Otázka: Jaký je rozdíl mezi Myšlenkou stvoření a Stvořitelem?

Odpověď: Vše, o čem se mluví, je bráno se zřetelem na nás. Nevíme nic, kromě toho, k čemu dochází uvnitř přání. A dokonce když odhalíme existenci Světla, “něco z něčeho,” které stvořilo přání “něco z ničeho,” to jsme také založili na přání, které nám odhalí, co se před námi údajně událo. Veškerá naše poznání pochází ze smyslového vnímání hmoty v naší touze.

Z tohoto důvodu, když mluvíme o vnímání, o pocitu uvnitř přání, rozdělujeme celé naše vnímání do tří složek:

• ten, který vnímá (já jsem vnímající),
• ten, který je vnímán (co vnímám od Stvořitele),
• kdo je ten, od koho se vnímá (zdroj pocitu, Stvořitel).

Jak se učím své schopnosti změnit vnímání Stvořitele, kterého cítím v rámci toho, co od spojení se mnou žádá, začínám s ním navazovat spojení a měním vztah mezi námi. Jak vím, co měním? Vychází to z mých pocitů. Jak vím, co cítí a zároveň, jak na mě reaguje? I to vychází z mých pocitů. Vše je založeno pouze na mých pocitech; nemám žádné další vlastnosti vnímání. Vše se nachází pouze uvnitř přání.

Proto říkáme, že HaVaYaH (čtyřpísmenné jméno Stvořitele, “Yod-Hey-Vav-Hey”) jsou čtyři vývojové fáze přání. K odhalení Stvořitele uvnitř člověka (Stvořitele neboli “Bo-Reh”, čemuž odpovídá “přijď a uvidíš”) dochází až poté.

Světy také existují pouze v našem vnímání ve formě odhalování a utajování (“svět” či “Olam” pochází ze slova “Alama” neboli “utajování”). Stejně tak žebřík duchovních stupňů se opět nalézá uvnitř člověka. Skupina, lidstvo, celá realita, svět nekonečna, vše je uvnitř nás. 

Čeho ale dosáhnu prostřednictvím celého svého úsilí, přání učit se kdo a co jsem, kdo je Stvořitel, co ode mě chce a jaké je mé spojení s Ním? Výsledkem všech mých snah a dlouhé cesty, když si uvědomíme všechny nám dané možnosti, dosáhneme jednotného vnímání, porozumění, jednoho pocitu, nazývaného „myšlenka stvoření je přinést uspokojení stvořeným bytostem.“ Tento plán zahrnuje vše: Kdo je Ten, koho stvoření těší, jaký druh je to potěšení, kdo jsou tato stvoření, vše.

Stav, kdy dosáhneme myšlenky stvoření, se nazývá „bod přilnutí“ či „kapka přilnutí“, protože v našem vnímání se vše zaměřuje na bod myšlenky stvoření. Dosáhneme ji prostřednictvím našeho úsilí, když si přejeme spojit se se Stvořitelem, a proto ji nazýváme „kapka přilnutí.“

[43964]
Ze 3. části denní lekce kabaly 25/05/2011, Talmud Eser Sefirot

Modlitba je spojení člověka s vyšší silou, která vyjadřuje pouze jeho či její vnímání jí.  Jsou lidé, kteří se modlí za lepší život v tomto světě, jsou ti, kteří se modlí za budoucí svět a jsou tací, kteří se nemodlí a ve vyšší sílu nevěří.

Přesto, uvažují o své budoucnosti a každá taková myšlenka je považována za modlitbu. Koho se však táži, je však věc zcela jiná. Je to příroda, osud, něco neznámého, můj budoucí stav, či vyšší síla, která dnes může být zlá a zítra hodná v závislosti na mé žádosti?

Modlitba je můj čin s ohledem na následující moment v naději, že dosáhnu specifického stavu,  tím myslíme, že tato představa zahrnuje různé stavy, ale všechny jsou rozděleny na dvě části podle toho, ke komu se modlím: Je to někdo, kdo se mění a koho mohu přinutit se změnit?

Tak je tomu, když lidé začnou hledat skryté cesty, aby získali kontrolu nad vyšší silou, aby byla více přívětivá a změnila současnou realitu a svět. Toto doufání uplatit vyššího je základem pro všechna mystická a náboženská hledání. Člověk tohoto světa, který žije v jeho či jejím egoismu si myslí, že to je možné.  

Je tu však jiný, velmi unikátní přístup, který říká, že vyšší sílu nelze změnit; spíše musíte vědět,  jak změnit sebe za pomoci sil, které ve vás příroda naprogramovala. To je metoda kabaly, která oponuje všem ostatním metodám. 

Nezáleží na tom, zda si člověk myslí, že je jeden Bůh nebo mnoho, že si sebe představuje tváří tvář přírodě či jiné vyšší síle. Na čem záleží je jeho postoj k ní.

Hledá jak použít přírodní síly, aby změnil sám sebe, aby dosáhl vybraného cíle, což znamená, že vše záleží pouze na něm a jeho spojení s touto silou? Nebo se dívá kolem sebe, hledá jak změnit vyšší sílu, myšleno že přistupuje k vyšší síle a zkouší ji využívat pro svůj osobní prospěch, aby jej odměnila, což se vztahuje k jeho přání změnit celý svět a mít užitek ze všeho co v něm je?
[42598]
Z 1. části denní lekce kabaly 9/5/2011, Shamati #113

Otázka: Kde přebývá Stvořitel a vyšší světlo?

Odpověď: O tom je řečeno: „Přebývám mezi mým lidem.“ Co znamená „mezi mým lidem“? Mezi mým lidem je mezi těmi, kteří Mě touží odhalit, sílu lásky a odevzdání, kteří chtějí plnit „miluj svého bližního jako milujete sami sebe.“ Toto je můj lid, mezi nímž přebývám.
[43542]
Z 8. lekce, WE! kongresu 03.04.2011

Otázka: Jak se připravujete na podávání vysvětlení v rámci lekcí či přednášek na kongresech?

Odpověď: Abych řekl pravdu, raději bych přišel na podium, hodinu a půl mlčel a je to. Mezitím byste mohli pracovat na záměru spojit se do jednoho přání, odhalit mezi sebou vlastnost dávání a lásky, Stvořitele. V okamžiku, kdy se sjednotíte, zasluhujete odhalení, reformující Světlo a celkové odhalení. 

Proč musím hodinu a půl “blábolit”? Možná vás tím tak odvracím od vytvoření správného záměru vůči Světlu? Proslov je zapotřebí pouze k tomu, aby vás svázal dohromady víc a víc, aby přidal další povzbuzující slova. 

Klíčem k úspěchu je spojení, ve kterém dostanete vše ostatní. Je-li odhaleno, lekce nepotřebujete. Pak duše pracují jiným druhem spojení.…
[43320]

Otázka: Co to znamená žádat od Stvořitele a jak od Něho můžeme něco žádat? Měli bychom si prostě uvnitř sebe říci: Naprav mé vlastnosti?

Odpověď: Když člověk poprvé začne toto dělat, obrátí se na Stvořitele, jako by byl osoba, vnější moc, vnější síla, která se nalézá vně, jako by se modlil k „bůžkovi“ či nějaké imaginární představě. Nemůžete s tím nic dělat. Takto si Stvořitele představujeme na začátku.

Nicméně později začínáme objevovat, že tato síla se nachází pouze uvnitř nás, v souladu se zákazem „Neučíníš sobě jiných bohů“ myšleno ty, kteří jsou vně tebe. 

Noříme se hlouběji a hlouběji dovnitř, kde zjistíme, že Stvořitel je umístěn právě v našem nejhlubším bodě. Je jako tvá matka, která ti dala život a proto je tebou vnímán jako vnitřní síla, která tě stvořila, která je místem tvého původu, tvým zdrojem. Tak člověk cítí Stvořitele.

Stvořitel začne být pociťován uvnitř tebe jako vnitřní zdroj energie, pocitů a mysli.

[41667]
Z 1. části denní lekce kabaly 28/04/2011, Rabašovy spisy

Odpověď: 1. Snažte se uvnitř sebe alespoň rozpoznat všechny ty vlastnosti, o kterých čteme ve knize Zohar.  Pokuste se rozeznat, kde se uvnitř Vás nachází, „přehrabujte se“  uvnitř Vašich přání, myšlenek a uvnitř sebe. 

Tak rozšíříte své vnitřní Kelim, přání a vlastnosti vnímání. Jak mezi nimi hledáte, začnete je rozlišovat. Všechny tyto vlastnosti se už nachází uvnitř Vás. 

2. Nemám-li potřebu napravit se, pak jsou pro mně slova „Světlo, které napravuje“ bez života. Pokud nápravu požaduji, pak toto Světlo očekávám. Pokud však tuto potřebu nemám, pak nevím, čím toto Světlo je.

Je mi řečeno, “Musíte počkat na příchod Světla.”  Dobře, nechť přijde. Mudrci říkají, že je to správně a já souhlasím. Je-li toto můj postoj, pak jej nemohu přilákat. 

Je psáno, že člověk musí očekávat spasení každou chvíli. „Stvořitelovo spasení přijde mrknutím oka.” Přesně to mluví o napravujícím Světle, reformujícím Světle, které nás přivádí zpět ke Stvořiteli.

Činu, kterého se dožadujeme, musí vždy předcházet naše přání, naše potřeba po něm. Jinak k tomu nikdy nedojde. Buď vyvoláme trápení uvnitř nás sami, což je „trápení z lásky“, vášnivá touha po Světle, nebo přijde ve formě nuceného utrpení, cestou “Beito” (ve svůj čas).

Nicméně bez trápení, bez otázky a bez přání, nemohu dosáhnout Světla nápravy. Je to proto, že Světlo je v absolutním klidu. Potřebujeme pouze touhu, aby nás Světlo ovlivnilo.

Mohli bychom říci, že se Světlo nachází uvnitř přání, ale je odhaleno pouze tehdy, když toto přání dosáhne pravé míry.
[40438]
Ze 2. části denní lekce kabaly 12/04/11,  The Zohar

Neuvědomujeme si, že celý pohled na svět prochází prizmatem lidské společnosti. Rozdíl mezi živou úrovní a naší, lidskou, leží přesně v tom faktu, že si budujeme prostředí.