Nesnažte se být „chytráky” či  “hrdiny” a bojovat s egoismem svými silami. Není nic hloupějšího než to!  Kdo může čelit podstatě? Je to vůbec možné?

Naše práce je vzrůst nad naše ega, což znamená přitáhnout sílu Světla a s ní vystoupat nad egoismus, jako by neexistoval. To neznamená  ego potlačit a pokojně se probíjet životem. Náš egoismus zůstává a my zjišťujeme, že je to Stvořitel, který nám dává tak velkou rezervu touhy. My si ale přejeme být nad tím.

Své ego neničím, protože nad něj se pozvedám. Ale v téhle chvíli, neberu v potaz mé vztahy s přáteli, bez ohledu na to jak příšerně arogantní, domýšliví, závistiví a hnáni mocí či ctí, mi každý z nich připadá. Na ničem z toho nezáleží; vše co vím je, že “láska překryje všechny hříhy.” Ty s pistolí a já s nožem v ruce sevřeme jeden druhého v náručí a učiníme všechna rozhodnutí založená na lásce. 

Každý si myslí, že má pravdu, ale každý se anuluje. Láska znamená, že přijmu verdikt druhých a oni přijmou můj, a touto cestou dojdeme ke společné domluvě, která nám dovolí udělat rozhodnutí na vyšší úrovni. Povznesli jsme se nad kolektivní nenávist ke své společné lásce. 

Zkuste to ve skupině a uvnitř ucítíte třetí element: Stvořitele! Budete cítit, buď že už je uvnitř Vás, nebo že ho postrádáte.

Toto je velmi praktický typ práce, neboť celá kabala je: “Přijď a spatři (Bo-Reh)”; “Uděláme, a uslyšíme” jsou zcela praktické věci, které musíme realizovat právě teď.
[27032]
Ze 4. denní lekce kabaly, 19/11/2010, „Svoboda”

Otázka: Během kongresu jsme skutečně chtěli dosáhnout cíle a pak jsme zjistili, že nám to naše ego nedovolí. Proč Stvořitel nechce vyslyšet naše modlitby a nechat nás vystoupat nad tuhle horu egoismu? Proč jsme toho neschopní?

Odpověď: Stvořitel je všezahrnující síla dávání. Vytvořil naši sílu přijímání. Tyto dvě síly stojí proti sobě jako podélníky žebříku s příčkami mezi nimi. 

Jak vyššímu stupni odpovídáte, můžete na něj vystoupat, postupujíc k novému stupni, jednomu stupínku v době. Vše je ve tvých rukou. Byl ti dán klíč k přírodě, abys změnil svůj vlastní charakter a učinil jej podobným tomu Vyššího. 

Stoupáš, jakmile se staneš jemu podobným, ale pokud se lišíš, pak zůstáváš na stejném místě. Nezaleží to na Stvořiteli, Jeho touha je konstantní; On je dobro, které koná dobro. Stvořitel se nemění, tato síla je absolutní a neměnná. 

Ale aby ti umožnil stoupat, Stvořitel rozdělil celou cestu na stupně (schody) či stavy. Pokaždé, když jsi jako Vyšší stupeň, vystoupáš k němu a jakmile budeš ještě více jako on, pokračuješ ve vzestupu výše. Mezi každým stupněm se musíš připravit na následující krok a tímto způsobem pokračuješ ve vzestupu pokaždé.

Není nikdo, ke komu se modlit, koho žádat. Proto nemůžeš namítat: “Proč mi Stvořitel nechce pomoct? Kde je? Kam šel? Co se tady děje? Co dalšího po mně chce, abych udělal?“ Když se modlíš a žádáš, nezbytně soudíš sám sebe oproti Vyššímu světlu, které pro každého září stejně, konstantně a neměnným způsobem. Každý si z něj může vzít kolik chce.

O Stvořiteli je psáno: “Nezměním své HaVaYaH,” “Není nikoho jiného kromě Něj,” “Dobro, které koná dobro.” Nemění se. Když sladíš své vlastnosti s Jeho, jakoby byl přemýšlel či reagoval na tvé volání, pak to vše vytváříš. Během historie lidé přikládali lidské vlastnosti silám přírody: větru, dešti, měsíci, stejně tak jako Stvořiteli. Ale nic takového není!

Pracujeme proti přírodě. Kabalisté nám vysvětlují, že příroda, ve které se nacházíme, má své vlastní zákony. V hebrejštině, numerická hodnota (Gematria) slova  “příroda” a “Stvořitel” je stejná. Můžeme využívat tyto zákony a pokračovat ve stoupání na její úrovně znovu a znovu, dokud nedosáhneme celé přírody nám uváděné coby úroveň Biny, Stvořitele (Elokim).

To je důvod proč je mi jasné, že pokud jsem ji zatím nepřijal, problém je ve mně. Nemám se koho obávat a nemám se koho ptát. 

Je správné říkat, že Stvořitel nám vládne. Nevládne nám snad příroda? Ano, vládne. Tzunami, hurykány a dochází i k ostatním přírodním pohromám a to je samozřejmě vláda přírody nad námi!

V přírodě existují dvě protikladné síly, které se stále střetávají a zápasí: síla dávání a přijímání. Vše se děje podle programu, který nás vede k účelu stvoření. Na začátku jsou tyto síly zcela v opozici, ale postupně se stávají sobě bližšími, dokud se nesjednotí. To je proces vývoje v přírodě.

To je důvod, proč nemáš nikoho s kým pracovat, pouze skupinu. Prostřednictvím skupiny se můžeš změnit a své vlastnosti připodobnit těm přírody. Skupina je adaptér mezi tvou touhou, kterou neovládáš a Stvořitelem, kterého také nemůžeš ovládat. Skupina, společnost, prostředí, to je tvá jediná síla; je to ta jediná věc, kterou můžeš změnit.

Takže pokud namísto nevědomého postupu podle programu přírody, která vede celé stvoření směrem k sjednocení se Stvořitelem, chci něco změnit; chci-li k Němu postupovat na vlastní pěst a ne za pomoci krutých sil přírody, pak mám jednu možnost: pracovat se svým prostředím.

[26815]
Ze 2. části denní lekce kabaly, 17/10/2010, Zohar

Otázka: Co máme udělat, abychom aspirovali o stav jednoty, která je v Zoharu?

Odpověď: To přichází ze zklamání. Bez ohledu na to co ti říkám teď, nepomůže ti to do té doby, dokud v sobě nerozvineš naléhavou potřebu, aspiraci a životní nezbytnost. Jedině tak se obrátíš na skupinu. 

Když víš, že máš velký problém a tvůj život je v ohrožení nebo jsi nemocný, pak utíkáš pro pomoc. Ale necítíš-li se nemocen, nevidíš-li, že je tam problém nebo nevěříš, že může něco pomoci, budeš setrvávat v klidu. To je důvod, proč potřebujeme nedostatek. Buď nám Stvořitel nedostatek dává, jak nás tlačí ze zadu utrpením, nebo vytváříme spojení s prostředím bez čekání na utrpení a snažíme se z něj získat opačnou reakci. 

Přijdu do prostředí bez toho, aniž bych pro něj měl potřebu; jednoduše následuji rady kabalistů. Jsou moudří a já jim naslouchám. To znamená, že Stvořitel pokládá mužskou ruku v dobré víře a říká: “Vezmi si to! Vezmi si to! Proč bys měl trpět?”

Od skupiny poté přijmeme dodatečnou touhu. Tak to funguje.  Ti, kteří mají štěstí, uslyší, obrátí se na skupinu, připraví si pro to booster tužeb, a dostanou se ke Stvořiteli prostřednictvím skupiny.

Nakonec, skupina musí člověka ke Stvořiteli navést. Spojení se skupinou a celá naše práce je příprava touhy, Kli. A poté dojdeme ke Stvořiteli.
[26820]
Ze 2. části denní lekce kabaly, 17/11/2010, Zohar

Zohar, “Úvod do Zoharu,” “BeLaila De Kala (Noc nevěsty),” Bod 128: …Zeir Anpin se spojuje s Malchutem, a ona spatří svého muže…Neboť nebude moci spatřit svého manžela, dokud oni všichni se neshromáždí. A oni závisí jeden na druhém.“ 

Malchut obsahuje všechny duše. Bez nich je pouze bod ze Světa Atzilut, bod Keteru, který sám o sobě nic nemá.

Rozpojené duše, jinými slovy, Já a skupina, se nalézají pod, ve světech BYA. Chci se sjednotit se svými přáteli a mé přání se zvedá k Malchutu. Odtud se pozvedá k Zeir Anpinu, a odtamtud ještě výše k Nekonečnu (Ein Sof). Poté, coby její odpověď, přijmu sílu stoupat. Tímto způsobem, jediná věc, která dojde Malchuta je má touha stát se součástí skupiny, když se k tomu přinutím.

Chci to ještě silněji, a jen tento typ tlaku zvedá výše, abych byl začleněn do Malchuta z Atzilut. Jen to utváří MAN, skutečnou žádost o nápravu.

[26560]
Z 1. části denní lekce kabaly 15/10/2010, “Hakdama, Laila de Kale“ (Noc nevěsty)

Otázka: Jak mohu překontrolovat, že jdu správným směrem?

Odpověď: Nikdy nebudeš schopen to zjistit. Abys  to mohl zjistit, potřeboval bys vědět, kde se nalézá konečný cíl a kde se nacházíš ty. Pak bys mohl namalovat přímou čáru mezi dvěma body a rozeznat správný směr.

Ale pokud tyto dva body neznáš, tak co pak můžeš dělat? A faktem zůstává, že nikdy nezjistíš, co jsou zač!

Z toho důvodu máme skupinu, která je jedinou příležitostí posunout se směrem k cíli. Musíš se do ní začlenit a čím více jsi do ní zapojen, tím více to bude znamenat, že se pohybuješ správným směrem.

Jak si to můžeš zkontrolovat? V tu chvíli, kdy se s nimi začneš opravdu sjednocovat, uvnitř jednoty mezi vámi všemi odhalíš Stvořitele. Bude tvým svědkem, že právě nyní jdeš správným směrem, a to není výmysl!

Tento důkaz je prvním, podporujícím faktem a jen pak si můžeš být jistý, že jsi šel správným směrem. Před ním, je psáno, “Vyvinul úsilí a našel.”

Úsilí můžeme vykonávat během studií původních zdrojů ve skupině. Vše ostatní je pomocná práce.

[26941]

Ze 4. části denní lekce kabaly 18/11/2010, “Podstata a účel náboženství“

Kdo je Stvořitel? Stvořitel je všeobecně vlastnost dávání a lásky. To je důvod, proč je před tebou skryt, protože výhradně dává, zatímco ty jsi egoista, příjemce. Proto ho necítíš. 

Skutečně skrývá sám sebe? Jsi to ty, který ho schovává a nechce ho poznat! Říkáš, “Jen kdybys mi dal egoistické potěšení, které si přeji právě teď. Pak bych tě poznal. Chceš mi dát potěšení dáváním? No, já se chci těšit přijímáním!”

A to je celý problém. Nikdo před tebou Stvořitele neskrývá. Nacházíš se v jeho nitru a není nikoho jiného kromě Něj!  Podívej se však, v jakém druhu světa se vnímáš….

Zříci se svého ega neznamená zříci se svých přání. Jde pouze o popření egoistického úmyslu pro své dobro. Není nutné se nijak omezovat.  Musím omezit pouze mé egoistické úmysly a povýšit své záměry „v zájmu dávání.”  Vlastní touhy se nedotýkáme.
[26827]
Ze 4. části denní lekce kabaly 17/11/2010, “Podstata a účel náboženství“

Účel celé naší práce je odhalit Stvořitele. Postrádáme ho. Kromě Něj není v realitě nic jiného.

Stvořitel je všezahrnující síla, které jsme součástí, i když to nevnímáme. Naše egoistické touhy nerozeznávají Stvořitele. Nejsme vyladěni na stejnou vlnu, nemáme vlastnosti, které má On. Proto pracujeme výslovně na naší touze, kterou je zapotřebí změnit, přesměrovat z důvodu odhalení Stvořitele, aby odpovídala zákonu ekvivalence formy.

Právě teď vidíme, slyšíme, dotýkáme se a cítíme v našich smyslech. Pokud to změníme, rozšíříme rozsah vnímání. Ale to neznamená, že zvětšíme citlivost našich smyslů prostřednictvím přídavných nástrojů jako je radar, rádio, telescop nebo mikroskop. Nezvětšujeme citlivost egoistických přání. Spíše měníme jejich esenci, přepneme z vnitřního vnímání na externí a přidáme vlastnost odhalit věci, které jsou vnější namísto těch, které přicházejí dovnitř.

Pokud se touha změní tímto způsobem, expanduje z pěti fyzických (tělesných) smyslů (pocitů) vidění, slyšení, čichu, chuti a dotyku do pěti duchovních smyslů Sefir: Keter, Chochma, Bina, Seir Anpin a Malchut. Nyní to funguje opačným způsobem: Dávání namísto přijímání a my přijímáme vyšší realitu v nich skrze usilování o dávání.

Přestože s tímto ještě nejsme důvěrně obeznámeni, může se to změnit. To je to, co nám říkají lidé, kteří toto již dokázali a získali úplně nový život.

Právě teď žijeme v realitě pěti smyslů, v obraze světa namalovaného egoistickými touhami. Ale když jednou převrátíme záměr vnímání, vyjdeme z nás ven a začneme chápat novou vnější realitu ve vlastnosti dávání, kterou získáme jako dodatek k vlastnosti přijímání, kterou už nyní máme.

Tohle je nový svět, který se nám odhalí v nových pěti smyslech. Má své vlastní barvy a zvuky, mysl a pohyby duše, má všechno co máme my tady a mnohem víc než to, je mnohem jasnější (čistší) a dokonalejší. To jsou naše pozemské kořeny.

To je to, čeho potřebujeme dosáhnout, to, k čemu chceme dojít. Po všem, naše egoistická touha, která funguje odpovídajícně principu spotřeby, už vyčerpala sama sebe. Náš egoismus se stal více a více zoufalý a my jsme ztratili zájem o “film” který jsme viděli a hodnotili. Už se více nezajímáme o tento životní film a už nás více nenaplňuje.

Dochází k tomu celé lidstvo. Vnímání zaměřené dovnitř už nás více nenaplňuje. Vyčerpali jsme všechny jeho rezervy a teď začínáme usilovat skrze externí vnímání. Pokud pouze jednou změníme naši touhu a přepneme z vnitřního na vnější, uvidíme převrácený svět, svět dávání. Jak je psáno: ”Viděl jsem obrácený svět” (“Olam Afuch Raiti”).

Z denní lekce Kabaly 12/11/2010, Přijď k Faraonovi – 1

Otázka: Rozhodli jsme se, že o nadcházejícím kongresu půjdeme pro “všechno nebo nic“. Kde je ta „banka“ kterou uděláme, a co je důležitější, kde je klíč k jejímu odemknutí?

Odpověď: „Banka“ je v nebesích. Ale může být dosažena. Je to vlastnost Bina, odevzdání. A klíč k ní leží v jednotě mezi námi. V našem sjednocení, objevíme opravdový poklad, který není sejf, ale atribut s pomocí kterého je možné odemknout všechny poklady světa!

Odemkneme „banku“ pod jednou podmínkou: že budeme mezi sebou sjednoceni. V naší jednotě bude odhalena hned. To je zázrak spirituality: Světlo začne svítit jakmile se dostaneme na první stupeň ekvivalence.
[25898]
Z 4. Části denní lekce kabaly 2.11.2010, „Exil a vykoupení“