Společnost vzájemné záruky je postavena tak, že mě zavazuje, abych byl jeho aktivním účastníkem po celou dobu, protože veškerým úsilí zaměřeným na její prospěch, dostávám velké naplnění a nadšení. Každá osoba, která pracuje pro dobro společnosti a pomáhá, si zaslouží úctu a povzbuzení: medaile, ceny a chválu, což mu dává obrovskou radost.

Nejsem naplněn dolary, které mám ve své švýcarské bance na účtu. Jsem naplněn pocitem z toho, co mám, pocitem důstojnosti, významnosti, užitečnosti a celistvosti. To je mnohem více! A nikdo mi to nemůže vzít.
 [61418]
 Z televizního pořadu „Integrální svět“ 30/10/2011

Je nemožné dosáhnout sociální spravedlnosti bez vzájemné záruky. Jak by měla sociální spravedlnost vypadat? Existují tucty různých metod a plánů, které jsou navzájem neporovnatelné. Žádný z nich není odpovědí na tuto otázku, protože je nemožné dosáhnout spravedlnosti bez toho, aniž bychom na všechny nenahlíželi  jako na jednu rodinu. 

Musíte dosáhnout vnitřního stavu, kdy si je ve vašich očích každý rovný, kdy sedíte s každým kolem kulatého stolu, jako v rodině, diskutujete o společných problémech a cítíte, že si je každý rovný a Vám blízký. 

Jen tak můžete rozdělit společný „koláč“ a řešit problémy s ohledem na všechny, a každého, a společně s nimi, radit se s ostatními a brát všechny jejich názory v úvahu, protože jsou vám drazí. Pouze pak můžete dosáhnout sociální spravedlnosti. Žádným jiným způsobem to není možné! Je to důvod, proč všechny ty pěkné slogany, právě jako Sovětský svaz, jsou odsouzeny k nezdaru.

Dnes musíme oslovit každého, postupně připravit populaci a vysvětlit, že stávka dnes není správná metoda, protože staré způsoby už nezabírají. 

Chcete sociální spravedlnost? Není problém. Budete mít spravedlnost, když si budete rovní. A jak dosáhnout rovnosti? Vy, chudák, chcete, aby na světě nebyli boháči? Tak to udělejme prostřednictvím vzájemné záruky. Vy, boháč, vidíte, že už nadále nedokážete nic ovládat? Ale můžete vládnout a radovat se z toho, jenže tohle nepřijde penězi, formou nul na vašem bankovním kontě, které nepotřebujete. Spíše radost přijde z pocitu vděčnosti za vaši vládu.

Velcí továrníci, bankéři, jsou to velcí lidé. Dosáhli všeho tvrdou prací a vědí, jak řídit ohromné systémy. Nechme je dělat to, co umí dělat, dejme jim pouze jinou radost. Dnes zažívají pouze utrpení, protože jejich milióny jim „unikají“ a ztrácí moc. Dejte jim něco jiného: čest, respekt, uznání a obdiv za to, co dělají pro společnost a oni budou spolupracovat.

Jinými slovy, musíme dosáhnout na všechny vrstvy společnosti. 
[61764]
Z TV programu “Propojený svět” 10/30/2011

Není nic kromě čtyř fází přímého Světla. Abychom je však mohli podrobně popsat, potřebujeme celé stvoření, které bylo vytvořeno pod nimi. 

Malchut světa Nekonečna rozhodne, že musí dosáhnout přilnutí, protože nedokáže unést oddělení. Je plné Světla, a na straně Světla, Stvořitele, je dokonalost. Malchut však odhalí úplný opak. 

Je to jako chudák, který přijde ke svému bohatému příteli. Boháč mu dává vše z hloubi svého srdce. Chudák se však stále cítí méněcenný, protože není tím, který to vše vydělal, a nedokáže svému příteli laskavost žádným způsobem oplatit. 

Když přijme dárky, potěší boháče, ale není tím, který tuto situaci vytvořil. Pokud by se nic nezměnilo až na to, že to vše pochází od něj, přijal by vše. Přijal by a radoval by se stejným způsobem. Tak v čem je rozdíl? 

Rozdíl je v tom, že on, on sám, musí tuto situaci vytvořit. Proto musí opustit dosavadní stav a pak se k němu vrátit nezávisle.

To je přešně to, co se děje v Malchut světa Nekonečna. Má vše kromě této speciální části. Na straně světla je plné přilnutí, ale musí projít omezeními a procesem vývoje, aby dosáhla téhož stavu. Jenže pak to chudák bude chtít sám!

Chudák zůstane chudákem a bude chtít dostávat od boháče, přilnout k němu, záviset na něm a radovat se z toho, co od něj dostává. Chudák musí obnovit tuto situaci do posledního detailu. Jinak, pokud se nevrátí zpět do přesně toho stavu, zraní boháče, Stvořitele.

Jediným přídavkem je můj souhlas se vším, co si vytvořil dříve, ale nyní jsem toho dosáhl sám. Dokázal jsem to osobně! Ani bída, ani chatrnost přání či chudoba, ani malost stvořených bytosní není vadou. Chudák se vrátí zpět do stejné situace, situace ve které nemá nic, a vše se k němu dostává z boháčova stolu. Nicméně teď už nejde o ponížení, ale o čest.

Nic na situaci mezi těma dvěma se nezmění až na to, že člověk ukáže, nakolik se vším souhlasí!
[61116]
Ze 3. části denní lekce kabaly 17/11/2011, TES

Otázka: Co je duchovní struktura (Parcuf)?

Odpověď: Duchovní Parcuf vzniká pouze v důsledku našeho spojení mezi sebou. Není člověka, který by měl svůj vlastní individuální duchovní Partzuf. Partzuf  je míra našeho spojení, a objeví se pouze mezi námi. 

Duchovní stupeń je míra dávání. Jenomže pro tento účel musím někomu dávat. Řekněme, dávám tobě. Znamená to, že směřuji toto dávání na tebe, jsem jeho hlavou (Rosh). Přidám tvá přání k sobě, abych je naplnil. Tak se utváří hlava a tělo mé duše (Rosh a Guf).  Společně se nazývají “Parcuf.”
[61102]
Ze 3. části denní lekce kabaly 17/11/2011, TES

Otázka: V příspěvku „Vymýcení temnoty” hovoříte o potřebě vysvětlit světu, co se děje. Lidé jednoduše potřebují metodu! Máte metodu, kterou můžete jednoduše vysvětlit? Zatím jsem o ní neslyšel, ale možná vy nebo některý ze studentů mi to může vysvětlit jako pětiletému dítěti?  Co je to prakticky za metodu.

Nyní jsou lekce rozděleny do mnoha malých částí, které se ztěží napojují. To co nabízíte, je velmi neuspořádané. 

Odpověď:  Doufám, že Vám vaši přátelé pomohou najít jednoduchá vysvětlení z mých lekcí – někdy v tom neuspěji. Vůbec to světu nevysvětlujeme, protože ten rozumí pouze egoistickému naplnění a chce ho.

Otázka: Pokud je Stvořitel čisté dávání a nemá vůli dostávat, jak může něco chtít? Potřeba je známkou nedostatku, která porušuje “není nikoho jiného kromě Něj.” Takže mluvit o tom, co od nás chce, je nesmysl, protože On má vše, nemá nedostatku!

Odpověď: Ve vztahu k nám, vyšší je vnímán jako síla, která chce dávat, naplňovat, milovat, jako síla, která vše stvořila a vede vše směrem k danému cíli. Protože chce dávat, znamená to, že cítí nedostatek takové příležitosti, vnímá nedostatek, jak je řečeno: „Víc než chce tele pít, kráva ho chce krmit.“

[60025]

Otázka: Ve skupině potřebujeme interakce a kontakt. To je jediný způsob, jak můžu odhalit lásku a nenávist ke svým přátelům. Když společně pracujeme na šíření, dostávám skutečnou vnitřní reakci. Ale ve všech jiných ohledech, jen spolu sedíme na lekcích nebo jíme, zpíváme a tančíme spolu. Nenacházím zde žádnou interakci …

Odpověď: Zkoušejte to společně se skupinou více a více. Ve skutečnosti, toto je práce: sedět s přáteli, jíst, tancovat a zpívat s nimi. To způsobí větší odpor, který se odhalí uvnitř vás. Překonejte sami sebe a pokuste se ponořit hlouběji do skupiny – a zjistíte své slabosti.

To je již výraz pravdy. Čím více se snažíte převzít kontrolu nad sebou, tím více negativity k přátelům odhalíte. To je celá podstata a nic víc není třeba.

Synové Izraele obdrželi metodu korekce pouze tehdy, když v nich uzrála silná egoistická touha. Nadále už to není klan nebo rodina, ale velké množství lidí, kteří cítí, že nepatří k sobě. Takto se objeví národ: Jsem součástí skupiny, byl jsem k ní přiveden, a podílím se na životě přátel, kteří jsou propojeni společným cílem. Ale abych byl upřímný, nemám k nim žádné vřelé city.

A teď už musí tvořit nejhlubší spojení, které může existovat v reálném světě – stejně jako spojení se Stvořitelem. Dokážete si představit: přimknout k přátelům jako ke Stvořiteli, bez výmluv a cítit je blíž než sebe. Je to možné? Ano. Můžete vyvinout úsilí, a v odezvě, přichází shora světlo a napravuje vás.

Všechno co je důležité ve vzájemných akcích, je uvnitř. Můžete si vzít fyzická měřítka pouze tehdy, pokud je možné do nich vložit záměr. V opačném případě byste neměli. Potřebujeme akce, které se stanou výrazem našeho propojení. To zahrnuje Kongresy a práci šíření. Ale ve skutečnosti, jestliže je mi člověk opravdu drahý, tak ho pozvu na kávu nebo do svého domu, abych se s ním stýkal v přátelském prostředí. Snažím se být k němu co nejblíže.

Podstata věci není, aby se každý člověk připravil na kongres ve svém koutku, doufajíc, že tyto externí úsilí nás spojují. Spíše, musíme cítit mnohem větší blízkost, což je to, co jsme byli schopni trochu dosáhnout na kongresu v Aravské poušti. Po prosincovém kongresu budeme pokračovat jednáním v tomto směru, abychom přišli ještě blíž k sobě.
[61440]
Z 4. části denní lekce kabaly 22.11.2011, „Vzájemná záruka“

Otázka: Zaručili jsme se, že se budeme starat o sebe navzájem, abychom udrželi úroveň, které jsme dosáhli v Aravě, a pohnuli se vpřed. Co by však měl člověk dělat, když najednou zjistí, že „vypadl z kruhu“? Měl by cítit, že dělá díru do společné lodi?

Odpověď: Samozřejmě. A to by pro něj měl být zdroj velkého utrpení. Nejprve, není jednoduché dosáhnout pocitu jednoty, měl by však při nejmenším litovat toho, že je od něj oddělen. Za druhé, ať se cítí špatně kvůli tomu, že ví, že všichni přátelé už tam jsou. Za třetí, jeho nepřítomnost ostatní zraňuje, a celá škoda je připsána na jeho účet. 

Tímto způsobem chybí mnohem více než jeho osobním zájem, protože jeho část je v každém z přátel a nedoplňuje je. Dostává se k tomu, že jeho poškození se násobí množstvím členů skupiny. 

Dosud jsme hovořili o egoistické kalkulaci, ale nyní se podívejme na problém z druhé strany. Člověk nepodporuje své přátele ve vzájemné záruce, nestane se podobný Stvořiteli, a nedosáhne dávání Jemu prací ve skupině. Tato duchovní škoda není tak zřejmá, ale musíme na ní také pamatovat. 

Otázka: Můžeme říci, že když tak jednáme, člověk posouvá nejen celou skupinu, ale také celý svět ke zlu?

Odpověď: Pokud jste dostali možnost vstoupit do vzájemné záruky se svými přáteli, pak účastí při společné práci většinou přesunujete svět k dobru. Vždyť každý člověk je částí společné sítě a my jsme její střední část. Proto, upevňováním skupiny, posiluji celý svět v jeho duchovním vzestupu. A opak je také pravdou. 

[61337]
Ze 4. části denní lekce kabaly, “Mutual Guarantee”

Otázka: Jak můžeme přinést naše společné modlitby do studia?

Odpověď: Vše co studujeme, se odhaluje ve spojení mezi námi. Odhalujeme obraz našeho spojení, jednu duši.

Duše je spojení mezi všemi částmi, které si jen můžeme představit. Duše je vše, co bylo vytvořeno, celé stvoření dohromady, celá realita, včetně našeho světa. I když je náš svět „imaginární“, je také součástí té stejné sjednocené duše.

Není nic, kromě této jedné duše, která je nádobou, kterou Stvořitel, světlo, vytvořilo. Tuto duši si ale můžeme představit a  její vnitřní sílu odhalit jen tím, že spojíme všechny části a proměníme je do živého organismu.

Světlo je životodárná síla. Chceme-li pocítit život, musíme spojit všechny vnitřní části v jedno tělo, dát každou část na své místo: mozek, srdce, játra, ledviny, nohy, paže, a tak dále. Pokud je člověk schopen vnímat všechny z nich jako jedno tělo, a to i v nejjednodušší formě, kde většina orgánů stále ještě nefunguje, ale všechny se propojí správně, pak se mu odhalí duchovní obraz na prvním stupni.

Nemůžeme objevit půl nebo čtvrt duše. V duchovním světě nic takového neexistuje. Neexistuje žádný „částečný“ ve spiritualitě, ale jen celá struktura deseti kompletních Sefirot, ne devět a ne jedenáct. Takže musím odhalit plný obraz.

V tomto kompletním obrazu odhaluji každou část reality, kterou vidím před sebou. Vidím místo všech národů a celého vesmíru, všech prvních deset Sefirot, co kam patří, kde a jaké síly vše řídí. Vidím to sám v sobě. Objevím sám sebe a nic kromě toho.

Moudrost kabaly je studium, objevení sebe sama. V tomto směru odhaluji realitu. Všechno stvoření jsem já.

Skrze studium, musíme přijmout tento obrázek a představit si ho správně. Pak nám bude jasné, že kabalisté píší o tom, co se děje uvnitř nich. Koneckonců, člověk je celý svět. Všechno, co vidíte, je nyní zobrazeno zevnitř, a je to jen optický klam, že je to vně.
[60923]
Z 3. části denní lekce kabaly 16.11.2011, TES

“‘Chceme platit vyšší daně,’ řekl Kalifornský milionář Doug Edwards, bývalý marketingový ředitel Googlu (GOOG, Fortune 500). ‘Jste-li šťastlivec a vyděláte více jak milion dolarů ročně, měl byste platit větší daně.’

“Milionáři chtějí po kongresu, aby snížení daní, ke kterému došlo za administrativy George W. Bushe, skončilo. Někteří chtějí zdvihnout daně všeobecně.”

Můj komentář: “Je lepší dávat dobrovolně, hrdě a méně, než jim nechat všechno“, to říká instinkt přežití. To však nepomůže. Jediné, co může pomoci, je rychlá investice jejich prostředků do vzdělání veřejnosti o životě v novém světě umírněné a přijatelné spotřeby, a posílení jednoty mezi lidmi k podobnosti integrálního světa.

[61261]