Jako ve spánku

Pokud nebudeme studovat knihu Zohar, nebudeme mocí odhalit duchovní svět.

Není to kvůli tomu, že Zohar má takovou sílu, ale dává nám zrychlení, jako bychom místo
toho, abychom šli pěšky nebo jeli na koni, letíme letadlem.

Bez ní se dokonce nebudeme moci zkoncentrovat na vnitřní, duchovní
realitu a vždy budeme vidět pouze vnější clonu, na které se promítá pouze tento,
materiální (iluzorní) svět.

Nikdy se nedokážeme prodrat skrz tuto clonu a odhalit síly, které za ní působí,
promítají nám tento film (náš svět) a dále od těchto sil (vlastností) probojovat k paprsku
světla promítacího přístroje a dále ke Stvořiteli, zdroji těchto sil, vlastností a úmyslu.

Jaká je možnost od vnějších obrazů přejít k silám, Jeho myšlenkám, záměrům,
činům vůči nám, abychom pochopili, nač On ukazuje tento film?

Co chce říct, když mi ukazuje zvířata, lidi, rostliny, vesmír a všechno dění v tomto světě? Proč mi dává pocit života, pocit minulostí, narození a ve výsledku je mi souzeno zemřít? Obkličuje mě celý svět, jiní lidi, proč mi vnucuje tento spánek? Celý můj dnešní život a pak mi říkají, že není skutečný!

Já se chci skrz svůj život prodrat k pravdě a poznat, co vlastně On chce?!
Proč ke mně přivázal nit a pohybuje mnou jako loutkou a mně se zdá, že žiju.
Proč to všechno dělá a dokonce kdo vůbec je?! A hlavně, co dál?

Tyto otázky mě přivedou k rozluštění …

Zohar vypráví o mě

Každé slovo v knize Zohar musíme vnímat v duchovním smyslu, vždyť se jedná o našich vnitřních přáních, silách a vlastnostech.

Je potřeba se snažit najít spojení mezi nimi. Zvířata, ryby, člověk, archa, voda, potopa – kde jsou tyto moje vlastnosti?

Otevírám sám sebe. Chci se uvidět uvnitř svých přání jako na rentgenové fotografii, vždyť všechno se děje pouze ve mě. Není nikdo než já.

Zohar vypráví pouze o hmotě (přání) a  o tvaru oblečeném (oděném) do hmoty. Ale všechna přání jsou pouze „pro sebe“ a proto mi dávají pocit – „tento svět“.

Změnou přání na „pro jiného“ (pro blžního nebo pro Stvořitele), v nich začneme cítit ne „tento“, ale „onen“ svět.
Takže v knize Zohar jsou popsány pouze mé vlastnosti.

Kniha Zohar se otevře všem

Otázka: Jaká má být vnitřní práce člověka, který sleduje lekce Zohar na internetu nebo v televizi?

Nyní mnoho lidí se zachvěním čeká na tyto lekce, poprvé v životě se probudí  ve 3 ráno, aby si je poslechli v přímém  přenosu.

Odpověď: Zohar – to je možnost pro nás všechny odhalit skutečnou realitu.
Skutečná realita se odhaluje uvnitř člověka, který může tuto realitu správně seřadit a  odhalit své místo tak, aby pocítil v sobě kromě tohoto světa – duchovní svět.

Přitom nevznikají žádné rozpory, iluze nebo pochybnosti v pravdivosti jeho duchovních zážitků – všechno se odhalí uvnitř jeho přání.
Jenom nápravou naších přání otevíráme v sobě možnost vidět skutečnou realitu a pocítit v ní duchovní svět.

Dokonce ti lidé, kteří „nejsou připraveni ke vnímání knihy Zohar“, kteří nestudovali vážně základy Kabaly, se k nám můžou připojit  a budou poctěni odhalením stejně, jako děti v našem světě, které se nacházejí ve společnosti dospělých, kteří jím zajišťují všechno.

Není důležité, že dítě, které je narozené ve 21-ním století, nemá vlastnosti předchozích pokolení, které mu připravili všechno, co ho nyní obklopuje. Dostává všechno, podle té úrovně, na které se nachází dnešní svět.

Naši povinností je vzít všechno od předchozího pokolení, připravit a věnovat to dětem, představitelům následujícího pokolení.

Proto ty „děti v Kabale“, které se připojí k nám, – jako naši noví přátele, – budou poctěné tím samým odhalením knihy Zohar, které očekáváme.

A nebudou v tomto žádné rozdíly mezi námi – za podmínky, že se budou snažit pochopit, do jaké míry jsou schopni se k nám připojit.

Je velmi důležité jestli je v nich zachvění, očekávání a úcta před touto velikou knihou, kvůli tomu, aby s ní získali spojení.

Z lekce z knihy Zohar, 07.12.2009

Sobeckost a její Zakladatel nám nedovolí být šťastnými

Názory : D. Talberth, , prezident střediska stabilní ekonomiky: „…nemá smysl,
aby všichni pracovali po 40 nebo 60 hodinách v týdnu. Lidí musí mít více volného
času“.

D. Wicks, , byznys aliance lokálních ekonomik: „Když změníme naše hodnoty,
nebudeme potřebovat tolik peněz a nepotřebuje víc pracovat.

Kdybychom začali pracovat tak 3 dny v týdnu, bylo by to velice podobné způsobu života
starousedlých národů.

Tráví dost času v besedách a zpívají písně, nám toto chybí, my jsme pořád v
honičce za penězi, abychom si mohli koupit víc nepotřebných věcí“.

Poznámka: Sobeckost nám neumožní stát se primitivními, uspokojit své
potřeby – protože sobeckost vybudovaná Stvořitelem není uzpůsobena pro šťastný život na této Zemi,
ale pro náš postup do Vyššího světa.

Takže všechno je to – dobré a naivní přání! Program a cíl přírody – pozvednout
nás na úroveň Stvořitele.

Dobré slovo se líbí i dřevu

Otázka: V přírodě jsou různé materiály jako železo, dřevo a kámen. Tyto materiály jsou absolutně pasivní.Já je vnímám jako  neživé. Přání, je to něco více aktivní.

Proč tedy jim říkáte přání?

Odpověď: Vezměme například tužku vyrobenou ze dřeva. Dřevo chce uchovat svůj tvar, spojení mezi atomy a svou strukturu.
Zkus s ním něco udělat a uvidíš, že se svým způsobem brání, snaží si zachovat svůj tvar.

Musíš vynaložit velkou sílu, aby si ho zlomil  – lámeš totiž jeho přání uchovat spojení mezi atomy.
Tento materiál je síla. Zaměřovat nějaké parametry tohoto materiálu, znamená zaměřovat  sílu odporu vnějším účinkům.

Potřebuješ vynaložit dostatečnou sílu, aby se změnili jeho vlastnosti a stav. Tomuto se říká přání, hmota.

První virtuální kabalistický kongres

Otázka: Říkáte, že úspěch nápravy člověka záleží na jeho propojení se skupinou.
22. – 24. ledna proběhne mezinárodní virtuální kabalistický kongres.

Po celém světě současně proběhnou v různých státech kongresy, na které jsou zváni všichni lidé, studující individuálně přes Internet, aby měli možnost se připojit k místním skupinám.
Co můžete říct těm, kteří se nyní rozhodují: jít na kongres nebo ne?
 
Odpověď: V dnešní době si člověk nemůže dovolit sedět doma a nepokusit se spřátelit s jinými lidmi, studujícími kabalu. Ztratili bychom hodně.

Vždyť tento kongres je schválně určen pro to, aby spojil lidi, roztroušené po menších městech.
Nyní je nejvyšší čas se spřátelit ve svých zemích a městech, seznámit se s lidmi, které se stejně tak jako vy zabývají duchovním rozvojem, aby v době kongresu měli možnost společně postoupit na další úroveň.

Virtuální spojení je důležité, ale fyzické spojení je nutné. Není to náhoda, že jsme se ocitli v materiálním světě,  fyzické spojení určuje začátek rozvoje všech pozdějších duchovních styků.

Já se budu osobně nacházet v Itálii, prezentovat novou knihu. Nezvu vás na kongres do Itálie, bude uspořádán výhradně jako regionální.

Ale je třeba se snažit současně zorganizovat místní kongresy na různých místech po celém světě.

Z přípravy k lekce, 02.12.2009

Nový svět po potopě

Naše egoistické přání cítí, že je mu zle. Tohle nás pohání, jako klackem, ke hledání štěstí.
Ale jedno tohle nestačí pro výběr správného směru, vždyť útěk od sobeckosti není cílem stvoření, je to pouze pomoc, hnací síla.

Směr na cíl nám dává přání, nám zaslané Stvořitelem – jiskra nebo tečka (bod) v srdci, touha k duchovnímu rozvoji.
Vyšší síla nás pak přivádí do skupiny kabalistů, k učiteli, knihám, abychom mohli vypěstovat a zvětšit svou jiskru.

Za pomoci skupiny, učitele, knih, potřebujeme vybudovat pro sebe „archu“, v ní se budeme moci zachránit  před chaosem, špatným a nebezpečným, pro duchovní růst.

Kde je náboženství, a kde je kabala

1. Znalosti o životě v tomto světě a vědy o jeho přirozenosti mi v něm dovolují žít.
 
Náš svět cítíme skrze vlastnost přijímání a stále více ho odhalujeme rostoucí vlastností přijímat.
 
Existují dočasně skryté věci, zatím nepoznané lidmi, ale které se nám časem otevírají. Jsou skryté mně – ale já se spoléhám na odborníky, doktory a vědce.
 
2. Existuje také něco úplně tajného a skrytého, co nemůžeme poznat, pokud však nezačneme tento svět cítit ve vlastnosti odevzdání. V takovém případě cítíme to, co je našim vlastnostem přijímání světa absolutně skryté. 
  
 3. Existují teorie o skrytém světě (Božím) a o tom, k čemu nás zavazuje. Říká se tomu víra nebo náboženství . 
  
 Všichna existují ve své mnohotvárnosti a rozporech právě kvůli té skryté části světa. 
  
Jejich stoupenci nemluví o možnosti Jeho (Božího) odhalení, ale o možnosti Jeho využívaní v tomto nebo „v druhém“ životě. I když sami takové zkušenosti nemají.
Jsou chytří a praktičtí, ale neučí, jak proniknout do uzavřené reality. Kdyby se v ní nacházeli, určitě by se snažili odhalit ji všem, vždyť v tomto je cíl stvoření. 
  
Vnucují nám to, co sami kdysi od někoho slyšeli. Výborní řečníci a znalci psaného, nedávají však konkrétní doporučení, jak máme dosáhnout Vyššího světa. Takový vztah k utajenému se jmenuje náboženství, nebo víra. 
  
4. Jsou lidé, kteří získali vlastnost odevzdaní a v ní odhalují absolutně skrytý (ve vlastností přijímání) svět a nabízejí všem možnost Jej odhalit. 
  
Nenutí mne měnit vlastní život, plnit obřady, vždyť není žádné spojení mezi fyzickými činy a vlastnostmi odevzdaní. 
  
Vysvětlují mi mechanismus složení obou světů a jak jej máme odhalit  – ne věřit v Boha, ale odhalit Stvořitele.
 
Z ranní lekce „Tělo a duše“, , 29.11.2009

Sundejte si z očí reklamní brýle!

Podle psychologů se během života chováme v souladu s modely a obrazy, které získáme v dětství, a také z reklam, filmových hrdinů a jiných příkladů.
 
Vychovatelé mě psychologicky modelují a vkládají do mě stereotypy názorů a chování.
 
Tuto informaci přijímám jako fakt a ona podvědomě určuje můj pohled na život.
 
Dívám se na svět skrz tyto stereotypy, které ve mně budují stupnici hodnot – a vše v tomto světě oceňuji podle ní, jakýkoliv jev cítím jako více nebo méně důležitý.
 
Svět se mi jeví v souladu se stupnicí, zformovánou ve mně. Nevidím skutečný obraz, pozoruji svět podle programů, založených ve mně společností.
 
Nejsme schopni se zbavit v nás zavedených údajů a názorů na tento svět.

Studiem Kabaly v sobě rozvíjíme nový smysl, typ chování v něm, ve vlastnosti odevzdání, a v něm jsme volní od názorů světa, volní jako osobnosti!
 
z lekce „Tělo a duše,“ 26.11.2009

Tři komponenty našeho duchovního vývoje

1. Učitel nebo instruktor mě směruje vstříc cíli a vysvětluje mi stádia, vedoucí k jeho dosažení.
2. Knihy (autentické zdroje) jsou zdrojem Obklopujícího Světla, které mě napravuje, a do menší míry zdrojem vědomostí a příkladů.
3. Skupina nebo prostředí využívá mých pocitů závisti (Kinat Sofrim) a žárlivosti, aby probudila mé úsilí k dosažení vlastnosti odevzdání navzdory egoistické touze přijímat, která mi dominuje.