Otázka: Když světlo Nefesh vstoupí do Kli (nádoby) Keter, koresponduje světlo s Kli, tedy naplňuje Nefesh Keter?

Odpověď: Světlo Nefesh, které vstoupí do Kli Keter ho plně naplňuje, a Kli se cítí zcela naplněno v té kapacitě. Co přiměje Kli dostávat další světlo? Zbytky touhy v něm nejsou naplněny. Nicméně, v této kapacitě, množství, obdrží dokonalost.

Přechod od dokonalosti k dokonalosti, se děje v pádu, když z ničeho nic, „dokonalost“ skončí. Je to podobné, jako když v našem životě řekneme: „Krásná chvíle, ať nepomine!“ Ve chvíli kdy se uděje, už ji nechcete, těšíte se na další. Jakékoliv naplnění vždy musí přinést prvek novosti, jinak to nebude potěšení. Známe to z jakýchkoli našich potěšení.

Potěšení je možné pouze v případě, že existuje správné spojení mezi touhou a naplněním, když nevyruší jeden druhého. Když člověk přijde k tomuto pochopení, vidí, že potěšení v našem světě není možné, protože bude vždy vyrušeno touhou. Proto směřujeme dopředu po celou dobu. Nicméně, v duchovním světě, každé potěšení je dokonalost. Zvláštní zkce jsou nutné, aby se zvíře z tohoto stavu dostalo a postupovalo dále, až do konce, kompletního naplnění.

Co se stane poté, nám není známo. Ale určité další možnosti naplnění a růstu nevyhnutelně existují, jen nám o nich nebylo řečeno.
 [57509]
Z nedělní virtuální lekce 2.10.2011

Vůle užívat si, egoistické potěšení a egoistické touhy se nazývají „tělesný svět“ a touha dát, naplnit a odevzdávat se nazývá „duchovní svět“. Není skoro žádný rozdíl mezi těmito dvěma s jedinou výjimkou – a tou je výsledek.

Pokud člověk vykonává akt odevzdání, musí objevit světlo. To znamená, že dosáhne Keter (koruny). Ale pokud nedělá akt odevzdání, nedosahuje Keter. Jediný rozdíl je výsledek.

Proto, nečisté síly (Sira Achra) se názývají „Malchut bez koruny (Keter),“ kdy jsem v touze přijímat, ale světlo z Keter ke mně nedosáhne.
[57723]
Z 6. lekce na kongeru v Torontu 18.9.2011

Problém je, že nejsme schopni pracovat na našem spojení a uvědomit si jeho význam stále více a více za jakýchkoli okolností, jakékoliv situace a každý den. Jediným důvodem je to, že si lidé představují duchovní svět jako něco, co je daleko od reality, v níž v současné době existují. Myslí si, že duchovní svět existuje na jiném místě nebo jiném vesmíru.

Neuvědomují si, že mohou odhalit duchovní svět tady, navíc k tomuto světu. Je příjemné si myslet, že vstoupíme do duchovního světa po smrti. I když se lidé učí v moudrosti kabaly, že uvidí duchovní svět v tomto životě, přesto si představují odhalení světa mimo ten náš, vzdálený od všeho co tu máme.

Nicméně, toto je nesprávné! To co odhalujme je síť spojujících sil mezi lidmi a Stvořitelem, který plní tento svět, tuto realitu. Odhalíme novou řídící a hnací sílu ve vesmíru, která byla dříve skrytá. Kromě našeho sobeckého přání, ve kterém vnímáme „tento svět“, můžeme odhalit touhu odevzdávat a v jejím rámci, odhalíme nový fenomén tzv. „vyšší“ a „budoucí“ svět, což znamená, svět, který k nám přichází.

Pokud se člověk všemi jeho silami snaží přiblížit podobě vyššího světa, Stvořitel, jako nedílné spojující síti, která se odhaluje mezi všemi formami, které v současné době vnímá ve svém světě, pomáhá mu to zabránit vzniku „idolů“ a zůstat realistický namísto toho aby se ztratil v mystice.

Vyšší svět je síť odevzdání, která je odhalena mezi všemi částmi této skutečnosti, jakož i další reality, která se nám odhaluje jako síť sil. Jediná věc, která existuje, jsou síly, protože všechno, není nic jiného než síla touhy, úmyslu a myšlenky. Když člověk vidí realitu tímto způsobem, tak si začne uvědomovat, že veškeré prostředky k dosažení této nové reality jsou přímo v jeho rukou.

Koneckonců, je to dosaženo s pomocí lidí, kteří jsou nositeli síly odevzdání. To jsou jeho přátelé, kteří chtějí získat odevzdání a altruistický záměr. Nyní spolu se svými přáteli může člověk začít stavět a odhalovat tento systém odevzdání.
[57843]
Z 1. části denní lekce kabaly 16.10.2011, spisy z Rabáš

Je řečeno: „Temnota bude zářit jako světlo.“ Neexistuje žádný den nebo noc v naší vnitřní práci. Světlo svítí ve všem a vyplňuje celou Malchut nekonečna. Žijeme v oceánu světla. Jak může být noc?

V duchovnu nemáme žádný den nebo noc, ale cítíme různé změny v našich stavech. Je nutné rozlišovat tyto změny. Možná to jsou mé dny a noci, které cítím ve svém egoismu, kdy den znamená, že jsem vydělal a zvítězil, zatímco noc ukazuje, že nejsem tak šťastný. Mezitím, Stvořitelův den a noc jsou opačné. Pro něj je den možnost odevzdávat, milovat, naplnit a spojit, zatímco noc, naopak, je nedostatek sil odevzdání a lásky.

Proto musíme vždy rozlišovat, v čem žijeme: v temnotě noci nebo v denním světle, ve svém nebo Stvořitelově, a pokusit se zůstat ve správném rozlišení.
[57316]
Z 6. lekce kongresu v Torontu 18.9.2011

Otázka: Spousta lidí ve světě, zastává spolupráci a péči o druhé. Jak se k nim můžeme připojit?

Odpověď: My se k nim nepřipojujeme. Existuje řada „dobrosrdečných“ jedinců, kteří pracují jako dobrovolníci v nemocnicích, pomáhají potřebným nebo vytváří různé charitativní organizace a fondy. Pomáhají lidem a to je velmi dobré. Podle Baal HaSulama a sociologických průzkumů asi 10% lidstva jsou altruisté.

Nicméně, dnes poprvé v historii, jsme dosáhli rozhodujícího bodu v našem vývoji a je zapotřebí aby se lidé naučily zákony světa, do kterého vstupují. Naším cílem není další egoistické sladidlo, není to pomoc chudým, nebo kosmetické přerozdělení zdrojů v jejich prospěch.

Ne, lidstvo se chystá vstoupit do nové dimenze, ve které musí být propojeno mezi sebou globálně a komplexně. Příroda nám začíná dávat rady, jako kdyby říkala: „Takto byste měli být od této chvíle organicky propojení, jako jeden muž s jedním srdcem stejně jako všechny mé ostatní části. Zastavte ve mně bujet jako rakovina. “

Nikdo kromě nás opravdu nechápe co se děje. Proto musíme vyučovat lidi. Jsme vzdělávací organizace, jejímž jediným cílem je vyučovat zákony globálního světa.

Vzájemné propojení se objevuje všude. Nemůžeme se oddělit i kdybychom chtěli. Jediný způsob, jak přerušit naše spojení je válkou, ale ani to nepomůže, protože vnitřní vazby mezi námi nezmizí. Válka brzy skončí a my budeme muset obnovit spojení, jen za mnohem těžších podmínek.

V současné době krize ničí všechny aspekty života. Musíme vidět tuto situaci jako odrazový můstek do další úrovně. Vývoj přírody nás nutí přejít k nové etapě.

Co tím získáme? Získáme nový systém. Společnou prací, vzájemným propojením, odhalíme vnitřní síly přírody, její vnitřní mechanismy a pozvedneme se na novou úroveň existence. Nejprve se zbavíme všech každodenních problémů a dosáhneme na další dimenzi.

Takže není jiná možnost: Příroda nás nutí, abychom toho dosáhli. To je důvod, proč nedáváme dary o svátcích. Necháváme to na další organizace. Máme plné ruce práce s novým integrálním vzděláváním. Stejně jako školky a školy připravují děti pro život v našem světě, nyní musíme připravit celé lidstvo k životu ve světě, který se projevuje tím, že jsou všichni globálně propojení.

Vyšší, jediný, ucelený systém se blíží našemu lidskému systému zničenému egoismem. Pokud se střetnou, nastane strašlivý výbuch.
[56861]
Z 5. části denní lekce kabaly 7.10.2011, „Jedno přikázání“

Otázka: Lidé souhlasí s idejí vzájemné záruky, ale neví co s tím. Lidé přijímají naše vysvětlení v dobrém, ale co dál?

Odpověď: To stačí. Nejdříve dáte člověku vysvětlení ohledně situace integrálního propojení, informujete ho o faktu, že v našem globálním světě je nepřípustné se dát na protekcionismus a izolacionismus. „To není má věc“ už nadále není vhodnou výmluvou. Jsme navzájem spojení jako ozubená kolečka, ať už chceme, či nikoli, a není tu žádný takový spojkový pedál, který by nás mohl oddělit jednoho od druhého. Není jiné cesty: Zkrátka se musíme brát navzájem v úvahu, pochopit podstatu vzájemného spojení a jednotného lidského systému. Pouze zvládnutím jeho zákonů budeme schopni se rozhodnout, kam bychom se společně měli ubírat. 

V minulosti jsme byli rozdělení, a byl jsem schopen vzít si od vás cokoli, co jsem chtěl pro svou potřebu. Ale nyní, když jsme se stmelili dohromady, už si od tebe nevezmu další „pytel“, ale jednoduše jej přemisťuji z jednoho místa do druhého ve společném skladu. A časem mi to škodí. 

Stále jsme si neuvědomili význam „jednotného systému.“ Pokud neberete všechny jeho části v úvahu, pak nemůžete jednat. Dnes nám svět ukazuje naše vzájemné propojení, a to je jen první, nejmenší, nejbližší duchovní stupeň. Bez toho, aniž bychom na něj vystoupili, nebudeme schopni dát cokoli v našich životech do pořádku. Vnější tlak bude růst ze dne na den, šrouby se budou více utahovat, a podmínky tohoto prvního stupně na nás budou mít jasnější, mnohem přesnější požadavky.  

Nakonec budeme muset jednotný systém poznat, porozumět mu, včetně něj uvnitř nás, a uvnitř se uspořádat podle jeho zákonů. Pak najednou uvidíme hojnost všude. Jakmile dosáhneme sjednocení, hojnost vyjde na světlo. Bude jasné, že mír a pořádek zavládne všude a my jsme dosáhli míru na prvním duchovním stupni. 

Poté se odhalí další stupeň, a my znovu budeme čelit nepořádku, nespravedlnosti a chaosu….. Takovým způsobem postupně odhalíme náš nesoulad s následující úrovní vzestupu.

[57774]
Z 5. části denní lekce kabaly 16/10/2011, „Mír ve světě“

Otázka: Lidé po celém světě se probouzí a začínají mluvit o jednotě. Proč se to děje?

Odpověď: Pochází to z vnitřního pocitu. Člověk může studovat deset let, poslouchat o důležitosti jednoty každý den, a stále marně. Pokud necítí potřebu, nic neuslyší.

Najednou tomu však začne rozumět zevnitř, přirozeně. Neočekávaně začne zjišťovat, že jsme všichni spojení dohromady, že potřebujeme sociální spravedlnost a  rovnoměrné rozdělování, a že my všichni musíme dosáhnout rovnováhy mezi námi a s přírodou. V opačném případě jsme skončili.

Dnes, pár tisíc šílených lidí vyčerpává poslední zdroje země a za pomocí síly reklamy nás nutí kupovat cokoli, co vyrobí jen proto, abychom přidali další nulu na jejich bankovní účet. A my následujeme jejich směr jako pokorní otroci: Pronásledujeme hmotné statky. 

Dost už, vše se hroutí. Dospíváme, naše vůle dostávat roste na denní bázi, a jak se rozvíjí, začíná se ptát: „Pro co žiju? Co se se mnou děje? Proč se trápím? Proč nemohu dosáhnout naplnění?“

Nezaměstnanost ve spojených státech rapidně stoupla, včetně mladých lidí. Mezi bohatými z Wall Street a mladou generací je hluboká propast. Lidé ve věku 20-25 let před sebou nevidí žádnou budoucnost. On nebo ona se bez práce nemohou vzít a mít děti. Jaký druh budoucnosti čeká na jejich děti, když jejich vlastní vyhlídky jsou bezútěšné?

Dochází k spontánnímu probuzení. Lidé demonstrují ze svého vnitřního popudu; nemohou zkrátka sedět nečinně ve svých domech. Je to čistá anarchie: Člověk neví, co s ním bude zítra či dál, a toto je způsob, jak se utěšuje a zbavuje negativních emocí. Zavazuje ho k tomu jeho přirozenost. Lidé začínají protestovat bez toho, aniž by měli jasnou představu o situaci, bez toho, aniž by znali účel a připravovali program. Jednoduše se cítí špatně.

Postupně zmoudří vzestupy a pády životní síly a začnou chápat, o co skutečně jde.  

Dnes se probouzí celý svět. Uvidíme, co se stane v Číně, Japonsku a Indii…. Svět se „zakulacuje“. Lidé přirozeně vyžadují změnu. Intuitivně cítí, že musí být spojení, že musí být mezi sebou a s přírodou v rovnováze. Tak se sama projevuje všeobecná universální Síla:  Najednou podvědomě cítíme, že to je přesně to, co nám chybí.

A pak každý začne vzdorovat nerovnosti a něco požaduje: svobodné matky, důchodci, doktoři a učitelé. Není to náhoda, je to všeobecný trend, společná žádost o rovnováhu. Někdo se cítí dobře, někdo další špatně, a chceme, aby měl každý stejný podíl. Síla jednoty a nový přístup, které nás zavazují tak uvažovat, začínají být v našem globálním, propojeném světě zjevné.

Otázkou je, jak takového stavu dosáhnout? Pouze moudrost kabaly nabízí řešení. Vysvětluje, jak dosáhnout spravedlivého rozdělování, dosáhnout rovnováhy a být kompenzován za škody způsobené egoismem.

Člověk chce vždycky více, než kdokoli jiný; chce se prosadit, rozvíjet. Takže, pokud se všichni dostaneme do stavu, kde každý dostává pouze nezbytné věci, co nás čeká dál? Jak můžeme nahradit lidem to, co ztratili? Kabala vysvětluje, že je to možné pouze prostřednictvím duchvního růstu, kdy naše hmotná těla dostávají pouze tolik, kolik potřebují a zbytek je využit na rozvoj duše.

[56865]
Z 5. části denní lekce kabaly 7/10/2011, „První přikázání“

Podstatou vlastní práce je dosáhnout uznání důležitosti světla, vlastnosti odevzdání, která je opačná nám, naší touze a všem radostem, které si umíme dnes představit. Musím změnit svůj systém hodnot: dosáhnout stavu, kdy si budu vážit jako diamantů všeho, co je pro mě dnes naprosto nedůležité, úplně opačné všem mým názorům, a připadá mi jako odpad, a budu zacházet jako s odpadem se vším co mé ego hodnotí jako diamanty.

Musím změnit jejich důležitost úplně. Nakonec, dnes vše hodnotím ve svých přijímajících touhách, podle toho, co je pro ně důležité. Ale já je transformuji do touhy po odevzdání, na to, co je hodnotné pro ně. To je hlavní práce člověka: uvědomit si význam odevzdání.

 [56910]
Z 6. lekce na kongresu v Torontu 18.9.2011

Otázka: Sociální protesty se šíří po celém světě. Jak bychom měli za těchto podmínek pracovat? 

Odpověď: Musíme dát demonstrantům materiály, které vysvětlí, co se právě ve světě děje a proč se to probouzí. Tyto materiály se musí vztahovat ke komukoli, kdo je čte na našich stránkách, kde najdou bližší informace o současných problémech a jejich řešeních.

Nepodněcujeme revoluce. Naopak, chceme, aby se vše dělo v poklidu, prostřednictvím vnitřní práce, díky vnitřním změnám v člověku. Je dobře, že demonstranti řvou na ulicích, ale měli by si uvědomit, že to vše záleží na vnitřní nápravě.

Naši přátelé by se měli demonstrací také účastnit, rozdávat letáky a být mezi demonstranty, aby je cítili, aby porozuměli kdo jsou a co chtějí, aby nasáli jejich touhy. Musí jim být blíže – pomůže to lépe připravit materiály s naším vzkazem. Není zapotřebí, aby s nimi vyřvávali nebo se připojili k nepokojům. Měli by pouze hledat správnou cestu, jak k lidem přistoupit a vysvětlit jim, že nápravy lze dosáhnout pouze spojením mezi námi, pouze prostřednictvím vzájemné záruky.

[56858]
Z 5. části denní lekce kabaly 7/10/2011, “První přikázání“