Roš ha-Šana, Slichot, Jom Kipur – to jsou fáze nápravy duše. Svátky, které na tomto světě slavíme, symbolizují vnitřní činy, které musíme vykonat, a tyto činy přísluší každému člověku na cestě nápravy.

Každý, kdo se touží napravit, aby se přiblížil Stvořiteli, spojil se a splynul s Ním, musí vyvinout úsilí k vykonání těchto činů.

Na Jom Kipur se učíme, jak se odvrátit od svého sobectví, od touhy přijímat potěšení pro sebe. Jom Kipur symbolizuje zkrácení, kdy nepoužíváme žádnou ze svých tužeb pro potěšení, což se projevuje v pěti zákazech uzákoněných v tento den: zákaz pití, jídla, zákaz koupání atd.

Po omezení egoistického používání tužeb přecházíme do další fáze a učíme se dávat pro dávání. Abychom toho dosáhli, musíme na tato přání vytvořit clonu. Proces nápravy touhy, aby mohla vykonávat skutky dávání, se nazývá Sukot.

Na Jom Kipur jsme se rozhodli tuto touhu nepoužívat, a tak jsme nejedli, nepili – všechno bylo pouhé „ne”. A nyní se učíme, jak tuto touhu po potěšení proměnit v nástroj, pomocí kterého postupně dojdeme k síle odevzdání, k vlastnosti Biny, víry. Tuto nápravu symbolizuje suka, přístřešek (schach), pokrývka. Chceme pokrýt své sobectví, svou touhu přijímat potěšení, protože jsme se již rozhodli, že v tomto stavu nemůžeme vstoupit do duchovního.

Na druhé straně však nemáme nic než tuto touhu: egoismus je celé naše já. V jaké podobě tedy můžeme použít touhu po potěšení, aby naše činy byly podobné dávání? K tomu potřebujeme vlastnosti Biny, víry.

Suka je pouto mezi námi, naše spojená duše, která se nachází ve vzájemném dávání a ve stínu víry se naplňuje světlem Chasadim. Stín pochází z clony, kterou jsme nad sebou rozprostřeli a pomocí které od Stvořitele nic nežádáme, jen si přejeme být jako On.

Na Roš ha-Šana jsme se rozhodli jít cestou nápravy a na Jom Kipur jsme provedli zkrácení. A nyní začínáme budovat kli Biny, odevzdání pro odevzdání. Nakonec dosáhneme úplného naplnění kli, které dokáže přijímat kvůli dávání.

Chceme objevit Stvořitele, který naplňuje veškerou realitu, chceme Ho cítit a pochopit a navždy se spojit s Nejvyšší mocí, která řídí veškerý vesmír. Tohoto cíle musí dosáhnout celé lidstvo a pak tento hmotný svět zmizí. Všechny naše fyzické vjemy se rozplynou a my vystoupíme na duchovní úroveň, do skutečné reality, ve které budeme existovat navždy.

Stavba suky je prvním stupněm nápravy duše. Má spojit deset sobeckých přání ve vzájemném dávání a vytvořit mezi nimi společnou altruistickou sílu, aby je Stvořitel mohl skrze jejich spojení ozářit světlem Chasadim. Toto znamená, že jsou v suce.

Poté se u nich začne touha odevzdání pro odevzdání zesilovat, vyjdou ze suky a vstupují do přijímaní světla slunce – světla Chochma pro odevzdání. První fází je však dosažení kli Biny, víry, dávání pro dávání mezi všemi přáteli a od přátel ke Stvořiteli. Tomu je věnován svátek Sukot.

Originální článek zde.

[#271590]

Filed under: Egoismus, Svátky, Světlo | Add Comment →