Rozděluji se na dvě části: GE a AHP.  Tou důležitou částí uvnitř mě je GE, a v něm jsem v napraveném stavu.

Na druhé straně, pracuji se svým AHP  pouze pro potřeby druhého: Je to, jako bych „polykal“ jeho přání a začal mu sloužit. Světlo přichází shora, a já předávám toto Světlo druhému prostřednictvím svého AHP, což je jedinný způsob, jakým AHP používám.

Pokud však druhý ničeho nepotřebuje, pak mé AHP neexistuje. Je vloženo do mých GE, a já se vracím do stavu malosti, do napraveného stavu.

Je to tím, že vlastně nic, kromě mých GE, nepotřebuji, a potřebuji je pouze proto, abych byl připraven dávat ostatním. Při každém kontaktu okamžitě prověřím, co druhý chce a když v něm naleznu nenaplněné přání, najdu a rozvinu v sobě pouze tu část, která zajistí to, co si žádá Shora. Pouze do té míry pracuji se svým AHP.

Tomu se říká duchovní svět: Já neexistuji. Existuji pouze do té míry, do jaké dávám ostatním. Dokud však nejsou ostatní, nejsem nic, nula. Je to tím, že mé GE nejsou mnou, jsou pouze stavem připravenosti, hledání – kdo potřebuje mé dávání?
[98785]
Z 1. části denní lekce 24/1/2013, Rabašovy spisy

Vyšší síla ovládá a řídí vše, pod ní jsou „ministři,“ síly, které udržují celou realitu. Realitou je člověk, jedna duše, ve které existuje aktivní síla, čin Stvořitele, Jeho myšlenka.

Tato síla se dělí na mnoho částí, na jednotlivé síly, které fungují na několika úrovních, a které se na různých úrovních zdají být sobě navzájem protikladné, takže se stvoření domnívá, že je na něm takový čin prováděn bez nějakého řádu. 

Je to tak zařízeno úmyslně, abychom byli zmatení zjevným nepořádkem, a měli tak záznam opačného stavu od pravdy, jakoby v realitě žádný Stvořitel nebyl, ale pouze síly stvoření a nějaké další síly. Můžeme si myslet, že Stvořitel existuje, ale Jeho řízení je špatné a má mnoho chyb. Kromě toho, existující síla se zdá být namířena jakoby proti Stvořiteli, jakoby od Něj nic nepocházelo, abychom se pozvedli nad naši tělesnou úroveň.

Pokud si však člověk opravdu přeje spatřit Krále coby vyšší řízení, a toto objevit nad jeho vlastní podstatou, pak je jeho vnímání napraveno a on odhalí, že pro jeho nápravu je vše již připraveno. Bojuje, aby očistil své nádoby a  přivedl je do stavu dávání kvůli dávání tím, že si Stvořitele hlídá, a ve stejnou dobu napravuje své nádoby tak, aby přijímaly kvůli dávání.

V první válce získá sílu víry, ve druhé získá Světlo Chochma, porozumění systému, jeho plánu, důvodům, cílům tím, že pracuje se svými nádobami přijímání. Tak se učí jakým způsobem vyššímu Řízení porozumět a jak jej cítit, tím, že korunuje Stvořitele na toho, jež vládne nade všemi silami. Je to tím, že se tyto síly, jak Jeho ministři tak  i ty, které se zdají být Jeho nepřáteli, různí kriminálníci, vrazi a lupiči, v důsledku této války a toho, že je člověk připisuje jednomu Králi, spojí.

Pochopí, že válka není vedena proti silám, které mu jsou cizí, ale proti sobě samému, aby ve všech těchto silách objevil Stvořitele. To je podstatou všech válek.

Ačkoli slýcháme, že “není nikoho jiného kromě Něj“ a že On je dobrý a schovívavý, musíme si projít všemi úrovněmi, abychom to tak skutečně cítili. Máme před sebou stále dlouhou cestu, na níž se budeme napravovat prostřednictvím všech stavů, které nám Stvořitel předkládá, jimi nás učí umění porozumění a dosažení systému Jeho sil, jejich prostřednictvím tak, že budeme schopni Mu rozumět a cítit Ho. Cítit Ho podle pravidla „ze Tvých činů Tě poznáváme“. Tak Mu budeme postupně více a více podobní. 
[98837]
Z 1. části denní lekce kabaly 27/01/2013, Spisy Baal HaSulama

Baal HaSulam, “Úvod do studia Deseti sefirot,” Bod 141: „Nejsem nikde než v Tóře. Proto dodržujte Tóru a v ní Mě hledejte, a Světlo vás napraví a vy Mě naleznete,“ jak je psáno, „Ti, jež Mě hledají Mě najdou.“

O tohle se snažíme, snažíme se spojit jako jeden muž s jedním srdcem, dosáhnout vzájemné záruky a „milovat bližního svého jako sebe sama“ tím, že ukazujeme naši připravenost na takové spojení během studia. A pak během každé chvíle, odhalujeme nakolik toho nejsme schopni a pak se opět, navzdory všemu, snažíme myslet na sjednocení a spojení.

Doufáme, že naše studium a spojení nám pomůže odhalit Stvořitele, abychom Mu přinesli potěšení. Během studia se toto stává modlitbou, činem nápravy, a to nás posunuje blíže k cíli. Pokud se přátelé snaží správným způsobem spojit, pozvednout své body v srdci nad jejich ego, osvobodit je od jeho řízení, a spojit je, k čemuž dochází během lekce, kde se o takových stavech hovoří, pak tím přitahujeme reformující světlo. A to je vlastně naším úsilím.

Vždy budou nějaké překážky, bude jich víc a víc. Proto se musíme navzájem posílit a právě tehdy, kdy přichází zoufalství a na cestě se objevují velké obtíže, člověk je z nich bezradný, neví co má dělat, chce uniknout, unaví se a usíná, nebo naopak, začne být rozlobený a nedokáže takový stav unést. Ale právě takové stavy jsou nejprospěšnější, protože přidávají další kapku práce, kterou na sebe přitahujeme Světlo.

Ten, který si nezoufá a poddá se, je tím, který uspěje. Tady ani moudrost, ani síla nepomůže, jen vytrvalost. Čas to udělá.

“Čas” symbolizuje mnohé snahy, které člověk každou chvílí vyvíjí, dokonce i ty nejmenší. Tyto pokusy se nahromadí, spojují a na závěr přináší i řešení.
[98320]
Z 1. části denní lekce 7/1/2013, „Úvod ke studiu Deseti sefirot“

Řešení je ve vzájemné inkluzi.  Spojujeme se nejen meni námi, s těmi, jež jsou na kongresu přítomni fyzicky, ale také se všemi přáteli na světě, kteří jsou připojeni virtuálně. Přání ženy je v nás ve všech, a navíc k němu, všichni kabalisté za ty věky, kteří operovali na naší úrovni, se účastní v našich činech a pokračují i nadále.

V duchovnu se přeci nic neztrácí; všechny síly pokračují v činnosti uvnitř celkového věčného systému. Ucítíte, jak za námi stojí, zcela reálně nás podporují a v porovnání s tím je náš svět pouze příležitostí seznámit se s touto realitou.

Vše pramení ze vzájemného sloučení. Když si člověk přeje být začleněn s ostatními a nasát jejich přání, vnitřně bude cítit, že existuje ohromná síť spojení. Musí cítit všechny úrovně, všechny síly, všechny duše, které v této síti operovali a operují.

Odtud bereme všechny naše síly; jsme jako děti, které musí jen trochu zabrečet, a z tohoto breku, jako pro dítě, začne celá síť pracovat. „Dospělí“ už vědí, jak se o nás postarat, a které síly nám předat, jak nás posilnit, a jak o nás pečovat. Není pochyb o tom, že udělají svoji práci.

Tomu se říká vznést MAN, modlitbu, kterou mohu vznést podle své úrovně. Žádám vyššího, aby tuto práci udělal, ale musím Mu ukázat, že jsem k Němu loajální, což znamená, že budu v Jeho rukou jako dítě, které je v náručí matky a o nic se nestará. Ví, že je na tom nejbezpečnějším možném místě. Není nic bezpečnější, než být v matčině náruči.

I my musíme stejným způsobem počítat se silou kabalistů, že udělají celou práci. My jednoduše nemáme sílu to udělat. Je to pouze naší oddaností a spojením, kterým prokazujeme, že se zcela podáváme vyšší síle, aby se o nás postarala.

[98248]
Z kongresu v Aravě 17/1/2013, Lekce č. 1

Zpráva: Vědci z univerzity Illinois dokázali vytvořit vzorec štěstí, jehož dodržování dá možnost více párům zachránit šťastné a dlouhodobé vztahy. Průzkum ukázal, že nejdůležitější pro zdravý vztah mezi mužem a ženou, bez ohledu na to, v jaké fázi se nachází jejich vztahy, je otevřenost, pozitivní nálada k partnerovi, společné cíle a úkoly. Po objevení nejmenších potíží, je nejlepším způsobem pro jejich vyřešení otevřený vztah. Vědci věří, že čím více poctivosti a průhlednosti bude ve vztazích, tím je snadnější vyřešit problém se svým partnerem nebo partnerkou.
Mimo to, je nesmírně důležité rovnoměrné rozdělení povinností, odpovědnosti a také výsad (privileg). Jak muži, tak i ženy se musí snažit navázat dobré vztahy s kamarády a kolegy svého partnera, stejně tak jde o rodiče a příbuzné.
Vědci upozorňují, že čím pevnější bude spojení partnerů v oblasti sociálních vztahů, čím více budou mít společných kamarádů a pevnější vztahy s příbuznými, tím lepší vztah budou mít mezi sebou.
Proto, aby problémy vznikající mezi mužem a ženou byly vyřešeny maximálně bezbolestně pro oba dva, je nutné, aby je spojovali stejné cíle, práce nad společným projektem, a také společné dosažení cíle.

Replika: Prostředí a společnost určuje budoucnost každého páru i každého jedince. Systematické povídání, diskuze – rodinné semináře (sadnaot) jsou jistotou vzájemného pochopení a propojení se jednoho s druhým – v tom je zákon života a jejich jednoty.

Otázka: Co je “duchovní narození v poušti?” Cítím určitý druh zklamání z předchozích kongresů, protože jsme tam dosáhli zvláštního pocitu spojení, a pak přichází pád. Jak můžeme využít tohoto pocitu zklamání jako přípravy na kongres?

Odpověď: Naše první spojení musíme porodit v poušti. Toto duchovní nazrození je prvním odhalením našeho spojení ve vyšším systému, jako člověk, který se narodí do světa, do duchovního světa.

Víte, kdy člověk dosáhne první úrovně? Když mu je řečeno: “Ničeho nedostaneš“ a on se s tím spokojí. Takže nerozumím, co to zklamání je. Duchovní vzestup je nad vším lidským zklamáním; je to duchovní dosažení. Měl byste být šťastný, že nemáte nic, a co víc, že ostatní dostali všechno a vy nikoli. Tomu se říká být na vstupu do první úrovně.

Takže tu pro zklamání není místo!
[97642]
Z 1. části denní lekce kabaly 8/1/2013, “Úvod do studia Deseti Sefirot”

Zohar, “Naso,” Bod 180: Požehnání knězů. Nechť ti Pán požehná, nechť Pán osvítí, nechť Pán nese…. požehnává to Ha-Va-Ya-H, a oni jsou také tři jména Ha-Va-Ya-H v požehnání knězů, která jsou paralelou tří linií, tři písmena v Ha-Va-Ya-H v náplni S”G (63) Yod, Hay Vav, Hay. Tato tři písmena Yod ze S”G, jsou původní těchto tří Ha-Va-Ya-H.

Kabalisté mají problém. Každá věda v našem světě jako fyzika, chemie, biologie, zoologie a botanika má svůj vlastní jazyk, ale pro emoce jazyk není, protože v našem světě je nedokážeme poměřovat, změřit, zvážit, nebo je rozdělit na různé druhy, atd.

Když začneme zkoumat přání přijímat a v něm různé druhy pocitů, podle velikosti přání a jeho druhu, ve třech liniích, na všech úrovních jeho síly, potřebujeme jazyk, abychom popsali, jak na to.

Vezměme například psaní hudebních not; není to jazyk. Pouze píši nějaké symboly, které musí někdo další zahrát a cítit, a pak může porozumět pocitům, které jsem chtěl sdělit, ačkoli pro něj to může být něco zcela jiného. To je veký problém.

Ze stejného důvodu obojí, psychologie i psychiatrie, nejsou považovány za exaktní vědy, neboť jsou založeny na nemnoho zkušenostech, které můžeme nasbírat během našeho života a ne více než to. Je to tím, že našimi smysly nelze pocity měřit, dát je do tabulek, grafů, aby to bylo železné pravidlo.

Proto kabalisté vynalezli záznamenávání duchovního dosažení za použití Gematrie (numerických hodnot písmen a slov) a to se skutečně stalo velmi lakonickým jazykem, který spojoval mnoho přesných detailů, které mohou být předávány od jednoho člověka druhému. V porovnání s hudební kompozicí, kde si každý může představovat, co měl skladatel na mysli, tady se nemůžete mýlit. Aby se Gematria rozvíjela, musíte dosáhnout a dojít stejného místa, stejného fenoménu, být včlenění do té samé duše, která to napsala, a pak ucítíte přesně ten samý stav, neboť jste spojen s duší přilnutím, a tak si můžete být jist, že jste skutečně obdržel její poselství.

[97727]
Ze 2. části denní lekce kabaly 8/1/2013, Zohar

Na jednu stranu existuje mnoho duší a každá z nich se dělí na více částí. Ale na druhou stranu, může být duchovno rozděleleno na části? Víme, že existuje jedna ucelená realita a nic než to. Dokonce ikdyž jsme zmatení, neboť vidíme její oddělené části, je vlastně jedním celkem, neboť byl od počátku stvořen pouze jedinný stav, jedna duše.

Nazývá se duší Adama HaRišona (prvního muže), Malchut z Ein Sof (Nekonečna). Po přípravě, odhalíme tuto vnitřní realitu za Partzufim a “světy” mnohem jasněji. Je to o přání, které lne ke Stvořiteli. Přilnutí na úrovni kořene se nazývá Malchut z Ein Sof, a na čtvrté úrovni přilnutí se nazývá duší  Adama HaRišona. Všechno je to o tom, jak se na toto přání díváme z určitého bodu našeho vývoje.

Takže byl stvořen pouze svět Ein Sof nebo duše Adama HaRišona a nic jiného. Tato duše se nachází v každém člověku a je nazývána “Israel,” což znamená Yashar—El (přímo ke Stvořiteli), těmi, kteří dosáhli duchovna. A co více, je celá v každém, neboť duchovno není rozděleno na oblasti a části, jak to vidíme v hmotném světě. Pouze nedostatečná náprava mi brání spatřit skutečný obraz, nacházím se v ní nicméně i tak, v počátečním stavu jedné duše, která pro nás byla připravena, abychom ji odhalili.

Kabalisté však říkají, že je 600,000 duší, jež jsou rozděleny do “jisker.” Takže na čem stojí taková struktura, na “genealogickém stromu”? Je to zkreslený obraz reality, který je rozdělen silou narušeného přání každého v nás. Nejdříve se toto přání oddělilí a úplně brání vstupu Světla, je mu úplným opakem. Pak, silou nápravy, přání začíná dostávat záměr kvůli dávání, nebo jinými slovy, je očištěno. Do míry, do jaké má tento záměr, v něm září celková duše. To znamená, že přání postupně objevuje svůj skutečný stav. Nejprve cítí, že je malou částí celkové duše, a nakonec odhalí, že je stejná jako duše. Poté objeví, že je to Adam HaRišhon.
[97733]
Ze 4. části denní lekce kabaly 8/1/2013, “600,000 duší”