Otázka: Protestní stávka v Israeli se šíří. Jaký by měl být její správný směr vývoje?

Odpověď: Samozřejmě, v tomto stádiu je nezbytné se postarat o každého průměrného občana.

Ale obecně, problém je takový, že celý svět vkládal velké naděje do střední vrstvy. Jsou v ní obyčejní pracovníci, kteří jsou spokojení s jednoduchými radostmi života, a oproti tomu, je tu vyšší vrstva, která zahrnuje velkou část populace. Obsahuje mládež, která si stále nevybrala svou životní cestu. Celkově hovoříme o lidech, kteří chtějí žít, zažít svět a vést normální život podle moderních standardů. 

Nicméně vzhledem ke krizi, která aktuálně pokračuje už dvacet let,  svět začíná ztrácet impuls graduálního pohybu. Japonsko, které udělalo ohromný skok, už dávno snížilo své obraty. Všichni ostatní nyní také zpomalují a dokonce se valí nazpátek. Jsou to systematické procesy, které odpovídají programu stvoření, a nemůžete s nimi cokoli udělat. 

Jako výsledek střední vrstva ztratí naději na dobrý život a upadá na úroveň obyčejného pracujícího. To je zčásti zapříčiněno technologiemi, ale celkově novým obratem vývoje. Hlavním důvodem je však to, že jsme se ocitli v globálním světě a společnosti jsou nyní uchvacovány integrálním spojením. Dnes je rodina stěží schopna vychovat jedno dítě.  Všechny oblasti našich životů jsou ponořeny v krizi, což vyžaduje větší investice, aby se zabránilo úplnému kolapsu. 

Tak, střední vrstva, včetně studentů, nemá naděje do budoucna. A to je velká masa lidí. Například ve Španělsku je nezaměstnaných 50% mládeže. Po návratu domů absolventi vysokých Evropských universit zjistí, že pro ně nic není. Nemohou získat práci a vytvořit rodinu. Takový čas nastal a nejsou žádné naděje. Navíc nevidí, že by se nyní dělo nějaké zlepšení, ani za pár let. Ani nemají šanci odložit něco na budoucnost, protože namísto ekonomického rozvoje se dostáváme k úpadku. 

Co bychom měli dělat? Je pouze jediná cesta, jak dosáhnout úspěchu v další etapě: nasměrovat svět k integrálním vztahům. To je jediná věc, která nám může přinést úspěch v našich pozemských aktivitách. Vždyť jsme všichni v integrálním systému a proto je nezbytné dát každému potřebné vychování. Lidem by mělo být řečeno, „Tady máme státní rozpočet. Tohle je to, co můžeme udělat. Postupně napravíme situaci, počínaje prostými nezbytnostmi, avšak za podmínky, že začnete studovat.”

Lidé se musí naučit o integrálním světě ve formě jim přístupné a jasné, za použití příkladů a nápadných ilustrací. Toto vyučování by mělo probíhat v rádiu, televizi, přes internet, prostřednictvím litaratury, divadel, hudby a kin, aby každý porozuměl, do jakého druhu světa lidstvo vstoupilo. Je nezbytné využít kultury a umění tak, aby lidé začali být tímto prodchhnuti a ucítili, kde se nachází.

Pak bez ohledu na to, co v národu či světě uděláme, úspěch se dostaví. Je to proto, že naše činy budou zaměřeny k nápravě. Na jednu stranu lidi utišíme, opatříme je nezbytnostmi a na druhé straně je vzděláme, a o několik měsíců pozdějí budou jiní. Budou si vědomi toho, co se děje  a začnou vnímat globálnost světa, která nenabízí jiné řešení, než změnu vzájemných vztahů. 

Když se tomu naučí masy lidí, výsledky budou odpovídat novým podmínkám, protože každý člověk je mentálně spojen s ostatními a každý se ovlivňujeme navzájem bez toho, aniž bychom řekli slovo. Kromě toho, tento vzkaz každý vyslechne. Proniká do masových médií a podmaňuje si internet,  “Každý je globální a ty se také musíš stát globálním. V opačném případě nemáš šanci na úspěch v čemkoli.”

Tak, pokud mluvíme o správném způsobu jak poklačovat v sociálním vzepětí,  pak dalším krokem bude, že se každý bude domů vracet z demonstrací, dostane dodatečné prostředky od vlády, bez kterých by to nemohl dělat nyní, a začne studovat. To už jim nemůže ublížit, tak nechť se ukáže, zda věda kabaly má pravdu. Nechť se vidí, zda se skutečně změníme v důsledku toho, a tak i celý svět. 

Vždyť společnost a svět jsou produkty našeho přístupu k sobě navzájem. Je dostačující pracovat sám na sobě a vše kolem se také změní, bude efektivnější a kvetoucí. Tak to zkusme, zvláště, když lidstvo nemá další řešení.

Problém jsme my: Jak rychle budeme schopni národu a světu vysvětlit, že to je naše vykoupení? Tak či onak, všechny země riskují a situace bude pouze horší. Nikdo kromě nás nemůže dát světu vysvětlení příčiny krize a způsob, jak se z ní dostat. Nikdo neodhalí skutečnou příležitost změnit situaci a ukázat, že stávající zlomový bod je součástí programu lidského vývoje, do nás vloženého od samého počátku. Kabalisté tento bod rozpoznali před dávným časem a popsali přesný rozvrh jeho uskutečnění. Naslouchejme jim.

[49863]
Z 5. části denní lekce kabaly, „1. příkázání”

Otázka: Jak by měla být vyjádřena má potřeba vzájemné záruky?

Odpověď: Tím, že ostatními otřásáš, probouzíš je, a děláš to spíše uvnitř než slovy. Slova ve skutečnosti oslabují význam. Celá naše práce se neprovádí venku, ale uvnitř. Důležitá je míra, nakolik se snažím přáteli uvnitř sebe třást, abychom společně došli k vzájemné záruce.  

Nedosáhneme toho svými vlastními silami, ale domáháme se odhalení Stvořitele. Vždyť vzájemná záruka je síla Stvořitele, která nás spojuje navzájem. Sami nedokážeme  natáhnout nitě spojení a odevzdávat jeden druhému. Nebude fungovat nic, dokud mezi námi nebude odhaleno Světlo. Dnes jsme spojeni jen nenávistí. Pokud však mezi námi bude Světlo, spojíme se v lásce a odevzdání. Vzájemné odevzdání, kde Stvořitel naplňuje prostor našich vztahů, je vzájemná záruka. 

Musíme o to usilovat, ačkoli toho nemůžeme dosáhnout sami. Vše vyjde z temnoty, pokud si opravdu přejeme odhalit vzájemnou záruku kvůli Stvořiteli. A „pro Stvořitele“ znamená pro vlastnost absolutního odevzdání. 
[49336]
Z 5. části denní lekce kabaly 26/07/2011, “Arvut”

Zohar, kapitola “Truma,” článek 759: Jakmile byla Nukva ozdobena—má se na mysli postaven [Partzuf] AVI [Aba ve Ima]—a ZA a Nukva se vrátili k PBP [Panim be Panim], ta forma člověka, ZA, přišel z touhy po Nukvě. Tam, v Nukvě, byl druhý muž Berie vyryt a vyobrazen, jako jeho podoba. Je o něm psáno, “A zplodil syna ku podobenství svému, podle obrazu jeho.”

Kniha Zohar hovoří pouze o tom, co se děje v síti, která spojuje duše. Celkový úhrn těchto spojení mezi námi je nazýván “vyšší svět,” jehož ilustrace jsou Zoharem popisovány, včetně sil, Světel, různých podob a obrazů. Nemáme si co více představovat, protože to je to, uvnitř čeho žijeme. 

Každý z nás jednotlivě je přání těšit se, a vně každého z nás, ve spojení mezi námi, tam se nachází vyšší svět, naplněný Světlem. Proto musím “obalit” svou vůli těšit se, přikrýt jí jakoby stínem, provést na ní restrikci a vytvořit clonu a odražené Světlo, a pak z ní vystoupit ven, do svých vztahů s ostatními. 

Přesně o tom Zohar mluví: kterou podobu či obraz přijmu ve vztahu k ostatním. Pokud tak činím, pak odhalím vše, o čem v Zoharu čteme. Jinak jsem uvnitř sám sebe, ve své vůli těšit se a cítím pouze tento svět. 

Buď můžeme vnímat uvnitř nás nebo nad námi, vně nás.  “Vně nás” znamená v přístupu k bližnímu, kde “bližní” jsou lidé, se kterými chci vybudovat propojovací síť.  Tomu se říká “skupina.” Pokud tímto způsobem přistupuji k celému světu, pak skupina je celý svět.

Zatímco napravuji své vlastnosti, pokud si přeji odhalit sílu, která vše vytvořila, pak ji odhalím v souladu se zákonem ekvivalence formy. Jakmile má propojovací síť s ostatními získá duchovní podobu, duchovní podstatu, skutečné vzájemné odevzdání, úrovně vzájemné záruky dokonce jen na prvním stupni, pak uvnitř ní okamžitě ucítím Stvořitele. 
[49184]
Ze 2. části denní lekce kabaly 25/07/2011, Zohar

Otázka: Myslím, že jsem se již odtrhl od mého ega. Co mám dělat dál?

Odpověď: Nemůžete se odtrhnout od svého ega. Je to velká a dlouhá práce, která pokračuje přes všechny stupně duchovního vzestupu. Je to proto, že čím výše budete stoupat po stupních duchovních světů, tím více poroste vaše ego.

Právě jste ve stavu, kdy sotva cítíte ego na aktuálním stupni. Co s tím můžete dělat? Myslím, že nemáte dostatek studia. Pokud budete studovat víc, společně s námi a intenzivněji, vaše ego nemá jinou možnost, než rychle růst.

Růst ega závisí na tom, zda máte nebo nemáte k dispozici nástroje pro práci s ním. Pokud jste připojeni ke skupině, šíření, k našim lekcím a mému blogu, pak vaše ego poroste každou vteřinu, a nebudete mu moci uniknout. Zjistíte, že vás terorizuje a pak s ním budete moci pracovat. Nicméně pokud jste slabí, nebudete mít tento druh ega a budete sedět klidně a myslet si, že už jste anděl.

Ve skutečnosti to není možné. Pokud necítíte údery ega každou sekundu, které v nás vznikají, abychom je mohli opravit, všechno to znamená, že ještě nejste dostatečně propojeni se skupinou a studiem.
[48577]
Ze série nedělních virtuálních lekcí 17/7/2011

My můžeme tyto knihy také používat, aniž bychom věděli či rozuměli tomu, o čem si kabalisté mezi sebou píší, protože každý z nich píše ze své vlastní úrovně. Když je však čteme jako malé děti a snažíme se zjistit, co v niích píší, co si mezi sebou chtějí předat a co nám chtějí  vylíčit, když otevřeme tyto knihy od velkých kabalistů a přejeme si být jim podobní v jednotě a vzájemném odevzdání, což znamená připojit se k nim, připojit se k systému duší, ve kterých se nacházejí ve spojení jeden s druhým, zaujmout mezi nimi své místo, shromáždit se ve stejném kruhu, pak, s pomocí těchto rukopisů, si zasloužíme být jim blíže.

Je to tím, že knihy napsané kabalisty obsahují jejich sílu, jejich myšlenky. A pokud si přejeme lnout k nim, pak tím, že se snažíme vzájemně sjednotit a společným čtením jejich textů, žádáme o vstup do tohoto systému a připojení k stavu, ve kterém jsou.  

Proto, zatímco čteme Zohar, bychom  měli zkoušet nezapomínat, že s pomocí tohoto textu se chceme napravit a být přibráni do stejného systému, který již obsahuje duše, a my jsme ti jediní, kteří tam do naší jednoty stále chybí. Dostaneme se tam, jakmile se navzájem spojíme a spojíme přání vstoupit do stejného systému, kde již přebývají všichni velcí kabalisté. V podstatě, tento stav již existuje a my jej pouze hledáme. Vždyť  Zohar mluví o našem budoucím stavu, kterého dosáhneme a do kterého vstoupíme. 

Představme si sebe ve společném systému duší, mezi těmito velkými kabalisty – žádejme to!

Ze 2. části denní lekce kabaly 24/7/2011, The Zohar

Názor: (Joseph Stiglitz, ekonom a držitel Nobelovy ceny, profesor Kolumbijské univerzity v New Yorku): Lékem na dosavadní krizi jsou zatím úspory a privatizace, nevyšlo to ve Východní Asii, Latinské Americe a dnes to také nevychází v Evropě (Irsko, Lotyšsko, Řecko).

Musíme postupně  přinášet vysvětlení každému, v jeho jazyce, na jeho úrovni porozumění. Vysvětlení musí být postupné, dokud lidé nezačnou být schopni cítit, že právě spojení mezi námi nám dá pocit jiného života, jako na jiné planetě, v jiné dimenzi. 

Není možné mluvit o tom hned. Musíme vždy oslovit  jednotlivé osoby nebo skupiny lidí na různé úrovni vývoje, v souladu s přáním, které právě zažívají. Proto nejdříve musí být vysvětlení prezentováno v jazyce, kterému rozumí: „Budete se cítit dobře. Nebudou války, terorismus ani drogy. Vaše děti budou úspěšnější, bude méně rozvodů“ atd.  

Různé vrstvy obyvatel musí být osloveny způsobem, který je pro ně vhodný: někteří jsou více nakloněni sledování filmů, jiní – poslouchání hudby, další dosud – čtení knih, a k dalším je možné přistoupit prostřednictvím vědy, ekonomie či čehokoli jiného.

Prostředí musí být podobné kouli, která  vyzařuje mnoho možností pro každého člověka, aby porozuměl, co je „globální svět“, ve kterém se nacházíme. Tak jako je svět globální, tak i systém výchovy musí být globální, čímž je myšleno, že musí zahrnovat všechny formy vlivů, na každé úrovni, ve všech formách a v každému jazyce – ze strany všeho, co člověka obklopuje.

To je systém výchovy, který musíme vytvořit. Bez něj se lidstvo nebude vyvíjet. Bude ovlivňováno všemi druhy problémů a neštěstí, a bude přinuceno se vyvíjet tímto způsobem v jakémkoli případě. Vždyť tím dosáhne své nezávislosti, protože tím, že si  pro sebe vybuduje prostředí, aby se změnilo a napravilo, dosáhne své svobodné volby. A tak samo sebe postaví na lidskou úroveň.

Otázka: Jaké to je skutečně pocítit Světlo?

Odpověď: Nemám nic, co bych dal druhému člověku, ale když mu opravdu chci něco dát, tak se ve mně, v mém přístupu k němu, v touze po lásce a odevzdání, odhalí speciální „proud“, který se nazývá „Světlo“.

Aby bylo možné vnímat jakýkoli vnější jev, je nutné dosáhnout ekvivalence s ním. Stejně jako rádio, které je naladěno na určitou vlnu, já generuji vlnu, kvalitu, která je mimo mě. Uvnitř sebe vytvářím příklad nebo model kvality odevzdání, který je mimo mě. A pak zachytím a vnímám tuto kvalitu.

Pokud opravdu chci přistupovat k jiné osobě podle zákona odevzdání, pak se najednou v mém postoji k ní vytvoří určité naplnění, které vypadá, jakoby přicházelo z venku, i když ve skutečnosti vyplave na povrch zevnitř. Tato odpověď, kterou cítím ve své touze po odevzdání, je světlo.
Z 5. části denní lekce kabaly 20/7/2011, „Arvut“

Otázka: Proč i po tolika letech studia se stále ptáme na jeho účel? Vyplývá z toho, že vždy začínáme od začátku, od nuly?

Odpověď: Ne, pokaždé začínáme z ještě větší „nuly“! Opravdu, egoistická touha neustále roste, stejně jako porozumění. Naše touhy jsou ostřejší a přesnější, a tak naše „nula“ se stává hlubší a vymezenější.
[48257]
Z 1. části denní lekce kabaly 15.7.2011, spisy Rabáš

Otázka: Neděláme dost v naší individuální, vnitřní práci. Jak se můžeme dostat z tohoto stavu?

Odpověď: Útokem. Nemůžete tu udělat nic jiného. Všechy primární zdroje máte před sebou.

Otázka: Proč ale nejsme schopni obrátit všechny naše útoky v jeden společný atak, v jedno přání?

Odpověď: Jeden útok nepomůže. Fungovat to bude pouze tehdy, pokud bude nepřetržitý, pokud naše rány budou konstantně tlouct do jednoho bodu bez ustání.
[48489]
Z 5. části denní lekce kabaly 18/07/2011, “Arvut”