhy (Kelim).

Ostatní ve skutečnosti zatím nejsou reformováni na stupeň Bina (Hafetz Chesed), což znamená „nedělat druhým to, co si nepřejete, aby bylo činěno vám“, a proto Vám jejich myšlenky mohou ublížit. Proto tento zákaz existuje.

Mluvíte o velikosti duchovního cíle, ale ne o tom, jak jste vy, nebo někdo jiný inspirován spiritualitou. Měli byste mluvit o zákonu, který funguje ve stvoření, vzorci v systému sil, aniž byste ukázali na někoho konkrétně.

Všechna naše práce je vnitřní a skromná. Musím vidět skupinu nikoli jako jednotlivé lidi a tváře, ale jako síly, které touží po Stvořiteli, odevzdání, a kteří se sjednocují v zájmu dosažení tohoto cíle společně. Toto pouto našich tužeb, toto vnitřní spojení je to, co nazýváme skupinou.

Proto, když mluvím o skupině, nezmiňuji jména lidí. Jako kdyby tam žádní lidé nebyli, jen touhy svázané vzájemnou zárukou! Pokud tyto touhy dosáhnou úrovně spojení, které bude skutečně pro odevzdání na prvním stupni, odhalí, společně se Světlem Hassadim které ho vyplňuje, vzájemné odevzdání.
[44033]
Z 1. části denní lekce kabaly 26.5.2011, Spisy Rabash

Odpověď:  Mám linii Světla a linii nádoby. Sebe stavím mezi ně jako třetí linii. Vezmu maximum, co mohu z přání dostávat a Světla, a sestavím finální formu,  souhrn těchto sil (Σ).

Touto formou je lidská bytost. Třebaže komponenty nejsou mé, musím je sloučit a rozhodnout o správném spojení. To rozhoduji sám.

Abych to tak udělal, musím nejdříve cítit stud, že se nepodobám Dárci, vymezit pracovní látku, a najít sílu, která ji opraví. Ode mě je požadováno vytvořit v sobě člověka, přání které začne utvářet. Síly a látku již máme. Musím pouze prověřovat hmotu a přezkoumávat ji na každém ze 125 stupňů podobnosti Dárci.

Prověřuji sebe ve vztahu k vyššímu a poznávám své dovednosti. Je to velmi velká fuška. Díky tomu Ho začnu uznávat, cítit a rozumět Mu.  “Formátuji” nebo “navrhuji” sebe při hledání bezchybných řešení.  V důsledku toho se stanu takovým, jako je Stvořitel, ne podle nadřazenosti, ale podle odevzdání. V přijímání pro odevzdávání učiním sebe Jemu podobným.
[44527]
Ze 4. části denní lekce kabaly 24/05/2011, „Úvod do moudrosti kabaly”

Je nemožné postupovat správně, jestliže jste řízeni vlastním názorem, protože jste zcela ponořeni v tomto světě. Budete schopní růst jen, když objevíte existenci dvou rozdílných názorů: Uslyšíte váš vlastní názor a učitelův názor, budete rozumět rozdílu mezi nimi a budete je navzájem porovnávat, abyste vždy šli s vírou nad rozumem a přijmuli učitelův pohled.

Musíte neustále volit a postupovat preferováním učitelova názoru před vaším názorem, navzdory stále se zvětšujícímu vašemu egoismu a navzdory veškerým vnitřním pochybám a argumentům bez ohledu na pravděpodobně zřejmá fakta a zažitou logiku, která vám říká, že nejste v souladu s vaším rozumem ale pod ním či nad ním.

Jestliže se jednotlivec popere se všemi těmito problémy, bude schopný pokročit dále. Jestliže ne, nemá šanci na úspěch. Pouze několik málo jednotlivců dosáhne duchovního světa.

Abychom  mohli vydržet takový vnitřní zápas a jít neustále proti naší logice, potřebujeme podporu skupiny, která stále podporuje  učitelovu autoritu. To znamená, že je nezbytné potlačit sami sebe před skupinou, abychom přijali sílu od skupiny k poražení našeho osobního názoru a k přijmutí učitelova názoru.

Existují tři účastníci v práci: osoba, učitel a skupina. Všechno toto je nezbytné k dosažení odhalení Stvořitele (jenž může být také odhalený z druhé strany) aby se názor učitele a Stvořitele spojil do jednoho. Pak člověk bude schopný pokročit s porozuměním, že skupina a učitel jsou zástupci stvořitele ve vztahu k němu.  Takže, jednotlivec musí vyhodnotit všechny své představy, hodnocení a volby, jen a pouze ve vztahu k nim.

Pokud máte štěstí, uděláte to a posunete se dopředu, jestliže ne, nebudete dokonce cítit, že neděláte správné rozhodnutí a nebudete cítit, že jdete špatným směrem. Nebudete mít, žádné měřítko, kterým byste to poměřovali.

Kdy opravdu „slova, která jdou ze srdce vstupují do srdce?“.  Jestliže si správně vytvoříte názor ve vztahu k názoru učitele, začnete vnímat, co učitel říká.

[43945]

Z 1. části každodenní lekce kabaly 5/25/11, Shamati #25

Odpověď: Učitel by nikomu neměl být osobním manažerem. Neměl by každému vysvětlovat, co je tím, co po nich chce. Může být téměř tak skrytý, jako Stvořitel a nic neříkat. Kdokoli chce, může anulovat sám sebe a názor učitele odhalit.

Mohlo to být pozorováno na chování kabalistů minulosti, skupiny v Kotzku či Baal HaSulama, která svým studentům dávala lekce pouze 1 týdně či dokonce měsíčně. Učitel odhalí svůj názor jen nepatrně a zbytek je práce studenta. Pokud student ví, co má hledat, jak odhalit názor učitele, aby mu pomohl k cíli, bude schopen to udělat. V opačném případě nikoli.  

Spiritualita nemůže být vyjádřena slovy. Jak byste asi mohli vysvětlit, jak nasměrovat tvé srdce k cíli?
[43952]
Z 1. části denní lekce kabaly 25/05/2011, Shamati #25

Odpověď: To je právě to, co je tam psáno: stav “přijetí přání, které utvořilo svou konečnou podobu.” V realitě existují dvě věci: Světlo a přání. Vše ostatní jsou pouze názvy pro tyto síly.

Když přijaté přání projde změnami, dosáhne nakonec nejnižšího stavu nazývaného „tento svět.” Je to duchovní pojem, což je důvod, proč jej odlišujeme od „našeho světa,“ ve kterém se prozatím nacházíme na úrovni živočišné. Pouze člověk, který cítí, že se nachází v poslední fázi, v konečné podobě egoistického přání, určí svou pozici jako „tento svět.“ To už může být v jistém smyslu nazváno duchovním poznáním, protože si je člověk vědom, kde se podle duchovní souřadnice nalézá. „Člověk z ulice“ však ještě v „tomto světě“ nežije, ale stále ve svém vlastním světě.   

Ze 4. části denní lekce kabaly 24/05/2011, “Úvod do moudrosti kabaly”

Upřímně opravdu nezáleží na tom, o jaký druh asistence člověk Stvořitele žádá. Klíčem je žádat každou vteřinou. Kéž nikdy nezapomene, že není nikoho jiného kromě Něj, dobra, které koná dobro. Kéž spojuje každou maličkost, která se mu přihodí, se Stvořitelem.

Člověk si vlastně obvykle myslí, že není vhodná doba žádat o pomoc, předpokládá, že musí nejdříve něco udělat, v něčem uspět na vlastní pěst, něco provést, a teprve poté se obrátit na Stvořitele. Ale v tom všem se mýlí! Není zapotřebí žádných činů. Celá metoda je určena pouze k odhalení Stvořitele. 

Proto čím častěji se k Němu obracíte, tím více se cítíte být na Něm závislí, tím více Ho otravujete, přenesením odpovědnosti za vše co se vám děje na Něj, se o to méně strachujete.

Podle Jeho programu Vás odstrčí, schová se a položí před Vás všechny druhy překážek a skrytí. Bez ohledu na to, vytvořte si zvyk neustále hledat a apelovat na Něj. Je to nekratší a nejspolehlivější cesta.

Nevyžaduje inteligenci, pouze vytrvalost. Nabere-li člověk takový směr a nesejde z něj (za pomoci připomínání skupiny), pak tím, že se neustále obrací ke Stvořiteli, vyšší síle, přírodě, rozhodně zjistí, jak žádat, proč a o co. Pozná Stvořitelovu povahu, na které prosby odpovídá a na které nikoli. Díky jeho neoblomnému přání začít tuto komunikaci, dialog se Stvořitelem, si může začít vyjasňovat, kdo On je.

To je popsáno jako “Dělej cokoli je v tvé moci, jen se nevzdávej.” Tak musíme žádat o vše, dokonce bez přemýšlení, jako dítě, které se chápe po čemkoli, co může, a  dál otravuje svou matku: “Dej mi, dej mi, dej mi!” Tyto žádosti dají prostor ujasněním, o co  má opravdu smysl žádat, kde v tom všem jsou „přikázání“ a „hříchy“, kde je mu dána svobodná volba a jaké jsou odpovědi na jeho činy. Tak se člověk učí.

Je to dobré, protože Vás to nebude mást, a nebudete si myslet, že vše záleží na Vás nebo na prostředí. Spojíte všechny tyto tři „body“ dohromady: sebe, skupinu a Stvořitele, a to vše nasměrujete správným směrem, k vyšší síle, k tomu být na Něm závislí.

Později začnete hodnotit, jak žádáte. Žádáte pro sebe, pro ostatní, či pro Stvořitele? Takto se tomu cestou učíte.

[43288]
Z 1. části denní lekce kabaly 17/05/2011, Rabašovy spisy

Odpověď: Obojí, hmotné i duchovní problémy pochází se stejného zdroje, neboť „není nikoho jiného kromě Něj.” Musíme na vše pohlížet jako na části jednoho celku. 

Hmotný svět má však další své vlastní zákony. Pokud stále vidíme tělesno, musíme překonávat tyto překážky a bojovat s nimi v souladu se zákony, které platí v tomto světě a v lidské společnosti. Vždyť i tyto zákony jsou výsledkem mého pokřivení a proto jsem povinen je dodržovat.

Mám-li žít v lidské společnosti, bez ohledu na to jak velký kabalista mohu být, musím se v této společnosti chovat podle jejích zákonů. My všichni musíme tyto zákony dodržovat a nemůžeme je ignorovat, přestože nemají žádný vztah k duchovnu. Například, chce-li mě někdo zabít, musím se před ním chránit a bojovat proti němu.   

[43181]
Z 1. části denní lekce kabaly 16/05/2011, Shamati #8

Odpověď: “Vše je objasněno v myšlení,” a nic není možno vidět zvenčí. Osoba se může jevit coby lhostejná, dokonce hrubá, nesnášenlivá, nevyjadřující dobrý postoj k ostatním.  Možná je to takový charakter, anebo to předstírá záměrně, aby neoslabila své ohromné vnitřní úsilí.

Člověk se musí dívat na vnitřní obraz skupiny, na místo, kde se nachází všechna naše přání, myšlenky, cíle a společné naděje. Na ně se upne. Souzením vnějšího projevu pro vás může být složitější skupinu přijmout. To přijde později, když přestanete věnovat pozornost vnějšku, protože „láska překryje všechny hříchy.“

Přišli jste na toto místo protože lidé, kteří se tam shromáždili, mají body v srdci, tak se dostaňte blíže k těmto vnitřním bodům.

[43065]
Z 1. části denní lekce kabaly 15/05/2011, Rabašovy spisy