Category Archives: Svátky

Pesach: Za separační vlády

Začátek – Pesach: Duchovní bratři

Dobrý faraón vždy postupuje místo tyranu.

Skupina Abraháma se přestěhovala na území Kanaánu. Generace se měnily, v každém člověku rostl egoizmus a hlavním cílem bylo udržovat spojení, duchovní bratrstvo.

Konflikty se stávaly intenzivnější až do takové míry, že dokonce ani bratři, synové Jákoba, nebyli schopni je překonat. V Tóře je tento proces popsán jako hladomor. Bratři prodávají Josefa do otroctví v Egyptě (Micrajim), což se nazývá „nahromadění zla“ (mic ra). Propadem z úrovně bratrské lásky se ocitli pod vládou sobectví – faraóna.

Původně byla tato vláda dobrá: Faraón Josefa povýšil, život byl přeplněn různými příjemnostmi. Ale pak se situace změnila a lidé pocítili, že materiální bohatství není v životě všechno. Chybělo jim

duchovní spojení a faraón byl proti tomu. Všechny snahy byly marné, dostávalo se pouze egoizmus a ten nedovolil ponechat ani zrnko vnitřní jednoty.

Zdálo se, že není žádné východisko. Nicméně právě toto zoufalství v sobě vytváří sílu, která vede k jednotě – Moše (Mojžíš). Byl vychován v domě faraóna (sobectví) a proto je připraven

odolat králi Egypta. V každém z nás žije jiskra, zachovaná podstata židovské duše, s univerzálním pohledem na jednotný svět, ve kterém není místo pro rozdělení.

Pokračování…

[#156351]

Pesach: Duchovní bratři

Začátek – Pesach – připomínka budoucnosti

Základem židovského národa není etnická komunita, ale ideologické spříznění.

Vše začalo před dávnými časy. Kdysi dávno, kdy lidstvo bylo soustředěno ve starověkém Babylonu, žili lidé nenáročně, ale přátelsky. Nicméně doba se měnila a včerejší dobří sousedé na sebe začali křivě hledět a postupně se navzájem odcizili.

Představte si tuto situaci pod prizmatem naší doby: tráva se zdá u souseda zelenější, má luxusní Cadillac, nejmodernější pračku a včera jsem viděl, jak mu dovezli novou ledničku. Jeho manželka je pro moji manželku trnem v oku, má každý den nové šaty, jeho děti se chovají vyzývavě a navíc si pořídil dva strašné čistokrevné psy, kteří na mého psa hledí s upřímným opovržením…

Stručně řečeno – ve starověkém Babylonu se zvýšilo sobectví a lidé se přestali cítit jako jeden národ. Zdálo se, že začali mluvit různými jazyky.

V té době se objevil Abrahám – mudrc, který odhalil vnitřní podstatu toho, co se odehrávalo, a našel skutečné řešení konfliktu. Aby se udržely vroucí přátelské vztahy, bylo nutno překonat toto zvýšené sobectví.

Nicméně většina nesouhlasila s tímto přístupem a všechno skončilo hromadným rozdělením – kmeny a národy byly rozptýleny po celé Zemi.

Jen málo z nich následovalo Abraháma. Tito pak položili základy židovského společenství, které i přes stále rostoucí sobectví udrželo pocit vzájemné blízkosti a teplé rodinné vztahy.

Pokračování…

[#156252]

Pesach – připomínka budoucnosti

Svátek Pesach nám připomíná nejen minulost, ale i budoucnost.

Pesachový večer staletí spojuje židovské rodiny kolem svátečního stolu. Pesachový seder je popsán v každém detailu, ale není to formalismus, jeho klidný ceremoniál znovu oživuje hromadný odchod z Egyptského otroctví.

Ale když jsme vyšli z Egypta, proč pokaždé znovu opakujeme: „Tento rok – otroci, v příštím roce – svobodní lidé „? Naši učenci říkají, že za všemi známými událostmi je ještě jedna vrstva informací – ani ne tak o historii, jako o vztahu mezi lidmi. Nebo spíše o jednotě a vzájemném pochopení, kterého dosáhl židovský národ a které jsou nezbytné nejen pro židy, ale i pro celé lidstvo, zvláště v dnešní době.

Pokračování…

[#156199]

Svátek ovocných stromů

Otázka: Dnes začíná židovský svátek „Tu bi-švat“. Co je jeho duchovním smyslem z hlediska kabaly?

Odpověď: Kabala se zabývá vývojem člověka do úrovně nejvyšší síly přírody. Tato síla je nám skrytá, ale v míře našeho růstu ji můžeme odhalit. Nejlepší symbol růstu je strom.

Proto 15. dne židovského měsíce švat („Tu bi-švat“) se slaví  „Nový rok stromů.“ V této době stromy začínají znovu růst, kvést, příroda se otáčí od podzimního úpadku směrem k létu, probouzí se a začíná kvést.

V tento den se také země Izrael otáčí k novému růstu, a proto jej slavíme. Tento svátek je spojen s ovocem, se všemi dary země a většinou s dary stromů. Není spojen s tím co pochází ze samotné země, tedy se zeleninou, ale s různými druhy ovoce. Lidé pijí víno a jedí ovoce.

Tento svátek reprezentuje růst člověka, protože člověk je strom v poli. Je řečeno v Tóře, že člověk ve svém životě  je jako strom v zahradě. A pokud chceme, aby měl dobré plody a nevyrostl jako divoký strom, musíme se o něj starat.

Zdůrazňuje se zde, že „Tu bi-švat“  je svátek nejen stromů, ale kulturních ovocných stromů. Tedy těch, o které se staráme a čekáme na jejich ovoce – jako od člověka, který se rozvíjí duchovně. V tomto případě je třeba starat se o strom: dezinfikovat kouřem ovoce, zalívat strom vodou,  chránit jej před mrazem, ořezat větve atd.

Existuje 39 druhů prací se stromy. A všechny jsou podobné duchovní práci, kterou je člověk povinen provést sám se sebou. Poté vyroste a bude mít správné plody.

Svátek „Tu bi-švat“ nám připomíná, abychom nezapomínali na to, že jsme ovocné stromy, které jsou povinny poskytnout dobré, sladké plody. Musíme o tom přemýšlet a správně pečovat jeden o druhého.

Otázka: A co jeto „plod“?

Odpověď: „Plod“ je to, co vyrostlo takovýmto způsobem a člověk to může oddělit od stromů a s požehnáním sníst. Plod v sobě kombinuje týmovou spolupráci Stvořitele a člověka. Člověk se staral o strom, snažil se ve všech směrech a Stvořitel dával světlo, všechny minerály ze země a ve výsledku dostali plod.

Celá práce člověka směřovala k tomu, že nyní může sníst tyto plody pro odevzdání, kvůli Stvořiteli.

Všechno nejlepší ke svátku „Tu bi-švat“ a přeji Vám, abyste vyrostli v dobré stromy.

[# 153323]

Z TV programu, ke svátků Tu bi- švat, 04.02.2015

„Probuzení shora“ o Šabatu

Dr. Michael LaitmanKaždý den je záření úplně jiné, přichází na základně vlivu Zeir Anpinu, skládajícího se z 6. Sefirot, na 7. Sefiře, Malchut. V průběhu těchto “6 dnů” bude Malchut napravena a připojí Zeir Anpin.

Jednou, jak všech 6 světel – Chesed, Gevura, Tifferet, Necach, Hod, a Jesod, ovlivnili Malchut a napravili ji, spojili se dohromady. To je nazváno 6. dnem, Pátkem. V tento den přichází záření, které je ze všech Světel, které přijímali během týdne. To je nazýváno Jesodem (základ), po kterém začíná Šabat.

O Šabatu září všechna předchozí Světla společně v jednom velkém Světle a na naší straně není nic nového kromě „probuzení zdola.“ Proto se o Šabatu nepracuje, neposuzuje a neprovádí náprava. Je to výsledek celotýdenní práce, výsledek všech předchozích objasnění a náprav. 

Pak dojde k vzestupu na základě přidaného ozáření, ke kterému dojde „o páté hodině šestého dne týdne,“ myšleno z 5. Sefiry šestého dne, protože 6. den, Jesod, obsahuje své vlastní Sefirot: Chesed, Gevura, Tiferet, Necach, a Hod. Tato doba je začátkem vstoupení 7. dne, Šabatu. 

Toto Světlo přináší další objasnění, porozumění a odevzdání. To je přídavkem Šabatu nazvaný „přidaná duše“.  To je důvod, proč Ari představil zvyk oblékat o Šabat dvě saka namísto jednoho. Symbolizuje to fakt, že člověk potřebuje dvojitou clonu proti nově přidanému Světlu, které přijme Shora.  

Toto Světlo ovlivňuje Kelim či touhy a pozvedá je, protože není možné zůstat na jednom místě, zatímco přijímá Světlo. 
[35530]
Z 3. části denní lekce kabaly 2/16/11, Talmud Eser Sefirot 

Hlavní obtíže duchovní práce

Dr. Michael LaitmanSukkot (Svátek Svatostánku), jako všechny ostatní svátky reprezentuje duchovní stavy kterými každý člověk na světě bude muset projít při zvyšování kvalit svých vlastností, z našeho světa do Světa Nekonečna.Vzestup je definovaný jako posílení spojení mezi námi, skrze ně, naší větší podobností se Stvořitelem. Může to být popsáno jako naše přitahování se blíže ke Stvořiteli spíše než „vzestupování“.

Není to mechanický vzestup, ale kvalitativní skrze smysly a proti naší egoistické přirozenosti (povaze). Tato může být překonaná pouze silou Světla.

Zde leží obtíže. Problém není v překonání egoismu, nikoli v bojování s přirozenou leností, to děláme v hmotném světě. Obtíže duchovní cesty jsou v tom, že tuto činnost neprovádíme naší vlastní snahou.
Moje podstata nemůže být změněna mojí vlastní snahou, ale pouze nějakou skrytou sílou kterou musím požádat, aby provedla tuto akci. To je to, kde leží problém!

Ve skutečnosti, pokud pracuji proti svému egoismu sám, budu se cítit jako hrdina. Mnoho lidí jedná tímto způsobem a ten samý egoismus nás nutí jednat proti sobě, jestliže se cíl vyplatí. Jsme ochotní jít proti svému egoismu a jeho toužení po odpočinku protože očekáváme odměnu pro svojí závist, touhu a ambice.
Nicméně, na duchovní cestě je důležité anulovat sebe sama a požádat o „něco“ co je v protikladu ke mně, nebo „někoho“ koho neznám aby přišel a  převrátil mou přirozenost.

Když je nutné sjednotit se abychom někoho bránili, tak to uděláme a vracíme se jako hrdinové. Nicméně, sjednotit se za účelem abychom přesvědčili Stvořitele aby nás napravil nebo sjednotil je velký problém. Problém leží ve faktu že Stvořitel je skrytý a my nemůžeme posoudit pro co a proti čemu pracujeme.

Proto mnoho lidí začne duchovní práci a vzdá to. Nemohou překonat toto skrytí a smířit se s tou částí naší práce která není na nás. Člověk má problém akceptovat to, že aby se mohl napravit, musí o to požádat neviditelnou sílu. To je to, proč celý problém není v naší lenosti, ale ve Stvořitelově skrytí.

[21906]

Ze 3 části Denní lekce Kabaly 24.9.10 Vybrané výňatky ke svátku Sukkot

Strana 2 z 212