Otázka: Proč je zvykem držet půst na Jom Kipur?

Odpověď: Během svátku Jom Kipur se dodržuje pět omezení, a ta se nevztahují pouze k jídlu. Všechna omezení se týkají přijímání potěšení, protože my si přejeme odevzdávat, a ne přijímat.

Jom Kipur symbolizuje naši ochotu naplnit cíl naší existence. S omezeními souhlasíme proto, abychom se mezi sebou sjednotili a spojili celý svět.

Tímto způsobem odhalujeme naše nenapravené egoistické touhy. Poté, co jsme je prověřili během deseti dní, od začátku Nového roku až do Soudného dne, a činili pokání, odhalili jsme, nakolik jsou tyto touhy nenapravené. Proto slibujeme, že se napravíme. Konečná náprava však nastává během Purim.

Od Jom Kipur do Chanuky napravujeme své touhy odevzdávání, tedy první, nejlehčí polovinu našeho egoismu. A proto se tento svátek jmenuje „Chanu-ko“, to znamená „zde se zastavili“, tedy odpočinek na cestě.

A od Chanuky po Purim napravujeme ty nejtěžší touhy. Purim odpovídá Jom Kipur („Ki-Purim“ znamená „stejný jako Purim“). Tedy svátkem Jom Kipur se již připravujeme na Purim, na úplnou nápravu našeho egoismu, celé naší zlé podstaty do takové míry, že nebude možné rozeznat žádné zlo. O svátku Purim proto platí oproti Jom Kipur zcela opačná pravidla: pijte a bavte se bez omezení.

V Soudný den však naše touhy ještě nejsou napraveny, a proto je zakázáno je používat. Nemůžeme se veselit, nemůžeme jíst, nemůžeme pít – nemůžeme se naplnit. Všechna naše naplnění jsou totiž sobecká, myslíme jen na sebe.

A pokud postupně napravujeme svá přání, pak se osvobozujeme od omezení a dostáváme se do stavu, kdy je nám dovoleno všechno! To také symbolizuje svátek Purim, konec nápravy.

Tohoto stavu musíme dosáhnout spojením s ostatními. Proto je na svátek Purim zvykem posílat si dárky, a to ukazuje na naši nápravu a ochotu chovat se ke všem laskavě.

Soudný den je výchozím bodem procesu nápravy mezilidských vztahů. A příběh proroka Jonáše poukazuje na odpovědnost izraelského národa nejen za vlastní nápravu, ale také za to, že ke spojení přivede všechny národy světa.

Neměli byste však spoléhat na to, že se stačí postit jeden den v roce, a tím budou smazány všechny vaše hříchy za rok. Je přeci řečeno, že zločiny proti jiným lidem se na Soudný den neodpouštějí, pokud nám sama oběť neodpustí.

Všichni jsme egoisté a přemýšlíme jen o tom, jak využít pro své potěšení celý svět kolem nás. Chceme vítězit a přijímat od každého. Pouze strach z trestu nás nutí nějakým způsobem druhým kompenzovat to, co jsme od nich obdrželi. Ale hluboko v naší duši jsou nám naprosto lhostejní, a ať celý svět shoří – nejdůležitější je postarat se jen o sebe.

Právě tento postoj musíme změnit, sjednotit se se všemi, aby všem bylo dobře. Teprve pak bude mezi námi vládnout Vyšší síla, Stvořitel, a rozprostře nad námi Stan Míru.

Z pořadu na rozhlasové stanici 103FM, 20. 9. 2015

Originální článek zde.

[#167227]

Filed under: Chanuka, Egoismus, Svátky | Add Comment →