Poznámka: Příběh jednoho podobenství: „Myslím si, že až se jednou dostaneme do nebe, Bůh určitě přijde za každým z nás a zeptá se: „Tak co?“
„Co jako?“ – Odpovídám. – „Jsem hříšnice Pane, smiluj se.“
A On mě přeruší a řekne: „To už vím. A jak se ti líbilo na Zemi?“
„Jak to myslíš Pane?“ – zeptám se. (Pokračování textu…)
Otázka: Citát od Exuperyho: „Milovaná květina je především odmítnutí všech ostatních květin. Jinak nebude vypadat jako nejkrásnější květina. Totéž platí o práci, které člověk věnoval celý svůj život.“
Pokud najdeme své životní poslání, musíme se vzdát všeho ostatního? (Pokračování textu…)
Otázka: Když čteme Davidovy Žalmy, cítíme jejich zvláštní moc. Můžeme je číst jako přípravu na lekci? Jak nám to pomůže ještě více otevřít naše srdce?
Odpověď: Žalmy se v hebrejštině nazývají „Teilim“. Můžete je číst, je to velmi užitečné, protože to člověka přitahuje, přibližuje ho ke Stvořiteli. (Pokračování textu…)
Všechny národy světa slaví Nový rok jako obyčejný pozemský svátek a jen pro Židy má zvláštní význam: Židé slaví stvoření Adama. Je to velmi významné datum.
Pět dní před Novým rokem (Roš ha-šana) došlo ke stvoření světa a na Nový rok, v pátek v pět hodin, byl stvořen Adam. (Pokračování textu…)
Otázka: Prožívám neurčitý stav. Na jedné straně mě mrzí, i když se snažím sebevíc, že se nemohu přiblížit ke svým přátelům. Na druhé straně se obávám, že Stvořitel splní mé přání a dá mi vlastnost odevzdání, což mě až zase tolik nepřitahuje. Co mám v takovém stavu dělat? (Pokračování textu…)
Otázka: Stvořitel vytvořil všechny světy v různém stupni skrytí, až po ten úplně poslední, hmotný svět, ve kterém Ho už vůbec necítíme. Co to znamená, že necítíme Stvořitele? Co přesně necítíme? (Pokračování textu…)
Otázka: Lidské spory jsou nekonečné ne proto, že by nebylo možné najít pravdu, ale proto, že účastníci sporu se snaží prosadit sami sebe, a ne pravdu.
Je to dnes zřejmé na první pohled?
Odpověď: Samozřejmě.
Otázka: Je vůbec možné najít pravdu v našem světě? (Pokračování textu…)
Poznámka: Vyprávěli jsme si příběh o jedné starší ženě, které zemřel manžel. Prožili spolu život v dokonalé duchovní harmonii. A ptala se, jak se s tím smířit a že si nedokáže představit, že už není.
A Vy jste řekl prakticky jedno slovo, že to vyžaduje pokoru. A pak přišla spousta otázek. Ukázalo se, jak obrovské množství lidí se nachází v situaci, že ztratili své blízké a žijí s tím. A všichni mají jedinou zásadní otázku: jak být pokorný? (Pokračování textu…)
Otázka: Vyprávěl jste, jak Váš učitel Rabaš otevřel na libovolné stránce knihu „Šamati“ a začal číst nějaký odstavec. Tím jako by navazoval své spojení se Stvořitelem. Je to tedy člověku předurčeno, jednoduše, že se musí do tohoto procesu zapojit? (Pokračování textu…)
Otázka: Ruslan se ptá: „Dobrý večer, Michaeli! Proč neříkáte, jak je všude psáno – „Bůh“? Vy říkáte „Vyšší síla“, „Stvořitel“, „Příroda“.
Odpověď: Nechci lidi mást tím, co už slyšeli přede mnou! „Bůh, Bůh“! Co je to Bůh? (Pokračování textu…)
Rav Laitman na Twitteru