Category Archives: Z ranní lekce

Když se cítím špatně

Dr. Michael Laitman

Otázka: Musím hledat utrpení na duchovní cestě, nebo se mu naopak vyhnout?

Odpověď: Nikdy byste neměli myslet na utrpení. Pokud člověk cítí utrpení, musí vědět, že do té míry, do které cítí špatné pocity, je ovládán nečistotou (Klipa).

Je to proto, že utrpení nepochází od Stvořitele. On je dobrý a dělá dobro. Všechno, co pociťuji, pochází od něho, i když se mi zdá, že jsem ovlivňován z různých směrů. Jakmile jsou moje pocity opačné dobru, nepříjemné a špatné, znamená to, že jsem do stejné míry ovládán Klipou, egoistickou touhou. Což neutralizuje Stvořitelův dobrý vliv a mění ho ze světla na tmu. To je důvod, proč se cítím špatně.

Špatný pocit je tu proto, aby mi ukázal, jak moc jsem ponořen do zla. Má mě nutit, abych obrátil své pocity k dobru. A pokud jsem ve správném prostředí, pak okamžitě dosáhnu tohoto cíle. Podpora skupiny mě vybízí, abych okamžitě změnil špatný pocit na dobrý.
Z 1. části denní lekce kabaly 24.1.2011, Spisy Rabáš

Okamžiky pravdy

Dr. Michael Laitman

Otázka: Jak mohu poděkovat Stvořiteli za malá duchovní odhalení?

Odpověď: Odhalení okamžitě získávají v člověku velkou hodnotu, jelikož je doposud nikdy nezažil. Nikdy předtím jsem si necenil toho, že se nad sebe povznáším, ale teď mám pocit, že jsem vystoupal nad svůj egoismus, což vidím jako skutečný poklad.

Odkud tento postoj pochází? Ze světla. Je zřejmé, že to nejsem já, kdo dělá správné vyhodnocení. Dle podstaty věci, zatímco prožívám vzestup, raději se držím pravdy.
[33457]
Z 1. Části denní lekce  kabaly 23.1.2011, Spisy Rabáš

Netrpte, užívejte si!

Dr. Michael LaitmanOtázka: Řekl jste, že vnitřní rozeznávání začíná ještě před Machsomem. Ale co bych měl rozpoznat, pokud jsem ještě nezískal kvalitu odevzdání a jsem zcela ponořen do své vůle užívat si?

Odpověď: Přesně před Machsomem je třeba rozeznat, jak moc si všechno v životě přejete jen pro své vlastní dobro. Nicméně, tato rozpoznání jsou činěna za pomoci světla.

Neustále kontroluji: Zda to dělám pro sebe, nebo v zájmu ostatních? Což činím ve vztahu ke každému a ve všech směrech. Neustále rozeznávám, jaké jsou moje myšlenky a výpočty: „Nenávidím ho, ale musím se nad to povznést, protože moje nenávist pochází z mého ega, mojí vůle užívat si. Když ale vystoupám nad své ego v záměru odevzdání, pak začnu tuto osobu milovat a jednat pro její dobro. I když to v mé vůli užívat si bude evokovat negativní pocity, ve svém záměru budu cítit, že jsem dosáhl svatosti a odevzdání.“ Tato rozpoznávání se dějí před Machsomem neustále.

Pokuste se užívat si skutečnost, že zašlapáváte své ego. Jeden by si mohl myslet, že je to masochismus, psychická porucha. Ale to není porucha, protože zároveň jste spojeni s vaší budoucí vnitřní kvalitou odevzdání, což je dobré. Ztotožňujete se s touto novou kvalitou.

To neznamená, že se vám líbí utrpení. Ne! Líbí se vám být uvnitř této nové kvality odevzdání, a proto se pokusíte vystoupat nad vůli užívat si. I když uvnitř trpíte, stále si užíváte v kvalitě odevzdání. A po provedení rozpoznávání, náhle cítíte, „Není absolutně žádný důvod, proč bych měl trpět! Naopak, obrátil jsem svou vůli užívat si na vůli odevzdávat, a to mi umožnilo vystoupat ještě výš!“

Není to jednoduché. Ale na základě několika takových akcí, se to stane. V každém případě, potěšení je znamením, že akce dosáhla naplnění: buď v přijímání, Klipa, nebo odevzdání, svatosti. Ať tak či tak, radost musí nakonec nastat. Užíváme si v každém případě, protože cílem stvoření je užívat si.
Ze 4. Části denní lekce kabaly 20.1.2011, „Kvalita skryté moudrosti – obecně“

Nový soused

Dr. Michael LaitmanKniha Zohar mluví o tom, jak se Zeir Anpin a Malchut sjednotí, jak se vše spojí v jedno. Tím je jasné, že my všichni musíme usilovat o poslední krok: dávat Stvořiteli.

Je těžké si představit něco vně našich stávajících přání. Nicméně, Světlo námi postupně s touto nezbytností proniká. Najednou ucítím, že jsem k Stvořiteli přitahován. Netuším proč, ale z ničeho nic o Něm chci přemýšlet a dávat mu.

Je to, jako když se dostaví neznámý soused, ten, o kterého jesm se nikdy dříve nestaral a nyní okupuje všechny mé myšlenky. Vztah k němu se ve mě probouzí a začínáme se spojovat. Znovu a znovu je mi připomínán. 

Odkud se to bere? Je to výsledkem mého studia a vlivu prostředí. Buď z vlastní či uměle, myšlenka na závěr, dokonce ikdyž nás vzdálený stav navštíví. Takto je zrozen úmysl dávat Stvořiteli,  záměr, který se snažíme realizovat na spirituálních stupních. 
[27294]
Z 1. části denní lekce kabaly 22/11/2010, “Hakdama, BeLaila De Kala (Noc nevěsty)”

Užitečné definice ze studia TES

Dr. Michael LaitmanOtázka: Co je “Zivug?”

Odpověď:Zivug” je spojení podle ekvivalence formy, podobnosti vlastností. Tento čin není založen na tom, jací jsme každý z nás bývali, ale spíše na tom, nakolik jsme se stali po nápravách sobě podobní. 

Zpočátku jsme byli zcela oddělení a sobě opační. Pak jsme provedli nápravy a do míry těchto náprav se dostaneme k “Zivugu” (spojení, přilnutí).

Otázka: Co je “Parsa“?

Odpověď:Parsa” je přepážka, která silou Bina odděluje přijímající přání od dávajících. Jedinec sám si musí přát, aby se uvnitř něj takové rozdělení uskutečnilo.  A pak přitáhne sílu Bina, dávání, sílu Stvořitele, tak, že jej bude bránit a ochraňovat tím, že v sobě oddělí dávání a přijímání. To je nazýváno “rozlišit den od noci, světlo od tmy.”
[33243]
Ze třetí části denní lekce kabaly 20/01/2010, Talmud Eser Sefirot

Masach vás dostane přes Machsom

Dr. Michael LaitmanOtázka: Jaký je rozdíl mezi Masach (clona) a Machsom (bariéra oddělující nás od spirituality)?

Odpověď: Překročení Machsomu je ekvivalentní k přijetí první anti-egoistické clony. Takovéto bariéry existují mezi všemi úrovněmi a my je jednoduše nazýváme stupně.

Úplně první duchovní stupeň, „Machsom“, je tak unikátní proto, že člověk nemá představu o tom, co je to odevzdání. Nicméně, po jeho dosažení, už si začíná odevzdání trochu představovat, vidí příklad vyššího a napodobuje ho. Člověk již má nějaké spojení se Stvořitelem. Naopak, když se pozvedá ke svému prvnímu stupni musí prolomit tuto „bariéru“, zatímco je úplně slepý.
[28322]
Z 3. části denní lekce kabaly 12.01.2010, Beit Shaar HaKavanot

Važte každou minutu

Dr. Michael Laitman

Každý z nás by si měl být jistý, že jeho čas je využíván co nejefektivnějším způsobem. Nechápu, jak může člověk v něčem uspět, bez individuálního pracovního plánu. Je nezbytné navrhnout takový plán pro každý nadcházející týden, aby bylo zřejmé, co dělat.

Musím si ho pro sebe stanovit a neustoupit od toho, co jsem si naplánoval. Kromě toho musí být svázán s pracovními plány všech ostatních tak, že s nimi zůstanu ve spojení, jako ozubené kolo v celém systému.

Proto každá hodina a každá minuta musí být přesně zapsaná. A poněvadž se člověk obává o vnější prostředí, aby se ujistil, že jeho práce přináší ovoce ostatním, uspěje také ve vnitřní práci.
[33006]
Z diskuse o duchovní práci 17.12.2011

Jako pes na vodítku

Dr. Michael LaitmanOtázka: Pracujeme s egoismem na lidské úrovni. Ale jak máme zacházet s touhami na neživé, rostlinné a živočišné úrovni?

Odpověď: Podle principu životní nutnosti. Berte jen tolik, kolik budete potřebovat. Vše ostatní vás bude jen obtěžovat. Je psáno: „Čím více majetku máte, tím více starostí máte.“ Pokud uvažujete o lidské úrovni, pak vám na zbytek úrovní zůstane energie pouze pro životně důležité potřeby.

Například, někteří lidé mají doma psa. Pes ráno hlasitě štěká a dožaduje se procházky. Pak se oba společně procházejí: pán a pes na vodítku. Já chodím se svým „psem“ uvnitř, zatímco jeho pes je venku.

Opravdu, je třeba se o toto „zvíře“ postarat. Krmím ho, venčím, umývám, dávám ho spát a dělám vše nezbytné pro to, aby mě nechalo pracovat duchovně.

Tento zdravý přístup dělá život mnohem jednodušší. Musíte dát svou hmotnou existenci do jednoduchých, „mechanických“ hranic, podřizovat je potřebám systému, jako ozubená kola v mechanismu hodinek. Musím vyjít s každým a zachovávat určitou materiální rovnováhu ve své rodině, v práci, a tak dále, zatímco věnují valnou část své energie na to, na čem záleží nejvíce.
[32379]
Z 1. Části denní lekce kabaly 10.1.2011, Spisy Rabáš

Ani chvíle odpočinku

Dr. Michael Laitman

Otázka: Kdo má překonat zlo: já nebo Stvořitel?

Odpověď: Bez ohledu na to, co mi jiní říkají o Stvořiteli, musím pracovat sám za sebe od začátku až do konce. Potom v závislosti na tom co je mi odhaleno, budu schopen říct, jak přesně to probíhá: sám, na základě svého úsilí, nebo s pomocí určité Vyšší síly.

Neměli bychom čekat, že přijde něco shora. Nic nepřijde. Vlastními silami a úsilím musím odhalit obraz, který již existuje.

Vše záleží na tom, jak moc po tom toužím. Jsem jako dítě, které roste jen do té míry, do které chce růst. Musím přidat tuto touhu sám. Teď si jen představte, jaký by život byl pro to dítě.

V našem světě se děti vyvíjí přirozeně a my s nimi můžeme jen stěží držet krok. Dítě všude pobíhá a vždy něco chce. Takto bychom měli dělat i naší spirituální práci. Jinak se nebudeme rozvíjet a růst. Avšak to, co namísto toho děláme, je že si pořád bereme „přestávky“ a time-outy k zastavení a rozmýšlení.

Bere si dítě někdy time-out? Ne, nezažije ani chvíli odpočinku. Musí dobývat svět v každém okamžiku.
[32481]
Z 1. Části denní lekce kabaly 11.1.2011, Spisy Rabáš

Krok za krokem k potěšení a lásce

Dr. Michael Laitman

Otázka: Co je cílené potěšení?

Odpověď: Cílené potěšení je potěšení z odevzdání, a jediný možný způsob, jak si odevzdání užít, je, když milujete osobu, které dáváte.

Jak tedy mohu dosáhnout lásky? Na základě nápravy, nahrazením nenávisti láskou. Kdo nebo co vykoná tuto nápravu? Vyšší světlo.

Kdy se to stane? Když o to požádám. Kdy o to požádám? Když mě k tomu skupina zaváže.

Kdy mě k tomu zaváže? Jakmile se před skupinou skloním a najdu v ní sílu, která mě zavazuje.

Takže kdy se nakonec skloním před skupinou? To se stane, když na tom budeme pracovat společně s přáteli.

A to je místo, kde klopýtáme…
[32502]
Z 2. části denní lekce kabaly 11.1.2011, Zohar