Názory : D. Talberth, , prezident střediska stabilní ekonomiky: „…nemá smysl,
aby všichni pracovali po 40 nebo 60 hodinách v týdnu. Lidí musí mít více volného
času“.

D. Wicks, , byznys aliance lokálních ekonomik: „Když změníme naše hodnoty,
nebudeme potřebovat tolik peněz a nepotřebuje víc pracovat.

Kdybychom začali pracovat tak 3 dny v týdnu, bylo by to velice podobné způsobu života
starousedlých národů.

Tráví dost času v besedách a zpívají písně, nám toto chybí, my jsme pořád v
honičce za penězi, abychom si mohli koupit víc nepotřebných věcí“.

Poznámka: Sobeckost nám neumožní stát se primitivními, uspokojit své
potřeby – protože sobeckost vybudovaná Stvořitelem není uzpůsobena pro šťastný život na této Zemi,
ale pro náš postup do Vyššího světa.

Takže všechno je to – dobré a naivní přání! Program a cíl přírody – pozvednout
nás na úroveň Stvořitele.

Filed under: Egoismus, Vnímání - Žádné komentáře→

Otázka, kterou jsem dostal: Co je clona? Z čeho se skládá a jak ji mohu rozpoznat?

Moje odpověď: Clona je síla, která vám umožňuje přemýšlet o ostatních místo přemýšlení o sobě. Je to když získáte odlišný způsob myšlení, cítění a dělání rozhodnutí. Když se to stane, je to jako byste byli znovu zrozeni!

To se nazývá zázrak – „Zázrak východu z Egypta.“ Je to když vyjdete ze své egoistické touhy a náhle se začnete starat o ostatní. Všechny vaše myšlenky začnou pracovat tímto způsobem.

Právě teď se to zdá jako děsivá změna. Kdo by to chtěl? A dokonce i když o tom mluvíme, uvnitř se toho velmi bojíme.

Avšak Vrchní Světlo na nás vykoná tuto změnu. Nevím, jak to udělá. Stane se to jednoduše stejným způsobem, jako nás stvořilo. Tato změna v člověku se nazývá zázrak. Světlo, které naši touhu vytvořilo, na ní také může provést tento „upgrade.“

Filed under: Duchovno, Evoluce, Láska, Spojení, Vnímání - Žádné komentáře→

Je třeba nezapomínat na to, že máme vždy vztah pouze se Stvořitelem.  Před námi není nikdo jiný než On.

Celá neživá, rostlinná, živočišná příroda a lidé, kteří nás obklopují v tomto světě – to jsou pouhé pocity uvnitř našich přání.

Všechny obrazy, postupy a situace v naší touze jsou Stvořitel, přeje si před nás předstoupit ve formě těchto materiálních věcí místo toho, aby nám dal pocítit sebe samotného.

Jestliže člověk cítí tuto skutečnost, že všechno pochází od Stvořitele, už jenom to mu bude stačit.

Nezáleží na tom, jaké mám pocity, hlavní je pocit spojení se zdrojem mého pocitu, zdrojem celé reality – se Stvořitelem.

Pouze tohle mi neber! Nezáleží na stavech, kterými procházím.

Stavy, kterými procházím, mohou být v mých pocitech ty nejhorší, samé zmatky uvnitř mysli –  ale nezáleží na tom, co mám v rozumu anebo v srdci.

Vždyť to jsou moje egoistické smysly a nemá význam, co v nich zrovna probíhá.

Pro mě je důležité jen jedno: to že se neoddaluji od svého zdroje vnímání a zážitků: „je to Stvořitel!“.

To znamená, že člověk „leží na zemi“ a proto nikam nespadne. Vždy se trápí pouze kvůli jednomu, a nic víc nepotřebuje..

Toto je začátek duchovní práce. Pozvednout se nad vše materiální a stále zůstat v minimálním spojení s duchovním.    

Filed under: Cesta, Duchovno, Spojení, Vnímání - Žádné komentáře→

A question I received: Obsahuje kabala nějakou tajnou moudrost, kterou je zakázáno odhalit?

My Answer: V moudrosti kabaly slovo „zakázané“ znamená v podstatě „nemožné.“

Kabalista se nemůže představit publiku a začít odhalovat tajemství této moudrosti, tahajíce je z klobouku jako kouzelník tahá králíky a hrdličky.

Nemůže lidem odhalit nic jiného než metodu rozvinutí jejich vnímání. Následně, jak člověk rozvíjí své vnímání duchovna, odhalí v něm to, co je pro něj momentálně tajemstvím.

„Tajemství“ je to, co neznáte, nevidíte či jinak v současném momentu nevnímáte. Zatímco v další fázi se to stane jasným, jednoduchým a odhaleným.

Ve vědě kabaly je každý koncept studován podle čtyř fází odhalení, což jsou čtyři fáze vývoje duchovního vnímání (Aviut, hrubost touhy).

To se nazývá vstoupení do Pardes (zahrady poznání): Pšat – poznání, Remez – naznačení, Druš – rozeznání, Sod – tajemství.  Avšak proces vstupu se děje v obráceném pořadí.

Napravením svého vnímání reality postupně člověk vystupuje od tajemství (Sod) k rozeznání (Druš), k naznačení (Remez) a k poznání (Pšat). A v čemkoliv z toho není nic zakázaného. 

“Zakázané” znamená, že kabalisté člověka nechtějí zmást nadbytečným vědomostmi, kterým ještě není připraven porozumět. Je to jako když vychováváme dítě tím, že postupně rozšiřujeme jeho jídelníček, hry, které hraje, atd.

Učitel má připravit „duchovní výživu“ v souladu se studentovou úrovní. Proto se kabalisté nebojí odhalení zakázaného; místo toho se bojí „předávkování“ zbytku z nás, stejně jako je nezralé ovoce škodlivé zdraví člověka. 

V moudrosti kabaly to ubližuje úplným „vyloučením“ z této moudrosti. Je zde dokonce možnost, že se po zbytek života člověk nebude schopen zbavit mylných představ, které získal, promarňujíce tak v podstatě svou současnou inkarnaci.  

A tak postupujeme od jednoduchého k složitému. Taková je cesta nápravy.

Proto je jediným strachem kabalistů , že dají studentu „nezralé ovoce,“ protože jediná cesta, jak může správně růst a plně dosáhnout kabalistické vědy je postupováním podél fází, vhodných pro jeho vývoj.

Filed under: Evoluce, Studium, Vnímání, Vzdělání - Žádné komentáře→

Pokud člověk není plný radosti, pak není v duchovním stavu. Pokud chcete v duchovnu pokračovat do dalšího stavu, musíte dokončit svůj současný stav.  To znamená, že musíte dosáhnout radosti v přítomnosti a souhlasit s ní, jako byste ji pečetili. Pak vystoupíte na další, vyšší úroveň.

Pokud nedosáhnete radosti v současném stavu, nikdy jej nedokončíte, a můžete dokonce i klesnout níže. Dokonce i když jste se už začali probouzet a cítit duchovní stav, pokud v něm nedosáhnete pocitu radosti, budete vrženi nazpátek dolů do místa, kde jste necítili žádné duchovno.

Znakem, že jste dokončili svůj současný stav je pocit prázdnoty ve vašich egoistických touhách a pocit, že chcete být nad nimi, ve stavu většího věnování. A pokud jste radostní, znamená to, že již toužíte po věnování – po další úrovni. Jste připraveni přijmout další touhu.

Nezáleží na tom, co se vám na cestě nápravy děje – vzestupu či sestupy. Vždy byste měli být šťastní, jako malé dítě, které se něco snaží udělat nehledě na to, zda v tom uspěje nebo ne. Nejdůležitější věc je úsilí, které vyvíjí. To je to, co mu umožňuje růst.

Filed under: Cesta, Vnímání - Žádné komentáře→

Není lehké pochopit, že je zde metoda, jak být naplněn věnováním místo přijímáním. Zdá se to nelogické a společnost to také nepodporuje.

Avšak vše to tak bylo záměrně uspořádáno, aby nám tato možnost být naplněn věnováním, dosáhnout nekonečného naplnění a cítění věčného života, zůstala skryta. Jinak by se naše egoistická touha hnala přímo, aby se těšila z věnování. (Koneckonců nejdůležitější věc je pro ni přijímat potěšení). Je jako zloděj, který běží v čele davu a křičí, „Chytněte zloděje!“

(Z denní lekce kabaly z Šamati #13)

Filed under: Studium, Vnímání - Žádné komentáře→

Vše, co bylo stvořeno a vše co se děje, je pro nás nezbytné, abychom poznali Stvořitele.

Pokud na to člověk nezapomene, pak se soustředí na to porozumění, jak s ním Stvořitel komunikuje skrz vše co se děje uvnitř a vně něj. To je podobné tomu, jak se dítě učí komunikovat se svou matkou. (Pokračování textu…)

Filed under: Evoluce, Štěstí, Vnímání - Žádné komentáře→

Otázka, kterou jsem dostal: Jelikož egoismus musí projít všemi fázemi vývoje, můžeme přesně říct, jakou fází člověk prochází skrze to, o co v tomto životě usiluje? Pokud je, řekněme, člověk přitahován k vědění, znamená to, že už prošel všemi předchozími fázemi? A měli bychom se nutit vyvíjet, hledat cesty, jak stimulovat naše touhy?

Moje odpověď: Neměli bychom si našich tužeb všímat. Vyvstávají v nás bez toho, abychom to kontrolovali, podle zákonů vývoje duše. Měli bychom se místo toho soustředit na nápravu našeho záměru: jak se stavíme k touhám, které se v nás vynořují, jestli je chceme realizovat “pro naše dobro” nebo “pro dobro ostatních” (tím, že se připojíme ke skupině a budeme studovat autentické texty).

Jaké touhy se ve vás vynořují a jak se mění je něco, co na vás nezáleží. Záleží na spoustě příčin – vnitřních ve vás a vnějších, které jsou určovány obecným stavem všech duší – systémem, ve kterém se nacházíte.

Filed under: Vnímání, Vzdělání - Žádné komentáře→

 Baal HaSulam, článek „Mír ve světě“

Člověk si cítí, že všechna stvoření světa by měla být pod jeho vládou a byla stvořena pro jeho osobní užití. A to je zákon Přírody, který nemůže být porušen. Jediný rozdíl mezi lidmi je v jejich rohodnutích, jak používat ( ostatní stvoření ): Jeden se rozhodne zneužívat lidí dosahováním nejnižších tužeb, další se rozhodne dosáhnout moci, zatímco třetí chce dosáhnout respektu. Navíc, pokud by to bylo možné bez přílišného úsilí, každý člověk by souhlasil se zneužíváním celého světa, aby dosáhl všech tří dohromady: bohatství, moci a respektu. Tento zákon se nazívá „Zákonem singularity“ a je pociťován s srdci každého v srdci každého člověka. A není člověk, který by mu mohl uniknout, ačkoliv každý jeden z nich se bere svůj vlastní podíl tohoto zákona: velký člověk podle své velikosti a malý člověk podle své malosti.

Filed under: Egoismus, Vnímání, Vzdělání - Žádné komentáře→

Filed under: Vnímání - Žádné komentáře→