Na Nový rok si navzájem přejeme dobrý zápis do Knihy života. Podle tradice jsou všechny lidské činy zaznamenány na nebesích. A my chceme být zapsáni v dobré knize spravedlivých, ne v knize hříšníků. Proto si to navzájem přejeme a vzájemně si blahopřejeme k Novému roku. (Pokračování textu…)
Všechny národy světa slaví Nový rok jako obyčejný pozemský svátek a jen pro Židy má zvláštní význam: Židé slaví stvoření Adama. Je to velmi významné datum.
Pět dní před Novým rokem (Roš ha-šana) došlo ke stvoření světa a na Nový rok, v pátek v pět hodin, byl stvořen Adam. (Pokračování textu…)
Otázka: Podle židovské tradice se 15. Av slaví jako den lásky. Kdysi, v dávných dobách si mladé dívky v tento den oblékaly bílé šaty a chodily tančit do vinic. A mládenci se dívali na dívky a vybírali si nevěsty.
Dnes již v Izraeli nikdo tančit do vinic nechodí, lidé však chodí do obchodů nakupovat květiny a dárky pro své blízké. Tento svátek zaujímá velmi důležité místo zejména mezi mladými lidmi. Proč slavíme tento den? (Pokračování textu…)
Potřebujeme se mezi sebou sjednotit, a jakmile odhalíme, že se opravdu chceme sjednotit, ale nejsme schopni to udělat, nastane stav „Zničeného Jeruzaléma“, rozbití Chrámu. Snažíme se sjednotit, jenže nevíme, jak to udělat, a proto pláčeme a prosíme Stvořitele, aby nás sjednotil. (Pokračování textu…)
V den 9. Avu není třeba sedět a bezmocně plakat, ale uvědomit si, že všechny židovské svátky symbolizují to, co bychom měli udělat, abychom se vrátili do Nejvyššího stavu, který je součástí plánu stvoření, to znamená postup ke konci nápravy. (Pokračování textu…)
Otázka: Existují svátky, které si každý pamatuje a oslavuje, jako je Roš ha-Šana a Pesach. Ve srovnání s nimi se svátek Šavu‘ot nezdá být tak působivý. Můžeme říci, že ve srovnání s ostatními, se jedná o méně významný svátek?
Odpověď: Naopak, je to nejdůležitější svátek. Vždyť nám byla dána metodika, pomocí které můžeme pozvednout svůj život na duchovní úroveň. Objevit pro sebe budoucí svět – tady a teď, jak je řečeno: „Svůj svět uvidíš během svého života.“ (Pokračování textu…)
Šavu‘ot je svátek, který se slaví již tisíce let. A dnes je obzvlášť aktuální, protože jsme se dostali do stavu, kdy jakoby stojíme před horou Sinaj. Hora Sinaj – od slova „sina“ (nenávist).
Otázka: Pesach trvá sedm dní. Proč?
Odpověď: Sedm dní představuje sedm Sfirot, všechny úrovně naší duše. První den Pesachu člověk vychází ze záměru „pro sebe“ a druhý, třetí a další dny pokračuje ve zbavování se svých egoistických záměrů, až do úplného odpoutání se od nich.
A tím se dostává do stavu, který se nazývá „Jam Suf“ – „Konečné moře“. Již je připraven se do něj vrhnout, aby se zcela odpoutal od Egypta (od egoismu). (Pokračování textu…)
Svátek Pesach je pro kabalisty největším svátkem, protože ztělesňuje výstup z našeho egoismu, z touhy přijímat potěšení jen pro sebe, ze stavu oddělení od Stvořitele a oddálení od přátel.
Pesach je začátkem duchovní cesty, kdy se vymaníme ze sevření egoismu, které nás dusí a brání nám dýchat. (Pokračování textu…)
Otázka: Blíží se svátek Pesach. Odkud pochází tradice pořádat speciální jídlo (seder) na první noc Pesachu a co to znamená?
Odpověď: Pesachové jídlo je krásná tradice, která symbolizuje největší milník v historii lidu Izraele: zrození národa. A vše, co bylo před tím, lze nazvat stavem embrya. (Pokračování textu…)
Rav Laitman na Twitteru