Druhá fáze, Bina, se vyznačuje pochopením. Proto člověk, který ji dosáhne ve svém vývoji, začíná jinak přistupovat k tomu, co cítí. I když cítí, že je ve tmě, když se cítí špatně při zatvrzování srdce, je to, jako když je v mlze nebo temném mraku, ale zároveň začíná získávat síly, aby oddělil sám sebe od svých pocitů a vyjasnil je nezávisle.

To mu umožňuje, aby souhlasil s tím, co s ním Stvořitel dělá a ospravedlnil činy Stvořitele, protože Stvořitel chce povznést člověka nad jeho pocity a nechat ho vidět je z boku. Je to proto, že je nyní v obtížném bodě, cítí bolest, kterou může objasnit myslí nad jeho pocity. Pak může s radostí akceptovat tento dvojí stav, protože na základě tohoto dvojího přístupu může vytvořit nový stav, který je vyšší než předchozí stav, a vyšší než jeho touha.

Tak člověk dosáhne druhé fáze (Behina Bet) namísto první fáze (Behina Aleph). Pozvedne se na vegetativní úroveň a začne se pohybovat nezávisle. Necítí jen dobré a špatné, které přichází, není už jako kámen bez života, který nemůže vůbec reagovat, ale začíná sám určovat stav, ve kterém je.

Ospravedlňuje akce, které mu pomáhají rozvíjet se, navázat vztah se Stvořitelem a považovat Stvořitelovo zacházení jako „dobré a shovívavé“ v každém stavu, včetně stavů, v nichž se cítíme dobře, nebo špatně v našem egoistickém vnímání. Teď už je v kontaktu se Stvořitelem nade všemi těmito stavy.

Ale já se chci rozvíjet dále a dosáhnout takového stavu, abych „omezil“ sebe nad temnotou. To znamená, že je mi jedno, co cítím ve své touze přijímat, protože to nemá vliv na to, co cítím ke Stvořiteli, zdroji. Nepřistupuji ke světlu jako k radosti, jako v první fázi, kde cítím jen samou radost, nebo nedostatek potěšení. Odevzdávám světlu jako ve fázi dvě, pozvedám Vracející se světlo ještě výše, ne pro dobrý pocit, ale proto, abych přilnul ke Stvořiteli nad tímto pocitem.

To znamená, že se spojuji s procesem, skrze který mě Světlo vede, který mě učí být k němu neustále připojen, k jeho plánům, nade vším dobrem a zlem. Pak k Němu přilnu nad svými pocity.
[80432]
Z 1. části denní lekce kabaly 12/6/2012 Shamati # 121

Otázka: Co je to reinkarnace?

Odpověď: Jsem v touze přijímat a objevuji roztříštěné Reshimot (vzpomínky), což znamená, že cítím, že moje spojení s prostředím a Stvořitelem je v troskách. Tak vynakládám úsilí pro spojení s prostředím, abych se stal vhodnou nádobou pro stvořitele, pro světlo.

Předpokládejme, že tím, že pracuji nad svou rozbitou touhou, žádám a získávám vliv Světla, které napravilo moje spojení s rozbitými nádobami, které mi jsou nejblíž, a dosahuji většího propojení a větší kompatibility se Světlem. Nyní jsou nádoby, které byly mnou opraveny, naplněny světlem Nefesh. Tak jsem vyplnil roztříštěné přání, které mi bylo odhaleno. To znamená, že jsem prožil jeden život a provedl nápravu.
Nyní se mi odhaluje další úroveň. Předchozí touha umírá, již ji více nepotřebuji. Světlo, které vychází z předchozího duchovního Partzufu a je odhaleno v příštím Reshimo je větší a vyspělejší. To znamená, že je ještě více rozbité! Ale se zkušenostmi z předchozího života už vím, jak ho napravit. Proto postupuji i nadále a napravuji sám sebe.

Musím spojit roztříštěné nádoby, které jsou si ještě více protikladné, a musím žádat světlo, aby nás spojilo. Tak jeden život následuje druhý, až dosáhnu své kompletní nápravy. V ten moment, rozbité Reshimot přestanou být vyvolávány a odhalovány, protože jsem napravil celé rozbití, což znamená, že jsem prošel všemi svými životy. Tyto životy nemají nic společného s našimi fyzickými těly, které žijí jako zvířata. Ta se zvířatům jen podobají, neboť náš život symbolizuje pokrok touhy přijímat.

Na rozdíl od neživé, vegetativní a živé přírody jsme zvláštní zvířata, v nichž se touha přijímat neustále mění a nakonec dosáhne slepé uličky, ve které se ocitáme dnes. Najednou zjišťujeme, že to není život a že nechápeme, kam míříme. Utrpení nás povinuje začít se ptát po smyslu života, na jeho účel a kořen. V touze vyvíjející se na neživé, vegetativní a živé úrovni, již existuje začátek nové touhy, která nás nutí se ptát, co je na úrovni nade mnou.
[80163]
Z 1. části denní lekce kabaly 8/6/2012, spisy Rabáš

Názor (Robert Zoellick, šéf Světové banky): „Dejte si pozor na opakování velké paniky roku 2008:“ Varuje vedoucí Světové banky, Evropa směřuje k „nebezpečné zóně“, kdy světové trhy zakouší prozatím nejbezútěšnější den v roce. …

„Pan Zoellick řekl … „ani zdaleka není jasné, zda se představitelé eurozóny obrnili“ na blížící se katastrofu kvůli obavám z řeckého odchod z jednotné měny a tavení ve Španělsku.

„Tok peněz do tzv. ‚bezpečných útočišť ‚, jako je například Velká Británie, Německo a americký vládní dluh se změnil včera na bezhlavý útěk.“ …

„Spousta neutěšených ekonomických zpráv z celého světa, klesající výrobní produkce v Británii a Evropě, rostoucí nezaměstnanost v eurozóně a Spojených státech a rychle se rozvíjejících ekonomikách, jako jsou Brazílie a Čína, jsou známky, že dochází pára.“

Můj komentář: Tak, nakonec slyšíme pravdivá prohlášení a nikoli reklamu. Už není možné skrývat kolaps konzumního systému. Existuje jen jeden způsob, jak se z toho dostat – změnit ho. Ale přesto nikdo nemluví o jednom a jediném řešení. Takže krize bude pokračovat, dokud ti tvrdohlaví lidé nekapitulují. Kolik utrpení, strádání a hladu budou lidé trpět kvůli krátkozrakosti a tvrdohlavosti finančníků?
[79929]

Otázka: Mohl byste mi prosím okomentovat rozdíl mezi vaší kabalou a kabalou Rava Berga?

Odpověď: I Rabaš (rabín Baruch Shalom HaLevi Ašlag, nejstarší syn Baal HaSulama, jeho následovník a nástupce) to komentoval. Berg kombinuje kabalistické pojmy hasidut a mysticismus. Vytvořil směs, která člověka uklidňuje, ale nemění ho, zatímco kabala je určena k odstranění lidského egoismu.

Všechny rady a vedení školy Berga nejsou nic více než psychologické pohodlí, ulehčující život, dávající naději, ale nevedoucí k nápravě, odhalení stvořitele člověku.

Dokonce i jeho definice kabaly je úplně jiná než jeho „učitele“ Baal HaSulama. Ale je vhodná pro prodej masám, jako jsou atributy, které prodává, prohlašujíc že mají vyšší sílu spíše než psychologický dopad.

Jeho postoj k tomu, co se děje, je následující: je potřeba se dostat do pohodlí v tomto světě, odstranit špatné, což jak víme pochází od Stvořitele, abychom to v sobě napravili.

To znamená, že místo sebe nápravy a odhalení Stvořitele skrze sebe, je vám doporučeno odstranit překážky, které vám jsou odeslány Stvořitelem s cílem přivést vás k němu blíž. Budete vyzýváni, abyste žili v míru, je to jako kdejaké šarlatánství nebo náboženství, ale určitě ne kabala: věda napravující egoismus směrem k lásce k druhému jako k sobě samému pro dosažení podobnosti se Stvořitelem.
[79433]
Z článků Baal HaSulama: „Podstata moudrosti kabaly“, „Podstata náboženství a jeho cíl“

Otázka: Jak si představujete ideální stav ve skupinách? K čemu musíme přijít?

Odpověď: Růstové bolesti budou pokračovat. Neexistuje žádný způsob, jak se tomu vyhnout, dokud skupiny nezískají svůj duchovní základ.

Jakmile bude existovat základ v každé skupině, „duchovní polštář“, který budou vnímat v jeho konstantní formě, porozumění a pocítí jeho duchovní kostru, jejich deset Sefirot, které jsou jejich základem, a uvnitř nich budou vnímat vyšší stav, vyšší svět, řízení a úpravy, pak bude možné říci, že existují nezávisle, pochopí, že nejsou žádné nerovnovážnosti, a společně se podílejí na jednom společném spojení, jednom společném systému.

V opačném případě, jaký je to společný systém? Každý chápe jen sám v souladu s jeho vlastním egoismem. To je důvod, proč tyto potíže růstu zmizí pouze tehdy, jakmile se dostaneme na duchovní úroveň, a doufám, že k tomu dojde velmi brzy.
[79798]
Z „Otázek k semináři“  25/5/2012