Poznámka: Lidstvo je nemocné a stále trpí nemocemi, které jsou v mnoha případech nevyléčitelné. A každý chce nějakou radu, která by mu najednou pomohla nějak žít.
Odpověď: Uvolni se a nesnaž se nic měnit. Klidně pluj proudem života. Pokračovat ve čtení
Otázka: V článku od Rabaše „Co znamená, že požehnání nepřebývá nad tím, co je spočítáno v duchovní práci“ se píše: „A tak se ukazuje, že jsme nejprve žehnali Israeli při obdržení výkupného, pak jsme výkupné spočítali a pak jsme znovu žehnali Israeli.“ Pokračovat ve čtení
Otázka: Kde se Stvořitel skrývá a proč?
Odpověď: Stvořitel se skrývá za kulisou tohoto světa, za všemi našimi pocity a myšlenkami. A pokud Ho chceme postihnout, musíme tyto činy, vlastnosti, pocity a vjemy rozhrnout, a pak Ho odhalíme jako základ toho všeho. Pokračovat ve čtení
Všichni známe strach. Od narození až do konce nás provází. Známe strach na mnoho způsobů a učíme se s ním vypořádat. Poslední dobou napříč společností sílí strach ze ztráty práce – děsivá vyhlídka v našich zmatených časech. Jak splácet půjčky? Jak uživit rodinu? Kde vzít aspoň kousek každodenního chleba? Pokračovat ve čtení
Otázka: V článku od Rabaše „Co znamená, že požehnání nepřebývá nad tím, co je spočítáno v duchovní práci“ je psáno, že od nižšího musí přijít požadavek, aby Stvořitel dal jak Světlo, tak i Kli (nádobu). Pokračovat ve čtení
Otázka:Jak a jakými způsoby můžeme děkovat Stvořiteli?
Odpověď: Stvořiteli odevzdáme vše: naše záměry, naše touhy a děkujeme, že je On použil, že nás sjednotil, že skrze naše touhy přivedl své Světlo celému světu. Pokračovat ve čtení
Dítě musí vyrůstat svobodné. To znamená, že musí sedět a poslouchat starší, ale mělo by ho to zajímat. A zároveň má trávit víc času venku s kamarády. Současně – i s kamarády, i s učitelem. Chodit do přírody, hrabat se v nějakých autíčkách, ve velkých autech. Ještě mnoho dalšího. To znamená, že dítě je třeba vychovávat podle jeho vlastních cest. Pokračovat ve čtení
Žijeme vo veľmi nepokojnej dobe. „A kedy bola pokojná?“ opýtate sa: „Áno, časy boli pre tých, ktorí v nich žili, vždy náročné. „Dobu si nevyberáme, v nej žijeme a umierame… Každé storočie je železné storočie…“ – výstižne to poznamenal básnik Alexander Kushner. A predsa je naše storočie iné. Je výnimočné. Pokračovat ve čtení
Když vidíme děti s mobilem v ruce, často si povzdechneme: „Kam ten svět spěje?“ Jenže ruku na srdce — nejsme na tom podobně? Rodiče sedí s rozsvíceným displejem doma na gauči, v parku, v kavárně, v letadle. Jsou fyzicky blízko svým dětem, ale často duchem někde úplně jinde. Pokračovat ve čtení
„Vidím, jak houstnou bouřková mračna. A dokud svítí slunce, je třeba opravit střechu,“ řekl kdysi David Lipton, tehdejší první náměstek ředitelky MMF. Tato slova jsou dnes stále aktuální. Pokračovat ve čtení
Rav Laitman na Twitteru