Je možné se vyvíjet bez skupiny?
Otázka: Čím bych měl začít cestu duše, duchovního života?
Odpověď: Virtuálním studiem nebo běžným studiem v našich kurzech. Jakmile pokročíte ve studiu, ucítíte, že potřebujete skupinu.
Pokračovat ve čtení
Otázka: Čím bych měl začít cestu duše, duchovního života?
Odpověď: Virtuálním studiem nebo běžným studiem v našich kurzech. Jakmile pokročíte ve studiu, ucítíte, že potřebujete skupinu.
Pokračovat ve čtení

Otázka: Proč se modlíme jen za účastníky našeho duchovního týmu? Proč se nemodlíme za celé lidstvo? Copak to není projev egoismu?
Odpověď: Ne. Faktem je, že ve skupině se modlíme za naše sjednocení, za naše pozvednutí nad egoismem. Nemůžu se modlit za celé lidstvo, neboť každý musí vynaložit vlastní úsilí k pozvednutí nad svým egem. Pokračovat ve čtení
Otázka: Co je princip: „od každého podle jeho schopností a každému podle jeho potřeb“ pro občana poslední generace?
Odpověď: Odevzdat vše, co může, ba i více, ostatním, nikoho nevynechat a vyhovět jeho potřebám. Takovou vnitřní touhu jako má matka ke svým malým dětem by měl mít každý. To se nestává samo o sobě, ale procesem výchovy pod působením vyššího světla. Pokračovat ve čtení
Otázka: Vyšší svět je zajímavý? V čem je jeho přednost před naším světem?
Odpověď: Ten, kdo dosáhl vyšší svět, ví vše. Vše může a vše umí. Sám sebe vnímá jako věčného, úplného, naplněného a šťastného. Stručně řečeno, absolutního.
Z lekce v ruském jazyce dne 25. 06. 2017 Originální článek zde.
Pokud člověk předem ví, jak jednat, ale jedná jinak, to se nazývá hříchem, ale když člověk předem neví, jak jednat, a pak se ukáže, že nejednal správně, to se nenazývá hříchem, ale selháním.
To znamená, že hřích je předem znám a uskutečňuje se záměrně a s plným vědomím toho, že konání je nesprávné a zakázané. A tím se odlišuje od selhání. Proto při selhání není člověk tolik vinen jako při konání hříchu. Pokračovat ve čtení
Mojžíš jim přikázal: „Každého sedmého roku, v roce určeném k promíjení dluhů, během Slavnosti stánků se sejde všechen Izrael, aby se ukázal před Hospodinem, tvým Bohem, na místě, které si on vyvolí. Tehdy budeš celému Izraeli předčítat tento Zákon, tak aby jej slyšeli“.
(Tóra, Deuteronomium 31:10 – 31:11)
Zkoumání sebe samého, svého negativního egoistického přání, nadchází příchodem Nového roku (Roš ha_Šana).
Roš ha-Šana – to je začátek nápravy, Soudný den (Jom Kipur) je jeho následující etapa.
A konečná náprava se uskuteční v Sukot. To je „chibuk smol“ (objetí z levé strany) a „chibuk jamin“ (objetí z pravé strany). To znamená společnou přitažlivost Stvořitele a stvoření. Jejich úplné spojení symbolizuje poslední den svátku Sukot, nazývaného Simchat Tóra (Radost Tóry).
Rodíme se s egoistickou touhou po potěšení, ale náhle se uvnitř ní probouzí nějaká nová touha (duchovní). Díky prostředí a knihám můžeme rozvíjet tuto novou touhu a ona nás bude vtahovat do svého světa. A původní touha se zmenšuje, mizí, nebo naopak roste, ale my se nad ní pozvedáme v touze odevzdávat.
Jom Kipur (den vykoupení) – to není smutek a žal, ale velmi vysoká duchovní úroveň. Právě proto, nehledě na to, že modlící se používají taková slova jako „ vykoupení“, „ hrozivé dny“, „soud“, „hříchy“, „odpuštění“ a tak dále, je tento den považován za svátek. Pokračovat ve čtení
Pro nový stupeň je nutné získat dodatečnou touhu, těžké srdce a provést analýzu, abych požádal s dokonalou modlitbou a pochopil, že nelze zůstat v takovém egoismu. Koneckonců, pochopíš, že ti schází vlastnost dávání.
Neříkáme Stvořiteli, že je nám špatně a ať nám učiní dobro. Modlitba může být pouze taková: „Dobře, že jsi mi dal toto zlo, protože jen tak můžu pochopit, že musím toužit po dávání a lásce k bližnímu svému.“ Pokračovat ve čtení