“Co by bylo zapotřebí, aby se urychlil pokles plodnosti v nejméně rozvinutých zemích?”

“Dnes je na světě 6.8 miliard lidí. To povede k nějakým 9 miliardám. Když teď odvedeme opravdu dobrou práci na nových vakcínách, zdravotní péči, na službách reprodukčního zdraví, mohli bychom to snížit třeba o 10 možná 15 procent.”

Názor (John P. Holdren, nejvyšší vědecký poradce pana Baracka Obamy): “‘Program sterilizace žen po jejich druhém či třetím dítěti, navzdory relativně větší složitosti operace, než je vasektomie, by mohlo být snažní implementovat, než se snažit o sterilizaci mužů.’

“‘Vývoj dlouho-trvající sterilizační kapsle, která by mohla být implantována pod kůži a vyjmuta, když bude těhotenství žádoucí, otevírá další možnosti nuceně řízené plodnosti. Kapsle by mohla být implantována v pubertě a mohla by se dát vyjmout, s oficiálním dovolením, pro omezený počet porodů.’”

Můj komentář: Naše planeta může uživit mnohonásobně více, než je její stávající populace. Když se lidé vnímají jako příbuzní, necítí, že jich je tolik, když jsou milováni, žádný člen rodiny není zbytečný, a příroda, Stvořitel, nám poskytne vše, co potřebujeme podřídit zákonu ekvivalence formy.

Problém není v redukci populace silou, ale ve vzdělávání a vychovávání populace. Tím, že se staneme podobní systému vyššího řízení, budeme spotřebovávat a reprodukovat se přirozeně správně, díky našemu přilnutí k přírodě, Stvořiteli.

[116203]

Odpověď: Zvířecí duše je životadárná síla, která oživuje naše těla stejně tak jako těla jakéhokoli jiného zvířete.

Jsou přání, ve kterých je malý zlomek Světla, který je oživuje. Nicméně, nepotřebují clonu, restrikci, shodu mezi přáním a Světlem. Tato přání jsou vskutku mikroskopická, že se v nich Světlo může nacházet ve velmi slabém záření. Proto existuje hmota.

Duch je ta samá zvíře oživující duše, která existuje ve všech neživých, rostlinných a živých elementech stvoření. Pořád je to přání a pořád je to Světlo.

Všichni lidé mají přání, a Světlo, které toto přání malinko krmí a nachází se v něm, dokonce navzdory prvnímu omezení (Tzimtzum Aleph). To je zvířecí duše neboli duch.

[115812]

Z denní lekce kabaly 25/08/2013, Otázky a odpovědi s Dr. Laitmanem

Odpověď: Potěšit Stvořitele znamená dát Mu prostor pro jeho odhalení v Jeho stvořeních.

Otázka: Mohu předpokládat, že záměr potěšit Stvořitele je činem, který nám pomáhá vyjít ven, abychom se zbavili egoismu a spojili se s ostatními?

Odpověď: Ano. Záměr potěšit Stvořitele by měl být primárním, a na tomto základě stavíme všechny naše další aktivity.

[115876]

Z denní lekce kabaly 25/08/2013, Otázky a odpovědi s Dr. Laitmanem

Z toho je nám jasné, že když vidím někoho, kdo jedná proti přírodním zákonům, musím ho zastavit, neboť se nacházíme v jednom systému, a pokud člověk jde proti jednomu z jeho zákonů, pak má nutně špatný vliv na celou přírodu a na každého.

Obecně, všechny vaše činy musí být doprovázeny porozuměním, co děláte. Je to proto, že ovlivňujete ohromný kolektivní mechanismus, vzájemné spojení množství částí, integrálně a globálně. Neznáte-li přírodní zákony, neznamená to přece, že nezpůsobíte škodu.

Příroda akceptuje vaše činy takové, jaké jsou, a zda je záměr dobrý či špatný, nebo chybí, to už je zbytečné. Nicméně, jakkoli by to bylo, z materialistického úhlu pohledu musíme pochopit, že se nacházíme v uzavřeném systému, a proto jsme všichni závislí na všech. Nikdo se nemůže cítit osvobozen od povinnosti systém nepoškozovat.

Poté je možné pokračovat. Jsem také osvobozen od toho být systému prospěšný? A pokud se nad tím zamyslíte, no, nejste. Je to proto, že se jedná o uzavřený systém, každý má své místo a funkci, a proto, každý je zavázán systém nepoškozovat a také je zavázán mu být k užitku. A v tom nemá nikdo svobodnou volbu. Spíše naopak, my všichni jsme zavázáni býti správnými částmi uvnitř, systému prospěšnými.

Nicméně, mezi všemi částmi systému se nachází další mechanismus nazývaný „spojka.“ Čím více jsme stlačováni k sobě – společně stmelováni do celkového systému – a do stupně naší vzájemné přilnavosti, se tento „pedál“ postupně více a více uvolňuje, vzrůstá vzájemná závislost, a my jsme zavázáni konat podle toho, neškodit a přinášet prospěch v souladu se „zápornými přikázáními“ i „kladnými přikázáními.“

[115773]

Ze 4. části  denní lekce kabaly 28/08/2013, Spisy Baal HaSulama “Mír“

Odpověď: To vlastně není pravda. Není to o skupině deseti, kterou můžete fakticky napočítat, ale o konečném, pevném přání, coby  výsledku našeho spojení, jež se stává silným a skutečným.

Není v tom rozdíl, účastní-li se v ní 50 nebo 80 lidí. V duchovnu není na kvantitu brán zřetel, ale pouze na kvalitu. Když řeknu, že nižní úroveň je desetkrát dále od vyšší úrovně, má to co dělat s kvalitativním měřítkem, ne s kvantitativním.

Celkově vzato, to říká, že minimem jsou dva, kdy jeden každý může opustit sebe a vyrůst nad své ego a spojit se s jiným, takže dokonce i dva mohou být zváni „skupinou deseti.“

Je to podmíněný termín. V našem světě měříme kvantitu, zatímco v duchovnu měříme kvalitu. Ale ačkoli užíváme slova tohoto světa, musíme porozumět, že zde to ukazuje na kvalitativní změny.

[115695]

Z denní lekce kabaly 25/08/2013, Otázky a odpovědi s p. Dr. Laitman

Odpověď: Stvořitel je zdrojem potěšení. Stvořil nás jako subjekty potěšení vyhledávající. Nicméně jeho cílem je naučit nás nepronásledovat potěšení jako takové (protože v takovém případě jsou z nás nemyslící zvířata, roboti), ale raději, naučit nás milovat Jeho, Toho, který nám radost dává, namísto abychom byli přitahováni přímo potěšeními.

Co musí udělat, aby dosáhl takového cíle? Musí nám postupně ukázat, co nám radost nedělá, takže si přímý vztah vybudujeme spíše k Němu, než abychom toužili po potěšeních, která nám dává.

Je to hra: více potěšení – méně potěšení, a v reakci na naši reakci: náš postoj ke slasti, která vychází ze Stvořitele, nebo k samotnému Stvořiteli.

[108317]

Odpověď: V našem světě termín „věřit“ se stal banálním: „věřím,“ „jsem věřící,“ atd. Podle moudrosti kabaly, termín „věřit,“ má zcela jiný význam. Věřit znamená cítit.

Vše, o čem moudrost kabaly hovoří, jsou dvě síly: přijímající a dávající, což znamená přání a Světlo (jeho naplnění). Navíc, naplnění vždy utváří přání a mění jeho formu, jak se učíme, ve čtyřech fázích Přímého Světla.

Proč se jedna ze sil nazývá Světlo a ne potěšení? Protože Světlo fáze ovlivňuje podle toho, jakou nádobu vyvíjí, a ne vždy je pociťováno jako potěšení. Vše však dělá Světlo. Proto neexistuje takový termín, jako je „věřit“.

Co to znamená, že v něco věřím? Má to co dělat s něčím, čemu nerozumím, že to je fádní či nehmatatelné? Nikoli. Vždy mluvíme z pohledu nádoby (přání), z perspektivy toho, co cítí.

Hlavní je cítit velikost síly, která mě stvořila a ovládá, cítit, že je dobrá a dávající. Tomuto pocitu říkáme věřit.

Také atributům dávání a milování říkáme věřit, protože cítěním síly, která mě stvořila, cítím atribut dávání a lásky uvnitř sebe. Jinak bych nebyl schopen tuto sílu cítit, protože je pociťována pouze do té míry, do jaké jsem s ní v ekvivalenci formy; do míry, do jaké mám určitou vlastnost, cítím tento atribut jako sobě externí, ačkoli nic takového, jako mě externí, není, a vše je vždy pociťováno uvnitř mě.

Musíme pochopit, že cokoli cítíme, je proto, že jsme identičtí s tímto pocitem a vlastně se z tohoto atributu skládáme. Celkově vzato, cítíme sebe! Otázkou je, jak můžeme sebe změnit tak, abychom se cítili jinak, abychom se cítili, že jsme duchovní.

Věřit ve Stvořitelovu velikost znamená cítit nadřazenost a velikost síly, která vše stvořila, a že vše naplňuje.

[115631]

Z denní lekce kabaly 25/08/2013, Otázky a odpovědi s Dr. Laitmanem

Takže nikoho neobviňujme. Stvořitel je dobrý a přináší dobro, a zákony, které ustanovil, ve světě konají a nemohou být překročeny. Ukazuje se, že v celém systému světů, v celém vesmíru, pouze my samotní máme ve skutečnosti sílu něco měnit.

Jsme v ohromném oceánu světla, rozumu, moudrosti a programu stvoření, jako na malém prámu. A my můžeme tento oceán ovlivnit tak, že se v něm budeme cítit sebevědomě, bezpečně, a vyrovnaně, můžeme však v tomto oceánu zapříčinit prudkou bouřku. Vše záleží na nás!

Všechny části stvoření, mimo nás, se nemění. Světlo je ve stavu absolutního klidu, a nádoba, přání, je zcela závislá na Světle. A pouze my, uprostřed mezi nimi, máme svobodnou volbu.  Proto,  na rozdíl od nás, nikdo nic změnit nemůže, protože plně poslouchají vyšší řízení. Je to sytém, jehož prostřednictvím nás Stvořitel ovlivňuje, abychom srovnali naše cesty a přivedl nás blíže k Sobě.

Je řečeno, že  “Faraon přivedl děti Izraele blíže ke Stvořiteli..” Každá oběť (Kurban) přibližuje (Karov) k Němu, a záleží pouze na tom, jak využijeme naši vlastní svobodnou volbu.

Tak nemůžeme čekat a promarnit ani chviličku; jsme zavázáni dělat svou práci jak nejvíce je možné. Ve skutečnosti se nic nezmění, kromě toho, co změníme svým vlastním úsilím.

 [115567]

Z 2. části denní lekce kabaly 20/08/2013,  Předmluva ke knize Zohar