“Jsme národem, kde mnoho našich občanů je přepracováno, vyčerpáno, finančně omezeno, odcizeno a odloučeno. Pícháme si příchody den co den, velmi často jsme ponecháni s pocitem nedocenění a bez inspirace. Samozřejmě, že bychom byli rozrušení, nervózní a naštvaní.

“Někteří to popisují jako „Americká epidemie hněvu.“ A pro to existuje několik důvodů: nejistota na trhu práce i hospodářství, dlouhé pracovní hodiny – v průměru  o měsíc delší, než jak tomu bylo v letech 1970 a s kratší dovolenou.

“Nedávné studie z USA Today ukázali, že 60 % Američanů hlásí pocit hněvu a podrážděnosti.  To je téměř o 50% více, než v r 2011, kdy se uskutečnil podobný průzkum“.

Můj komentář: Neuvědomují si potřebu člověka změnit (ve skutečnosti, nic jiného změnit nepotřebuje) po zlém, hloupě nebo po dobrém, chytře.
[128382]

Odpověď: Placení Maaseru se nevztahuje na skupiny.

Pokud je nějaký solo student, který se s námi učí, řekněme na Čukotce nebo Hawaji, nezáleží kde, snažíme se pro něj vytvořit atmosféru, ve které by se mohl rozvíjet jako embryo v lůně své matky. Snažíme se pro něj vytvořit inkubátor, všemi technickými metodami, všemi možnými cestami a prostředky.

Pokud se nám chce přiblížit, musí nás považovat za svou skupinu. Dáme pro něj dohromady cílovou skupinu, vybavíme vysíláním lekcí a workshopů, a překládáme je do všech jazyků. V době pravidelných lekcí s námi pracuje 50 lidí, kteří dělají pro ty, co jsou roztroušeni po celém světě, včetně vás.

Pokud chce člověk pokročit, musí se podílet na životě celé světové skupiny, podporovat její existenci a pomáhat ji. Platba maaseru jde na udržení všech aspektů budování, což stojí hodně peněz, a zajištění minimální mzdy těm, kteří pracují na hlavní pracovní poměr v šíření (naše mzdy jsou daleko pod státním průměrem).

Proto každý musí svou část investovat do této práce. Považujeme člověka za přítele skupiny, pokud se účastní s vážností. Tím se má na mysli někdo, kdo je přítomný na lekcích, platí Maaser a účastní se na šíření; není rozdíl, zda se jedná o jednoho člověka, malou skupinu či větší.

Maaser je něco velmi důležitého, a jeho idea není jen finanční. V Tóře je to napsáno velmi jednoduše: plaťte 10%, protože tuto část nemůžete napravit.  Vyšší světlo napraví vše ostatní. A pokud nedáváte těchto 10%, protože je velmi těžké je oželet, pak je promrháte na všechny možné druhy nesmyslů, ke kterým jste přitahován svým egem. Vztahuje se to k duchovní nápravě: to je důvod, proč je pro nás tak těžké platit Maaser.
[127823]

Odpověď: Míříme správným směrem a jsem opravdu potěšen výsledkem kongresu i naším jednáním po kongresu. Nicméně, stále nám chybí vnitřní spojení, což ale není na nás, nýbrž na světě kolem nás, neboť  jej musíme dotáhnout za sebou. Proto, nedosáhneme na sílu Mesijáše, dokud za námi nebudou statisíce a dokonce i milióny, protože tuto sílu Mesijáše musíme dostat pro ně.

Musíme vybudovat “vrstvu tuku,” tak aby kolem nás bylo místo, kde lidé porozumí, uslyší a do určité míry pocítí,  co je řešením krize. Pak naše modlitby nebudou egoistické a ne pro dostávání. V duchovnu nic nedostáváme bezdůvodně, ale pouze pokud máme někoho, komu to předáme ven. Jinak to bude pád, ohromné rozbití!

Pouze pokud se spojíme do miliónů, postupně jim budeme schopni předat Světlo, které napravuje, i naše duchovní dosažení bude bilionkrát větší, než jaké jim předáme. Takže potřebujeme množství lidí navenek, se kterými budeme více či méně spojení, což může být důsledek lekcí, které dáváme, darování knihy nebo tím, že někomu řekneme o našich ideách, apod. Jakéhokoli fyzického spojení není potřeba, protože je to těmito činy, kterými s námi již jsou spojeni do určité míry, prostřednictvím virtuální duchovní sítě.

Jsme na správné cestě a snažíme se splnit všechno. Nejdůležitější je účastnit se lekcí a šíření: bez ohledu na to, zda se výsledky zdají dobré či nikoli. Musíme lidem dát minimální informace, že toto je jediný způsob, jak napravit svět, a to je dostačující. Pokud bychom takto mohli přitáhnout dva miliony lidí, byli bychom skutečně odměněni Světlem, které by nás pozvedlo do další úrovně. Říká se mu Mesijáš, neboli síla, která nás protáhne Machsomem (bariérou) z nejnižšího stavu do dalšího vyššího stavu.

Otázka: Kdy se k nám běžný člověk připojí? Řekněme, že něco četl a říká, že souhlasí, je toto ono, už se stal naší součástí?

Odpověď: Musí se nějakým způsobem podílet na spojení mezi námi, alespoň pasivně, jako číst, co je na naší stránce nebo číst materiály, které mu posíláte. Nezáleží na tom, jak člověk reaguje, dokud jej trochu krmíme výňatky či články, nebo ho zveme na jídlo, aniž bychom ho žádali o cokoli na oplátku, prostě ho jen pozveme, protože se spolu setkáváme. Pokud pouze čte něco, co publikujeme, už je naší částí; nepodceňujte tato malá, slabá spojení!
[127952]

Odpověď: Hlupák, který se ujídá se nerozvíjí. Prostě a jednoduše sedí a lituje se, že ho jeho vlastní ego ujídá.

Mudrc, který chodí sehnutý a hledá své nedostatky, s jejichž pomocí může stoupat dále, pracuje a roste dál a dál vzhůru po celou dobu. Ten rozdíl je obrovský.

[127670]

 

 

Odpověď: Vše začíná na neživé úrovni. Dokud neprojdu třemi prvními úrovněmi neživé, vegetativní a živočišné povahy, nedosáhnu na mluvící úroveň a na úroveň Stvořitele.

A v souladu s tím, není možné se zastavit na půl cesty, nebo zrušit něco, pokud to je „zbytečné.“  Tak, ráno vstanu z postele, vyčistím si zuby, omyji si obličej, a jdu na lekci…. A při tom všem, musím být naprosto přísný a přesný, bez zakolísání.

Ale ne, “dnes mám filozofickou náladu. Sedím sám doma a přemýšlím o životě. Nechci být pod vlivem skupiny. Nechci být společně s přáteli. Naopak, potřebuji oddych, vyhnout se jim. Člověk je přeci nezávislé stvoření a není závislé na nikom. Takže nebudu závislí na skupině a nebudu dělat to, co dělají druzí. Musím být výše než oni.“

Závěr se jeví správný a logický, ale všichni se mýlí už v základu. Není snad psáno, „přebývám mezi svým lidem.“ Růst je možný pouze ve skupině, uvnitř mnoha, být vzájemně spojení jeden s druhým bez jakýchkoli podmínek. Stvořitel mě přivádí do skupiny a říká: „Ber.“ A poté je to má svobodná volba, zda si od Něj převezmu dárek. Nebo jej s hrdostí odmítnu? Všechny úrovně jsou konstruovány jedna nad druhou, aniž by předchozí byla zrušena, nýbrž je k ní přidán nový atribut.

[126068]
Ze 4. části denní lekce kabaly 21/01/2014, Baal HaSulamovy spisy

Odpověď: Stvořitel připravuje naše životy a nic není na nás. Stejně tak je tomu, když dojde na politiky, ekonomy, naše příbuzné, dokonce i na nás. Stvořitel záměrně zařizuje a organizuje náš život, abychom ho právě takovým způsobem cítili, že z těchto specifických podmínek dosáhneme odhalení Jeho jedinečnosti, Jeho celistvosti.

Takže fakt, že už cítíte, že odvracíte pozornost od kongresu a vracíte se ke svému předchozímu životu, zatímco jste stále tady s námi, není dobrým znamením. Měl byste udělat vše, co je ve vašich silách, abyste se rozehřál a neztratil úroveň, které jste dosáhl, a držel se jí zuby nehty.

Rozumím, že je to složité a dokonce vím, že to je nemožné, ale vaše sebemenší úsilí na tom, vám již pomůže duchovně stoupat a to je čistý zisk. Především nyní, když jste stále ještě tady a vaše denní rutina vás nestresuje, při nejmenším byste se tomu měl postavit na odpor, jakýmkoli způsobem.

Podobná cvičení jsem dělal, když jsem byl s Rabašem, když Irák bombardoval Israel během války v Perském zálivu, a rakety padaly kolem 500-700 metrů od místa, kde jsme studovali. Bylo to velmi nepříjemné, ale člověk se musel neustále snažit držet spojení se Stvořitelem, jak v dobrých, tak i špatných stavech.

Takže se snažte neustále držet malého prostoru ve vaší mysli, ve kterém budete stále v kontaktu se Stvořitelem, bez ohledu na stav, ve kterém se nacházíte, dokonce i ve stavu, kde nic necítíte.
[127478]

Shromáždíme-li se za účelem jednoho cíle: nalézt Stvořitele, který je odhalen uvnitř naší jednoty, to je správné spojení. Je to ta hlavní věc, které musíme dosáhnout. Na cestě k tomu už jsme, udělali jsme celou řadu akcí a příprav. Dnešní meeting je jen přípravou.

Neustále se k tomuto stavu přibližujeme, a záleží na nás, nakolik si zkrátíme cestu a dosáhneme prvního, minimálního spojení, ve kterém bude odhalen Stvořitel na úrovni Nefesh de Nefesh de Nefesh. To je přesně to, co potřebujeme, a bude to náš první duchovní stupeň.

Celkem je 125 stupňů, a první stupeň Nefesh de Nefesh de Nefesh odpovídá Malchut světa Assija. Chceme k němu vystoupat a uvnitř něj odhalit Stvořitele jako jednu nádobu naplněnou jedním Světlem. Jedna nádoba jsou všechna naše přání spojená dohromady. A jedno Světlo je Stvořitel, Světlo světa Nekonečna, které naplňuje celý vesmír, ale je odhaleno pouze do míry našeho stupně Nefesh de Nefesh de Nefesh. Nicméně, už to znamená náš vstup na duchovní žebřík.

Proto, „tou hlavní věcí na shromáždění je všeobecná jednota, kdy si každý žádá jediné: nalézt Stvořitele.” Chceme se dostatečně silně spojit, i kvalitativně tak, abychom prostřednictvím naší jednoty, tj. sebe-anulováním a vzájemnou inkluzí, dosáhli síly a formy, která nám dovolí odhalit Vyšší světlo v souladu s ekvivalencí našich vlastností. Pak, uvnitř této nádoby, která odhalila Stvořitele, budeme schopni Vyššímu světlu porozumět, cítit ho.
[126795]
Z přípravy na lekci pro kongres v Aravě, 30/01/2014

Proto musíme neustále pracovat na zvětšení našich přání a úsilí tímto směrem, v různých formách mezi muži i ženami, v různých kruzích. Víme, že studenti Ramchala se střídali v nepřetržitém studiu z knihy Zohar. Vždycky tu byla skupinka, která byla odpovědná za udržení obecného stavu každou hodinu ze 24 hodin denně. V budoucnu bychom měli udělat také něco takového. Máme příležitost zorganizovat takovouto povinnost po celý den po celém světě, ve všech našich skupinách na každém kontinentu. Zda jde o velkou skupinu či malou, v tom není rozdíl, jakékoli byť malé úsilí, které jeden malý jednotlivec vykoná, je jako velké úsilí, které dělají dospělí.

Nyní bychom se měli bát sestupu zpět pod nadvládu ega. Cítíme se dobře a příjemně; zažili jsme nějaké neobvyklé pocity a začínáme si je užívat a analyzovat je, avšak bez ohledu na to, co cítím, důležité je být neustále nad svými pocity a svými kalkulacemi, a toužit pouze po odevzdání. Když jsem v odevzdání, necítím sebe, a dokonce na to ani nemyslím. Pouze si žádám odevzdání: Pro koho to vše dělám?

Žiji díky záměru dávat a ne ve stavu jako takovém. V duchovním světě, stav sám o sobě není obsažen, pouze to, co k němu přidáte, zrychlení, a derivace.
[126559]
Z hovoru při jídle 27/01/2014

Mojžíš chápe, že všechna přání, která se nazývají „hříšný lid“, která nedokáže napravit, jsou odsouzena k smrti. Tato přání se už teď nachází v duchovní smrti, a tak zůstanou nadále na této úrovni. Dnes, díky krizi, si začínáme trochu uvědomovat, že úroveň „zlatého telete“ je u konce. Ve snaze po jeho dosažení postupně přicházíme k pochopení, že na této cestě jsme pouze obětmi. Nešťastné lidstvo stále trpí a závodí se zdrojem svých utrpení, a pouze zřídka dostává menší potěšení, jako energii pro další závodění. A znovu a znovu a není žádného východiska. Pokud v takovém stavu uděláte člověka nesmrtelným – nebude většího trestu. Ale řešení za dané situace máme, právě díky konkretnímu spojení s vlastností „Mojžíš“, vlastností odevzdání a lásky.