Na jedné straně cítím velmi velkou tíhu při tom sebemenším kroku vpřed. A na straně druhé vidím, že pokud tento krok vpřed neudělám, pak vše zmizí a já vše ztratím. Všechno moje úsilí vyjde na prázdno, jako bych nic nedělal.

Proto jsme zavázáni posilovat skupinu, jsme zavázáni posílit vzájemnou podporu a nebát se překážek. Neboť 49 Bran Nečistoty se musí ukázat v celé své intenzitě.

A není třeba se bát egoistických narušení, jež na nás dopadnou a oslabí nás. Jinými slovy, musíme znovu a znovu vstát. Problém je v tom, že zapomínáme důvod našeho pádu a ptáme se, proč je to najednou pro nás takové špatné, proč se neprobereme? Jen včera jsem byl celý v ohni, pracoval jsem na „plné obrátky“, a dnes jsem se probudil jako tupé zvíře – nic si nepamatuji, ničemu nerozumím a o ničem nemohu přemýšlet. Cítím se unavený a nepozorný a nerozumím tomu, že se musím sám probouzet každý den. A celou tu dobu jsou tu nová objasnění nových “Kelim”, jež jsem dosud nevyjasnil.

A může být, že uprostřed dne se najednou objeví nějaké nepříjemné novinky, které mě jednoduše omráčí. A nebýt podpory přátel a skupiny, upadl bych. Pro samotného je nemožné se udržet, pokud se váha sil naklání směrem ke zlu. Skupina musí člověku dodávat energii po celou dobu novým nadšením a probuzením. Musí se stát zdrojem ducha života.
[119590]
Z 1. části denní lekce kabaly 30/10/2013, Rabašovy spisy