Pokud jsme pohrouženi do svého přání užívat si až k dosažení plnosti, my necítíme, že je i něco jiného kromě toho. Vnímáme jen pocit prázdnoty, která musí být naplněna. A pokud naše prázdné přání nedojde naplnění, neuklidní se. Jako plačící děcko, které pláče a nepřestane, dokud nebude mít vše, co potřebuje. (Pokračování textu…)
Otázka: Jak v sobě člověk pociťuje odpočinek mezi „válkami“ se zlým sklonem?
Odpověď: Mění svou práci z odevzdávání na přijímání.
Pokud dříve dokázal pouze odevzdávat a tím činit dobro Stvořiteli, nyní už dokáže i přijímat – a přesto činit Stvořiteli totéž. (Pokračování textu…)
Otázka: Pokud je naším hlavním úkolem jednota, co pak znamená zastavit se během Chanuky?
Odpověď: Když bojujeme se svým egoismem, začínáme cítit, jak jsme slabí, jak nejsme schopni ho překonat, a cítíme potřebu nějaké pauzy, přestávky. (Pokračování textu…)
Otázka: Co znamená „přestávka na cestě“, kterou symbolizuje svátek Chanuka?
Odpověď: V duchovním světě neexistují žádné přestávky v tom smyslu, že by člověk dostal dovolenou od duchovní práce a mohl se vrátit domů. Zastávkou se rozumí to, že získáváme vlastnost Biny a musíme se obrátit. Pozvedli jsme Malchut do Biny – a právě zde nastává svátek Chanuka. (Pokračování textu…)
Vstupujeme do zvláštního období svátku Chanuka. Tento svátek má velmi zajímavou historii, ale nás více zajímá jeho duchovní význam. Člověk, jakožto společná duše, byl stvořen v naprostém protikladu ke Stvořiteli. Vlastnost Stvořitele je totiž odevzdání a láska, zatímco vlastnost stvoření je přijímání a nenávist. Program stvoření má však člověka přivést z protikladu k podobnosti s Vyšší sílou. (Pokračování textu…)
Pokud v sobě člověk správně uspořádá tyto tři vnitřní vlastnosti: „svíčku“, „olej“ a „knot“, dospěje do stavu zvaného „Chanuka“ (ze slov „chanu ko“ – „zastavili se zde“), jedná se tedy o krátký oddech uprostřed cesty. (Pokračování textu…)
Všechny svátky, které slaví izraelský národ, vycházejí z kabaly. Svátek Sukot je symbolem duchovního kli.
Musíme ze své touhy po potěšení vytvořit takovou formu, do které se může obléknout Stvořitel a odhalit se v ní, abychom pochopili, kdo Stvořitel je, co od nás chce, jak s Ním můžeme být ve spojení a jak se z naší úrovně stvoření, z úrovně prachu, povznést na úroveň podobnou Stvořiteli. (Pokračování textu…)
Otázka: Svátek Sukot byl popsán v Tóře před 3000 lety, ale slavit se začal později, v 6. až 8. století našeho letopočtu. Proč?
Odpověď: Kabalistické svátky nemají žádný vztah ke kalendářním datům ani k jakýmkoli událostem v našem světě. Když se zabýváme kabalou, studujeme Vyšší kořeny. Není důležité, zda sestoupily do našeho světa, nebo ne. Kabalista to vše cítí a vidí. (Pokračování textu…)
Za několik dní nastane zvláštní den, který se nazývá Jom Kipur (Soudný den).
Avšak nikdo neví, v jakém vnitřním stavu bude v tento den kabalista, jak se bude cítit a kdy jeho stav zvaný „Soudný den“ opravdu nastane. Vnitřní stavy totiž nepřicházejí podle kalendáře.
Stavy člověka mohou být individuální, osobní a obecné, společenské. Na obecné úrovni národ v principu společně dodržuje tradice svátku.
A když určitého vnitřního stavu, stavu svátku, dosáhne ve svém sjednocení skupina kabalistů, nebude to nijak spojeno s obecným, společným svátkem národa. (Pokračování textu…)
Před Roš ha-šana (Novým rokem) je zvykem litovat svých hříchů a prosit o odpuštění. Z článku Rabaše „Prosba o odpuštění“: Pokud člověk prosí Stvořitele o odpuštění, znamená to, že vidí skutečnou příčinu všech hříchů. A pokud nemá úplnou víru, prosí Stvořitele, aby mu dal sílu k dosažení víry v srdci. (Pokračování textu…)
Rav Laitman na Twitteru