Kniha Zohar, kapitola “Beresheet (Genesis),” článek 119: Světla Davidovy líčí zobrazení do stupňů od Chazehu Malchut a níže, kde není tváře člověka. Tj. stupně od Chazehu a dále rostou a jsou obsaženy v Davidově  Malchut, která je tváří člověka od Chazehu a výše.

Zobrazení znamená úroveň nějakého stupně. Líčení je jako páření, protože v Zivugu, stupně vyjdou ve správném zobrazení podle kvality toho Zivugu, aby napravili zobrazení všech těch, kteří jsou obsaženi ve tváři člověka, ve vnitřním zobrazení. 

Uvnitř stvoření jsou čtyři typy přání: neživé, vegetativní, živé a lidské. Rozvíjejí se krok za krokem, protože záměrem Stvořitele je přivést stvoření těmito úrovněmi neživého, vegetativního a živého do takového stupně svého vývoje, že si bude přát být lidským. Stvoření se nestává lidským přirozeně, jak by příroda či stvořitel to tak mohli udělat. Ne, obraz člověka je odhalen v tomto stvoření pouze jako výsledek počátečního porozumění, chápání, přání, úsilí a proseb – vše pramení z něj. Pouze tak k tomu dochází! 

To je důvod, proč je vývoj postupný. Kousek po kousku, během deseti tisíc let za našeho vývoje historií, na všech našich předcházejících a těch nejvzdálenějších stupních, jsme v průběhu, potencionálně, „zaseli“ vnitřní kvality vnímání, takže dnes, v naší generaci, by se probudili a pomohli nám si uvědomit jejich účel. Vskutku, na lidské úrovni pro sebe musíme rozluštit formu a způsob, jakým musíme růst, proč tomu musí být tímto způsobem a ne jiným – skutečně vytesat „z kusu mramoru“ něco, co dosud neexistovalo, něco, o čem se nikdo nikde dosud nezmínil a postrádáme tak příklad.

Musím poznat Stvořitele, vytvořit ze sebe, z toho „kusu mramoru“ , podle něho stejnou formu. A Stvořitel se v tomto procesu nezjevuje, protože kdyby se odhalil, bral bych si od něj pouze něco povrchního. Pokud ho však studuji, kopu, abych odhalil vnitřní podstatu, z mých nejniternějších tužeb a napříč hloubkou všech mých úrovní – neživé, vegetativní, živé a lidské. A pak se rozhodnu, zda budu či nebudu podobný Stvořiteli, protože to je úplným opakem toho, co jsem si přál původně. Budovat člověka je velice těžká a pečlivá práce, která si vyžaduje ohromné pozornosti ke každému detailu. Právě to je práce, kterou studujeme ve knize Zohar, v kapitole „Dvě velké osobnosti.“

[65714]
Ze 2. části denní lekce kabaly 8/1/2012, Zohar

Naše šíření by mělo být jednoduché: Musíme přivést lidstvo k pochopení skutečnosti, že současná ekonomika se hroutí z důvodů, které jsou mimo naši kontrolu, v důsledku objektivních okolností. Nikdo není na vině, tato fáze je implantována v povaze lidské společnosti jako takové, a je určena pro to aby nás spojila a způsobila vytvoření nové společnosti, která bude žít podle zákonů vzájemných záruk.

Nejprve začneme studovat a přitom se náš myšlenkový proces a postup změní: z úzkého a rovného na velmi komplexní. Pak začneme chápat, jak budovat systém interakce mezi lidmi, obchodními partnery, vládními systémy a tak dále.

Ale především je to studium: integrální vzdělávání. Jak Baal HaSulam píše, může to vyžadovat až tři generace, než lidstvo začne prakticky budovat novou společnost. Tolik času je potřeba, aby člověk realizoval změny a začal myslet jinak.

Ale do té doby budeme žít produkcí všeho potřebného pro naše základní potřeby a postupně pokračovat k integrálnímu pohledu na svět. Krize odstraní všechen nadbytek a sníží nás na úroveň výroby životně důležitého zboží. Již nyní je to zřejmé: Růst nezaměstnanosti v jednom komplexu světové ekonomiky postupně odvádí zisky od všech, včetně těch, kteří jsou na vrcholu. Jachty, diamanty a obrovské bankovní účty, to vše zmizí. Ať chceme, nebo ne, svět přijde k jiné ekonomii.

A my, na oplátku, musíme připravit každého člověka na nadcházející vývoj událostí, tak jak jen můžeme. Samozřejmě musíme zkoumat, jak vytvořit novou ekonomiku, ale obecně se bude budovat sama. Koneckonců, ekonomika je replikou propojení mezi lidmi. Finanční a ekonomický systém je v podstatě kopií našeho egoismu. Proto tím že změníme sami sebe, automaticky začneme měnit naše vztahy ve všech oblastech, včetně ekonomických.

Nepotřebujeme prudké pohyby. Nepotřebujeme urychlit vlnu. Nepotřebujeme revoluce nebo metodu síly. Vše se stane přirozeně, přesně tak, jak Baal HaSulam napsal v „Pracích poslední generace“: „Koncept kolektivismu potřebuje doučovat a dozrávat v lidské mysli v ne méně než třech plných generacích míru a vzájemné shody. Tak svět ještě zažije mnoho otáček a experimentů, než se dostane do závěrečné fáze. A není jednodušší cesta zrání myšlenek, než je cesta kabaly.“

[65725]
Z 4. části denní lekce kabaly 8/1/12, „Svoboda“

Stanovisko: (Nikita N. Moiseev, akademik Ruské akademie věd): „Doufám, že v blízké budoucnosti naši učitelé budou mít potřebu propadeutického [přípravná studie nebo pokyn] kurzu „Současného pojetí světa „. Toto je způsobeno tím, že krize ve vztazích mezi přírodou a společností roste a společenská poptávka po vzdělávání, které je daleko za úzkým profesionalismem, roste také.

„Moderní člověk musí vidět svět v jeho celistvosti. Pouze pochopení obecné logiky vývoje světa, v němž žijeme, pomůže překonat katastrofální důsledky krize nemilosrdně se blížící a možná ji i předejít!

„Takovému kurzu by mělo předcházet studium společenských věd a filozofie, pro který je to nezbytný úvod. Zejména je nutný pro budoucí odborníky v humanitních a společenských vědách, pro které jsou přírodní vědy a ekologie na okraji jejich zájmu.

„Budoucí inženýři a fyzici to také potřebují, protože přírodní a technické obory postrádají obecné povědomí o procesech rozvoje současného světa a procesech poznání, ačkoli tito odborníci budou muset vyřešit mnoho problémů moderní ekologie, politiky a etiky. “

Můj komentář: Kurz „současného chápání světa“ je nutný pro každého, protože hlavní příčinou našich problémů je nedostatek pochopení, důvodů, procesů a smyslu života, který může člověk pochopit pouze tím, že zná strukturu světa. Takový kurz naše organizace právě vytváří. Doufáme, že bude v zásadě dokončen a nabídnut za půl roku.
[65677]

Až se náš vztah ke světu a k životu zcela změní, potom všechny lidské zdroje, mysl a srdce, touhy a myšlenky, krom holých nezbytností pro své fyzické tělo vyhodíme za účelem dosažení harmonie s přírodou. Plně pak pochopíme její původní plán, její tok, její nejvyšší myšlenky, a podle toho se pozvedneme na stejnou úroveň, což znamená, na úroveň vyšší než je zrození a smrt.

Potřebujeme si pouze vyobrazit, o čem se mluví. Vzhledem k tomu, že jsem poznal celou přírodu, pak jsem poznal takovou úroveň, kde se při pohledu na sebe uvidím jako malý dočasný element. Nicméně, už teď se dívám z jiné úrovně, neboť jsem se pozvedl vyš než jsem, abych tak řekl. Zde člověk nachází zcela jasné odpovědi na otázky o smyslu života, existence.

Samozřejmě, že to ovlivňuje jeho myšlení, chování a jeho kulturní, sociální a společenské vztahy. Vidí svět a sebe jinak. Začne myslet ne na základě dočasných, vadných hledisek: Jsem tu dnes a zítra už nejsem, takže pokud už tu nebudu, co mám dělat?

Nemůžeme si ani představit tu obrovskou změnu, která se děje uvnitř nás, když začneme sami sebe vidět, jak existujeme na nekonečné časové ose. Pak vnímáme své tělo jako doprovodné zvíře.

Začne se v nás vyvíjet psychologický systém, který změní u kořene to, jak se chováme k druhým, k sobě a ke světu, a tak už začnu přistupovat k sobě a k ostatním z věčné pozice. To mě úplně mění, pozvedává mě a dělá ze mě seriózního, člověka světa.
Z „Diskuse na integrální vzdělávání“ 12/12/11

Otázka: Co je účelem získání znalostí v novém systému integrálního vzdělání?

Odpověď: Není možné udělat člověka ze studenta bez znalostí. Jmenovitě uvědomění, pochopení a jeho dobrovolná účast v procesu odlišuje člověka od zvířete. Po získání znalostí o světě bude vědět, kde žije, jak je řízen a jak by měl jednat. Cílem je, aby se všichni stali součástí integrálního lidstva, aby mohli vidět, že to není jinak možné a že se musí podílet na všem spolu s ostatními a být součástí celého obrazu.

I když mu nikdo neřekne, uvidí, že neexistuje žádná jiná cesta, protože dáváme člověku integrální vzdělání. Na základě těchto znalostí, musí sám postupně dojít k jeho vlastním závěrům. Praktický trénink mu dá příslušné emoce a pocity, což znamená, že budeme pracovat souběžně s obojím: jeho myslí a srdcem.
[65207]
Z „lekce o novém světě,“ 1/12/2011

Otázka: Co víc mohu dělat, pokud cítím, že nemohu požadovat nápravu nebo inspirovat své přátele?

Odpověď: Každé ráno se vzbudíte, abyste šli do práce, abyste udrželi své živobytí. Nepokládáte si otázku, zda jít, nebo ne, protože nejste pochopili bez práce přežít.

Proč se ptáte u duchovní práce? Nebo si myslíte, že můžete být bez ní?

Stav, ve kterém si myslíte, že můžete žít bez práce pro spiritualitu a cítíte se příliš líní udělat jakékoli úsilí, myslíc si, že budete tak jako tak postupovat, je vám dán záměrně, protože v tom tkví vaše svoboda vůle.

Ve vašem tělesném životě, nemůžete být líní, protože vám nikdo nedá chleba zadarmo. Jste nuceni vydělávat si na živobytí a vynaložit úsilí. Nemyslíte si, že stejný princip platí pro váš duchovní život?

Pracujete osm hodin denně, abyste udrželi své hmotné tělo, ale kolik hodin jste strávili prací pro svou duši, abyste ji naplnili a poskytli duchovní pokrm?

Pokud to neuděláte, budete i nadále na úrovni svého hmotného těla. Pokud nevíte co dělat, tak je řečeno: „Dělejte všechno, co je ve vašich silách!“
[65045]
Z 3. části denní lekce kabaly 01/01/2012, „Studie deseti Sefirot“

Otázka: Jaké jsou příznaky toho, že na mě Stvořitel pracuje?

Odpověď: Je to pocit tlaku, jako kdybyste byli kus těsta nebo hlíny, se kterou sochař pracuje a neustále na ni vyvíjí tlak ze všech směrů. V důsledku toho máte pocit, že je třeba jednat, myslet a chtít jiným způsobem než nyní. Pracuje na vás jakoby opravdu rukama a vy cítíte tlak na své myšlenky, touhy, způsob myšlení a postoje.
[65164]
Z 1. části denní lekce kabaly 2/1/2012, Rabášovi spisy

Otázka: Pokud se chcete připojit k ostatním, ale máte strach, že ztratíte sám sebe, jak je možné ten strach překonat?

Odpověď: Je to opravdu tak. Baal HaSulam napsal, že člověk se bojí, protože se mu zdá, že zmizí z tohoto světa a opustí svou rodinu a své přátele. To je problém v práci Stvořitele.

Je to přesně tento pocit, který musíme zažít a musíme s radostí přijmout bod odloučení od starostí o sebe samé. Zejména z těchto bodů stavíme naši identitu. Identita každého člověka se skládá z těch stejných bodů odpojení. To je fyziologický příklad totální oddanosti.
[65167]
Z 1. části denní lekce kabaly 2/1/2012, Rabášovi spisy