Nesnažte se být „chytráky” či  “hrdiny” a bojovat s egoismem svými silami. Není nic hloupějšího než to!  Kdo může čelit podstatě? Je to vůbec možné?

Naše práce je vzrůst nad naše ega, což znamená přitáhnout sílu Světla a s ní vystoupat nad egoismus, jako by neexistoval. To neznamená  ego potlačit a pokojně se probíjet životem. Náš egoismus zůstává a my zjišťujeme, že je to Stvořitel, který nám dává tak velkou rezervu touhy. My si ale přejeme být nad tím.

Své ego neničím, protože nad něj se pozvedám. Ale v téhle chvíli, neberu v potaz mé vztahy s přáteli, bez ohledu na to jak příšerně arogantní, domýšliví, závistiví a hnáni mocí či ctí, mi každý z nich připadá. Na ničem z toho nezáleží; vše co vím je, že “láska překryje všechny hříhy.” Ty s pistolí a já s nožem v ruce sevřeme jeden druhého v náručí a učiníme všechna rozhodnutí založená na lásce. 

Každý si myslí, že má pravdu, ale každý se anuluje. Láska znamená, že přijmu verdikt druhých a oni přijmou můj, a touto cestou dojdeme ke společné domluvě, která nám dovolí udělat rozhodnutí na vyšší úrovni. Povznesli jsme se nad kolektivní nenávist ke své společné lásce. 

Zkuste to ve skupině a uvnitř ucítíte třetí element: Stvořitele! Budete cítit, buď že už je uvnitř Vás, nebo že ho postrádáte.

Toto je velmi praktický typ práce, neboť celá kabala je: “Přijď a spatři (Bo-Reh)”; “Uděláme, a uslyšíme” jsou zcela praktické věci, které musíme realizovat právě teď.
[27032]
Ze 4. denní lekce kabaly, 19/11/2010, „Svoboda”

Otázka: Během kongresu jsme skutečně chtěli dosáhnout cíle a pak jsme zjistili, že nám to naše ego nedovolí. Proč Stvořitel nechce vyslyšet naše modlitby a nechat nás vystoupat nad tuhle horu egoismu? Proč jsme toho neschopní?

Odpověď: Stvořitel je všezahrnující síla dávání. Vytvořil naši sílu přijímání. Tyto dvě síly stojí proti sobě jako podélníky žebříku s příčkami mezi nimi. 

Jak vyššímu stupni odpovídáte, můžete na něj vystoupat, postupujíc k novému stupni, jednomu stupínku v době. Vše je ve tvých rukou. Byl ti dán klíč k přírodě, abys změnil svůj vlastní charakter a učinil jej podobným tomu Vyššího. 

Stoupáš, jakmile se staneš jemu podobným, ale pokud se lišíš, pak zůstáváš na stejném místě. Nezaleží to na Stvořiteli, Jeho touha je konstantní; On je dobro, které koná dobro. Stvořitel se nemění, tato síla je absolutní a neměnná. 

Ale aby ti umožnil stoupat, Stvořitel rozdělil celou cestu na stupně (schody) či stavy. Pokaždé, když jsi jako Vyšší stupeň, vystoupáš k němu a jakmile budeš ještě více jako on, pokračuješ ve vzestupu výše. Mezi každým stupněm se musíš připravit na následující krok a tímto způsobem pokračuješ ve vzestupu pokaždé.

Není nikdo, ke komu se modlit, koho žádat. Proto nemůžeš namítat: “Proč mi Stvořitel nechce pomoct? Kde je? Kam šel? Co se tady děje? Co dalšího po mně chce, abych udělal?“ Když se modlíš a žádáš, nezbytně soudíš sám sebe oproti Vyššímu světlu, které pro každého září stejně, konstantně a neměnným způsobem. Každý si z něj může vzít kolik chce.

O Stvořiteli je psáno: “Nezměním své HaVaYaH,” “Není nikoho jiného kromě Něj,” “Dobro, které koná dobro.” Nemění se. Když sladíš své vlastnosti s Jeho, jakoby byl přemýšlel či reagoval na tvé volání, pak to vše vytváříš. Během historie lidé přikládali lidské vlastnosti silám přírody: větru, dešti, měsíci, stejně tak jako Stvořiteli. Ale nic takového není!

Pracujeme proti přírodě. Kabalisté nám vysvětlují, že příroda, ve které se nacházíme, má své vlastní zákony. V hebrejštině, numerická hodnota (Gematria) slova  “příroda” a “Stvořitel” je stejná. Můžeme využívat tyto zákony a pokračovat ve stoupání na její úrovně znovu a znovu, dokud nedosáhneme celé přírody nám uváděné coby úroveň Biny, Stvořitele (Elokim).

To je důvod proč je mi jasné, že pokud jsem ji zatím nepřijal, problém je ve mně. Nemám se koho obávat a nemám se koho ptát. 

Je správné říkat, že Stvořitel nám vládne. Nevládne nám snad příroda? Ano, vládne. Tzunami, hurykány a dochází i k ostatním přírodním pohromám a to je samozřejmě vláda přírody nad námi!

V přírodě existují dvě protikladné síly, které se stále střetávají a zápasí: síla dávání a přijímání. Vše se děje podle programu, který nás vede k účelu stvoření. Na začátku jsou tyto síly zcela v opozici, ale postupně se stávají sobě bližšími, dokud se nesjednotí. To je proces vývoje v přírodě.

To je důvod, proč nemáš nikoho s kým pracovat, pouze skupinu. Prostřednictvím skupiny se můžeš změnit a své vlastnosti připodobnit těm přírody. Skupina je adaptér mezi tvou touhou, kterou neovládáš a Stvořitelem, kterého také nemůžeš ovládat. Skupina, společnost, prostředí, to je tvá jediná síla; je to ta jediná věc, kterou můžeš změnit.

Takže pokud namísto nevědomého postupu podle programu přírody, která vede celé stvoření směrem k sjednocení se Stvořitelem, chci něco změnit; chci-li k Němu postupovat na vlastní pěst a ne za pomoci krutých sil přírody, pak mám jednu možnost: pracovat se svým prostředím.

[26815]
Ze 2. části denní lekce kabaly, 17/10/2010, Zohar

Otázka: Co máme udělat, abychom aspirovali o stav jednoty, která je v Zoharu?

Odpověď: To přichází ze zklamání. Bez ohledu na to co ti říkám teď, nepomůže ti to do té doby, dokud v sobě nerozvineš naléhavou potřebu, aspiraci a životní nezbytnost. Jedině tak se obrátíš na skupinu. 

Když víš, že máš velký problém a tvůj život je v ohrožení nebo jsi nemocný, pak utíkáš pro pomoc. Ale necítíš-li se nemocen, nevidíš-li, že je tam problém nebo nevěříš, že může něco pomoci, budeš setrvávat v klidu. To je důvod, proč potřebujeme nedostatek. Buď nám Stvořitel nedostatek dává, jak nás tlačí ze zadu utrpením, nebo vytváříme spojení s prostředím bez čekání na utrpení a snažíme se z něj získat opačnou reakci. 

Přijdu do prostředí bez toho, aniž bych pro něj měl potřebu; jednoduše následuji rady kabalistů. Jsou moudří a já jim naslouchám. To znamená, že Stvořitel pokládá mužskou ruku v dobré víře a říká: “Vezmi si to! Vezmi si to! Proč bys měl trpět?”

Od skupiny poté přijmeme dodatečnou touhu. Tak to funguje.  Ti, kteří mají štěstí, uslyší, obrátí se na skupinu, připraví si pro to booster tužeb, a dostanou se ke Stvořiteli prostřednictvím skupiny.

Nakonec, skupina musí člověka ke Stvořiteli navést. Spojení se skupinou a celá naše práce je příprava touhy, Kli. A poté dojdeme ke Stvořiteli.
[26820]
Ze 2. části denní lekce kabaly, 17/11/2010, Zohar

Shamati #1: Je psáno, “není nikoho jiného kromě Něj.”  To znamená, že není ve světě žádné jiné síly, která by měla schopnost proti Němu cokoli učinit. 

Existuje jedna Vyšší síla, která řídí celý vesmír. A že člověk vidí, že jsou ve světě věci, které popírají Vyšší domácnost…. jinými slovy, zdá se nám, že existuje mnoho protisil, které ve světě operují, které přemáhají jedna druhou, a že je možné získat pomoc jedné síly, abychom se postavili druhé za využití této “mnohočetné síly.” …a důvodem je, že je to Jeho vůle. 

Tato jedna síla, která má neomezenou moc, chce, abychom byli natolik zmatení množstvím sil, přání, činů a vlastností, abychom v rámci této šlamastyky začali sami hromadit jedinou, existující sílu. Zdá se nám, že tento život je složitý a má mnoho tváří, avšak my jej musíme přivést v jednu touhu, jeden cíl a k jedné operující síle.  

Podobá se to tomu, jak učíme děti. Dáváme jim cvičení, ve kterých musí dát do kupy a opravit něco rozbitého, nepřipraveného či neúplného. Musí to opravit a dokončit sami. Takto musíme jednat každý moment svého života.

Zdá se nám, že je v životě velmi těžké tvrdě pracovat a vyvíjet úsilí, ale pokud jsme vykonali alespoň jednu věc za všemi těmi materiálními činy – pokud jsme dosbírali Vyšší sílu, aby bylo vidět, že On je ten jediný, který jedná, pak bychom nepotřebovali dělat cokoli dalšího!

Pracujeme v hmotném světě, abychom vyprodukovali mnoho věcí, ale ve skutečnosti jednoduše utíkáme před vyřešením jediného maličkého problému: rozeznat, že za všemi těmito problémy, detaily, myšlenkami a soudy existuje jedna síla, která stojí proti mně. Jsem já a On, a On mezi námi vytvořil všechny tyto dekorace, které mě mají zmást a prostřednictvím nich bych si k Němu měl najít svou cestu a cítit, že ke mně přichází od Něj! Toto je nazýváno vyjasněním.

Pokud každou vteřinu svého života, nezáleží na tom, co dělám, jestli s někým mluvím, či mě někdo napadá či naopak, někdo ke mě přistupuje dobře, nebo mám něco se zdravím, penězi nebo pozicí v práci či rodině, pokud se za všemi těmito událostmi snažím odhalit Stvořitele, pak začnu vše sjednocovat do jedné sítě, jako bych dělal výšivku. Začnu vidět a odhalovat systém spojení: Jeho program a postoj ke mně skrze všechny tyto lidi a všechny možné životní situace.

Najednou porozumím, co se v minulosti stalo a začnu vidět, co mi udělá v budoucnu. Trochu mi nechá nahlédnout, co musí být uděláno s různými problémy, učíc mě jako malé dítě. Musím tento život akceptovat jako jeho zkoumání — hledat Ho a najít Ho! Po všech mých snahách bych si měl vždy uvědomit, že není nikoho jiného kromě Něj a vše přichází pouze od Něj!

To se mi musí stát do takové míry, že jsem-li v té nejsložitější a nejnepříjemnější situaci, když dosáhnu totálního vyčerpání a zoufalství a jsem absolutně neschopen spojit je se Stvořitelem, přesto je ke Stvořiteli namířím a hledám důvod, proč se to tak stalo v této podobě a odkud to pochází. Pak odhalím, jak nádherné to je….

Začnu dávat všechny ty komponenty do pořádku, do celkového obrazu a najednou zjistím, že On připravil vše jen pro mé vlatní dobro, abych dosáhl dalších odhalení! Nakonec odhalím, že vše kolem mě je jedna propojená síť Jeho přístupu ke mě prostřednictvím celého vesmíru a skrze všechny Vyšší světy. Jsem obklopen silovým polem Jeho lásky a já jsem v jeho středu. To je nazýváno odhalením Stvořitele jeho stvořením. 
[27117]
Ze 7. lekce, Světový kabalistický kongres 2010, 11/11/2010