Dnes chceme mezi námi vytvořit ještě větší jednotu. Přípravné období, které trvalo pěkných pár let, skončilo. V minulosti bychom nebrali tuto výzvu vážně. Avšak dnes jsou venkovní podmínky ve světě, vnitřní podmínky v Izraeli, vnitřní podmínky ve skupině a vnitřním podmínky v každém jednotlivci více či méně příhodně, abychom se „přepnuli na vyšší rychlost.“ Nastal čas.

Otázka: Už jsme zahájili toto zrychlení?

Odpověď: Někteří lidé jsou stále na „neutrálu“, zatímco jiní postupují společně s námi. Každý sám určuje, s jakou rychlostí se pohybuje vpřed.

Otázka: Může ji člověk měřit?

Odpověď: Nemůže ji měřit, ale vše je v jeho rukou. Nakolik je spojen se skupinou, s učitelem, s našimi společnými akcemi? Někteří lidé ještě spí, zatímco jiní vynakládají veškeré své úsilí, aby se zapojili do procesu, a ze dne na den cítí to „extra.“ Všechno závisí na stupni souhlasu s tímto procesem proti své touze. Takže, nehledejte v sobě skuliny, ale spíše jednejte.
[89958]
Z 3. části denní lekce kabaly 10/10/12, Talmud Eser Sefirot

Otázka: Jaké jsou kriteria pro integrální společnost, na základě kterých bude kontrolovat svoji celistvost?

Odpověď: Kritéria jsou moc jednoduché a zjevné: pozvednutí člověka nad svým egoizmem a vnímání každého člena společnosti principem „miluj bližního jako sebe“.

Otázka: Je to nezměřitelné kritérium. Co znaměná „povzvednut“ nebo „miluj“?

Odpověď: Tyto kriteria se dají změřit, ale ne přímo. Nikdy nedokažeme změřit naše vnitřní úsilí vynaložené na překonávání vlastního egoizmu, nakolik přijímáme přání druhého a snažíme se jej naplnit vlastními prostředky.
Vším tím se člověk zatím neřídí. Nepronikáme natolik do podstaty přírody: neživé, rostlinné, živočišné, a tím více lidské, aby jsme pocítili vnitřní síly, které námi pohybují. Vždyť mluvíme o měření vnitřního světa člověka.
Jsou lidé, kteří pozvednutím nad vlastním egoizmem, začínají měřit a přesně hodnotit jak egoistická tak i altruistická přání, síly pusobící v těchto přáních, možnosti přechodu, způsoby, prostředky, které jim pomáhají vykonat všelimožné dějství uvnitř svých vlastností. Ale tohle všechno se vztahuje pouze na toho, kdo již vládne sebou a všemi těmito prostředky.
Všechno tohle může změřit pouze ten člověk, který rozkryl v sobě tento duchovní systém (nový smysl) a vnitřně se v něm svobodně pohybuje. Když byl tento systém pro něho rozkryt a všechny vlastnosti se pro něho třídí, pak jsou mu jasné vztahy. Dokáže změřit vlastní egoizmus. Chápe sílu, objem každé své vlastnosti a pocitu atd. V podstatě jich není tak hodně. Pro něho to je jako rozkrytá karta.

Otázka: Jak se mohu držet duchovní práce v mém každodenním životě tak silně jak je to jen možné (na ulici, ve veřejné dopravě, atd.)?

Odpověď: Snažím se dívat na vše skrze systém spojení, skrz systém vzájemného doplňování. Zajímá mě, zda skrze všechno co se přede mnou objeví, uvidím vzájemnou spolupráci mezi dvěma protichůdnými silami, které mi znázorňují různé obrazy.

Jsem-li v kruhu na semináři a přede mnou je devět přátel, partnerů, ale také svým způsobem konkurentů, v tom, kdo dá nejlepší odpověď a kdo bude odpovídat méně přesně, jak můžeme doplnit jeden druhého, jak můžeme hrát společně s cílem nalézt správné odpovědi? Zde je hodně blízkosti i vzdálení.

Pokud jsem na ulici, proč bych nemohl vidět stejného partnera v každém kdo ve mě vyvolá určitý pocit? Nezáleží na tom, zda pro nebo proti, co je důležité je, jak na něj reaguji. Mohu na něj reagovat jako na někoho, kdo je mi velmi blízký? Moje ego mi to nedovolí. Pokud bych se na něho mohl dívat jinak, uviděl bych velmi blízkého a milého člověka a okamžitě bych svůj postoj k němu změnil.

Musíme si s tím hrát, mačkáním start-stop tlačítka pro přijímání a odevzdání a neustále vyjasňovat naše vztahy s ostatními. Pak se stanete pružnějšími a získáte měkčí postoj k životu a ke světu.

Ale v celku budete samozřejmě chtít vidět řídící sílu prostřednictvím tohoto postoje, která vám celý tento obraz představuje a promítá ho před vámi, tak abyste uviděli odhalení Stvořitele, abyste uviděli řídící sílu za tímto obrazem.
[89282]
Z „Virtuální Lekce o Základech kabaly“ 23/9/12

Jediným způsobem, jak duchovně pokročit je pracovat ve skupině, díky které se vyjasní zda se chceme spojit jeden s druhým. Nakonec zjistíme, že se spojit nemůžeme a ani nechceme a zcela odmítáme vzájemné spojení.

Naše celá přirozenost se bouří proti takovému spojení. Jsme připraveni dělat cokoli kromě toho. Existují vztahy, které nás baví a chceme je, ale spojení s přáteli, vzájemné propojení, v němž každý jedinec slouží pro všeobecné – s tím naše srdce nikdy nebude souhlasit.

Pouze takový vzájemný vztah se nazývá „spojení“, v němž každý je jako součást v elektrickém obvodu nebo v motoru. Takže v každém úplném systému je každá komponenta součástí systému a musí provádět svou práci a dodržovat své povinnosti vůči jiným částem.

Abychom to udělali, musíme anulovat ego. Lidé, jejichž ego není tak rozvinuté jsou připraveni být s ostatními, je pro ně snadné být blízko, cítit jeden druhého, být přáteli. Nicméně, čím více se člověk rozvíjí, tím více jeho ego roste a tím obtížnější je se spojit s ostatními. Vůbec necítí, že nějaké přátele má.

Kdysi, dokonce před několika desítkami let, lidé cítili blízkost, ale dnes je každý sám. Ani si nevšímáme, jak jsou všichni zavřeni ve své ulitě. Schováváme se za obrazovku počítače a nazýváme to vztahem. Cítíme se takhle lépe, pohodlněji! Celé lidstvo je teď takové.

Existují různé metody pro spojení lidí, které jsou převážně založeny na nacismu, fašismu a fundamentalismu. Tyto metody mají navodit pocit solidarity v masách. Do jisté míry to zastaví jejich psychický vývoj, a tak je jednodušší je řídit.

Ale v duchovním rozvoji na straně druhé, existují dva protikladné přístupy, které jsou integrovány. Na jedné straně, člověk musí být velmi vyvinutý, velký individualista. Každý musí mít pocit, že je naprosto izolován a že nepatří nikomu jinému. Je to tak výrazné, že se zdá, jako by nepatřil do tohoto světa.

Na druhou stranu jsme povinni se spojit tak silně, že by měl každý zcela anulovat sám sebe proti své touze anulovat ostatní. To je ten nejnereálnější požadavek, který může v našem světě existovat, a který je proti trendu vývoje lidstva. Koneckonců, jak se ego vyvíjí, lidé se od sebe stále více oddělují. Všichni se odtahují od ostatních a skrývají se za svým počítačem, mobilním telefonem nebo doma.

Každý žije v ulitě, kterou si pro sebe vytvořil. Najednou je povinen provést opak: opustit své místo a spojit se ve svém srdci a duši. Co je víc, musíme to udělat nikoli tím, že budeme nuceni, ale tím, že to budeme chtít sami! Koneckonců, zjistíme, že tato jednota je nejvyšší hodnota.

Není v tom žádná výhoda, ale zde leží pravda. Tedy je velmi obtížné přistupovat k hodnotám odevzdání a lásky, pokud pro to vnitřně v našich pocitech nenajdeme ospravedlnění.

Je to však princip, podle něhož duchovní svět funguje! Za účelem získání těchto hodnot, které jsou zcela opačné od našich současných hodnot, musíme přijmout pomoc vyšší síly tak, že nás bude ovlivňovat a změní nás.

Musíme o to žádat v průběhu studia. Koneckonců, studujeme akce, které se konají na vyšší úrovni (činy odevzdání, lásky a spojení) pracujeme na systémech duší. Není to mechanický systém, který je bez citu, ale živý systém, ve kterém mysl a pocity působí v souladu se zákonem vzájemné záruky.

Studujeme o vztazích mezi našimi touhami, které jsou ve vzájemném odevzdání, a chceme je napodobit, což znamená studovat je, připojit se k nim a vstoupit do stejného stavu. Tak se přitahujeme do tohoto stavu a pobízíme vliv síly nazývané reformující Světlo.

Musíme přemýšlet a studovat o těchto vyšších stavech, o tom, jak naše egoistické touhy pracují loajálně ve vzájemném dávání.
[88732]
Z 2. části denní lekce kabaly 19/9/12, Zohar