Zohar, Kapitola“BeHaalotcha (Když You Mount the Candles),” Bod 62: Taková je Tóra. Má tělo, což jsou Micvot Tóry, které jsou zvány „těla Tóry.“ Toto tělo se obléká do oděvů, což jsou pozemské příběhy a blázni světa zvažují pouze tento oděv, kterým je příběh Tóry. Neznají víc a nezvažují víc než to, co existuje pod tímto oděvem. Ti, kteří znají víc, nezvažují oděv ale tělo, které je pod tím oděvem. Ale mudrci, služebníci Velekrále, ti, kteří stáli na hoře Sinaj, zvažují v Tóře pouze duši, což je esence toho všeho, skutečný zákon. V budoucnosti pohlédnou na duši uvnitř duše Tóry.

Tato pasáž nám říká o procesech, které se v člověku odehrávají. My jsme „blázni“ nebo „mudrci,“ v závislosti na stavu, ve kterém jsme. Odhalí se v nás velká Aviut (hrubost touhy) a my padáme dolu. Pokud jsme schopni se vypořádat s touto nově odhalenou Aviut tím, že nad ní postavíme zástěnu, staneme vnímavějšími, napravenějšími a můžeme jít hlouběji.

Stejné platí pro náš materiální svět: někteří lidé jsou pošetilí a jiní jsou moudří. Co znamená „pošetilí lidé“? Jejich touha přijímat je velmi malá. Protože nejsou dostatečně vyvinutí, nepronikají do „těla“ (Guf) Tóry. „Oděv“ (světské příběhy) jim stačí. Jejich touha nepožaduje, nezavazuje ani je nenutí, aby odhalili vnitřní esenci toho, co je v Tóře psáno.

Když touha přijímat potěšení vyroste a projeví se v každém člověku jako část globální touhy (tj. odhalí se celý systém spojení mezi námi), začneme dávat otázky o smyslu našeho života a naší úloze. V tomto bodě si uvědomujeme, že všichni závisíme jeden na druhém, a proto se musíme sjednotit. Vše závisí na hloubce naší touhy přijímat potěšení (na našem egu), které je uvnitř nás postupně odhalováno. Pomáhá nám přejít z oděvu k hlubšímu obsahu Tóry.

Proto se každý člověk musí nutit, aby se spojoval s ostatními nakolik je to jen možné. Pak s pomocí skupiny obdrží mnohem větší sílu Světla, které Napravuje. V souladu s tím bude odhalena hrubší touha přijímat potěšení a člověk se do ní bude schopen ponořit hlouběji a tak odhalí vnitřní esenci, která se schovává za oděvem.

Blázni a mudrci jsou uvnitř každého z nás. Proto se musíme ujistit, že se budeme schopni vypořádat s nejhlubšími vrstvami touhy přijímat potěšení. Odhalení Tóry se děje uvnitř napravené touhy těšit se ve vztahu k její síle a hrubosti. Pak je Aviut (hrubost) touhy přeměněna v Zakut (čistotu, jemnost).

Filed under: Vnímání, Zohar - články ke knize - Žádné komentáře→

Nevíš, jakými stavy procházíš, zatímco studuješ Zohar a není třeba se tím znepokojovat. Jediný tvůj úkol je používat Zohar jako „zázračný nástroj.“ Ať se cítíš dobře nebo špatně, ať tě tato kniha přitahuje nebo odstrkuje, snaž se pokračovat. Na této cestě ti přinesou úspěch trpělivost a nepřetržitost.  

Nejdůležitější věcí je touha přitahovat Světlo Nápravy, které tě bude ovlivňovat, takže začneš cítit a vidět spojení mezi tvým studiem a tímto Světlem. Nebude to nadále zázrak, ale bude to odhalený systém. Postupně začneš chápat, jak pracuje, a jak jsi strukturován; jak tě může Světlo ovlivňovat a měnit tvé touhy, myšlenky a záměry.

Také uvidíš, jak na tebe Vrchní Systém svítí, stejně jako jak mohou tvé touhy a úmysly vyvolávat větší či menší Světlo. Začneš si tento systém uvědomovat. Stejně jako na jakémkoliv jiném poli studia, původně jeden studuje vnější spojení, aniž by věděl, proč jsou věci tak, jak jsou. Ale pak ronikne do systému jeden pronikne hlouběji, začne jej cítit a staví z něj model uvnitř sebe. A tak v tom novém světě začne žít.

Proto můžeme duchovnu porozumět jen tím, že k němu v sobě postavíme ekvivalent. Pokud chci vědět, jak nějaký stroj či systém funguje, pak jej pouze nestačí studovat zvenčí. Musím uvnitř sebe postavit systém, abych jej cítil a chápal skrze svou mysl. Pak začnu chápat, jak to pracuje.

Avšak když stavím duchovní model, musím nejprve získat síly a kvality, a pak je mohu používat k vystavění modelu duchovního systému. Jinými slovy potřebuji získat duchovní vlastnosti, a pak se systém postupně vynoří a bude ve mně odhalen. 

Pak nadále nebudu muset vyvíjet úsilí, abych se ke studiu nutil. Porozumím celému systému Parcufim, Sefirot a světů, a jak je smysluplně ovlivňovat.

Tímto způsobem vstoupím do kabalistické vědy a začnu chápat, o čem Zohar mluví. Bude mě vést a říkat mi: „Jdi tam, tady zatoč a podívej se, jak to funguje.“ Takto se budu učit.

Ucítím tento systém a budu pracovat s ním a se všemi Parcufim, světy a Sefirot. Začnu odhalovat jeho vnitřní sílu, zvanou Stvořitel.

Filed under: Studium, Vnímání - Žádné komentáře→

V „Předmluvě ke Knize Zohar“ Baal HaSulam vysvětluje, že věda kabaly zkoumá vše ve vztahu k duši. To protože si ve skutečnosti neuvědomujem nic vně nás; místo toho odhalujeme, vnímáme a hodnotíme věci skrze naše pocity.

Proto když čteme o procesech, které se dějí mezi Zeir Anpinem, Binou a Malchut, a spojeních a činnostech mezi nimi, vše se to děje uvnitř nás, ve spojení mezi námi a mnou. Učíme se o tom, co se děje v naší duši, nebo co naše duše cítí a odhaluje nám. Kde je to cítěno, a kde se to odhaluje, je pouze uvnitř ní.

Ve skutečnosti je má duše toto spojení mezi mnou a ostatními. Avšak právě teď cítíme, že existujeme v našem vnitřním hmotném těle; toto je náš svět, protože nevnímáme nic jiného.

Filed under: Duchovno, Spojení, Vnímání - Žádné komentáře→

Filed under: Vnímání - Žádné komentáře→

 Otázka, kterou jsem dostal: Co je spojení mezi námi, místo, kde jsi nám řekl, abychom pátrali po vlastnostech, o kterých čteme v Knize Zohar? Mezi čím je to spojení?

Má odpověď: Je to spojení mezi všemi částmi univerza včetně nehybné, vegetativní, pohyblivé a lidské úrovně, tělesné úrovně a duchovna a mezi vším. Spojení musí být všemi způsoby společné, začleněné a úplné. Všechny části musí být do úplné míry spojeny, na 100%. Toto se bude nazývat Malchut Světa Nekonečnosti – nádoba pro Světlo.

Je to tělesná a duchovní nádoba, kde se všechno v existenci spojuje bez jakýchkoliv rozdílů. Všechny touhy, všechny fenomény a vše, co by jen mohl člověk vymyslet, představit, cítit a chápat musí splynout v jediné harmonii, doplňujíce jedno druhé.

Právě teď se toto všechno zdá nedokonalé, rozdělené, vzdálené, protikladné a navzájem si odporující všemi způsoby, protože se na to díváme špatným pohledem. Proto vidíme pokřivený obraz.

Dokonce i ve fyzickém světě objevují kvantoví fyzikové, že když sledují fenomén, ovlivňují svým sledováním tento jev. Toto zjištění je skutečně pravdou; nepředstavují si to. Odhalili objektivní zákon. Ale odhalili pouze část zákona – fakt, že je vše dosaženo pouze skrze spojení. Ale druhá půlka zákona uvádí, že všechno cítíme uvnitř nás místo navenek, jak se nám to zdá.

Já jsem sledující a všechno se děje uvnitř mě. Proto měním to, co se děje, svým náhledem a přístupem. To protože se to vše děje uvnitř mě, v mých měnících se vlastnostech. Když se dívám na svět, soudím jej podle svých vlastních nedostatků, protože je to skrze ně, jak sleduji svět. Ovlivňuji výsledky tím, že měním sám sebe.

Celý svět je království Stvořitele, ale závisí zcela na tom, jak se na něj dívám. Pokud se na věci dívám pozitivně, pak je vše dobré, a pokud se dívám negativně, pak je vše špatné. Tak jediná věc, kterou musím napravit, je můj přístup.

Filed under: Člověk, Spojení, Svět, Vnímání - Žádné komentáře→

Zohar, kapitola “Přijď k Faraónovi,” bod 68: Má jinou cestu přistupování k rostlinám: Když se tichý Nil vrací z Malchut do svého místa, když se zvedá a padá. Jelikož jsou jeho vody nehybné, kráčí potichu a veliký netvor šplhá na tyto Nily a není tam v nehybném Nilu. A všechny byliny rostou kolem toho nehybného Nilu na obou stranách. Pak netvor vyšplhá na tyto byliny a roste mezi nimi a pak se vrací do všech těchto Nilů.

V této sekci Zohar vysvětluje, jak je Přímé Světlo odhalováno v Odraženém Světle. Do míry, do které mohou touhy v Malchut pracovat s Odraženým Světlem, se do ní Přímé Světlo odívá. Pokud je zmenšeno Odražené Světlo, Přímé Světlo se z ní ztratí.

Co pro nás tento příběh dělá, když mu nerozumíme a nemůžeme jej spojit s našimi touhami a jejich naplněním? Zohar nám nedává žádné vysvětlení, jak jít s příběhem. Neříká nám přesně, co se zde děje, nebo nám nedává cokoliv, čeho se „chytnout.“

Odpovědí je, že nám  nechce objasnit příběh. Zohar by nám jej mohl vysvětlit jazykem kabaly nebo jiným psychologičtějším a pochopitelnějším způsobem. Avšak místo toho Zohar ponechává místo pro naše snahy porozumět a cítit, „Co to je? Na co to je? Kde to je uvnitř mě?“ Vše, co popisuje,  se nepochybně odehrává v každém člověku.

Provádím všechny akce, které jsou v Knize Zohar popsány. Nakonec, můj pravý stav je,  že jsem právě teď ve Světě Nekonečna, ale mezi mým současným stavem a Světem Nekonečna je 125 stupňů skrytí.

Zohar nám příběh záměrně prezentuje touto cestou, abych hledal tyto věci uvnitř mě za účelem, abych se vrátil do vnímání Světa Nekonečnosti.  Hledání samotné uvnitř mě dává zrod novým vlastnostem, smyslům a vnitřním rozlišováním. Pomáhá mi začínat cítit to, co současně necítím, tím, že rozvíjí smysly, které vnímají duchovní svět.

Proto je úsilí povinné. Je psáno, „Jeden dostává odměnu podle svého úsilí.“ V duchovním světě ti nic nepomůže vyvíjet své úsilí. Je také psáno, „Usiloval jsem a našel jsem.“ Kdy najdeš duchovno? Když tě Vrchní Světlo ovlivňuje to stejné míry, jaké je tvé úsilí. Pak naplní tvůj smysl duchovního vnímání. To je to, co se děje pokaždé, když stoupáš z jednoho stupně do druhého. Avšak nejdůležitější věc je pozvednout se alespoň do prvního duchovního stupně.

Filed under: Práce, Studium, Vnímání, Zohar - články ke knize - Žádné komentáře→

Otázka, kterou jsem dostal: Na začátku lekce jsem si vzal papírek a začal jsem si poznamenávat, kdykoliv se mé myšlenky zatoulaly od lekce. Po patnácté jsem to vzdal úplně a přestal jsem to kontrolovat.

Moje odpověď: Proč jsi přestal? Právě naopak, bylo by mnohem lepší, kdyby se ti tyto „vstupy a východy“ děly tisíckrát za sekundu. Je psáno, „Tóra přijde ze Zionu,“ kde je slovo „Zion“ (Cion v hebrejštině) odvozeno ze slova „východ“ (Jecira). 

Čím častěji se tvá mysl odpojí od lekce a pak se k ní znovu vrátí, tím víc budeš postupovat. Je to jako strojírenství, čím více postupujeme, tím vyšší jsou frekvence, které používáme.

Tato frekvence naznačuje kvantitu vnitřních rozlišení, které vnímáš v jedné sekundě. Můžeš je zpracovávat a prožívat, abys získával nové infromace, vjemy a  novou duchovní úroveň. Takto je kvantita přeměňována na kvalitu.

Proto nelituj mnoha vstupů a východů, které během lekce zažíváš. Naopak, čím víc, tím lépe!

Filed under: Studium, Vnímání - Žádné komentáře→

Musíme si toto duchovní tělo představovat ne jen jako tři linky, ale jako multidimenzionální. Je to podobné tomu, jak lidské tělo obsahuje množství různých systémů: mízní soustava, nervový systém, cirkulační soustava a mnoho dalších, o kterých dokonce ani nevíme. A dodatkem jsou zde energie, kapaliny a chemické látky, které jimi proudí. Duchovní tělo obsahuje dokonce ještě více komponentů a spojení, protože každá jeho sekce má odlišné vlastnosti, odlišné druhy spojení a odlišné formy na všech různých úrovních. 

Nejsme schopni se to naučit dokud to skutečně neucítíme. Každý, kdo si myslí, že se to může naučit, je blázen. Potřebujeme pouze toužit, abychom existovali uvnitř tohoto integrálního systému, který celý pracuje kvůli odevzdání. V tomto systému najdeme Stvořitele a stvoření; ve skutečnosti je uvnitř něj vše. Musíme se na něj dívat podle principu „lidská bytost je malý svět.“

Avšak nemluvíme o našem světě a fyzických tělech. „Lidská bytost“ jsem já a „malý svět“ je Kniha Zohar a její příběh.

Filed under: Člověk, Studium, Svět, Vnímání, Zohar - články ke knize - Žádné komentáře→

Otázka, kterou jsem dostal: Proč se nám zdá, že existuje celá materiální realita?

Moje odpověď: Právě teď se to zdá, jakoby existoval materiální svět, a že je zde město, kde žijí lidé. Toto vidím právě teď. Avšak moudrost kabaly vysvětluje, že jsem ve stavu spánku a že si toto vše jen představujeme.

Nepotřebujeme ji popírat; jednoduše potřebujeme odhalit jiný, dodatečný svět, který je vnitřnější a opravdovější. Nepotřebujeme jej sami vystavět, pouze požadujeme, aby v nás byl odhalen Vrchní Silou, silou odevzdání. Tato síla pracuje v realitě dodatkem ke síle přijímání, která kontroluje celý materiální svět, včetně všech jeho malekul, atomů a těl na všech úrovních – nehybné, vegetativní, pohyblivé a lidské.

Právě teď je vše řízenou touto přijímající, egoistickou silou. Avšak je nám řečeno: „Je zde také síla odevzdání.“ Toto se nevztahuje k egoistickému odevzdání, se kterým jsme v tomto světě obeznámeni, a což je převlečená forma přijímání.

Místo toho existuje jiná vlastnost – vlastnost absolutního odevzdání, stejně jako jiná realita, kde je všechno naopak.

Tato celá realita je uvnitř vás a vy jste uvnitř ní. Jednáte a žijete v ní, a přesto je vám skryta.

Filed under: Duchovno, Vnímání - Žádné komentáře→

Otázka, kterou jsem dostal: Jaký je v duchovnu rozdíl mezi temnotou a Světlem?

Moje odpověď: Když člověk do temnoty vnáší Světlo Chasadim, odhaluje, že temnota je Světlo Chochma. Takto kabala definuje rozdíl mezi temnotou a Světlem.
Noc je když je nepřítomné Světlo Chasadim a den je když je Světlo Chasadim přítomné. Světlo Chochma je přítomné stále, vždyť Světlo Chochma je Stvořitel.
Proto vždy svítí na 100%.

Po Cimcum Alef (omezení záměru dostávat pro sebe) je Světlo Chochma odhalováno pouze do míry, do které je člověkem generováno Světlo Chasadim (záměr odevzdávat).
Proto temnota a utrpení, které dnes cítíme, též přicházejí od Stvořitele. Značí, že se k nám Vrchní Světlo přibližuje, ale my to cítíme jako temnotu, zlo a problémy.

Vždyť jsme Vyššímu Světlu prozatím opační.

Filed under: Studium, Utrpení, Vnímání - Žádné komentáře→