Írán je velmoc, která chce ovládnout, když ne svět, tak alespoň Blízký východ. Izrael, ačkoli není velmocí, mu stojí v cestě. I když se nejedná o náboženskou otázku, Írán vnímá vlivnou přítomnost Izraele na Blízkém východě jako velký problém.
Írán má mnoho vlastních vnitřních problémů a místo toho, aby je řešil, se stále z nevyjasněných příčin zabývá Izraelem. Pokračovat ve čtení
A proto není možné pochopit cokoli v plné míře, pokud k tomu neexistuje protiklad. Například není možné ocenit dobro, pokud neexistuje jeho protiklad, který poukazuje na špatné – jako je třeba: hořké-sladké, nenávist-láska, hlad-sytost, žízeň-naplnění, odloučení-spojení. Pokračovat ve čtení
Nejjednodušší vzorec pro úspěch spočívá v tom, že v každé interakci mezi lidmi chceme svými činy přinášet maximální užitek všem. Pak se můžeme chovat snadno a optimálně- Abychom toho dosáhli, musíme provádět cvičení, v nichž se motivací stane prospěch druhých – tedy kdy budeme pociťovat užitek druhých jako svůj vlastní.
Otázka: V řadě židovských svátků zaujímá „Tu Be-Av“ („Den lásky“) poměrně skromné místo, ačkoli, soudě podle názvu, jde o svátek velmi vysoký.
Jaká je podstata tohoto svátku, prozatím skrytá? Pokračovat ve čtení
Řeknu to upřímně: co se se mnou stane za týden, měsíc, rok, deset nebo dvacet let – co z toho, když to zjistím? Mně se zdá mnohem zajímavější žít tak, že nevíš vůbec nic. Právě nic nevědět! To je mnohem zajímavější, je to vzrušující. Pokračovat ve čtení
Za léta rozhovorů s páry a provázení lidí jejich vnitřními i vnějšími zápasy jsem se často setkal s tématem zrady ve vztazích. Je to bolestivé, syrové a matoucí pro všechny zúčastněné. V rozhovoru se svými studenty na téma vztahů zmínili příběh muže kolem padesátky, který – přestože svou ženu hluboce miloval – se zamiloval do mladší ženy.
Otázka: V článku „Zámek a klíč“ v Předmluvě ke Knize Zohar se mluví o klíči, který zámek jak otevírá, tak i zavírá, tedy o něčem skrytém. Jaká je to vlastnost v člověku, která v tomto kontextu otevírá a zavírá zámek? Pokračovat ve čtení
Příčinou stresu v našem životě je egoismus, touha po potěšení na úkor druhých a vlastní egoistické myšlenkové vzorce, které nás ženou k individualisticko-materialistickému soupeření mezi sebou. Je pravda, že máme soutěživou povahu a že soutěž existuje proto, aby nás zdokonalovala. Avšak rozdíl mezi soutěží, která je příčinou narůstajících problémů, jako je stres, nenávist a útlak, a soutěží, která nás rozvíjí správným způsobem, je v cíli, kvůli kterému soutěžíme. Pokračovat ve čtení
Poznámka: Američtí psychologové provedli průzkum mezi 1,7 milionu lidí ze 164 zemí a zjistili, kolik peněz člověk potřebuje, aby se cítil šťastný. Ukázalo se, že existuje určitý příjmový práh, po jehož překročení pocit štěstí naopak klesá. Pokračovat ve čtení
Otázka: Jerzy Stanisław Lec řekl: „Čas je nehybný, to my se v něm pohybujeme špatným směrem.“
Co to podle vás znamená? Pokračovat ve čtení
Rav Laitman na Twitteru