Za všechno můžou žide

Zpráva: Výsledky průzkumu společného mínění provedeného BBC v 34 státech světa svědčí o tom, že pouze Írán (54%) se nachází před Izraelem, v rámci negativních pocitů, které zanechává u občanů naší planety. 52% dotázaných je přesvědčeno, že Izrael negativně působí na dění ve světě.

Odpověď: A tak to bude pokračovat a ukazatele Izraele se budou zhoršovat v té míře, v jaké lidem bude hůř a vůbec nezáleží na tom, z čeho jim bude hůř, stejně „za všechno můžou židé“.

Dokud tyto židé sami nepochopí, že ve skutečnosti jsou opravdu „vinní ve všem“, protože mají „jedno zvláštní tajemství“, které od nich čeká celý svět, protože bez něho jim bude moc těžko. Svět musí vědět, co si Stvořitel po všech přeje, ale židé to neříkají, protože to ani sami nevědí.

Ale jak pozorujeme u Přírody a ve společnosti, neznalost nezbavuje trestu, zatím pouze zmírňuje. Národy světa instinktivně, podvědomě cítí „jejich“ vinu. Ale s věkem, díky pochopení, národy světa budou mírně řečeno, „přetrvávajíce“ žádat, aby toto tajemství odhalili.

Takže zůstává pouze poradit židům co nejrychleji pochopit, že mají vědu, jak se stát šťastnými – Kabalu – a předat ji všem!

[#731]

Role Izraele, úryvek z knihy «Babylonská věž – poslední úroveň»

Petrohrad a Soči impuls a průlom

Otázka: Ne všichni mají možnost přijet na kongres do Petrohradu 19-21 září. Jak si mohou přátelé z celého světa navzájem pomoc a připojit se k němu?

Odpověď: Tímto Kongresem se bude zabývat skupina Soči, tj. přátelé, kteří pracovali na šíření metodiky v Soči přes léto. Za tyto 3 dny kongresu budeme muset projít vším, co zažili oni.

Samozřejmě, že tohoto kongresu se nezúčastní pouze ti, kdo přijedou do Petrohradu, ale i všechny naše skupiny a studenti z celého světa. Potom všichni společně, jednotně, pocítíme uvnitř sebe všechno, co zažili oni v Soči a rozhodně obdržíme nový společný úroveň. Stojíme před ním teď a čekáme od něj přípravu k realizaci Petrohradského kongresu.

Není na něj nutné přijíždět fyzicky, vzdálenost od fyzického města nic neznamená. Viděl jsem to na příkladu našich skupin v Jižní Americe, kteří jsou s námi propojeni integrálním spojením a jsou stále připojení k denním lekcím. Naprosto nemají pocit distance.

Stejně tak přátelé ze Soči, kteří mě s čistým srdcem pustili domů po jednodenní návštěvě, abych v tu stejnou noc provedl lekci pro všechny. Cítím, že mají stejný pocit, stejné spojení a naplnění z lekcí.

Takže všichni jsme navzájem propojení, a nikdo nemá problém s připojením ke kongresu. Ten kdo skutečně nemůže přijet, nemusí vynakládat nadlidské úsilí. Raději připravte zrcadlové kongresy na místě, aby jste udrželi maximální spojení, – ale já slibuji stejnou moc jednoty a stejné povzbuzení. Pokud jste s námi, jsme s vámi, jako na jediném místě.

Chceme, aby zkušenosti ze Soči byly předány všem přes pocity. Pokud se naše velké celosvětové publikum naplní stejným pocitem, bude to moc dobrá úroveň.

Naši přátelé, muži a ženy, tam dosáhli úžasné interakce, vzájemného propojení, skutečné oddanosti. Doufejme, že i my se do něj zapojíme, vždyť od toho jsou přátelé.

[#142256]

Z článku Baal HaSulama  „Jedno přikázání“, lekce 26.08.2014

Kabala – muž a žena

Replika: Ekofeminismus tvrdí: muži přebírají řízení nad přírodou, ženy se do ní integrují.
Odpověď: Muž se musí řídit prakticky, zlomit vlastní egoizmus, nasměrovat se ke Stvořiteli. Žena je připravená se k tomuto připojit bez vlastní změny. Ale tohle je pouze v hranici tohoto světa, ve fázi přechodu skrytí a dále, nad machsomem, jsou si rovni ve své duchovní práci.
Otázka: Jsou muži vinní za těžkou situaci na Zemi? Je pro nás obklopující přírodu lepší žena? 
Odpověď: Egoizmus žen je více „pozemský, praktický“ a proto je míň škodlivý pro Zemi. Ženy, které si přejí duchovno, na to musí nasměrovat muži a ukázát, že právě za toto si je váží.
Otázka: Proč je pro muže těžké pocítit přání ženy?
Odpověď: Je to přání s jinými vlastnostmi, proto je to těžko pochopitelné, jako vlny různých frekvencí.
Otázka: Co je nutné udělat, abych zvětšil své přání pochopit ženu?
Odpověď: Vědět, že ženské přání je velkou, občas rozhodující silou pro duchovní postup muže.
Otázka: V čem je rozdíl pocitu z důležitosti cíle, pokud ho dostáváš od skupiny nebo ženy?
Odpověď: Od ženy je důležitost cíle primární. Ve skupině důležitost cíle přebírá tvar „odevzdání a lásky“ k ostatním, ke Stvořiteli.   

 

Nezištná láska

Otázka: Musí být láska mezi přáteli podobná lásce mezi matkou a dítětem?

Odpověď: Ano, je to zvláštní vnitřní spojení mezi tebou a kamarádem, které se dotýká nejhlubších pocitů, porozumění, vztahu k cíli.
Replika: Často se stává, že pokud mám o někoho vnitřní starost, na oplátku od něho nic nedostávám. Připadá mi toto spojení divné.
Odpověď: Nedostáváš, no a co? Nikde není řečeno, že mě přítel musí mít rád. Láska je takový pocit štěstí, když mám rád svého kamaráda. Nikoliv, že jsem šťastný z toho, že mě někdo miluje.
Nesmíš požadovat od přátel, aby tebou, jak se ti zdá, nepohrdali. Nejde to tak. Tyto požadavky musí být nasměrované ne k nim, ale ke Stvořiteli. Vždy si povídáš se Stvořitelem, nikoliv s přítelem. Toto je problém na který stále zapomínáme.

[#141050]
Z 4-té lekce kongresu v Soči, 14.07.2014

Najít definici štěstí

Štěstí nelze změřit ani bohatstvím, ani velikostí bytu, množstvím elektrospotřebičů ani úspěšným podnikáním. Nelze to změřit materiálními hodnotami. Za prvé, pocit štěstí není subjektivní, zahrnuje celé skupiny lidí. Na jednu stranu je index štěstí ukazatelem integrálnosti: pokud jsou kolem mě všichni nešťastní, nemůžu být šťastný ani já. Můžu se například cítit silný a to je dočasné, vždyť to také vyžaduje podporu nějaké části společnosti. Štěstí je možne pocítit v kolektivním spojení, když je mezi lidmi podpora a souhlas. Za druhé, i když člověk chce dosáhnout toho, co ho učí společnost: peníze, postoj, moc, sláva atd. Ve skutečnosti podvědomě hledá pocit štěstí. Jelikož se tomu neučí, zůstává celý život nešťastný, s pocitem neúplné seberealizace. Na konci života se člověk diva na minulost a chápe, že celý jeho život neměl žádný smysl: ani pro sebe, ani pro děti, ani pro vnoučata… Oni také stejně jako on nebudou šťastné. Proto najít definici štěstí a naučit je ostatní, je to nejdůležitější v životě. Navíc pokud to nenaučíš ostatní, nemůžeš ani sám být šťastný, protože pocit štěstí, jak ukazují průzkumy, záleží na pocitu štěstí v lidech v okolí. Tímto se i zabývá věda kabala.

[#140423]

Jednoduchá metodika

Otázka: Jak zrychlit duchovní postup, spojit se s ostatními, spojit všechno do jednoho a co nejrychleji se sloučit se Stvořitelem?
Odpověď: Jak zrychlit čas a dobu nápravy? V podstatě tímto se zabýváme, jde ho roztáhnout na desetiletí a dokonce i na století, vícenásobně se vracet do tohoto života, dokud se z něho nepozvedneme na další úroveň. Zrychlení je možné vyvolat pouze přitahováním vyššího světla na nás – jiná cesta není! Máme moc jednoduchou, velmi primitivní pracovní metodiku, kterou je nutno vzít a používat. Můžete prolistovat tisíce knih o Kabale, ale věřte mi – nic jiného nenajdete. Vždyť co vlastně studujeme v samotném modelu stvoření, v systému řízení? Pouze to, jak přivolat vyšší světlo,  které nás postupně napraví svým působením. A přitáhnout ho na sebe jde pouze podobenstvím Jemu. Často uvádím příklad, jak si děti hrají na dospělé a postupně dospívají a stávají se jako oni. Toto je také působení vyššího světla. Všeho jde dosáhnout pouze podobenstvím! Když se na své úrovni snažíme stát se podobnými něčemu, působí na nás další úroveň a my na ně postupně vzestupujeme. Na tomto principu se rozvíjí rostliny a živočichové, jakékoliv buňky a systémy. Na tomto principu se musíme rozvíjet i my, jak na mentální tak i duchovní úrovni.

[#140033]
Z druhé lekce kongresu v Bulharsku, 11.7.2014 

Poskytnout místo pro každého

Otázka: Jak správně používat náš egoizmus a jak se sebeanulovat tak, aby se realizoval účel skupiny?

Odpověď: Náš egoizmus je náš  oddaný pomocník. Pokud bychom mu správně naslouchali, pochopili bychom, jak je nutné s ním pracovat, poděkovali bychom Stvořiteli za to, že nás udělal pravě takovými, jakými jsme. Bohužel s ním nepracujeme správně.

Nezáleží na tom, kolik lidí přijde do skupiny, nezáleží, jací jsou a kolik s námi stráví času (možná že dneska přijdou a zítra odejdou – to není naše starost), musíme přijmout každou osobu (pokud pouze neškodí) jako chybějící pro naše plné kli (nádobu). Bez ohledu na to, s jakými zmatky k nám přijde, měli bychom ji přijmout s radostí.

Skupina musí přemýšlet o tom, jak poskytnout místo pro každého, podpořit každého, ale pouze v případě, že příchozí nezaujme bezohledný postoj vůči ní, nezačne příliš  sebe povznášet nad ostatní nebo škodit studiu, nebude vyjadřovat nesouhlas se základními ustanoveními skupiny, které nám předali ve svých spisech velcí kabalisté: Ramchal, Ari, Baal HaSulam, Rabaš.

Musíme se postarat o své kamarády, protože každý z nich je část naší duše. Koneckonců celá světová skupina, celé lidstvo, všechno neživé, rostlinné a živočišné je naší duší. Ale zatím vnímáme jen tu část, kterou nám Stvořitel poskytnul, abychom se začali nějakým způsobem duchovně rozvíjet.

[#140025]

Z 2. lekci kongresu v Bulharsku, 11.07.2014

Samoočištění přírody

Otázka: Může se náš svět změnit na ekologicky čistý?

Odpověď: Pouze ve spojení s naší vnitřní nápravou projde svět procesem různých změn a stane se čistým v souladu s naší vnitřní čistotou.

Svět nemůže být lepší, než jsme my uvnitř. Čím více se rozvineme, čím větší je náš egoizmus, tím více produkujeme odpadu. Podívejte se co se děje kolem! Jsem si jistý, že jakmile začneme se sebeočištěním začne se zároveň čistit i příroda.

Otázka: Věříte v proces samoočištění?

Odpověď: Nevěřim, já vím, že takto to bude. Naše vnitřní změna nás přivede k tomu, že začneme přírodu používat pouze pro nezbytné, racionálně a ona se postupně obnoví do panenského stavu.

Spustíme skrze sebe (skrze úroveň „Adam“) sílu Vyššího světla na živočišnou, rostlinnou a neživou úroveň přírody, vše se napraví a pozvedne se do úrovně absolutní dokonalosti.

Toto nevěděli ani naší dávní předkové, protože vždy jednali egoisticky – tím spíše my.

Proto ještě před tím, než tento svět zmizí z našich pocitů, musíme ho přivést k dokonalejšímu stavu, přežít tento propad a pozvednout se po parabole nahoru. V souladu s tím a spolu s námi se očistí a pozvedne neživá, rostlinná a živočišná příroda, která je na nás úplně závislá, bez jakéhokoliv spojení mezi sebou.

Je možné pouze představit si, že „tygr bude ležet vedle beránka a chlapec je bude ovládat“. Přestože je to řečeno alegoricky, skutečně to tak bude. Příroda našeho světa se změní v souladu s přirozeností člověka.

 [#139463]

Z televizního pořadu „Tajemství věčné knihy“, 12.02.2014

Diagnóza: jste zdraví

Otázka: Když začínáš studovat kabalu, vidíš jak se projevuje egoizmus v tobě a v ostatních lidech. Vnímáš to negativně jak z pohledu sebe tak i ostatních. Je to normální?
Odpověď: Naprosto normální! Na začátku studia kabaly to budete cítit více a více. Je to dobré znamení, znamená to, že postupujete. Vysvětlím Vám proč.
Za prvé, začínáte vidět náš svět více vnitřně, nakolik je všechno spojené s egoizmem.
Za druhé se nacházíte zatím na malém egoistickém úrovni: neživá, vegetativní, živočišná a člověk. Teď je nutné vás pozvednout nad těmito úrovněmi, rozvinout egoizmus pro další úroveň, aby jste měli možnost ho přeměnit ve vlastnost odevzdání, v altruizmus. Proto na začátku studia kabaly vnímáte tento svět a sebe samotného jako horší a horší. Toto období prochází každý člověk, musí to tak být.
Například studentům medicíny se zdá, že mají všechny nemoci které studují. Stejně tak je to u nás.
Ve skutečnosti váš egoizmus neroste, ale začínáte ho studovat, zabýváte se jím a proto ho vidíte jasněji, nakolik jsou všichni egoističtí, nakolik je nemáte rádi, ani sebe. Je to právě proto, že studujete nemoc s názvem „egoizmus“. Takže je všechno v pořádku – jste zdraví.

[#139589]

Z 4. lekci kongresu v Bulharsku, 11.07.2014

 

Co je to „otázka“ v duchovnu?

Otázka v duchovnu je přání (chisaron, touha), na které reaguje vyšší světlo. Světlo přichází a naplňuje přání. Toto se nazývá skutečnou otázkou nebo modlitbou.

Nicméně dokud otázka není vytvořena, vzniká v člověku hodně předběžných otázek, které se nazývají „modlitba, předbíhající modlitbu“. To znamená, že předtím, než člověk dosáhne skutečné modlitby (prosby), mu stále vzniká četné množství malých, osobních, nepřesných otázek, dokud se konečně nevytvoří správná otázka.

V podstatě všechny otázky svádí k jedné: v čem je smysl života, má cenu žít? Pokud ano, kvůli čemu? Je to jediná otázka a člověk si ji pokládá v miliardách různých variací a v souladu s tím pokaždé dostává částečné odpovědi. Ale na konci konečné nápravy to bude vypadat jako jedna obrovská otázka a proti tomu se rozkryje stejně velká odpověď, úplné sloučení (zivug a – šalem).

Otázka: S jakými otázkami je možné se obracet na vás a jaké si máme vyjasnit ve skupině?

Odpověď: Nejlepší bude, pokud přijdete za mnou se skupinovou otázkou. Pokud ve vás vzniká společná otázka, obraťte se na mě.

Replika: Když odpovědi na svoje otázky hledáme ve skupině a nacházíme je, cítíme, že zatím jsou vždy správné.

Odpověď: Je to pravda – „zatím“. A takto to je na každé úrovni: u mě a u všech. Odpověď, která byla správná na této úrovni, není správná na další úrovni, protože Keter nižšího parcufu se stává Malchut vyššího.

[#127475]
Z lekce 10.02.2014