Otázka: Probíhal proces rozbití celého systému postupně, nebo v jednom okamžiku?

Odpověď: Proces postupného rozbití probíhal v jednom okamžiku. To znamená, že došlo pouze k jednomu činu rozbití, ale samotný sestup byl po stupních. Počínaje nejvyšším stupněm byla společná nádoba postupně rozbita a rozdrcena na malé kousky až k nejmenšímu stupni.

Otázka: Rozbití tedy znamená, že Vyšší světlo přestalo mít vládu nad naším přáním a jakoby nám dalo svobodu?

Odpověď: Ne, nepřestalo mít vládu nad naším přáním. Protože se nacházíme ve stavu rozbitého přání, jsme od Vyššího světla odpojeni, a proto necítíme jeho působení.

Otázka: Chápu to správně, že rozbití bylo nutné k tomu, aby se smísily altruistické touhy Stvořitele s egoistickými touhami stvoření, a tak se mohl v našem světě projevit život? Život je přece neustálé odevzdávání a přijímání.

Odpověď: Ano. Proto veškerá naše práce v materiálním světě spočívá v tom, abychom si uvědomili, že přijímání je proti nejvyššímu zákonu přírody, proti Stvořiteli, zatímco odevzdávání, vzájemné sjednocování je v souladu s jeho dobrem – pro Něj.

Odevzdávání existuje v každém stvoření a přirozeně i v člověku je jiskra sklonu k odevzdávání. Jinak bychom nemohli existovat.

Z televizního pořadu „Úvod do vědy kabaly“, 10. 10. 2023.

Originální článek zde.

[#320400]

Filed under: Kabalistické zdroje, Spojení, Světlo, Touha | Add Comment →