V těch časech to však stále ještě nebylo možné. Dokonce i v naší době vidíme, že jsme prozatím na cestě k něčemu takovému. Dalo by se říci, že to bude možné, ale jakým způsobem, to stále nevíme. Není nutné předbíhat dobu.

V každém případě vidíme, že všichni kabalisté, ve všech dobách, se učili právě ve skupinách a v jejím rámci přistupovali velmi zásadově k její ústavě, zákonům a obecným pravidlům chování.

Všechny zákony, které jsou popsány v Tóře a ve zbytku zdrojů, jsou zákony chování uvnitř skupiny. Nejsou určeny pro národ, ani pro masy, ale pouze pro kabalistické skupiny. Ačkoli je zřejmě vzbuzen dojem, že tomu tak je, že by se tak masy měli chovat, to vše je velmi podmíněné. V podstatě to účinkuje pouze na ty, kteří chtějí „vyjít ven ze sebe“, z ega.

[113807]

Z kongresu v Petrohradu „Den druhý“ 10/07/2013, Lekce 4

Vždycky začínáme z pravé linie, protože vždy postupujeme směrem k odevzdání, lásce, spojení a jednotě ve víře nad rozumem. Nicméně levá linie je odhalena natolik, nakolik nám ji odhalí Světlo. Takže na každé úrovni se říká: „Stvořil jsem zlý sklon, stvořil jsem Tóru jako koření,“ aby jej napravil. To se vztahuje k systému vlivu Světla na zlý sklon, který napravujete s pomocí Světla tak, že můžete postupovat.

To je systém, ve kterém se nacházíme. Pravá strana je odevzdání, láska, spojení a jednota (∑), což znamená vše, co pochází ze strany Hesedu. Levá linie je přání dostávat, vědět, síla přijímání, kterou je myšleno ego, zatímco já jsem uprostřed. K čemu přiřadím sebe? K bodu v srdci a tak jsem to já, který je zaměřen a touží po Stvořiteli.

Otázkou je, jak postupuji? Nejdříve začnu pravou linií, kterou je touha dávat, milovat, sjednotit se a maximální přilnutí.

Naše jednota se nachází nad egem, bez kterého bychom se samozřejmě v duchovní práci neobešli. Je k nám připojeno předem a je to původní, počáteční stav.

Dostáváme se k tomu, že ego (1) je srdce a v něm je bod v srdci, ve kterém se směřuji na spojení a jednotu. V okamžiku, kdy to tak udělám, začne se mi dostávat určitého vyzařování (3) v našem spojení a jednotě (2). Možná že Stvořitele v pocitu jednoty prozatím necítíme, ale to už je vlastně Jeho pocítění.

Jakmile získáme tento atribut, ego se k němu bude snažit znovu připojit (1b). Opět jsme nasměrováni k jednotě (2b) a případně se nám dostane další úrovně, která je mnohem výše, než ta předešlá. To je způsob, jakým postupujeme.

[113156]

Z 2. části denní lekce kabaly 21/07/2013, Shamati #59 “O holi a hadu”

Nicméně, pokud to nechci, objeví se nové potíže a postihy, a případně to chtít budu.

Otázka: Znamená to, že budu trpět, dokud se nevzdám?

Odpověď: Vzdát se není problém. Vtip je v tom začít chápat, že bych měl změnit své přání tak, že bude jako Stvořitelovo, a že to má cenu. Lákají mě ty stejné hodnoty a správný cíl, a začnu si to užívat.

Pak je tu nová fáze, “Že je to politováníhodné, že to dělám snažíc se vyhnout trápení a mít radost tím, že potěším Stvořitele. Chci se úplně odevzdat, naplno milovat, ačkoli od Stvořitele necítím žádnou odpověď.”

To je duchovní cesta, během níž změním egoistické hodnoty a čas od času objevím omezení své svobody, svou pravou úroveň. Jak je psáno,  “Ty jsi nazván Adamem [člověkem], a nikoli národy světa.” “Ty” se vztahuje k těm, jež touží dosáhnout Stvořitele, což znamená, že dělají své přání takové, jaké má Stvořitel. Pak, jsou nazýváni Israel, což znamená Yashar El (přímo ke Stvořiteli).

Nicméně, pokud Ho napodobit nechci, zůstávám na animální úrovni, ve které všechny změny, včetně vědecko-technologického pokroku, vše je odvozeno od Něj a nemohou se změnit. V tom nejsem samostatný. Člověk se stává nezávislý, když se stane podobný Stvořiteli.

[112563]

Ze 4. části denní lekce kabaly 19/07/2013, Rabašovy spisy

Odpověď: Vliv sil, jež nás obklopují, závisí na mnoha faktorech.

Tím nejzásadnějším faktorem je, že pokud už jste ve skupině, pak v podstatě určuje, co se s vámi děje.

Žádný člověk v duchovním vývoji v ní není na osobní cestě, protože jsme všichni jako vzájemně propojené převody, a proto nemůže být ani pochyb, že bych měl nějaký druh jedinečné cesty, nebo že to, co se děje, závisí jen na mně; to závisí na všech.

Odtud musíme pochopit, jaký druh síly je ve skupině, jaký druh síly se nachází v naší jednotě, nakolik může každý jeden z nás ovlivnit osud přátel.

 [113262]

Z 2. části denní lekce kabaly 21/07/2013, Shamati #59 “O holi a hadu”

Odpověď: Pravá linie bez odporu neexistuje. Jak může být člověk na duchovní linii, když by nebyla v opozici vůči egu? Duchovní stav stojí vždy proti egu, v opozici vůči němu, a v neustálém vnitřním napětí, neustálém překonávání.

Pokud však vedete toto vnitřní napětí skrz skupinu, stane se z něj svěžest, lehkost a vznášení namísto tíhy a tmy.

[113153]

Ze 2. části denní lekce kabaly 21/07/2013, Shamati #59 “O holi a hadu”

Mějte na paměti, že se vztahují pouze na toho, kdo je čte; mluví jen o tom, co se děje v člověku, o jeho vlastnostech, jen o osobních vztazích mezi člověkem a Stvořitelem, a ne o vnějších objektech či událostech.

[113395]

Odpověď: Po kongresu opravdu došlo k objevení se pýchy, především v Evropě. Každá část světa má své typické problémy a slabosti, Evropa a Rusku jsou v tomto smyslu rozdílné.

Co je pýcha? Ve vztahu ke komu a k čemu? Člověk si toto musí sám ujasnit:

• Cítím pýchu, protože všemu rozumím a vše chápu, něčeho jsem dosáhl a nyní jsem velký a mám vše. To pomine a zmizí samo za pár dnů.

• Cítím pýchu, protože jsem několik úrovní nad kýmkoli jiným, a oni jsou nešťastní, perou se se svými malými krizemi, zatímco já jsem nad nimi, vše chápu a vlastně se ani o nic nestarám, neboť na ně hledím shora. To je špatně.

Když mluvíme o spojení a o skutečnosti, že mezi námi musíme napravit roztříštění, pak bychom se případně měli obávat o každého, jako o své děti. Nemyslím si, že byste k lidem takto přistupovali, pokud jste cítili, jako by byli vaše děti, a to je přesně, jak bychom k nim měli přistupovat.

Vlastně nevidím důvod, proč byste měl být pyšný. Co je na Vás tak zvláštního? Čeho jste sám dosáhl? Ničeho.

Byl jste ve skupině, byl jste přiveden, postrčen, a různě na Vás bylo pracováno. Pasivně jste se účastnil bez pochopení podstaty toho proč a kam by to mělo vést. Ani jste nezaznamenal současný stav a nevíte, jaký je. To znamená, že Vaše činy nebyli soustředěné a dostáváme se k tomu, že jste měl štěstí. Takže na co jste pyšný?

Povím Vám z osobní zkušenosti, čím výše člověk stoupá, čím více postupuje a dostává se blíže ke Stvořiteli, o to pokorněji a níže se cítí. Je to proto, že vidí konat nekonečné Světlo, které vše zařizuje, v každém okamžiku, že vše tvoří a oživuje.

Pokračujte v práci a pocit pýchy přejde. Hlavní je, aby Vás neodvedla od Vaší duchovní cesty. Pokud existuje nějaké rozptýlení a vy se chováte jako tvrdohlavé děti, jsem na to zvyklý. Nedá se nic dělat, jen se přes to postupně dostat. Naučíme se jak.

[113122]

Z 1. části denní lekce kabaly 21/07/2013, “Víra nad rozumem”

Odpověď: Směr lze kontrolovat pouze podle principu: „Israel, Tóra a Stvořitel jsou jedno.” Všechny odchylky se týkají pouze této jednoty. Ničeho jiného se není nutno obávat, ujasněte si však přesně tento princip, neboť určuje správný stav v každém momentu našeho života. A pokud se nenacházíme v této jednotě, pak jsme se odchýlili od správné cesty.

Prověřte si, nakolik je vše, co se odehrává, spojeno s jedním zdrojem: Vy osobně, se všemi svými vlastnostmi, a všemi podmínkami, které jste obdrželi ve skupině. A celý svět je malý přídavek k vašim vztahům s přáteli. To vše spojte se Stvořitelem.

Vše musí být zaostřeno k sobě jako v zaměřovači, neustále ve svém životě tyto tři body spojovat. Pak budete mít správný pohled na svět, správné vnímání. Uvidíte pravý svět a ne ten falešný.

Kdybyste se podívali teleskopem a viděli lidi, hvězdy, skály, květiny, zvířata a jejich různé vzájemné vztahy, uviděli byste celý svět jako kaleidoskop. Pak vidíte své přátele a všechny jejich problémy, stejně tak jako své osobní problémy, jako duchovní, vnitřní. Celý obraz je uvnitř kaleidoskopu.

A pak se zaměříte na tento objektiv, ostříte osy, dokud se všechny nespojí do jedné. To je ono, pochopíte, že to vše pochází od Stvořitele a je k vám účelově posíláno. Mezi Vámi a Stvořitelem je systém, sestavující se z 613 částí, každá z nich a všechny dohromady musíte správně uspořádat tak, aby mezi Vámi a Stvořitelem byla jen jedna přímá linie, která vás pojí, která je na závěr zredukována do jednoho bodu jednoty, přilnutí!

Vše až na tento bod přilnutí zmizí. To znamená, že jste se stvořili, umístili na správné místo, ve správném bodě. Musíme začít cítit našich 613 přání a Světlo, které stojí oproti nim a pohupuje jimi, a když ne Světlo, tak alespoň nějaké síly, vjemy, které jsou vnímány blíže či dále jednotě.

Musíte hluboce litovat, pokud najednou tuto jednotu necítíte, cítit, jako když je ve vašem životě něco špatně. Musíte mít stále na zřeteli, že tak je to v pořádku. Nebudete schopni bez toho žít; tato obava vám nedá pokoje.

Bude se zdát, že je nemožné v těchto myšlenkách setrvávat. Avšak tento bod jednoty je zvláštní, protože nepotřebujeme v životě ničeho jiného! Dokonce ikdyž někde pracujete, staráte se o rodinu, děti, dům či jiné problémy, uvidíte, že jednota “Israel, Tóra a Stvořitel” vyřeší jakýkoli problém a vše upokojí, vše zapadne na své místo.

Když je dosaženo takové jednoty, činy, ke kterým má dojít, vymizí. Zdánlivě je vykonáte, abyste dosáhli jednoty. Ale jakmile je toho dosaženo s jejich pomocí, okamžitě zmizí, protože se tento svět oděje do světa duchovního.

[112977]

Z 1. části denní lekce kabaly 24/07/2013, Rabašovy spisy

Existuje taková alegorie o králi, který měl věž naplněnou samými dobrými věcmi, ale žádné hosty. Jaké potěšení má král v plné věži?

“Andělé” jsou podstatou přírodních sil, jakou je gravitace, elektrostatická či magnetická síla atd. A jejich otázka je jasná, „Pokud celá realita jsou Tvé síly, to jest, Tvé projevy před hmotou přání, pak jak tato hmota profituje ze všeho, co s ní děláš, posunuješ ji ze stavu do stavu?”

Stvořitel odpovídá, “Chci stvořit člověka – takové spojení prvků, takovou kombinaci základů, aby jejich spojení vytvořilo něco nového, co není Mým přímým výsledkem.”

Úroveň člověka (Adama) je nad “anděli”—nad přírodními zákony, které nedávají svobodné vůli prostor. Lidská bytost stojí nad nimi; je schopna svobodné volby. “Andělé” nerozumí jeho stvoření, protože jsou pouze silami, jimiž Stvořitel ve stvoření působí. A přesto v tom, Jeho derivát, podřízený neměnným zákonům, zvláštní bod svobody se objeví.

Pochází ze Stvořitele a přechází do stvoření. To znamená, že v tomto stvoření On tvoří vše autonomní, nezávislé – prve sám ze Sebe…

Takže jak? Může přání, nezávislé, od Něho oddělené, Jemu opačné, a rovné silou, čelit Stvořiteli? Vždyť to povede ke konfliktu, ke střetu, k „pohromě“. „Andělé“ nerozumí tomu, jak Dobrý, který koná dobro, Stvořitel, to může dovolit.

A Stvořitel jim odpověděl, že vskutku měl věž plnou dobrých věcí, ale pouze to lidstvo bylo pozváno dovnitř. 

Jinými slovy, za podmínky, že by lidé byli ochotni projít si problémy a potížemi, které je povzbudí, aby se zamysleli a získali nezávislé přání, budou schopni se podílet na tom, co pro ně připravil.

[112563]

Ze 3. části denní lekce kabaly 19/08/013, Spisy Baal HaSulama