Říkáme, že „Není nikoho jiného kromě Něho“. Že všechno přichází shora a že kromě bázně před nebesy je všechno v rukách nebes. Všechno určuje Stvořitel a samozřejmě, že nic se neděje bez rozhodnutí shora. To je pravda. Ale na duchovní cestě je místo pro práci i ze strany stvoření. Jde o důležitou složku, jeden ze čtyř parametrů, který závisí na člověku. Je jím vliv společnosti.

Podobně jako kdyby zrno samo určovalo množství slunečního světla, vlhkosti, deště, solí v půdě, hnojiv a dalšího a dalšího, které na ně působí v různých fázích jeho vývoje: kdyby zrno samo regulovalo jejich množství a pořadí, byla by to svobodná volba vlastního vývoje.

Člověk se nemůže proměnit v něco jiného, ale určuje, jak se bude rozvíjet, a díky tomu poznává formy svého vývoje i celý systém, který ho řídí, napravuje a ovládá. Poznává záměry Stvořitele, Jeho vlastnosti a činy.

Člověk se učí a potom tím, jak mění parametry svého prostředí, určuje, co se bude dít. Tady člověk skutečně zastupuje Stvořitele ve stvoření. Volba prostředí, kterou činí podle svého chápání Stvořitele, Jeho vlastností a činů, Jeho myšlenek a cíle, jej pozvedá Stvořiteli na roveň.

Základy, tedy výchozí vlastnosti člověka, se však nemění a ani se změnit nemohou. Člověk totiž nechápe, co je jeho podstatou, stejně jako nechápe, co je Acmuto (podstata Stvořitele) nebo nepostižitelná podstata čehokoli. Dostupná je mu pouze hmota a forma oděná ve hmotě, nikoli abstraktní forma a podstata.

Člověk ale dostal možnost sám na sebe působit tak, jak by na něj působil Stvořitel. Tím je mu umožněno poznat Stvořitele, Jeho vztah ke stvoření, Jeho plány a záměry, tedy dosáhnout Roš (hlavy).

Z lekce k článku Rabaše, 12. 9. 2026

Originální článek zde.

[#361873]

 

 

 

 

Filed under: Podobnost Stvořiteli | Add Comment →