Otázka: Jak mě skupina může probudit?

Odpověď: To je součást naší vzájemné záruky. Musím cítit, že když je neprobudím, oni pro mě neudělají to samé.

To je vlastně problém: Proč usneme a nepostupujeme, loudáme se za světem? Místo abychom se starali o svět za námi k nápravě, čekáme až svět odhalí svou nemoc, vyčerpávaje se více a více.

Pokud by někdo, blízký příbuzný, nám velmi drahý, vaše dítě, bylo vážně nemocné, a cítil se hůř ode dne ke dni, čekal byste v klidu, dokud by se nenacházel na smrtelné posteli? Nehledal byste všemi možnými způsoby lék? Neudělal byste cokoli, abyste našel cestu jak ho přesvědčit, aby si vzal lék?

Máte o svět také takové obavy? Pokud nikoli, pak neplníte svou práci. Skupina Vás neprobouzí a vy neprobouzíte skupinu. 
[88533]
Z 1. části denní lekce kabaly 14/09/2012,  Rabašovy spisy

Otázka: V dávných dobách, kdy byla lidská společenství blíže k přírodě, byla rozdělena do společenství mužů a komunit žen a žili spolu v harmonii. Podle literatury, byla v ženské komunitě radostná atmosféra a mnoho vtipů, když se ženy shromáždili a smáli se věcem, které měli co do činění s muži. Můžeme použít tento koncept v integrálním vzdělávání?

Odpověď: Můžete použít všechno, co chcete. Neměli bychom potlačit žádný pohyb v žádném směru. Jediná věc, kterou bychom se měly zabývat, je pozvednutí našeho spojení, obrazu Vyššího, ke kolektivnímu hnutí, ke společnému pocitu, k obecnému kolektivnímu atributu odevzdání, k lásce.

Všechno ostatní se vytříbí samo od sebe a co je zbytečné se odstraní, a to co je nezbytné bude intenzivnější a poroste. Takže, není třeba věnovat pozornost čemukoli jinému, krom našeho duchovního vzestupu, kdy náš kolektivní duch, spojení, je neustále v centru naší pozornosti.
[88487]
Z diskuze o Integrální výchově 4/3/2012

Dobré prostředí je společnost, která ovlivňuje člověka pozitivním způsobem a mění ho ve směru spojení, jednoty a nejkomfortnějšího stavu. Je to stále jen pozemská, živočišná pohoda.

Ale pak uvnitř této společnosti, člověk najednou začíná otevírat nádherný zdroj energie, která odtamtud proudí dále a pozvedává ho vzhůru jako fontána vody ke slunci.

Představte si, že náš svět se překrývá, je překryvem mnoha světů, mnoha možností. Nacházíme se v jednom možném řezu a můžeme přejít do jiných. Vše záleží na úhlu pohledu pozorovatele, na člověku.
[88450]
Z diskuze o šíření 07/09/12

Otázka: Co je to „Srdce skupiny“?

Odpověď: „Srdce skupiny“ jsou společné touhy, které jsou schopny existovat ve vzájemném a obětavém spojení jedna k druhé. Společně mohou použít egoismus, nad který se každý člověk pozvedl a přivést tyto touhy k obětování. To znamená, že nyní mají práci v chrámu, v jejich společném domě, jejich společné touze. Právě v této přilnavosti k sobě navzájem odhalí přilnavost k Stvořiteli.

Jednota mezi přáteli je nádoba a v důsledku všech těchto spojených přání se odhalí přilnutí ke Stvořiteli. Je řečeno: „Skrze tvé činy Tě poznáme.“ Světlo se odhaluje v nádobě.
[88147]
Z 3. části denní lekce kabaly 12/09/12, Studium deseti Sefirot

Baal Hasulam. Článek „Mír ve světě“ (výňatek)

Nelze se divit tomu, že směšuji pojmy míru v jedné společnosti a míru v celém světě, neboť jsme ve skutečnosti dosáhli takové úrovně, že je celý svět považován za jeden národ, za jednu společnost; to znamená, že každý člověk ve světě, v důsledku toho, že zajišťuje svoji existenci s využitím celého lidstva, je nucen sloužit mu a pečovat o blaho celého světa. Výše jsme již dokázali absolutní závislost jednotlivce na jeho společnosti, když jsme jej srovnali s malým kolečkem ve stroji. Vždyť život a blahobyt jednotlivce závisí na téže společnosti, a tak je veřejné blaho a blaho osobní jedno a totéž. Platí i opak. A v souvislosti s tím je pravda, že v té míře, v níž je člověk podřízen péči o vlastní blaho, stává se nutně podřízeným i společnosti. A jaký je okruh této společnosti? Je definován tím prostorem, z nějž jednotlivec dostává, co potřebuje. Tak například, v období dávných dějin byl tento prostor definován okruhem jedné rodiny. Jinak řečeno, člověk nepotřeboval žádnou jinou pomoc kromě od členů své rodiny a tehdy, rozumí se samo sebou, nemusel záviset na nikom kromě členů své rodiny. V pozdější době, když se rodiny spojily a usídlily v malých sídlištích a městečkách, stal se člověk závislým na svém městu. A ještě později, když se města a vesnice spojily a vytvořily země, začali blaho člověka zajišťovat všichni obyvatelé země, a tak se stal závislým na obyvatelích celé země. Tak v našem pokolení je blahobyt každého člověka zajišťován všemi zeměmi světa, a v té míře člověk nutně závisí na celém světě, podobně jako kolečko ve stroji. V souvislosti s tím je nepředstavitelná možnost ustavení dobrého a šťastného řádu mírovou cestou v jedné zemi, dokud nebude v každé zemi světa, a naopak. Vzhledem k tomu, že v naší době jsou země již navzájem spojeny zajišťováním životních potřeb jako dříve členové rodiny, nelze už hovořit o spravedlivých cestách, slibujících mír v jedné zemi nebo jednomu národu, a zabývat se jejich hledáním. Je třeba je hledat pro celý svět. Vždyť blaho i zlo libovolného člověka ve světě závisí na míře blaha každého jednotlivce v celém světě a je jím poměřováno. A přestože to je prakticky známo a je to v dostatečné míře pociťováno, na druhé straně si to lidstvo stále ještě potřebným způsobem neuvědomuje. Proč to? Protože podle procesů vývoje v přírodě skutek předchází uvědomění si daného jevu. A pouze skutečnost všechno dokáže a postrčí lidstvo vpřed.

Otázka: Je strach, zda můžete odevzdávat Stvořiteli založen na hmatatelném strachu nebo jej nahrazuje?

Odpověď: Strach ze Stvořitele nahrazuje všechny pozemské strachy. Hmatatelné strachy jsou jen podnětem, podmínkou ze které musíme přijít k jinému strachu.

Nemůžete být znepokojováni několika strachy. To se stává jen v našem světě z důvodu zmatení a nedorozumění. Ale jakmile se blížíte k pravdě, stane se zřejmým, že je jen jeden zdroj a jediný důvod pro všechno co se děje.

Pak nejsou vaše obavy již namířeny do různých směrů, pokud jde o peníze, čest, zdraví, různé výhody, nebo strach, že vám někdo může ublížit. Pokud opravdu směřujete ke Stvořiteli, pak máte jasnou znalost a pocit, že on je zdrojem všech věcí. Takže, čeho byste se měli obávat?

Míříte jen na Stvořitele. Všechno ostatní je vám odhaleno jen jako důvod pro různé strachy, abyste si na jejich základě uvědomili, že není nikdo jiný kromě Stvořitele. Koho jiného se můžete bát?
[87737]
Z 1. části denní lekce kabaly 09/03/12, Shamati # 38