Společnost vzájemné záruky je postavena tak, že mě zavazuje, abych byl jeho aktivním účastníkem po celou dobu, protože veškerým úsilí zaměřeným na její prospěch, dostávám velké naplnění a nadšení. Každá osoba, která pracuje pro dobro společnosti a pomáhá, si zaslouží úctu a povzbuzení: medaile, ceny a chválu, což mu dává obrovskou radost.

Nejsem naplněn dolary, které mám ve své švýcarské bance na účtu. Jsem naplněn pocitem z toho, co mám, pocitem důstojnosti, významnosti, užitečnosti a celistvosti. To je mnohem více! A nikdo mi to nemůže vzít.
 [61418]
 Z televizního pořadu „Integrální svět“ 30/10/2011

Je nemožné dosáhnout sociální spravedlnosti bez vzájemné záruky. Jak by měla sociální spravedlnost vypadat? Existují tucty různých metod a plánů, které jsou navzájem neporovnatelné. Žádný z nich není odpovědí na tuto otázku, protože je nemožné dosáhnout spravedlnosti bez toho, aniž bychom na všechny nenahlíželi  jako na jednu rodinu. 

Musíte dosáhnout vnitřního stavu, kdy si je ve vašich očích každý rovný, kdy sedíte s každým kolem kulatého stolu, jako v rodině, diskutujete o společných problémech a cítíte, že si je každý rovný a Vám blízký. 

Jen tak můžete rozdělit společný „koláč“ a řešit problémy s ohledem na všechny, a každého, a společně s nimi, radit se s ostatními a brát všechny jejich názory v úvahu, protože jsou vám drazí. Pouze pak můžete dosáhnout sociální spravedlnosti. Žádným jiným způsobem to není možné! Je to důvod, proč všechny ty pěkné slogany, právě jako Sovětský svaz, jsou odsouzeny k nezdaru.

Dnes musíme oslovit každého, postupně připravit populaci a vysvětlit, že stávka dnes není správná metoda, protože staré způsoby už nezabírají. 

Chcete sociální spravedlnost? Není problém. Budete mít spravedlnost, když si budete rovní. A jak dosáhnout rovnosti? Vy, chudák, chcete, aby na světě nebyli boháči? Tak to udělejme prostřednictvím vzájemné záruky. Vy, boháč, vidíte, že už nadále nedokážete nic ovládat? Ale můžete vládnout a radovat se z toho, jenže tohle nepřijde penězi, formou nul na vašem bankovním kontě, které nepotřebujete. Spíše radost přijde z pocitu vděčnosti za vaši vládu.

Velcí továrníci, bankéři, jsou to velcí lidé. Dosáhli všeho tvrdou prací a vědí, jak řídit ohromné systémy. Nechme je dělat to, co umí dělat, dejme jim pouze jinou radost. Dnes zažívají pouze utrpení, protože jejich milióny jim „unikají“ a ztrácí moc. Dejte jim něco jiného: čest, respekt, uznání a obdiv za to, co dělají pro společnost a oni budou spolupracovat.

Jinými slovy, musíme dosáhnout na všechny vrstvy společnosti. 
[61764]
Z TV programu “Propojený svět” 10/30/2011

Není nic kromě čtyř fází přímého Světla. Abychom je však mohli podrobně popsat, potřebujeme celé stvoření, které bylo vytvořeno pod nimi. 

Malchut světa Nekonečna rozhodne, že musí dosáhnout přilnutí, protože nedokáže unést oddělení. Je plné Světla, a na straně Světla, Stvořitele, je dokonalost. Malchut však odhalí úplný opak. 

Je to jako chudák, který přijde ke svému bohatému příteli. Boháč mu dává vše z hloubi svého srdce. Chudák se však stále cítí méněcenný, protože není tím, který to vše vydělal, a nedokáže svému příteli laskavost žádným způsobem oplatit. 

Když přijme dárky, potěší boháče, ale není tím, který tuto situaci vytvořil. Pokud by se nic nezměnilo až na to, že to vše pochází od něj, přijal by vše. Přijal by a radoval by se stejným způsobem. Tak v čem je rozdíl? 

Rozdíl je v tom, že on, on sám, musí tuto situaci vytvořit. Proto musí opustit dosavadní stav a pak se k němu vrátit nezávisle.

To je přešně to, co se děje v Malchut světa Nekonečna. Má vše kromě této speciální části. Na straně světla je plné přilnutí, ale musí projít omezeními a procesem vývoje, aby dosáhla téhož stavu. Jenže pak to chudák bude chtít sám!

Chudák zůstane chudákem a bude chtít dostávat od boháče, přilnout k němu, záviset na něm a radovat se z toho, co od něj dostává. Chudák musí obnovit tuto situaci do posledního detailu. Jinak, pokud se nevrátí zpět do přesně toho stavu, zraní boháče, Stvořitele.

Jediným přídavkem je můj souhlas se vším, co si vytvořil dříve, ale nyní jsem toho dosáhl sám. Dokázal jsem to osobně! Ani bída, ani chatrnost přání či chudoba, ani malost stvořených bytosní není vadou. Chudák se vrátí zpět do stejné situace, situace ve které nemá nic, a vše se k němu dostává z boháčova stolu. Nicméně teď už nejde o ponížení, ale o čest.

Nic na situaci mezi těma dvěma se nezmění až na to, že člověk ukáže, nakolik se vším souhlasí!
[61116]
Ze 3. části denní lekce kabaly 17/11/2011, TES

Otázka: Co je duchovní struktura (Parcuf)?

Odpověď: Duchovní Parcuf vzniká pouze v důsledku našeho spojení mezi sebou. Není člověka, který by měl svůj vlastní individuální duchovní Partzuf. Partzuf  je míra našeho spojení, a objeví se pouze mezi námi. 

Duchovní stupeń je míra dávání. Jenomže pro tento účel musím někomu dávat. Řekněme, dávám tobě. Znamená to, že směřuji toto dávání na tebe, jsem jeho hlavou (Rosh). Přidám tvá přání k sobě, abych je naplnil. Tak se utváří hlava a tělo mé duše (Rosh a Guf).  Společně se nazývají “Parcuf.”
[61102]
Ze 3. části denní lekce kabaly 17/11/2011, TES

Otázka: V příspěvku „Vymýcení temnoty” hovoříte o potřebě vysvětlit světu, co se děje. Lidé jednoduše potřebují metodu! Máte metodu, kterou můžete jednoduše vysvětlit? Zatím jsem o ní neslyšel, ale možná vy nebo některý ze studentů mi to může vysvětlit jako pětiletému dítěti?  Co je to prakticky za metodu.

Nyní jsou lekce rozděleny do mnoha malých částí, které se ztěží napojují. To co nabízíte, je velmi neuspořádané. 

Odpověď:  Doufám, že Vám vaši přátelé pomohou najít jednoduchá vysvětlení z mých lekcí – někdy v tom neuspěji. Vůbec to světu nevysvětlujeme, protože ten rozumí pouze egoistickému naplnění a chce ho.

Otázka: Pokud je Stvořitel čisté dávání a nemá vůli dostávat, jak může něco chtít? Potřeba je známkou nedostatku, která porušuje “není nikoho jiného kromě Něj.” Takže mluvit o tom, co od nás chce, je nesmysl, protože On má vše, nemá nedostatku!

Odpověď: Ve vztahu k nám, vyšší je vnímán jako síla, která chce dávat, naplňovat, milovat, jako síla, která vše stvořila a vede vše směrem k danému cíli. Protože chce dávat, znamená to, že cítí nedostatek takové příležitosti, vnímá nedostatek, jak je řečeno: „Víc než chce tele pít, kráva ho chce krmit.“

[60025]