Věda kabaly připomíná program, který uvádí počítač do pohybu. Jeho vnitřní příkazy jsou zaznamenány ve formě slov, které pak program čte a vykonává.

Toto je, navenek, čtení kabalistických textů. Čtením písmen, slov a řádků uvádíme do pohybu náš vnitřní mechanismus. Vypadá to, jakoby bychom jednoduše četli text a vyslovovali slova, ale ve skutečnosti vkládáme příkazy do svých myslí a tužeb, kteréžto je pak vykonají.

Proto drží kniha, napsaná kabalistou vysoké duchovní úrovně, zvláštní sílu. Baal HaSulam psal své texty na základě svých činů souhlasně s tímto programem.

Proto když čtete tento text, pak dokonce aniž byste doopravdy chápali to, o čem mluví, absorbujete specifické sekvence akcí, které pak provádíte.   

Vaše nádoby vnímání se začnou uspořádat podle textu, a začnete vnímat nové formy svých nádob vnímání. Cítíte je jako nové vlastnosti, které nazýváte „Světlo, které napravuje.“ Ale (samozřejmě) zvenčí žádné Světlo nepřichází.

Proto když studujeme kabalistické texty, pouze se neučíme, ale uvádíme do pohybu řídící program a okamžitou, ale postupnou nápravu našich smyslů.

Filed under: Duchovno, Knihy, Studium, Vzdělání | Add Comment/Ask Question→

 

Člověk, hledající duchovní rozvoj, se cítí, jakoby seděl ve sklepě v úplné temnotě – a chce odtamtud utéci. Ale není kam uprchnout. Právě do tohoto temného sklepa musí přivést světlo .

  

V takovém sklepě je dnes celé lidstvo. Za pokus o útěk přichází trest. Ale ne hned. Člověku je jakoby dovoleno utéct, vyjít ven, a potom přichází úder. Dokud se nenaučí vidět spojení mezi útěkem a ranami.

  

Ale to není jednoduché. Vždyť je to globální, integrovaná, uzavřená soustava a za svůj přestupek nedostáváte trest ihned. Ten trest přichází úplně odjinud. Tak se nám vesmír postupně ukazuje jako jednotná soustava, ve které existujeme v podstatě věčně. 

Filed under: Jednota, Svět | Add Comment/Ask Question→

 

Co je člověk? Je to hora egoismu a nenávisti ke každému. Avšak když je tato hora nenávisti (hora Sinaj) ovliňována Světlem, pozvedne se člověk na vrchol hory.

Je to přesně díky tomu, že má egoismus, že má člověk něco, nad co se pozvednout. Později, jak pokračuje v tom, že je ovlivňován Světlem se jeho egoismus stane vhodným pro přijímání potěšení, aby byl používán kvůli odevzdání.

Vše je činěno Světlem. Můžete být nejspravedlivější ze všech lidí a mohli jste vystoupit do velmi vysokého duchovního stupně, ale pokud vás Světlo přestane ovlivňovat, okamžitě padnete do svého prvotního egoismu. Není jiná alternativa: jsme buď ovládáni naší egoistickou přirozenností, nebo Světlem.

To nikdy neskončí: nehledě na to, jakým duchovním stavem procházíte, musíte se vždy držet Světla, aby vás ovlivňovalo. Nikdy jej nepouštějte, protože v okamžiku, kdy to uděláte, padnete.

Filed under: Cesta, Studium | Add Comment/Ask Question→

 

Otázka, kterou jsem dostal: Dnes lidé nadále nemusí jezdit nebo chodit na lekce kabaly v dešti. Musí jen zapnout televizi. Ale je každému člověku, který sleduje naše vysílání dopřána svoboda volby?

Moje odpověď: Svoboda volby nezáleží na tom, jak se člověk připojí k lekci, ale na bodu v jeho srdci. Pokud je bod zralý, pak má svobodnou volbu: volby zřídit spojení s prostředím, které mu pomůže přitahovat Obklopující Světlo – Světlo, které napravuje. Když člověk cítí potřebu po takovém spojení s prostředím, to se nazývá svobodná volba.

To se může stát po pár letech poté, co člověk poprvé začne navštěvovat naše lekce. Postupně si uvědomuje, že nedosáhne duchovna svou myslí. Znalost terminologie, činů, a struktury světů mu Vrchní Svět neodhalí. Ale zabere to nějaký čas, aby si to člověk uvědomil. 

Viděl jsem mnoho lidí, kteří strávili roky studováním kabalistické vědy jejich myslí, snažíce se naučit více. V činění tohoto získávali veliké potěšení a dodnes stále nevnímají potřebu pro opravdové smyslové dosažení. 

A viděl jsem ostatní, kteří ucítili takovou potřebu, ale stále si neuvědomili, že dosažení duchovna znamená dosáhnout atributu odevzdání, že dosažení a odevzdání jsou stejná věc. Někteří lidé potřebovali roky, aby pochopili, že to je právě připojení k vnitřním touhám přátel ve skupině (kam je Stvořitel přivedl), co představuje prostředek, skrze nějž odhaluje člověk atribut odevzdání. 

Avšak mezitím není jejich čas promarněn. Člověk pod vlivem Světla prochází neustálými změnami, a nakonec dosáhne porozumění, že musí získat pouze atribut odevzdání.  

Svoboda volby začíná v okamžiku, kdy člověk začíná chápat, že spojení se zbytkem duší, neboli s jejich body v srdci, je nezbytné k dosažení atributu odevzdání. Koneckonců to je to, co je duchovno.

Filed under: Duchovno, Prostředí, Spojení, Společnost | Add Comment/Ask Question→

 

Dvě otázky, které jsem dostal o tom, jak je egoismus člověka prokazován v Přírodě:

Otázka: Rave Laitmane, pokud tomu správně rozumím, Příroda se řídí podle určitých zákonů. Například brát a používat pouze to, co potřebujete, a ne víc. Ale přítel mi řekl o tom, jak smečka vlků zabila přes 40 ovcí a beránků při jediném vpádu.  Vlci utekli, aniž by sežrali jakkoukoliv ze zabitých ovcí. Pokud Zákon Přírody vládne nehybnému, pohyblivému a vegetativnímu světu, co způsobuje tento typ úchylky?

Moje Odpověď: Predátoři vykazují tento druh chování, protože jsou ovlivňováni pádem člověka. Celý svět vzestupuje a sestupuje s člověkem.

Otázka: Pokud je Příroda inteligentní a měli bychom ji připomínat tím, že přestaneme být soupeřiví a začneme spolupracovat, proč soupeří zvířata o jídlo a přežití, nebo rostliny soupeří o slunce či jiné přírodní zdroje? Sdílí kabala stejný společný bod evoluční teorií?

Moje odpověď: Je to následek egoismu člověka, jak je to popsáno v Bibli.

Filed under: Egoismus, Prostředí | Add Comment/Ask Question→

 

 

Pro vstup do duchovního světa je na svoje egoistické přání nutno udělat „omezení “ (Cimcum).

Malchut (vlastnost přijímání) se celá musí začlenit do Biny (vlastnosti dávání) a podřídit se její moci.

 

A neexistují tam žádné clony nebo brány , které oddělují dovolené od zakázaného. V duchovním světě není násilí! V duchovnu nejsou na zdi upozornění: „Vstup zakázán!“ Když si přeješ, nikdo ti nemůže zakazovat.

 

Nesmíme potlačit žádné svoje přání. Nutná je vnitřní náprava, uvnitř samotného přání. Samotné přání zůstává a spolu s ním vzniká závažnost nepoužívat ho egoisticky, ale naopak, uvědomit si možnost jeho vyššího použití – k věnování,  pro užitek jiným.

I když si naše přirozennost přeje naplnění, získává ale takovou nápravu, že, kromě přirozeného přání pro sebe, začne cítit závažnost věnování.

 

Určitě jste pozorovali v cirkuse cvičené lvy? Proč najednou, místo toho, aby spolkli cvičitele, poslušně otevírají tlamu a umožňují do ní člověku vložit ruku nebo hlavu? Myslíte si, že ji nechce ukousnout? Chce! Ale vnímají tohoto člověka jako velmi důležitého, vždyť ho živí, a proto omezuje (Cimcum) své přirozené přání.

 
Stejné je to i v nás. Přání užívat si zůstává, pouze začíná cítit  důležitost odevzdání. Přeje si, aby nad ním odevzdání vládlo.

 

 

Filed under: Duchovno, Studium | Add Comment/Ask Question→

 

A question I received: Obsahuje kabala nějakou tajnou moudrost, kterou je zakázáno odhalit?

My Answer: V moudrosti kabaly slovo „zakázané“ znamená v podstatě „nemožné.“

Kabalista se nemůže představit publiku a začít odhalovat tajemství této moudrosti, tahajíce je z klobouku jako kouzelník tahá králíky a hrdličky.

Nemůže lidem odhalit nic jiného než metodu rozvinutí jejich vnímání. Následně, jak člověk rozvíjí své vnímání duchovna, odhalí v něm to, co je pro něj momentálně tajemstvím.

„Tajemství“ je to, co neznáte, nevidíte či jinak v současném momentu nevnímáte. Zatímco v další fázi se to stane jasným, jednoduchým a odhaleným.

Ve vědě kabaly je každý koncept studován podle čtyř fází odhalení, což jsou čtyři fáze vývoje duchovního vnímání (Aviut, hrubost touhy).

To se nazývá vstoupení do Pardes (zahrady poznání): Pšat – poznání, Remez – naznačení, Druš – rozeznání, Sod – tajemství.  Avšak proces vstupu se děje v obráceném pořadí.

Napravením svého vnímání reality postupně člověk vystupuje od tajemství (Sod) k rozeznání (Druš), k naznačení (Remez) a k poznání (Pšat). A v čemkoliv z toho není nic zakázaného. 

“Zakázané” znamená, že kabalisté člověka nechtějí zmást nadbytečným vědomostmi, kterým ještě není připraven porozumět. Je to jako když vychováváme dítě tím, že postupně rozšiřujeme jeho jídelníček, hry, které hraje, atd.

Učitel má připravit „duchovní výživu“ v souladu se studentovou úrovní. Proto se kabalisté nebojí odhalení zakázaného; místo toho se bojí „předávkování“ zbytku z nás, stejně jako je nezralé ovoce škodlivé zdraví člověka. 

V moudrosti kabaly to ubližuje úplným „vyloučením“ z této moudrosti. Je zde dokonce možnost, že se po zbytek života člověk nebude schopen zbavit mylných představ, které získal, promarňujíce tak v podstatě svou současnou inkarnaci.  

A tak postupujeme od jednoduchého k složitému. Taková je cesta nápravy.

Proto je jediným strachem kabalistů , že dají studentu „nezralé ovoce,“ protože jediná cesta, jak může správně růst a plně dosáhnout kabalistické vědy je postupováním podél fází, vhodných pro jeho vývoj.

Filed under: Studium, Vnímání, Vzdělání | Add Comment/Ask Question→

 

“Krádež” v duchovnu znamená, že v sobě objevíte touhu, kterou můžete používat kvůli věnování (že ji můžete pozvednout do Biny), ale místo abyste to udělali, používáte ji, abyste se těšili pro sebe. To se nazývá „krádež,“ či „kradení.“

Člověk musí dosáhnout vlastnosti věnování ve všech svých 613 touhách. Jinak je zloděj. Proto je zde přikázání, které říká, „Nepokradeš!“

Filed under: Náboženství, Studium, Vzdělání | Add Comment/Ask Question→

 

Pokud člověk není plný radosti, pak není v duchovním stavu. Pokud chcete v duchovnu pokračovat do dalšího stavu, musíte dokončit svůj současný stav.  To znamená, že musíte dosáhnout radosti v přítomnosti a souhlasit s ní, jako byste ji pečetili. Pak vystoupíte na další, vyšší úroveň.

Pokud nedosáhnete radosti v současném stavu, nikdy jej nedokončíte, a můžete dokonce i klesnout níže. Dokonce i když jste se už začali probouzet a cítit duchovní stav, pokud v něm nedosáhnete pocitu radosti, budete vrženi nazpátek dolů do místa, kde jste necítili žádné duchovno.

Znakem, že jste dokončili svůj současný stav je pocit prázdnoty ve vašich egoistických touhách a pocit, že chcete být nad nimi, ve stavu většího věnování. A pokud jste radostní, znamená to, že již toužíte po věnování – po další úrovni. Jste připraveni přijmout další touhu.

Nezáleží na tom, co se vám na cestě nápravy děje – vzestupu či sestupy. Vždy byste měli být šťastní, jako malé dítě, které se něco snaží udělat nehledě na to, zda v tom uspěje nebo ne. Nejdůležitější věc je úsilí, které vyvíjí. To je to, co mu umožňuje růst.

Filed under: Cesta, Vnímání | Add Comment/Ask Question→

 

Otázka, kterou jsem dostal: Na lekci jste řekl, že se duše člověka skládá z 613 egoistických tužeb, a že je člověk musí napravit na věnování tím, že během kabalistických studií přitahuje Světlo, přicházejíce tak k vlastnosti „milování bližního svého jako sebe sama.“

Tato náprava 613 tužeb se nazývá dodržování 613 přikázání. Také jste řekl, že je duše jako granátové jablko, které se skládá z 613 semen stejným způsobem, jako se duše skládá z 613  tužeb. Ale kdo to ověřil?

Moje odpověď: Popsal jste to správně.  O granátovém jablku byl napsán jeden článek,  který obšírně popisuje projekt, ve kterém vzali badatelé určité množství jablek z různých zemí a spočítali jejich semínka. Každé granátové jablko mělo různý počet semen – některé míň než 613 a jiné více, ale průměrný počet byl 613.

Filed under: Nezařazené | Add Comment/Ask Question→