Otázka: Během kongresu jsme skutečně chtěli dosáhnout cíle a pak jsme zjistili, že nám to naše ego nedovolí. Proč Stvořitel nechce vyslyšet naše modlitby a nechat nás vystoupat nad tuhle horu egoismu? Proč jsme toho neschopní?

Odpověď: Stvořitel je všezahrnující síla dávání. Vytvořil naši sílu přijímání. Tyto dvě síly stojí proti sobě jako podélníky žebříku s příčkami mezi nimi. 

Jak vyššímu stupni odpovídáte, můžete na něj vystoupat, postupujíc k novému stupni, jednomu stupínku v době. Vše je ve tvých rukou. Byl ti dán klíč k přírodě, abys změnil svůj vlastní charakter a učinil jej podobným tomu Vyššího. 

Stoupáš, jakmile se staneš jemu podobným, ale pokud se lišíš, pak zůstáváš na stejném místě. Nezaleží to na Stvořiteli, Jeho touha je konstantní; On je dobro, které koná dobro. Stvořitel se nemění, tato síla je absolutní a neměnná. 

Ale aby ti umožnil stoupat, Stvořitel rozdělil celou cestu na stupně (schody) či stavy. Pokaždé, když jsi jako Vyšší stupeň, vystoupáš k němu a jakmile budeš ještě více jako on, pokračuješ ve vzestupu výše. Mezi každým stupněm se musíš připravit na následující krok a tímto způsobem pokračuješ ve vzestupu pokaždé.

Není nikdo, ke komu se modlit, koho žádat. Proto nemůžeš namítat: “Proč mi Stvořitel nechce pomoct? Kde je? Kam šel? Co se tady děje? Co dalšího po mně chce, abych udělal?“ Když se modlíš a žádáš, nezbytně soudíš sám sebe oproti Vyššímu světlu, které pro každého září stejně, konstantně a neměnným způsobem. Každý si z něj může vzít kolik chce.

O Stvořiteli je psáno: “Nezměním své HaVaYaH,” “Není nikoho jiného kromě Něj,” “Dobro, které koná dobro.” Nemění se. Když sladíš své vlastnosti s Jeho, jakoby byl přemýšlel či reagoval na tvé volání, pak to vše vytváříš. Během historie lidé přikládali lidské vlastnosti silám přírody: větru, dešti, měsíci, stejně tak jako Stvořiteli. Ale nic takového není!

Pracujeme proti přírodě. Kabalisté nám vysvětlují, že příroda, ve které se nacházíme, má své vlastní zákony. V hebrejštině, numerická hodnota (Gematria) slova  “příroda” a “Stvořitel” je stejná. Můžeme využívat tyto zákony a pokračovat ve stoupání na její úrovně znovu a znovu, dokud nedosáhneme celé přírody nám uváděné coby úroveň Biny, Stvořitele (Elokim).

To je důvod proč je mi jasné, že pokud jsem ji zatím nepřijal, problém je ve mně. Nemám se koho obávat a nemám se koho ptát. 

Je správné říkat, že Stvořitel nám vládne. Nevládne nám snad příroda? Ano, vládne. Tzunami, hurykány a dochází i k ostatním přírodním pohromám a to je samozřejmě vláda přírody nad námi!

V přírodě existují dvě protikladné síly, které se stále střetávají a zápasí: síla dávání a přijímání. Vše se děje podle programu, který nás vede k účelu stvoření. Na začátku jsou tyto síly zcela v opozici, ale postupně se stávají sobě bližšími, dokud se nesjednotí. To je proces vývoje v přírodě.

To je důvod, proč nemáš nikoho s kým pracovat, pouze skupinu. Prostřednictvím skupiny se můžeš změnit a své vlastnosti připodobnit těm přírody. Skupina je adaptér mezi tvou touhou, kterou neovládáš a Stvořitelem, kterého také nemůžeš ovládat. Skupina, společnost, prostředí, to je tvá jediná síla; je to ta jediná věc, kterou můžeš změnit.

Takže pokud namísto nevědomého postupu podle programu přírody, která vede celé stvoření směrem k sjednocení se Stvořitelem, chci něco změnit; chci-li k Němu postupovat na vlastní pěst a ne za pomoci krutých sil přírody, pak mám jednu možnost: pracovat se svým prostředím.

[26815]
Ze 2. části denní lekce kabaly, 17/10/2010, Zohar

Otázka: Co máme udělat, abychom aspirovali o stav jednoty, která je v Zoharu?

Odpověď: To přichází ze zklamání. Bez ohledu na to co ti říkám teď, nepomůže ti to do té doby, dokud v sobě nerozvineš naléhavou potřebu, aspiraci a životní nezbytnost. Jedině tak se obrátíš na skupinu. 

Když víš, že máš velký problém a tvůj život je v ohrožení nebo jsi nemocný, pak utíkáš pro pomoc. Ale necítíš-li se nemocen, nevidíš-li, že je tam problém nebo nevěříš, že může něco pomoci, budeš setrvávat v klidu. To je důvod, proč potřebujeme nedostatek. Buď nám Stvořitel nedostatek dává, jak nás tlačí ze zadu utrpením, nebo vytváříme spojení s prostředím bez čekání na utrpení a snažíme se z něj získat opačnou reakci. 

Přijdu do prostředí bez toho, aniž bych pro něj měl potřebu; jednoduše následuji rady kabalistů. Jsou moudří a já jim naslouchám. To znamená, že Stvořitel pokládá mužskou ruku v dobré víře a říká: “Vezmi si to! Vezmi si to! Proč bys měl trpět?”

Od skupiny poté přijmeme dodatečnou touhu. Tak to funguje.  Ti, kteří mají štěstí, uslyší, obrátí se na skupinu, připraví si pro to booster tužeb, a dostanou se ke Stvořiteli prostřednictvím skupiny.

Nakonec, skupina musí člověka ke Stvořiteli navést. Spojení se skupinou a celá naše práce je příprava touhy, Kli. A poté dojdeme ke Stvořiteli.
[26820]
Ze 2. části denní lekce kabaly, 17/11/2010, Zohar

Shamati #1: Je psáno, “není nikoho jiného kromě Něj.”  To znamená, že není ve světě žádné jiné síly, která by měla schopnost proti Němu cokoli učinit. 

Existuje jedna Vyšší síla, která řídí celý vesmír. A že člověk vidí, že jsou ve světě věci, které popírají Vyšší domácnost…. jinými slovy, zdá se nám, že existuje mnoho protisil, které ve světě operují, které přemáhají jedna druhou, a že je možné získat pomoc jedné síly, abychom se postavili druhé za využití této “mnohočetné síly.” …a důvodem je, že je to Jeho vůle. 

Tato jedna síla, která má neomezenou moc, chce, abychom byli natolik zmatení množstvím sil, přání, činů a vlastností, abychom v rámci této šlamastyky začali sami hromadit jedinou, existující sílu. Zdá se nám, že tento život je složitý a má mnoho tváří, avšak my jej musíme přivést v jednu touhu, jeden cíl a k jedné operující síle.  

Podobá se to tomu, jak učíme děti. Dáváme jim cvičení, ve kterých musí dát do kupy a opravit něco rozbitého, nepřipraveného či neúplného. Musí to opravit a dokončit sami. Takto musíme jednat každý moment svého života.

Zdá se nám, že je v životě velmi těžké tvrdě pracovat a vyvíjet úsilí, ale pokud jsme vykonali alespoň jednu věc za všemi těmi materiálními činy – pokud jsme dosbírali Vyšší sílu, aby bylo vidět, že On je ten jediný, který jedná, pak bychom nepotřebovali dělat cokoli dalšího!

Pracujeme v hmotném světě, abychom vyprodukovali mnoho věcí, ale ve skutečnosti jednoduše utíkáme před vyřešením jediného maličkého problému: rozeznat, že za všemi těmito problémy, detaily, myšlenkami a soudy existuje jedna síla, která stojí proti mně. Jsem já a On, a On mezi námi vytvořil všechny tyto dekorace, které mě mají zmást a prostřednictvím nich bych si k Němu měl najít svou cestu a cítit, že ke mně přichází od Něj! Toto je nazýváno vyjasněním.

Pokud každou vteřinu svého života, nezáleží na tom, co dělám, jestli s někým mluvím, či mě někdo napadá či naopak, někdo ke mě přistupuje dobře, nebo mám něco se zdravím, penězi nebo pozicí v práci či rodině, pokud se za všemi těmito událostmi snažím odhalit Stvořitele, pak začnu vše sjednocovat do jedné sítě, jako bych dělal výšivku. Začnu vidět a odhalovat systém spojení: Jeho program a postoj ke mně skrze všechny tyto lidi a všechny možné životní situace.

Najednou porozumím, co se v minulosti stalo a začnu vidět, co mi udělá v budoucnu. Trochu mi nechá nahlédnout, co musí být uděláno s různými problémy, učíc mě jako malé dítě. Musím tento život akceptovat jako jeho zkoumání — hledat Ho a najít Ho! Po všech mých snahách bych si měl vždy uvědomit, že není nikoho jiného kromě Něj a vše přichází pouze od Něj!

To se mi musí stát do takové míry, že jsem-li v té nejsložitější a nejnepříjemnější situaci, když dosáhnu totálního vyčerpání a zoufalství a jsem absolutně neschopen spojit je se Stvořitelem, přesto je ke Stvořiteli namířím a hledám důvod, proč se to tak stalo v této podobě a odkud to pochází. Pak odhalím, jak nádherné to je….

Začnu dávat všechny ty komponenty do pořádku, do celkového obrazu a najednou zjistím, že On připravil vše jen pro mé vlatní dobro, abych dosáhl dalších odhalení! Nakonec odhalím, že vše kolem mě je jedna propojená síť Jeho přístupu ke mě prostřednictvím celého vesmíru a skrze všechny Vyšší světy. Jsem obklopen silovým polem Jeho lásky a já jsem v jeho středu. To je nazýváno odhalením Stvořitele jeho stvořením. 
[27117]
Ze 7. lekce, Světový kabalistický kongres 2010, 11/11/2010

Otázka: Pokud není nikoho jiného kromě mě, tak proč pak musím přijít na kongres, s každým se sjednocovat a milovat je?

Odpověď: Musíš začít ve svých pocitech vnímat skutečnou realitu.Proto musíš přijít a vidět, že my všichni existujeme, a musíš provést vše proto, abychom „přestali být“.

Otázka pokračuje: Ale vy jste řekl, že tu nikdo jiný není.

Odpověď: Ale jsem to já, kdo to řekl! A ty musíš dosáhnout takového poznání na vlastní pěst. Musíš to dokázat sám sobě, že zde není nikoho kromě Malchuta ze Světa Nekonečna.
[26529]
Z 6. lekce, Světový kabalistický kongres, 10/11/2010

Zohar, “Úvod do Zoharu,” “BeLaila De Kala (Noc nevěsty),” Bod 128: …Zeir Anpin se spojuje s Malchutem, a ona spatří svého muže…Neboť nebude moci spatřit svého manžela, dokud oni všichni se neshromáždí. A oni závisí jeden na druhém.“ 

Malchut obsahuje všechny duše. Bez nich je pouze bod ze Světa Atzilut, bod Keteru, který sám o sobě nic nemá.

Rozpojené duše, jinými slovy, Já a skupina, se nalézají pod, ve světech BYA. Chci se sjednotit se svými přáteli a mé přání se zvedá k Malchutu. Odtud se pozvedá k Zeir Anpinu, a odtamtud ještě výše k Nekonečnu (Ein Sof). Poté, coby její odpověď, přijmu sílu stoupat. Tímto způsobem, jediná věc, která dojde Malchuta je má touha stát se součástí skupiny, když se k tomu přinutím.

Chci to ještě silněji, a jen tento typ tlaku zvedá výše, abych byl začleněn do Malchuta z Atzilut. Jen to utváří MAN, skutečnou žádost o nápravu.

[26560]
Z 1. části denní lekce kabaly 15/10/2010, “Hakdama, Laila de Kale“ (Noc nevěsty)

Nikdy bychom si neuvědomili, že od něho musíme utéct. Doufali jsme, že budeme moci odhalit duchovno v našem egoismu, v “Egyptě.” Ale my jsme si ani nemysleli, že tohle je “Egypt.” Ale teď začínáme chápat, že se od něj musíme osvobodit.

Náš Egoismus, Faraon, obdržel úder a toto zklamání prošlo skrze něj. Teď vidíme, že se musíme distancovat od touhy, ve které jsme odhalili zklamání a hořkost.

Avšak kdybychom nedošli úplně do konce, necítili bychom deziluze a to, že nás něco zastavuje. V duchovnu neexistuje žádný falešný kompromis, musíme jít až dokonce. 

A proto se v nás manifestoval určitý nový vjem. Stejné zklamání, síla utrpení, kterou teď cítíme ( protože já jsem investoval tolik úsilí, měl tolik nadějí a nic se nestalo) je můj Faraon, který obdržel výprask a teď trpí.

Nicméně Faraon musí cítit bití, jinak bychom od něj nebyli schopni utéct. Vskutku, utíkáme pouze od zla.

Pokud odhalím mou egoistickou touhu, moji přirozenost jako zlo, budu od něj chtít utéct. A možná budu muset zažít víc takových úderů, než se rozhodnu, že to musím udělat. Doslova musím vyjít ven ze své kůže, vystoupit ze svého “těla.” Tohle je nazýváno, že Faraon dostává údery, “deset ran Egyptských.”

Dosáhli jsme toho jenom proto, že jsme se přese všechno mezi námi sjednotili. Jedno je vždy odhalováno oproti druhému, jak je psáno “ve Tvém Světle uvidíme Světlo.” Díky tomuto sjednocení a naší přípravě jsme si uvědomili, že trpíme díky naší egoistické povaze. A tohle je velký úspěch!

Miliony lidí, kteří se účastnili kongresu virtuálně, byli společně s námi. Oni také prošli stejnými stavy.

Z lekce „Týdenní porce Tóry „12/11/2010

Otázka: Může člověk žádat o to, aby se zjevil bod v srdci v tom, který je mi drahý?

Odpověď: Náš vývoj je podobný vývoji embrya v matčině lůně. Každá část se vyvíjí s určitou rychlostí a v určitém pořadí. Nevíme, proč se tak děje, ale jak studujeme Sefiry a tři linie – KaHaB, HaGaT, a NHY – tento vývoj je nám jasnější (to je detailně vysvětleno ve Studiu deseti Sefirot, Část 11 a 12).

Nemohu mluvit do začátku vývoje jednotlivce, neboť to záleží na kořenech vlastní duše. Mé děti a vnuci nemusí mít s kabalou nic společného a mohou mít jiný vztah k spiritualitě, zatímco někde na Aljašce se probudí člověk, který bez ní nemůže být.

Záleží na tom, zda duše dosáhla svého rozvoje. Proto bych se neměl modlit k Stvořiteli, aby změnil obvyklý vývoj “embrya”. Měl bych pouze, jak nejvíce je možné, pracovat ve skupině. Naší hlavní metou je dosáhnout jednoty mezi námi!

Jejím prostřednictvím vlijeme čerstvý, rychlý a silný proud krve do vyvíjejícího se zárodku. Urychlíme společný vývoj a každý se bude vyvíjet rychleji, neboť se budou držet svého pravého řádu. To je důvod, proč musíme urychlit náš vývoj a jeho prostřednictvím urychlit  celkový vývoj. 

[26541]
Z 8. lekce, Světový kabalistický kongres, 11/11/2010

Otázka: Jak mohu překontrolovat, že jdu správným směrem?

Odpověď: Nikdy nebudeš schopen to zjistit. Abys  to mohl zjistit, potřeboval bys vědět, kde se nalézá konečný cíl a kde se nacházíš ty. Pak bys mohl namalovat přímou čáru mezi dvěma body a rozeznat správný směr.

Ale pokud tyto dva body neznáš, tak co pak můžeš dělat? A faktem zůstává, že nikdy nezjistíš, co jsou zač!

Z toho důvodu máme skupinu, která je jedinou příležitostí posunout se směrem k cíli. Musíš se do ní začlenit a čím více jsi do ní zapojen, tím více to bude znamenat, že se pohybuješ správným směrem.

Jak si to můžeš zkontrolovat? V tu chvíli, kdy se s nimi začneš opravdu sjednocovat, uvnitř jednoty mezi vámi všemi odhalíš Stvořitele. Bude tvým svědkem, že právě nyní jdeš správným směrem, a to není výmysl!

Tento důkaz je prvním, podporujícím faktem a jen pak si můžeš být jistý, že jsi šel správným směrem. Před ním, je psáno, “Vyvinul úsilí a našel.”

Úsilí můžeme vykonávat během studií původních zdrojů ve skupině. Vše ostatní je pomocná práce.

[26941]

Ze 4. části denní lekce kabaly 18/11/2010, “Podstata a účel náboženství“